anibeni komentáře u knih
Tak jako mě bavila Trhlina, bavila mě i Odbočka v lesích.. Napínavé, plné strachu a dohadů kdo, co proč a jak ...
Konec pro mě nečekaný, ale dobrý..
Červený adresář je vlastně životní příběh staré paní vyprávěný skrze konkrétní lidi, kteří v jejím životě něco zanechali... Je to čtení dojemné a i když by se této knize dalo pár věcí vytknout, nevadilo mi to a i slzy ukáply..
Když jsem knihu před lety vzala do ruky poprvé, odložila jsem ji... Teď, po letech, jsem se k ní vrátila a tentokrát jsem ji i dočetla.. Bylo to vtipné čtení, do kterého byly přimíchány pohádky a boj s monstry.. Ale na zadek jsem si z toho teda nesedla..
Krásný příběh o tom, jak starý muž na samotě vzpomíná na prožitky s otcem - a nejen s ním.. člověk musí tak trochu číst mezi řádky... a jak už zde někdo psal - bylo to tak krásné, tak severské...
Velmi zajímavé téma, asi každý z nás řeší, co by bylo - kdyby... ale cca od půlky knihy mi to přišlo už nezáživné a směřující k tomu, co bylo jasné už na začátku..
Na knihu jsem se těšila, ale nemělo to takový ten wow efekt, jak jsem asi čekala..
Ze začátku mě kniha dostala, příběh jsem hltala jedna báseň a čekala, co se z toho vyklube. Postupem času se mi ale příběh záhadně unesených dětí na neznámé ostrovy začal zdát až moc překombinovaný a v podstatě jsem knihu dočítala jen ze zvědavosti, jak to vlastně dopadne. No, jak to dopadlo a hlavně proč, jsem asi úplně nepochopila..
Trošku jsem se bála, abych se nezačetla do něčeho, kde se to bude pouze hemžit fakty a jmény. Opak byl pravdou - čekalo mě velmi napínavé přecházení šumavské hranice v místech, kde to tak dobře znám a hltala jsem příběhy celé rodiny Josefa Hasila.
Krásné vyprávění o dětství stráveném na francouzském venkově a o gymnaziálních letech ve městě.. četlo se to hezky, klidně, nebylo kam spěchat..
Perfektní nápad přiblížit nejznámější evropské treky širšímu publiku... Neznalé to určitě nadchne a budou chtít vyrazit na cestu, ti znalí zas zavzpomínají na svá vlastní dobrodružství...
Tato kniha se mi těžko hodnotí a kdyby to bylo možné, dostane ode mne tři a půl hvězdičky...
Příběh jako takový byl silný.. myslím že mi dlouho zůstane v hlavě... ale zpracování jaksi pokulhávalo... nevím, čím to bylo.. jestli ne úplně povedeným začátkem, nebo naopak zničehonic "šťastným" koncem... každopádně jako ženu a matku mě příběh velmi zasáhl, ale jako vášnivou knihomolku mě asi trochu zklamal..
Potřebovala jsem něco na pohodu a tohle mi to asi splnilo, ale podle anotace jsem čekala trochu víc..
Správně tajuplná kniha o skupince badatelů, neznámé říši a nečekanému zvratu..... tematicky to bylo dosti podobné Amazonii, ale to mi nijak nevadilo.. naopak - i přesto mě to vtáhlo do děje tak, že jsem nechtěla přestat číst..
Tak a je to - poslední díl série o Torakovi a jeho smečce je za mnou... byla to nádherná knižní série, překvapivě nádherná, protože jsem ji objevila víceméně náhodou.. Michelle Paver umí psát, každý díl měl svoji zápletku, každý díl nám poodkryl vždy něco nového z Torakovy minulosti ( a nejen jeho) a každý díl nám přitom přiblížil jiný druh kmenů.. Opravdu velmi povedené..
Příběh Toraka, Renn a Vlčka pokračuje... naši hrdinové dospívají a tíží je již daleko závažnější věci... neuvěřitelné, jak autorka zvládla napsat tuto sérii..
Stále velmi čtivý příběh... i když tento díl mi přišel možná o malinko slabší než díly předešlé, neubralo to na napětí ani zvratech v ději... Torak i Renn dospívají a Pojídači duší jsou stále kolem nich..
Skvělá série pokračuje i skvělým třetím dílem - tentokrát odehrávající se na studeném severu.. Po výborném druhém díle jsem se trošku bála toho, aby mě to nepřestalo bavit - ale kdepak... dobrodružství Toraka, Renn a Vlčka pokračuje a je stále napínavé..
První díl se mi moc líbil, ale druhý byl teda jízda!! Torak se znovu vydává na cestu neznámo kam s tím, že prostě ví, že musí jít.. Nejen že se k němu později připojí i jeho přátelé, ale zase se dozví něco více o své minulosti..
Nádherná kniha plná dobrodružství malého Toraka a jeho Vlčka.. A opět se mi zde potvrdilo to, že krásnou knihu nedělá 600 stran a víc, ale samotný příběh..
Pohodová kniha na dvě letní odpoledne... a nejen to.. svou upřímností si mě lidé z Broken Wheel získali..
Nemám úplně ráda citáty z knih, ale tentokrát jeden použiji, protože to je prostě přesný!!
"Cítíš to? Vůně nových knih. Nepřečtená dobrodružství. Kamarádi, které jsi ještě nepoznala, hodiny čarovného úniku ze skutečnosti, které čekají jen a jen na tebe."
Typický Zafón - mistr slova, napínavý příběh a toulání se uličkami starého města... co víc si přát ..