AndyTheReader komentáře u knih
Housle
Kratochvíl má doma čtvery housle, Nováček patery a Suchánek dokonce devatery, to je ale čurák...
Zřejmě nenapíšu nic nového a překvapivého, ale J. R. R. Tolkien prostě byl génius. Ať už "objevoval" svůj svět, tvořil rodokmeny, maloval obrazy, kreslil mapy či psal básně, písně, žalozpěvy i chvalozpěvy, které se objevují v této sbírce. Za zmínku také stojí opět skvělý Alan Lee a jeho černobílé skici i celobarevné ilustrace a rovněž parádní český překlad Petra Štěpána.
Vždy dál a dál se cesta vine,
cesta, co začla u mých vrat,
vede tam, kde kraje jsou jiné,
a já se po ní vydám rád
až tam, kde s další cestou splyne,
a proudem osudů, zpráv a cest.
Koho potkám a co mne mine?
Cožpak to vím? Já dám se vést.
Jedno z méně známých děl J. R. R. Tolkiena, které za jeho života nikdy knižně nevyšlo, přestože sám autor vyvinul jisté snahy směrem k publikování tohoto příběhu. S Mr. Bliss(em) se tak fanoušci mohli poprvé seznámit až v roce 1982 a nyní si můžeme vychutnat i první české vydání, za jehož zpracování patří Argu velký dík. Jedná se v podstatě o bilingvní provedení, přičemž na každé dvoustraně je vlevo umístěn česky přeložený text a vpravo poté originální Tolkienův rukopis v angličtině, včetně jeho vlastních ilustrací. Čtenář si tak může vybrat, případně porovnávat obě verze.
Pan Blahoš je velmi nekonvenčním, vtipným a milým pohádkově-dobrodružným vyprávěním, v němž je zcela po "tolkienovsku" povolena uzda fantazii, lingvistickým hříčkám a jiným libůstkám. To ostatně skvěle ilustruje už jen samotná postava pana Blahoše, která se mj. vyžívá v nošení roztodivných cylindrů a sdílí domácnost s opravdu netradičním mazlíčkem. Jednoho dne se pan Blahoš rozhodne pořídit si automobil a tím celý kolotoč začíná...
Na závěr ještě zmíním zajímavost, že ony "automobilové patálie" pana Blahoše reflektují skutečné "automobilové patálie" J. R. R. Tolkiena, které zažíval po zakoupení svého prvního automobilu na počátku 30. let 20. století. Také některé další zdejší postavy či momenty vycházejí z reálných podkladů.
V každé básnické sbírce se vždy najde jedna, která člověka okamžitě okouzlí a to i přesto, že se mu jich může líbit (a líbí) více. V případě Blues je to pro mne báseň Ospalé něžnosti (ačkoli vzápětí bych mohl jmenovat na dvě desítky dalších).
Neony
zvoní klekání
v tvých očích vycházejí
hvězdy a květiny
padají na zem
mezi stíny
na břeh jezera kde roste rákosí a kmín
kde dřevaři po skončení práce pijí
kořalku z jeřabin
A mně se chce tak spát
Spát
ve stínu tvých vlasů
Spát na nic nemyslet
při zvuku tvého hlasu se probouzet
jak kuchař
v pohádkách kde spí se stovky let
a znovu usínat
s hrstí tvých vlasů na čele
a trochu žárlit
na slunce
které ti po těle kreslí
malé nepochopitelné obrázky
Vlastním několik desítek artbooků (nejen, ale převážně s herní tematikou) a musím s potěšením konstatovat, že tento česky vydaný kousek věnující se české videohře je na velmi důstojné úrovni.
Oceňuji zejména stručné, leč výstižné popisky k jednotlivým artworkům (což u artbooků ne vždy bývá zvykem) a občasné komentáře s historickými zajímavostmi. Jazyková úprava je také na výborné úrovni, za celých 250 stran jsem si všiml snad jen jednoho či dvou překlepů/chyb. Líbí se mi, že obrazový materiál je vhodně nakombinován a kromě klasických celobarevných artworků, zde jsou zastoupeny i černobílé skici, případně screenshoty přímo ze hry. Potěší i použití kvalitnějšího lesklého papíru, na němž artworky skvěle vyniknou.
