Arkagas komentáře u knih
Vyšla jsem ze své komfortní zóny a sáhla jsem po dalším románu, protože jsem dlouho neměla žádný v rukou. Mapa soli a hvězd je kniha, která byla hodně vidět na soc.sítích, když vyšla, ale poslední dobou se vytratila, což je docela škoda. Tenhle román rozhodně není úplně odpočinkovou knihou. Příběh Núr, která se najednou z New Yorku ocitá ve válečné zóně v Sýrii, poznává přátele své rodiny, kteří s nimi byli v kontaktu ještě před jejich stěhováním do Ameriky a poznává, jak je tu úplně jiný život. Všudepřítomné vedro, válka, hlad a špína a oproti tomu odhodlání, láska a přání přežít. To jsou pocity, mezi kterými se Núr ocitá. Putování přes Lybii do Maroka, kde má rodina konečně najít klid je vykoupené válečnými útoky, zraněními, bezmocí a smutkem. Putování Núr a její rodiny není procházka růžovým sadem, naopak je vykoupená bolestí a beznadějí. Rozhodně to není kniha pro všechny, ale troufám si říct, že kdo se do ní začte, ten nebude zklamaný.
Gotický horor zasazený do sídla Coldthistle house,sloužícího jako penzion, který začíná v roce 1809 - no pojďme. Jedná se o YA knihu, což je místy poznat hlavně na jednoduchých, přímočarých popisech, ale rozhodně ji to neubírá na kvalitě. Mladá Louisa se dostává do domu, ve kterém není vše tak, jak se zdá na první pohled. Po tom, co zjistí o co tu jde, se snaží odejít, ale co když sem opravdu patří? Co když vše, čeho se děsí ze všeho nejvíc je nakonec pravda? Nezbývá nic jiného, než na to postupně přijít. Jejím úkolem je ochránit Leeho a mladou Mary, která je až příliš podobná její jediné přítelkyni Maggie z dětství. V domě žijí nejen přízraky, které střeží smrt, ale možná i samotný ďábel. Lidé, kteří spáchali smrtelný zločin jsou sem vábeni nevysvětlitelnou silou a většinou už tento dům neopustí... Ale proč? A proč nikdo z těch, kdo tu žijí nemají tendenci odejít, ale jsou tu spokojení? Dům plný tajemství, na jehož půdě se skrývá tajemná kniha, která si k sobě volá vyvolené.
Moc oceňuju zasazení různých mystických legend do děje. Tohle se autorce vážně povedlo. Ano, není to horor ve stylu Stephena Kinga a nejspíš se u něj nebudete ani bát, ale za přečtení rozhodně stojí. Navíc je tahle kniha skvost i po grafické stránce.
Moje hodnocení: 8/10
(SPOILER) Safíroví ledňáčci jsou knihou, která byla oceněna Magnesií Literou v kategorii pro děti a mládež, a rozhodně si to zasloužila. Knížka zasazená do prostředí Prahy, přesněji do čtvrti Rohansko, která leží u pobřeží, kde se na lodích objevují podivní mutanti lidí s rybíma hlavama. Ledňáčci jsou připraveni přijít na kloub záhadě, která stojí na tom, že zmizel kapitán a nikdo neví kam. Malá Justýnka, která jí jen knedlíky, protože je maličká se stane členkou party a i díky ní kluci zjistí, že každý večer z Prahy odlétají rotundy neznámo kam. Šílený Glutaman, který kdysi křížil rostliny a zvířata se ukrývá ve sluji pod Řípem, kde má svou armádu mutantů a je potřeba ho zneškodnit.
Knížka je svižná, má krásnou slovní zásobu nových slov, přenesete se díky ní do dětských let a dobrodružství a ledňáčkům budete fandit. Skutečná podoba Glutamana alias obřího gumového medvídka mě vážně pobavila.
