ArwenAragorn komentáře u knih
Dávám tak 3,5 *. Příjemná knížka, která mě na chvilku vrátila do dětství. Pobavila. Ale srovnání s Markem Twainem ignoruji , to bych musela hvězdičky ubrat. Ale grafické zpracování je skvělé.
Asi jsem nějaká divná, ale za mě je to průměr. Knížka mě ničím významně nenadchla.Téma vražd podle knih není ničím nové. Ani Kazatel mě neuchvátil, takový pro mě docela nezáživný klaďácký chlápek. Musím říct, že na prvních 100 stranách jsem se někdy i nudila. Ale motiv nebyl špatný.
Vynalézavý, podmanivý a napínavý psychologický thriller. Jméno autorky je obvykle sázkou na jistotu. Platilo to i u této knihy.
Od prvních stránek visí na knihou temné, znepokojující tajemství. Zvrat ke konci je skvělý, pak už sice zbytečně překombinovaný, ale budiž. Autorka si nejvíc pochopitelně vyhrála s postavou Evie. Ta spolu s Cleo je vykreslena dokonale. Během příběhu jsem si oblíbila Stephanii a Guse.
Milovníci psychothrillerů-přečtěte si!
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Ahoj Lolulo," řekla Evie tiše a Cleo málem vyletěla z kůže. Nikdy dřív neslyšela, že by Evie dcerce takhle říkala. Za celou dobu, co strávila v jejich domě, tohle jméno nezaznělo ani jedinkrát, tudíž muselo jít o soukromé oslovení mezi Evie a její holčičkou. Malé se rozzářila tvářička úsměvem a hned se k matce začala batolit.
Výborná reálná detektivka.
Nejdřív jsem si musela oživit první díl. Ne, že by se kniha nedala číst bez jeho znalosti, je v ní dost vysvětleno, ale je lepší, když čtete postupně.
Oba případy, na kterých Ellery společně s agentem FBI Reedem tajně dělá jsou objasněny. Autorce se podařilo dokonale znázornit postavu Ellery, popsány jsou její pocity a psychická traumata po únosu, která jí znemožňují žít plnohodnotný život.
A na posledních řádcích mě čekalo pořádné překvapení.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
"Stalo se to tak rychle," pokračovala Wendy. "Neměla jsem čas ani se rozhlédnout a rozsvítit, protože pak už byl na mně. Měl nůž a ten mi přiložil na krk, přímo tady. Řekl:"Jestli zařveš, zabiju tě. Bez smilování".
Bez smilování. Ta samá slova jako na dívčině tetování. Zvláštní volba, pomyslela si Ellery, nosit jeho slova na svém těle.
Autorka napsala příběh o lásce Jozefa Gabčíka a Anny Malinové, který mohl být také úplně smyšlený, aby mohla popsat události daleko významnější- přípravy na atentát Heydricha, atentát a doba s následky po atentátu. Je to zase pohled na tuto významnou dějinnou událost z jiného úhlu. V knize jsou popsány osudy dcery Anny Malinové po atentátu, kdy jí byly tři roky, její další život a dospívání (hlavně zpočátku to zůstalo opět na fantazii autorky). Byla jsem ráda, že se v úvodu dovídám o životě Jozefa Gabčíka do doby, než se dostal do Anglie.
Čtivé, emotivní, poučné. Doporučuji.
Co je lež? Co je pravda? Toť otázka.
Kniha za sebou hromadí spoustu zvratů, často už vyznívají včetně konce až absurdně. Co mi ale hlavně nevyhovovalo byl sloh, jakým je psaná a především dialogy. Někdy jsem si připadala jako v románu ze začátku 20. století. Neřeším, jestli je to vina autorky nebo překladu.
Za to, že jsem se nenudila a za mírné napětí 2*.