Naopak mě mrzí určitá nevyváženost mezi jednotlivými kapitolami - prostředí a lokacím je věnováno celých 175 stran, zatímco designu postav, vybavení a uživatelského rozhraní (což pro mě osobně byly nejzajímavější pasáže knihy) poté jen pár desítek zbývajících stran.
Jsem však velmi rád, že tento artbook u nás vůbec vznikl - myslím, že je to snad první případ vůbec, kdy se nejedná o českou verzi/překlad zahraničního originálu, ale přímo české vydání. Absolutní hodnocení, více takových počinů.
P. S. Nechce se někdo pustit do vydání podobného artbooku skládajícímu hold původní české Mafii?
Formou i obsahem opulentní vzdání holdu geniálnímu umělci a mistrovi (nejen) fotografického řemesla, který jest, dle mého názoru, v našich luzích a hájích stále relativně nedoceněn.
Nemám sebemenší výtku ke zpracování knihy, možná jsem jen očekával o něco více textu - ten je "omezen" pouze na několikastránkovou biografickou pasáž, úvodní slova u jednotlivých tematických celků - kapitol, stručné popisky fotografií a seznamy a výčty v závěrečných přílohách. K hlavnímu slovu se tak dostává spíše obraz, resp. fotografie. Což je vlastně absolutně v pořádku, protože díky ní se stal Jan Saudek Janem Saudkem.
Škoda jen, že v publikaci těch úžasných fotografií nemůže být dvakrát či třikrát tolik. Ale to už by se dost špatně četla. Pardon, prohlížela.
Originální a opravdu okulahodící pojetí klasického díla české literatury. Každá z jedenácti balad je zde zpracována komiksovou formou, načež vždy následuje její kompletní textové znění. Výjimku tvoří dvě písně - Kytice a Věštkyně, které uvádějí, respektive uzavírají celou sbírku. Ty jsou zpracovány ve formě ilustrovaného veršovaného textu. Asi největší rozdíl Komiksové Kytice od běžných vydání je ten, že tato neobsahuje baladu Lilie, naopak je v ní zahrnuta Erbenem nikdy nedokončená a nevydaná balada Svatojánská noc.
Každou dílčí baladu unikátním způsobem oživil jiný ilustrátor a celá sbírka tak tvoří žánrově i dobově velmi pestrý (nejen) vizuální zážitek. Těžko se mi tedy hodnotí, které grafické zpracování je hezčí/lepší/povedenější. Takřka instantně jsem si však oblíbil noirové pojetí balady Holoubek, hororově-fantaskní Svatojánskou noc a zejména temně "havraní" (a bohužel ze všech balad zřejmě nejkratší) Dceřinu kletbu.
Musím také ocenit závěrečnou pasáž knihy zvanou Symbolika. Ta slouží jednak jako určitý manuál jak číst Erbenovu Kytici, respektive jak rozpoznávat a chápat skryté symboly, znamení, významy či poselství jednotlivých balad. Zároveň představuje odbornou úvahu o otázce lidové slovesnosti a jejím (odlišným) vnímáním v dobách minulých a současných.
Skvělá publikace, jež čtenáři umožňuje velmi detailně nahlédnout do zákulisí tvorby jedné z nejvýznamnějších filmových trilogií vůbec. Přináší řadu zajímavostí o dlouholetém plánování a postupných krůčcích převedení Tolkienova veledíla na filmová plátna, o zajištění veškerých organizačních a logistických nezbytností, nekonečné práci na scénáři, výběru hereckého ansámblu a vhodných lokací k natáčení, tvorbě nejrůznějších scén, triků, modelů, dekorací, kostýmů, masek, zbraní a zbrojí a v neposlední řadě o individuální i kolektivní práci s herci a samotném ostrém natáčení trilogie.