Rozhodně doporučuju k přečtení - ilustrace jsou taky skvělé, kniha má modré písmo a její celkové zpracování je pohlazením pro duši.
Moje hodnocení: 8/10
(SPOILER) Démon ze sídliště je velmi zvláštní, ale chytlavá kniha, která sice nechytne všechny, ale kdo ji podlehne si ji užije na plné pecky. Kniha vypráví příběh Šimona a jeho kamarádů, kteří přes to, že jsou metalisti jsou především dospívající kluci, kteří neuznávají bezpráví a násilí. V hospodě se seznámí se Soratem, kterému je 46 let a právě proto si kluci myslí, že je dospělý, ošlehaný životem a může jim být přínosem. Společně se pokusí vyvolat ducha 13 leté holčičky, která se zabila a Šimon díky své babičce postupně zjišťuje, proč se k tomuto činnu odhodlala. Kluci mají za to, že vyvolávat duchy se nemá, ale ze zvědavosti do toho jsou. Šimon posléze začne chodit s Rondou, do které se zamiloval na první pohled a myslí si, že štěstí je na jeho straně. Postupem času se ale věci mění a když si kluci se Soratem chtějí promluvit, najdou ho doma mrtvého. Může za tohle vyvolaný démon, nebo se jednalo o náhodu? To už se dozvíte v knize.
Knížka je psaná ich formou, je hovorová, plná vulgarismů a situací, které se Vám možná budou zdát zbytečné, ale o tom dospívání je. O řešení sebe sama, o vztazích, o zkušenostech.
Mě bavila hodně, trošku mě mrzí hodně narychlo ustřižený konec, ale jinak nemám co vytknout.
Moje hodnocení: 8/10
(SPOILER) nenechte se zmást malým hodnocením na DK, kde kniha nemá žádné komentáře. Tohle je vzpomínka na průřez kariérou, která se nejen skvěle čte, ale díky hromadě fotek vidíte i věci, které byste běžně asi neviděli. Dimo Liptovský tu vzpomíná na začátky své kaskadérské kariéry, která byla jeho snem a za kterým si šel hlava nehlava. Díky Jaromíru Tomsovi a Zdeňku Srstkovi se dostal do té nejlepší společnosti českého filmu, se svou vlastní kaskadérskou show projeli skoro celé Rusko a pak následovalo první angažmá v zahraničním filmu točeném u nás, odkud Dimo mířil rovnou na natáčení Titanicu. Van Helsing, Černý Jestřáb sestřelen, Stalingrad, Z Pekla.. dohromady ale kolem 50 známých filmů. české seriály a reklamy a hezky popsané pozadí takové práce. Zábavné historky z natáčení, nebo jen vzpomínky na hvězdy typu Depp nebo Kidman, se kterými sedával v baru a pochopil, že to jsou úplně obyčejní lidé, co dělají to, co umějí nejlíp - hrají. Stejně jako Dimo dělal to, co uměl nejlíp. Kariéru aktivního kaskadéra ukončil s nálezem nádoru v krku, se kterým musel podstoupit náročnou operaci, ale dodnes se pohybuje v zákulisí. A kdo by si myslel, že jeden z nejlepších kaskadérů světa měl královský plat, tak je na omylu. Dimo mezi natáčením jezdil kamionem, nebo pracoval jako svářeč. Holt, Vaše práce Vás musí hlavně bavit.
Upřímně jsem ke knize byla hodně skeptická díky zpracování a celkové vizualizaci, ale jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla.
Moje hodnocení: 8/10
(SPOILER) originální román jsem nečetla, tohle grafické zpracování mě bavilo nejen textem, ale především kresbou. Jelikož mě čeká seriál, chtěla jsem zhruba vědět do čeho půjdu. A utvrdilo mě to v tom, že to má smysl.