Najdu si tě. Můžeš si ječet a řvát, jak chceš, můžeš kolem sebe kopat, můžeš utíkat. Ale k ničemu ti to nebude. Najdu si tě všude.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,5 *
Ze začátku nic moc, ale stojí za to vytrvat, pak se děj pěkně rozběhne. Jeden motiv pachatele se podařilo vysvětlit, ale vraždu na začátku ne. Nakonec i na toho druhého přišli náhodou. Za pomalý rozjezd a neobjasněnou vraždu * ubírám. Kniha má skoro 500 stran, klidně by se dala zkrátit. Zaujala mě obličejová slepota, kterou trpí hlavní hrdinka.
Spoilery moc nepíšu, ale tentokrát si ho neodpustím.
SPOILER:
Přišlo mi naprosto nesmyslné vyšetřování únosu Riny a Tommyho. I když byl Mark zblázněný do Mimi, jak je možné, že přehlížel některé důležité indicie a s ním i všichni ostatní? Myslela jsem, že Mimi má zájem na tom, aby se Tommy našel. Na takovém závažném případu musí být angažovány mraky lidí a určitě by našli ten dům, kde děti věznili. Prostě blbost.
(SPOILER) Pěkně napsaný příběh, líbil se mi.
Franka najde v lese zraněného parašutistu a pokusí se ho zachránit. Je rok 1943 a Německo zcela ovládají idee národně socialistické strany, je doba, kdy se udávají i ti nejbližší. Sama Franka je silně protihitlerovsky založená, narodila se v roce 1917, sledovala, jak se mění situace v zemi, když se k moci dostal Hitler, sama se stala nadšenou členkou Ligy německých děvčat. Postupně začíná obracet, dochází jí zrůdnost nacismu a přidá se na stranu odboje.
Spoiler!!!
A ano, jak píše Domina, to, že Franku propustili na gestapu kvůli její krásné tvářičce je holý nesmysl
Parašutista i Franka si začnou uvědomovat, že jejich osud leží v rukách toho druhého a jedině vzájemná důvěra je může zachránit.
Děkuji autorovi za to, že se kniha obešla bez erotických scén, které se tu přímo nabízely. Tentokrát mu promíjím i několik nereálných situací hlavně v závěru knihy, protože čtení jsem si užila.
Tak to byl thriller podle mého gusta! A to jsem si ho podle anotace nejdřív vůbec nechtěla vypůjčit, teď uvažuji, že si knihu koupím. Na rozdíl od většiny ostatních čtenářů se mi zdál čtivý a vůbec ne zdlouhavý, s mnoha zvraty a hlavně hodně psychotický a sugestivní. Vyústění příběhu mě překvapilo, čekala jsem něco jiného a toto se mi moc líbilo. Postavy se podařilo autorce skvěle vykreslit, i když žádná z nich mi nepřišla sympatická.
Na prvotinu překvapivě dobré, budu se dívat po dalších knihách od autorky. K přečtení musím DOPORUČIT!
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vtom někdo zanaříkal. ........polkla a čekala. Byl to vážně pláč? Nebo nějaký noční zvuk? Zatracený strašidelný dům, on snad dýchá! Ba ne, byl to pláč. Přicházel zpoza zavřených dveří. Připlížila se k nim. Nějaký chlapec tenoučkým hlasem opakoval dokolečka pořád totéž. Mumlal obvinění prodchnuté žalostivou nevírou:"To bolelo! To bolelo!"
Pěkná detektivka z oblasti Beskyd hodně blízká přírodě. Obsah bez brutálních a akčních scén je čtivý a docela uvěřitelný. Zápletka je chytře vymyšlená. Jenom mě zpočátku pořád mátly příbuzenské vztahy.
Ráda knížku doporučím k přečtení.
Je to tak 2,5 *.
Děj se dlouho nerozbíhal, chvílemi jsem uvažovala, že knížku úplně odložím. Ale autorka napsala "Zatímco jsi spala", která se mi docela líbila, proto jsem vydržela. A konečně přišla akčnější a napínavější část.
Emily pátrá po své už rok zmizelé sestře Zoe a po dívce, která zmizela z pokoje v nemocnici, kde Emily také ležela. Zmizení dívky je vysvětleno a byla jsem ráda, že se objasnilo i zmizení Zoe, i když bylo vystavěno na hodně vratkých základech.