Leccos zajímavého se lze dozvědět i ze zdejších krátkých medailonků/rozhovorů s představiteli jednotlivých postav a komentářů osob zainteresovaných do natáčení (např. že Viggo Mortensen, který ztvárnil roli Aragorna, je všestranný umělec - kromě herectví se věnuje i komponování hudby, fotografování, malování obrazů či publikování vlastních básní, nebo že roli Gandalfa měl původně dostat Sean Connery (odmítl) a velmi po ní také toužil Christopher Lee (jako jediný ze všech lidí podílejících se na tvorbě filmové trilogie se osobně setkal s J. R. R. Tolkienem), jemuž však bránil vysoký věk a limitovaná fyzická kondice a nakonec získal roli čaroděje Sarumana).
Text je obohacen o desítky fotografií, které zachycují členy filmového štábu při práci, samotné natáčení, různé rekvizity či překrásné novozélandské scenérie. Kniha je vhodná zejména pro milovníky filmového Pána prstenů, lze ji však směle doporučit i fanouškům J. R. R. Tolkiena a zájemcům o jeho dílo obecně.
Tolkienův bestiář jsem četl ihned po přečtení Průvodce světem. J. R. R. Tolkiena od téhož autora. Z obsahového hlediska se jedná o publikace velmi podobné. Avšak Bestiář se primárně zaměřuje na faunu a floru Ardy (přesněji Středozemě a Valinoru - Zemí neumírajících v Amanu), včetně božstev, plemen a národů. Průvodce navíc obsahuje i hesla o zdejším místopisu a významných charakterech a událostech. Bestiář tedy logicky, z hlediska obsahové komplexnosti, na Průvodce ztrácí, naprosto jej však předčí bohatostí obrazového fondu a dodatkových materiálů. Černobílé ilustrace od variace různých autorů jsou v obou publikacích velmi podobné a mnohdy zcela identické, Bestiář jich ovšem nabízí více (jsou prakticky na každé dvojstraně) a často jsou větších rozměrů. Oproti Průvodci poté Bestiář nabízí i pár desítek krásných barevných ilustrací, jež jsou rozděleny do čtyř tematických cyklů - první dva zobrazují výjevy ze Silmarilionu, třetí z Hobita a Společenstva Prstenu, poslední pak ze Dvou věží a Návratu krále.
Bestiář je rovněž bohatý na dodatky, které Průvodce prakticky zcela opomíjí. Předně obsahuje černobílou dvoustránkovou mapu Středozemě a Zemí neumírajících, jíž jsem v Průvodci tolik postrádal. Hned poté následují dvě dvoustránkové chronologické tabulky - první znázorňuje významné události Středozemě a Zemí neumírajících a druhá království ve Středozemi za Slunečních věků. Na závěr Bestiáře jsou ještě umístěny dvě jednostránkové tabulky, které se věnují genealogii elfských a lidských plemen a království.
Pakliže se chcete na jednom místě dozvědět mnohé informace o názvosloví a jmenosloví, místopisu a národopisu, fauně a floře i významných osobnostech a událostech Ardy (přesněji Středozemě a Valinoru - Zemí neumírajících v Amanu) nebo si jen osvěžit své (zapomenuté) znalosti Tolkienova univerza, je tato encyklopedická příručka velmi vhodnou publikací k nahlédnutí. Abecedně řazených pojmů je v ní požehnaně a pokrývají opravdu slušnou porci tolkienovských reálií. Samozřejmě zde nelze obsáhnout naprosto vše, to by kniha musela mít několikanásobek svého počtu stran, daný výběr však považuji za velmi solidní a dobře poskládaný.
Zřejmě jedinou zásadní výtku bych měl k absenci jakýchkoli (praktických) dodatků v knize. Kromě heslovité dvoustránkové chronologie životních milníků J. R. R. Tolkiena na úvod a jmenného rejstříku (který u publikace podobného charakteru považuji za povinnost) na konci knihy, zde více nenajdete (vydání z roku 2003). Myslím, že místo zmíněné biografické chronologie by pro čtenáře byla mnohem užitečnější chronologie významných událostí jednotlivých věků Středozemě a Zemí neumírajících. Nejvíce jsem však v této publikaci postrádal mapu, jelikož odkazy na rozličná místa jsou prakticky v každém druhém pojmu. Pro lepší zážitek tedy doporučuji předem prostudovat a zapamatovat si příslušné mapy z jiných "tolkienovek" nebo je mít po ruce a při četbě do nich nahlížet.