Moje hodnocení: 8/10
Nádhera, nádhera, nádhera. Knížka, která mě rozbrečela a u které mám na krajíčku jen když ji držím v ruce. Nečekejte literaturu faktu alias - výcvik, příprava a práce psů v nasazení. Tohle je příběh Willa a jeho nejlepšího kamaráda, kteří spolu trávili mnoho let bok po boku jako nejlepší přátelé. Will nedokázal žít bez Caira a Cairo bez Willa. Pouto, které překračovalo jakékoliv hranice pes - psovod. A přitom byl Cairo zabiják na povel. Tahle kniha je poctou milovanému psovi, zároveň tu Will detailně popisuje výcvik a cestu k tomu stát se U.S.Navy Sealem ale i byrokracii, která je potřeba k tomu, abyste dostali vysloužilého vojenského psa do své péče. Dokonalá kniha, povinnost nejen pro pejskaře.
(SPOILER) Normalizace. Komunismus. Zašedlé části Prahy, včetně Žižkova, kde se odehrávala kniha Všichni sou trapný. Beny, Fabrikant, Julča, Hany a Víťan. Podivná "rodina" ve věkovém rozestupu 12-60 let a jejich příběh obyčejného života v této době. Fabrikant bydlí ve sběrně, Beny se vyvlíkl z Vojny a nastupuje do fabriky, kde se potají věnuje své největší vášni - focení. Mladý brácha Víťan za ním chodí na sběrnu, kde tráví spoustu času s Fabrikantem nad flaškou rumu a piva. Julča si zatím odpykává ve vězení trest za příživnictví a Hany se protlouká životem jak to jen jde.
Tahle kniha je skvost. Že si musím přečíst vše od autorky mi bylo jasný, když jsem dočítala Všichni sou trapný, svým způsobem mi částečně v tom nejlepším slova smyslu připomíná Katalpu, ale přesto je svá, má originální styl vyprávění a dechberoucí popis situací, u kterých Vám přijde, že jste je zažili taky.
Smekám a děkuju, že přibližuje tuhle hnusnou dobu komunismu a šedi i mladší generaci.
Moje hodnocení: 9/10
Lehká oddechovka půjčena v dětském oddělení, kam právoplatně patří, nejen proto, že hlavní hrdince je 12, ale především jednoduchým stylem psaní. I proto je tohle záležitost, kterou dospělý přelouská max za hodinku a půl a nějak extra dlouho mu v paměti nevydrží. Příběh je to ale velmi milý s pro mě osobně moc hezkým rozuzlením. Aneb o ztrátě paměti, kamarádky, uvědomování si sebe sama a přátelství. Všechny postavy mi sedly a malá Cara je pro mě hrdinkou, protože potýkat se v jejím věku s problémy, jaké ji potkaly není absolutně jednoduché. Navíc příběh zasazený do prostředí malého ostrova, kde ze stromů padají manga, čtený v mrazivém únoru je více než fajn :)
(SPOILER) Ano, i já jsem od knihy čekala původně absolutně něco jiného, než to, co jsem dostala. Obálka i anotace mě zanesly do Irska, kde se v lesích skrývá dívka. To je sice pravda, ale tahle dívka tu žije z donucení, protože byla ukrývaná matkou a babičkou od malička. Tým, který natočil dokument o jejím strýci a otci, který bohužel zemřel si ji jednoho dne všimne, když jsou prozkoumat netopýří studnu na druhém konci hory. Laura tak musí vyjít na světlo Světa a ve svých 26 letech se o sebe začít starat. Od přírody má navíc dar - aniž by si to uvědomovala, napodobí jakýkoliv zvuk, jaký slyší - od vody, větru, šustění listí, až po policejní vysílačky a hlasy ostatních. To se zalíbí Bo, která je Salomonovou přítelkyní a pravou rukou a přihlásí Lauru do soutěže, skrz kterou může prorazit po celém světě. A tak je Laura vhozena z lesů do velkoměsta, elektroniky a dnešního moderního světa. Sama, bez rodiny a přátel. Netrvá to dlouho a tenhle styl života se jí vymkne z rukou.
