Arianne komentáře u knih
Ty pseudopubertální výrazy mi začínají vadit, všechna ta "vo co gou" a podobně, ale to bude možná tím, že nejsem úplně cílová skupina. Nicméně se mi líbí, jak to ubíhá, nemám pocit, že čtu knihy, spíš jsou to takové jednohubky, takže jedeme rovnou dál...
Líbí se mi, jak se to čte rychle... půjdu na další díl, čte se to jako pohádka, jen trochu akčnější, je to prima
Příjemné rychlé čtení, nic moc se zatím nedělo, ale před sebou mám ještě 5 dílů, tak čekám, že se děj konečně trochu rozjede :-) Vzhůru do druhé knihy
Trochu jsem se toho bála, ale nakonec jsem byla příjemně překvapená. Napsat hlavní postavu v ich formě s takových charakterem a tolika zápornými vlastnostmi... Muselo být neskutečně těžké nesklouznout ke kladnému hrdinství. Přestože je Eadlyn protivná, rozmazlená a sebestředná, není nesympatická. Tím, že jí vidíme díky vypravěči do hlavy víme, že všechno dělá s dobrým úmyslem a ze správných důvodů. Zajímavý je její postupný vývoj, během knihy se nám mění před očima a my víme, že nakonec z ní nebude nesnesitelná tyranka.
Další plus vidím v tom, že narozdíl od Selekce, nemám nejmenší tušení, jak to dopadne. Nevím, kterému z těch 3 kluků mám fandit víc, každý z nich má něco a ať se rozhodne pro kteréhokoli z nich, z těch ostatních mi bude smutno.
Úžasné, krásné, kouzelné... Nerada se nad knihami vyloženě rozplývám, ale na tuhle jsem se moc těšila a naplnila má očekávání v každém směru. Původní pohádkový příběh není v ničem ochuzen, úprava pro starší čtenáře je více mrazivá a bezútěšná, je to příběh o nezlomné vůli, vypořádání se s vlastmím údělem a lásce, která přemůže všechna zlá kouzla.
Jsem zvědavá, s čím tahle autorka ještě přijde a určitě si to nenechám ujít.
Mercy miliju, přesto jsem se dalšího dílu trochu bála, jelikož ty poslední byly už dost na jedno brdo. Ale neskutečně příjemně mě překvapil. Méně boje, méně zranění, více polikaření, aniž by ale utrpěla akce nebo plynulost příběhu. Výborná záležitost.
Páni, čím dál tím větší jízda... Další, potřebuju nutně další :-D
Prijemne pokracovani, krasne prostredi Milana, romantika jenom srsi...Prijemna oddechovka pro maroda:-)
Úžasný příběh, spousta lidí, spousta událostí, až to bylo chvílema nepřehledné. Ale druhá polovina knihy ubíhala mílovými kroky, když se člověk konečně zorintoval ve všech těch postavách, místech a časových liniích. Sledujeme osudy různých postav, některých známých, nekterých nových, ale o nic méně zajímavých. Procestujeme všechny země, o kterých jsme slyšeli v první knize a ještě nějaké další. Držíme palce při boji se strašlivým nepřítelem, ale moc dobre víme, že se někde schovává někdo mnohem horší, kdo teprve vyčkává na konečné zúčtování.
Rozhodně doporučuji všem, co mají slabost pro hrdinskou epickou fantasy.
Krásné... Dostáváme se do úžasné říše nejrůznějších barev a tvarů, celý příběh je jako malba plná abstarcí a zákrutů, zajímavá freska, kterou sledujeme na nerovné zdi až k jejímu konci. Říše divů nabírá zcela jiný rozměr, není to pohádková fantasie, ale svět s přísnými pravidly, kde je normální vše, co není normální. Tak-akurátní míra romantiky dodává příběhu na rozměru, až z toho má člověk hlavu v pejru a z analýzy situací ho akorát rozbolí hlava. Chce to nasednout do loďky, skočit z vodopádu padajícího vzhůru a hlavně nic neřešit.
Wow... Zase mě dostala. První, co mě zaujalo, jak je kniha strukturovaná. Miles žije minulostí, proto jsou jeho kapitoly retrospektiva. Nejprve jen tak čtete o jeho životě a pak se začínáte bát, co bude, protože víte, že jeho příběh nemá happy end. Tate je jeho přítomnost, jeho spása, takže její vyprávění probíhá v současnosti.
Je tam spousta sexu. Ale není to moc. Není vlastně ani "erotický" Je to Milesův způsob komunikace, jediná chvíle, kdy je naživu, kdy pro něj existuje "teď", protože jinak je jeho život pouhé nežití od "tehdy".