Velmi zajímavý a čtivý příběh z látky řecké mytologie o prapočátcích vzniku Světa, vládě Titánů (v čele s Kronem) a jejich následném úpadku po souboji s Kronovými dětmi (v čele s Diem), které později přijmou jméno Bohové. Jednotlivými kapitolami se vine zjevná chronologická posloupnost, děj vrcholí vytvořením paláce Bohů na hoře Olympu a paralelně stvořením prvních lidí Prométheem, Hermem a "kozí matkou" Amaltheou. Proto je velmi vhodné číst tuto knihu před Starými řeckými báji a pověstmi, které na ni ve své podstatě volně chronologicky navazují. Objevuje se zde celá řada mytologických postav tvořících základ řecké mytologie a panteonu - Gaia, Kronos, Prométheus, Zeus, Poseidón, Hádés, Héra, Apollón, Artemis, Athéna, Héfaistos, Arés, Afrodita, atd. Závěrem bych ještě rád zmínil nádherné ilustrace, jimiž text doprovodil akademický malíř a knižní grafik Aleš Krejča.
Dnes již nepochybně legendární kniha a pomyslná spása nespočtu středoškolských studentů aneb kolik z nás po Starých řeckých bájích a pověstech sáhlo jako po první (a mnozí zároveň i poslední) knize z více či méně nevábně vyhlížejících seznamů povinné četby?
Vzrušující příběhy dobře známých a oblíbených starořeckých bohů a bájných hrdinů přenesou čtenáře do mýtických dob, časů a míst, kam se opakovaně a rád bude vracet. Staré řecké báje a pověsti se dají číst prakticky v jakémkoli věku a vždy se bude jednat o příjemné a velmi familiární setkání. Také díky této knize patřilo Starověké Řecko (a Starověk obecně) mezi mé oblíbené pasáže z osnov školního dějepisu.
Historický román o severomoravských čarodějnických procesech z druhé poloviny 17. století. Zdánlivě banální událost nastartuje rychle gradující inkviziční mašinérii, jíž životem zaplatí desítky nevinných obětí. Mistrně vykreslený střet dvou protipólů - náboženského fanatismu, lidského mamonu, drzosti, prospěchářství a chladnokrevné touhy po moci (inkvizitor Boblig z Edelstadtu) proti ryzí dobrosrdečnosti, statečnosti, silné vůli a opravdové oddanosti Bohu a lidem (děkan Kryštof Alois Lautner ze Šumperka). Ponurá a odstrašující četba, při níž skutečně pocítíte odpor, bezmocnost, chlad a utrpení. Pro šťastné konce zde absolutně není místo. Málokterá kniha ve mne dokázala vyvolat tak silné nenávistné antipatie k určité postavě, respektive postavám.
Velmi ponurá četba popisující snahu otce se synem přežít ve zničeném a zpustošeném světě, který postihla neznámá katastrofa. Značná část knihy představuje pouhý popis nehostinné krajiny, respektive útrap a hrůz, které zmíněná dvojice zažívá "na cestě". Zároveň je zde celkem zdařile, úsporně-minimalistickým stylem, vykreslen vzájemný vztah otce a syna, přičemž oba dva pro sebe navzájem představují doslova veškerou a jedinou motivaci žít a přeží(va)t.
Občas jsem měl jistý problém orientovat se v textu, zejména v místech, kde děj "skákal v čase" nebo kde docházelo k promíchání ryzího popisu s filozofickými myšlenkami, úvahami, vzpomínkami a sny. Prakticky až do konce knihy jsem si nedokázal zvyknout na absenci uvozovek při přímé řeči, která tak zcela splývá a ztrácí se ve zbytku slov. Tento formální nedostatek či možná záměr tedy hodnotím velmi negativně.