Naštěstí má vedle sebe stále Solomona, díky kterému se z toho vyhrabe. Její krása a napodobování zvuků připomínají všem vzácného ptáka Lyrochvosta, díky kterému se Lauře začne přezdívat Lyra.
Kniha velmi oddechová, stylově dobře napsaná a i přesto, že jsem čekala něco úplně jiného jsem si ji nakonec užila. Na cestě mám druhou autorčinu knihu s názvem Řev, tak snad bude taky taková.
Moje hodnocení: 7/10
O potratu vtipně - člověk by si řekl, že to nejde, ale světe div se, jde! Tahle kniha z pera scénáristky Jak jsem poznal vaši matku a jejího velmi oblíbeného muže je sice určena mladším čtenářům (jedná se o YA knihu), ale mě se líbila hodně. Je to svižné, rychlé, děj tu osýpá a vývoj postav je vykreslený lépe než dobře. Veronica je školní hvězda, zatím co Bailey je outsider a podivínka sedící vždy bokem. Jenže ani ona není taková bez důvodu. Když se tyhle dvě po letech vydají na dobrodružnou cestu, stane se z Bailey nejen potratová kamarádka, ale opravdová přítelkyně. Tahle kniha je sice o cestě a potratu, ale především je o hledání sebe sama a vývoji vztahů nejen Veroniky a Bailey, ale i jejich okolí. Rozhodně se jedná o knihu s přesahem, která stojí za přečtení.
Moje hodnocení: 7/10
(SPOILER) Matka s dítětem, která utíká od násilnického partnera nakonec začne život v novém městečku, kde se její syn na 6 dní ztratí v Apoštolském lese. Kde celou dobu byl si nepamatuje, ale objeví jedno ví jasně - na mýtině musí postavit zahradní domek, pronásledují ho jeleni, kteří sužují celé městečko a najednou z něj není nejpomalejší žák ve třídě, ale ten co přečte knihu na posezení a vypočítá jakýkoliv příklad. Navíc umí číst lidem myšlenky a to všechno jen díky setkání s "Hezkým pánem", který k němu promlouvá, ale prozatím má jen podobu bílé šustící igelitky. Tak tady musí být každému jasné, že tu něco nehraje. První třetina knihy je skvělá - graduje napětí, nutí Vás číst dál, abyste věděli o co tu vlastně jde, ale bohužel si tohle tempo neudrží. Sám Chbosky říká, že tato kniha má být poctou Stephenu Kingovi, který ho inspiroval, jenže když dva dělají totéž, není to totéž. Má to sice extrémně pomalé tempo a zdlouhavé popisy jako King, ale chybí tomu to magično a gradující tempo. To tu naopak spíš upadá a posledních 300 stran bylo místy vážně utrpení. Ne, tohle rozhodně není kniha pro každého a nedivím se, že ji hodně lidí odložilo, protože ani já jsem k tomu místy neměla daleko. Navíc celá pointa sice není špatná, ale zase jí za mě chybí dotaženost.
Moje hodnocení: 6/10
Pro dnešní generaci nejspíš absolutně nepochopitelná doba. Pro mou sice taky, ale díky tomu, že jsem v rodině měla vojáka z povolání mi vojna a témata kolem ní přišla vždy tak nějak součástí. Na vojnu jsem dokonce chtěla, ale rok před tím, než bych mohla nastoupit byla povinná vojenská služba zrušena.
Šikana na vojně, dokud jste nebyli mazáci byla věc, kterou znal každý - prostě se to dělo, a buď jste to dali, nebo si na Vás ostatní smlsli o to víc. Na kolik vojna připravila chlapi na budoucí život je otázka do plénu, ale vyprávění Větříška je skvělé v tom, že celou knihu čtete tak, jako byste seděli u pivka (třeba v nádražce) a on Vám vyprávěl co se zrovna stalo.