Zdá se to jako klišé erotických romancí - životem narušený muž, kterého změní jeho famme fatal. Ale Hooverová nepíše erotický román. Pálí do nás porce emocí v čím dál tím větší míře. Zalije nás přílivová vlna a než stihne ustoupit, přižene se ještě větší. A další a další až není nic než rozbouřené nitro, oči přilepené ke stránkám a stisknuté palce.
Celá kniha trvá jen pár hodin, ale všechny ty pocity zůstávají ještě dlouho potom, co zaklapneme poslední stránku.
Miluju její knihy. Nejsou pro pobavení, odreagování, o tom něco se dozvědět. Jsou o tom něco prožít, něco cítit, nechat se unášet na vlně a plout.
Nebylo to špatné. Kniha měla velmi zajímavý námět. Megan se utápěla vinou, přesto nám tuto skutečnost autorka nenaservírovala jako nekonečné litování se. Akorát na tak krátnou knihu se tam těch vtahů řeší až příliš. Vzah Megan k mrtvé nejlepší kamarádce, její vztah s matkou, zesnulým dědečkem, bývalými přítelkyněmi, s Lukem a s Jasmine. S nádhernou Jasmine, díky které si Megan konečně uvědomí kým je.
Je to kniha o hledání sebe sama. Zápletka s nehodou byla výborné pozadí, protože když člověk nemůže mluvit, vede jen jakýsi vnitřní dialog, a tak lépe porozumí sám sobě.
Uff, těžce se četlo, hlavně proto, jak mě pan Duroy neustále doháněl k zuřivosti. Aneb, jak se nechá lidmi krásně manipulovat máte-li příjemný zevnějšek a dokážete v ženě vzbudit pečovací pudy.
Velmi zajímavý námět, kniha příjemně ubíhala, střídání po kapitolách nás provázelo dokonalou paralelou, kterou zapříčinilo jedno nevinné rozhodnutí. Musím se přiznat, že jsem během čtení netušila, jak to autorka rozuzlí a celkem vzato dobrý. Ale celý příběh (nebo vlastně dva) mě bavil daleko víc, než konec.
Připomínalo mi to film Srdcová sedma a dokonale jsem si čtení užila.
Báječné. Užívala jsem si příběh od první stránky. Spousta věcí je předvídatelná, ale jak nám je autorka postupně odhaluje má své kouzlo. Každá z postav je svá a společně dávají příběh plný tajemství, hádanek, romantiky a boje o přežití.
A je konec. Stravila jsem s Eragonem a ostatnimi spoustu let a setrila jsem si zaver, dokud to slo. Posledni dil zamyslene trilogie byl ale prece jen trochu moc ukecany, nicmene zaver byl krasne vyreseny. Vsechny postavy se dockali sveho konce a otevrela se pred nimi spousta novych moznosti, jak pokracovat ve svem zivotnim pribehu. Jsem rada, ze jsem je vsechny poznala a delali mi spolecnost v ruznych obdobich meho zivota.
Tahle trilogie o ctyrech dilech uz zustane mou soucasti.
Nejak me to nebavilo. Treba jindy pri jine prilezitosti se do knizky zactu znovu a zmenim nazor.
Zacala jsem cist od zacatku... A pak jsem si rekla, ze to nema cenu a zacala cist na preskacku. Kazdy den si prectu dva tri zapisky, je to neskutecne mile, nekdy trochu smutne, ale vzdy psano s nadhledem a zivotnim optimismem. Prijemne pohodove poctenicko.
Výborné téma, zas je to trochu něco jiného, velmi čtivě napsáno, intriky pěkně zamotané, pubertální scény tam, kde od pubertální holky čekáme pubertální scénu... Velmi vyvedená fantasy... Ale všechny ty knihy na díly už mi lezou na nervy, to nemůže někdo napsat příběh, který bude jen jedna kniha????
Příjemná oddychovka. Od začátku mě nutila neustále srovnávat se Zbožňuju New York, má podobnou dějovou linku, ale chybí jí spád, hlavně z počátku jsou události jakoby nalepené jedna na druhou a trochu kostrbatě pospojované. Všechno, co se stane od příletu na Havaj, je úžasně předvídatelné, každé písmenko čeká člověk už dopředu a když se to stane, jen se pousměje.
Nicméně pořád je to Kelková, postupně chytá dech a nutí nás prožívat krizi identity s Tess, vyvolává úsměv na tváři a to je hlavní. Kniha je milá, čtivá a po trochu kostrbatém rozjezdu se najednou děje spousta věcí a nezbývá, než se nechat unášet proudem a doufat, že to dobře dopadne.
Akorát mě trochu naštal konec. Jakoby se autorka v půlce kapitoly rozhodla, že zbytek nechá na další knihu a prostě bez jakéhokoli ukončení přestala psát. Chvíli jsem si myslela, že mi ve čtečce kus chybí, než jsem ochopila, že je vážně konec.