Po přečtení Cesty se nemohu ubránit pocitu, že se prostě jednalo jen o průměrný či mírně nadprůměrný čtenářský zážitek. Ačkoli jsem se v ní snažil najít "něco víc", zřejmě mi nebylo (do)přáno. A to mám post-apo obecně docela rád.
Prozaická Edda (též Mladší či Snorriho Edda) byla mým prvním a dlouho plánovaným knižním setkáním s nesmírně lákavou severskou mytologií a zároveň perfektním základem pro další četbu v této oblasti - např. Poetické (Starší) Eddy.
Kniha je uvozena odborným pojednáním Heleny Kadečkové, výmluvně pojmenovaným "Snorri Sturluson, jeho doba a dílo", a následně se dělí na dvě části. První a větší z nich je tzv. Snorriho Edda, jejíž první část (Gylfiho oblouzení), formou dialogu švédského krále Gylfiho s Ódinem, seznamuje se základy eddické/severské mytologie a druhá část (Jazyk básnický) se věnuje mytologické látce skaldské poezie, mj. i tvorbě a správnému chápání tzv. heiti (jednoslovných synonym či metafor) a tzv. kenningů (složitějších, minimálně dvouslovných, složenin nahrazujících běžná slova a názvy - např. zhouba stromů = oheň nebo Freyjiny slzy = zlato či jantar).
Druhá a menší část knihy (Sága o Ynglinzích) je spíše mytologicko-historizujícím genealogickým výčtem severských (zejména švédských - uppsalských) panovníků, jejich (zlo)činů, způsobů úmrtí a nástupců. Ačkoli pro mne tato část byla méně záživná a přínosná než část "eddická", přesto si kniha jako celek nezaslouží jiné než maximální hodnocení. Za zmínku stojí také její celkové zpracování nakladatelstvím Argo - ať už se jedná o parádní barevné ilustrace nebo sérii zajímavých černobílých fotografií znázorňujících místa a kulturní artefakty související s tématem knihy.
Další skvostné dílo mistra J. R. R. Tolkiena, které se tentokráte věnuje látce severské mytologie, jíž byl Tolkien velkým obdivovatelem. Za využití více či méně útržkovitých informací ze zdrojů, jakými jsou kupříkladu Sága o Völsunzích, Starší Edda, Mladší Edda, Píseň o Beowulfovi nebo staroanglická báseň Widsith, se velmi zdařile pokouší o sestavení uceleného příběhu o Sigurdovi a Gudrún ve formě eddického verše. Jako typická a správná "tolkienovka" je i tato kniha obohacena o řadu doplňujících materiálů a dodatků - ať už se jedná o historicko-mytologické zasvěcení do tématu, poučení o samotné básnické formě eddického verše, podrobné Tolkienovy poznámky k jednotlivým veršům jednotlivých básní a v neposlední řadě také ukázky z jeho univerzitních přednášek o této problematice. Knihu z otcovy pozůstalosti sestavil a vydal Christopher Tolkien, kterému rovněž náleží velký dík.
Očekával jsem, že dříve čtený průvodce postavami univerza Star Wars mne bude bavit více než techničtěji zaměřený průvodce vozidly a plavidly. Celkem překvapivě tomu bylo přesně naopak. Čtení o neživých stíhačkách, spídrech, křižnících, destruktorech, nákladních vozidlech a všelijakých droidech, mi místy přišlo zajímavější a zábavnější než četba o "skutečných", respektive živých postavách a jejích skutcích. Možná mi prostě jen více vyhovoval mírně odlišný formát tohoto průvodce od druhého zmíněného - poměr mezi obrazovou a textovou částí u každého zde uvedeného vozidla/plavidla je vhodně vyvážen, text je stručnější a dobře se v něm orientuje. Během četby průvodce postavami jsem občas měl pocit informační zahlcenosti o chronologicky seřazených skutcích jednotlivých protagonistů a jejich vzájemných vazbách na další rozličné postavy, místa a události. V tomto ohledu mi průvodce vozidly a plavidly přišel odlehčenější a celkově "lépe stravitelný".