Vojna dle mě chlapi na jednu stranu sice rozdělovala, ale na druhou neskutečně stmelovala. Ne všichni si po jejím skončení řekli tak čau a už se nikdy neviděli..
I dnes mám kolem sebe vojáky, a když poslouchám příběh z Afgánistánu, nebo jiných válečných zón, je vyprávění o šikaně za dob socializmu stejně pořád slabý odvar.
Nebylo to ok, někdo se s tím popral, někdo ne. Kluci na vojně dospěli v muže, mnoho z nich se vrátilo do civilu jako otcové dětí, neb slečnám, které chodili na kasárny se dal dokoupit věk kvůli svatbě.
Ta doba je pro nás už nepředstavitelná a knížka Vám v mnoha věcech otevře oči.
K přečtení rozhodně doporučuju :)
(SPOILER) Knížka, která byla hodně vidět na ig a všichni ji s nadšením chválili. Musím přiznat, že do nějaké strany 70 jsem byla odhodlaná ji odložit a nedočíst, protože jsem absolutně nechápala, co mám vlastně v rukou. Matka Pelyňa, otec Aloe, do toho malá Džemy, oživlý obraz, nestvůra, andělé a monstra. A pak se najednou ukázalo to, o co v téhle knize jde. A přikláním se na stranu všech, kteří říkají, jak je kniha skvělá. Je to totiž něco, co byste nečekali, co překračuje hranice a co tu žánrově opravdu chybí. Psát o problematice zneužívání formou fantasy, ale zároveň tak, že to ve Vás zanechá hluboký dojem není jednoduchá disciplína. A Akwaeke má dokonalý styl, který Vás prostě chytne za srdce. Nakonec jsem knížku zhltla téměř na jeden zátah a musím složit hlubokou poklonu.
Moje hodnocení: 9/10
Blog, který vycházel online přepsaný do podoby knihy plný skvělých ilustrací. Jednoduchá dámská oddechovka, při které se zasmějete, ale i zamyslíte. Bereniku i Mariku sleduju už roky a obě dvě mě pořád baví.
Dexter je zpět a tentokrát jde někdo po něm. Další pokračování, kdy jsou na různých částech Miami a LA nalezela torza těl vycpaná různými věci odkazujícími se na rušivý turismus. A aby toho nebylo málo, jeho sestra Deb je zraněna údajným vrahem a bojuje v nemocnici o život. Dex tak bere spravedlnost do vlastních rukou a ne vždy je to, co si myslíte správné a dobré. Dex je sice spokojený s tím, že jeho staré já mělo možnost na chvíli ožít a zařezat si motorovkou ve vaně, ale to ještě netušil, že tělo, kterého se zbavil je něčí partner. A ten někdo jde teď po něm. Hra na kočku a na myš se rozbíhá a my před sebou máme skvělou akční jízdu. Vyhrát totiž může jen jeden.
Skvělý hororový příběh, který je určen starším čtenářům - rozhodně se nejedná o knihu pro děti. Strašidla jsou tu spíš dost hnusná hororová monstra, která vraždí lidi a sílu jim dodávají tzv.sestřičky, kterými se živí. Když Elliotovi jedno z monster zabije rodiče (dost nehezky palicí), objeví se v jeho životě prastarý, ten, o kterém si všichni ostatní myslí, že už byl zničen. A jejich společná cesta začíná.
Tahle kniha je záležitost tak na 1-1,5 hodinky, neobsahuje moc textu, za to je ale skvěle atmosférická s dokonalou kresbou. Můžu jen doporučit.
Nádherný a dojemný rozhovor, který by si měl přečíst každý, kdo se zajímá o umění, nebo historii našich památek. Mariánský sloup v Praze začal ožívat díky odhodlání 5 kamarádů, kteří jej chtěli vrátit zpět na své místo. S pomocí lidu. Jenže jak to tak bývá, byrokraticko-politické spory se táhly spoustu let. Kámen na samotný sloup pochází z Indie, kde byli tehdy všichni okradeni, sloup málem nepřežil, ale Bůh jako by chtěl, aby nakonec vše dobře dopadlo. Samotné tesání, uskladnění sloupu na 17 let v zahradě Boromějek, protože na své původní místo nemohl. Vyhrožování, zastrašování, zatýkání. A oproti tomu seznamování se s prací Bendla, díky kterému Panna Maria na sloupu vypadá jak vypadá. Neskutečné zážitky z vysekávání a podpora rodiny. Dílo, které trvalo 23 let a o kterém si spoustu lidí myslí, že tam stojí pořád. Dopis Janu Pavlu II., který výstavbě požehnal. V tom rozhovoru je cítit beznaděj, kterou Váňa zažíval při jednání s politiky, ale i obrovská radost, která se projevila, když se stavba posunula zase o kousek dál. Je to krásně osobní rozhovor, který Vám otevře oči.
Druhý díl série ztracen v čase se ke mě dostal opět přímo od autorů, kterým tímto děkuji, že ve mě zase probudili závislost na temném fantasy. Dalo by se říct, že první díl byl takovým seznámením se se Zakharem - čarodějem, kouzelníkem, mágem (ostatně říkejte mu jak chcete, protože jemu to stejně bude jedno), který se přidává k družině Božidara Stachanova, aby se dostal do hor mrtvých, kde se ukrývá bájná kniha Necronomicon, kterou chce samozřejmě získat sám pro sebe.
Ve druhém díle se ale příběh rozjíždí na plné obrátky a vyprávění je tak barvité, že jsem místy měla pocit, že ve voze vedle Zakhara doopravdy sedím. Jeho myšlenky, jeho poznávání jiných světů, starosti, odhodlání, a neustálá společnost Danila - půlelfa, kterého nenávidí, ale postupně si v něm najde přítele je dokonalou formou fantasy ve své nejčistší a zároveň nejšpinavější podobě. Ano, kniha je místy zvrhlá, nechutná a Zakhara byste nejradši propleskli, ale svým způsobem Vám ho bude líto.
A Chrám knihy života? Dokonalost.
Můžu říct jen jedno - je škoda, že takhle kvalitní fantasy si musejí autoři vydávat sami a nemá ji tak možnost číst více lidí, než my vyvolení, ke kterým se dostal výtisk. Protože v moři fantasy braků, které se vydávají jako na běžícím páse je tohle skvost. A já nutně potřebuju další díl! :)
(SPOILER) Zaprvé - zapomeňte na to, že v ruce držíte údajně YA knihu, protože krom toho, že má hlavní postava 17 let to není YA ani omylem. A zadruhé - neřiďte se tím, že se jedná o thriller. Tahle kniha je hlubokou psychologickou sondou do mysli duševně nemocného člověka. Anna Musilová tady zvládla bravůrně popsat pocity a těžkou plíživost duševní nemoci, která se ve Vás může zhmotnit jakkoliv - v této knize postavou Černooké. Vik v 9 letech přišla o matku. O 9 let později je stále s tímto traumatem nevyrovnaná a díky potlačování emocí a ne úplně vřelému domácímu zázemí se jí zjeví Černooká - její druhé já, které ví, jaké má Vik vnitřní pocity. Pokus o sebevraždu, útěk od své nové lásky, sezení u psychiatra. To vše jsou jen střípky problémů, se kterými Vik bojuje. Až jednoho dne konečně Černookou přemůže. Zbaví se své nejlepší kamarádky, která ji údajně podvedla s jejím Adamem. A poté je nalezeno v Divoké Šárce tělo neznámé dívky, zatím co Nina sedí vedle Vik ve škole. Čekala jsem odpočinkový thriller, dostala jsem psychologický román se skvělou a místy velmi pravdivou pointou. Napsaný navíc skvělou formou. Takže děkuju!