Nový průvodce vozidly a plavily je graficky hezky zpracován - obrazový materiál není pouze doplňkovou záležitostí, ale důležitou součástí celkové četby. Na každé vozidlo/plavidlo připadá celostránkový (A4) barevný obrázek, drobná grafická informační tabulka (miniatura vozidla/plavidla z předního a bočního pohledu, jeho velikost, rychlost, výrobce, příslušnost/majitel apod.) a konečně jeho nebarevný zmenšený model ze dvou různých pohledů (většinou z předního a bočního) upozorňující na některé vybrané komponenty, funkce a vymoženosti daného vozidla/plavidla. Úvodní strany průvodce zasvěcují čtenáře do jednotlivých kategorií vozidel/plavidel, jejich základních součástí, pohonných, útočných i obranných systémů a v neposlední řadě také seznamují s několika desítkami nejznámějších galaktických výrobců. Příjemným bonusem na závěr je popis/strategický rozbor (včetně grafického znázornění) pěti známých bitev z filmů - o Naboo, Geonosis, Yavin, Hoth a Endor.
Pro mě coby velkého a dlouholetého fanouška Star Wars je Nový průvodce postavami velmi cenným zdrojem informací, díky němuž jsem se blíže seznámil s mnoha protagonisty tohoto kolosálního univerza, a zároveň si osvěžil a doplnil své znalosti o jedincích z kategorie notoricky známých. Průvodce samozřejmě není, prakticky ani nemůže být, zcela vyčerpávající encyklopedií veškerého zdejšího obyvatelstva. Zaměřuje se zhruba na 100 postav z filmů (vyjma Epizody III - Pomsty Sithů) a tzv. Expanded Universe - tedy knih, komiksů, seriálů, videoher apod. rozšiřujících ve filmech uvedené reálie. Přiznám se, že jsem měl při jeho četbě problémy udržet koncentraci, respektive občas jsem se ztrácel ve vzájemně propojené síti jmen, předmětů, míst a událostí. To se však vzhledem k obrovské komplexnosti univerza Star Wars dalo předpokládat. Možná by nebylo od věci do knihy zahrnout nějaký (třeba jen základní) terminologický slovníček, jenž by byl nepochybně velmi užitečný. Lze být vděčný alespoň za dvoustránkový chronologický "Stručný přehled dějin galaxie", v krátkosti shrnující důležité události. Od maximálního hodnocení mne tak odrazuje (především) poněkud kostrbatý překlad, zejména názvosloví, které je někdy ponecháno v originálním znění a jindy dost nevhodně kompletně přeloženo do češtiny - zde mám určité podezření na neznalost či jistou "necitlivost" překladatele.
Velmi pěkně provedený obrazový průvodce první filmovou epizodou Star Wars - Skrytou hrozbou, díky němuž jsem se i přes její několikeré zhlédnutí dozvěděl opravdu mnoho nových zajímavých věcí, v klidu a detailně si prohlédl spoustu rekvizit, drobností a momentů, kterých si člověk během rychle plynoucího filmu takřka nemá šanci všimnout. Hlavní devizou knihy je tedy rozsáhlý a pestrý obrazový materiál, který je pečlivě okomentován textem popisného, heslovitého charakteru. Myslím, že i sebevětší fanoušek Star Wars se zde dozví něco nového.
Víceméně mé první a dlouho očekávané dostaveníčko se Zeměplochou a jejími reáliemi. Dle mého názoru je v knize velmi příjemně vyvážena obrazová i textová složka - čtenář se může kochat naprosto parádními černobílými i barevnými ilustracemi (převážně postav) Paula Kidbyho, a zároveň se v doprovodném textu dozví mnoho zajímavých informací a postřehů od zmíněného ilustrátora i samotného Terryho Pratchetta. I jako člověk takřka "Zeměplochou nepolíbený" jsem si knihu velice užil a byl díky ní patřičně navnaděn na další setkání s tímto nepochybně velmi originálním univerzem.