No, nadšená nejsem, rozvláčný slabý děj bez napětí, jednoduchá zápletka. Eva mně byla od začátku nesympatická, nesmírně důležitá, vyhořelá, tak se jde realizovat jako lékařka do věznice(!). A musím si ještě rýpnout - v knize všichni striktně dodržují spisovnou mluvu, teda kromě zločinců, ti zase hovoří zásadně nespisovně. Místo "teď" se tady požívá vytrvale "nyní", místo "už" "již" a místo "ale" "avšak". Pokud to čtete delší dobu, dost to vadí. Ale tohle je spíš vina překladu.
Osudy několika generací žen na podbrdském statku od konce první světové války. Je to Marie, která má zlého muže Josefa a umírá po porodu. Její syn Mírek si přivede na statek Emilku, ale nechová se k ní lépe než jeho otec. Emilka umírá, když je její dceři Janě 7 let na rakovinu. Emilka prožívá nejhorší dějinná období- 2 světovou válku s osvobozením, pak 50. léta, kdy na ně těžce doléhá komunistický režim a jejich tlak, aby vstoupili do družstva. Jana pak bez matky prožívá dost krušné chvíle, žije pořád na statku, kde jako by se život zastavil ve 30. letech. I ona se vdá a jako další dcera nastupuje Johanka.
Příběh je poutavý, ale hodně smutný. Nelehký život mužů a hlavně těžké osudy žen dokázala autorka dobře vylíčit, ale řekla bych, že někdy zase příliš úsečně. Děj tady skoro není, jen útržky života, velice těžko jsem se orientovala v letech. A očekávala jsem, že najdu aspoň trochu toho pozitivního, co bych si z knihy mohla odnést kromě té hořkosti, bolesti a deprese. To mi autorka neposkytla.
Výborně zpracovaný román vyprávěný střídavě Lukášem a Benem. Vyprávění obou se týká Kateřiny, u Lukáše je to od roku 1983 u nás a ke konci v Anglii, u Bena je to pár let po naší sametové revoluci převážně v Anglii. Příběhy se ke konci knihy protínají.
Lukáš byl psychopat, k němu nebylo potřeba hledat si cestu, Ben je zpočátku zakomplexovaný člověk beznadějně zamilovaný do Kateřiny a oblíbila jsem si ho, ke Kateřině byla cesta křivolaká, pochopila jsem ji postupně, i když některým jejím rozhodnutím jsem nerozuměla.
Kniha je čtivá, celou dobu má spád, autorka se nebojí zvratů. Dost jsem se dozvěděla o sklářském řemesle. Přesto mě obsah až tak neuchvátil a příběh zařadím k těm průměrným.
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Její srdce jako by bylo ze skla. Jeho struktura se narušila - vznikla v ní prasklinka tak tenoučká, že ji lidské oko nedokázalo postřehnout, přesto měla význam pro sílu a odolnost celku. Tahle poslední rána způsobila, že se prasklina začala šířit do všech stran a srdce se rozbilo na tisíc maličkých střípků žalu.
Přiznám se, že asi před rokem jsem si zkoušela přečíst jednu knížku od Dominika Dána a po pár stránkách jsem ji odložila. Řekla jsem si, že tomu dám ještě šanci a nakonec se mi tato moc líbila. Krauz mě baví, jeho parťáky, kteří ho tentokrát musí zvlášť podržet, jsem si oblíbila. Knížka je čtivá a autorův humor mě dostal. Občas jsem se smála nad některými situacemi a dialogy. Moc dobře je popsané období "totáče" s jeho paradoxy. Pustím se do dalších dílů.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Teda byls docela fešák...."
"Díky!"
"...kdyžs byl mladej."
"Díky, díky."
"Kdož jsi bez viny, hoď kamenem."
"Tohle je v Marxovi, anebo už čteš i Bibli?"
Za mě výborně promyšlené, i když thrillerové je to až na konci. Řekla bych, že autorka pojala příběh vlastně docela originálně. Kniha se zabývá hodně vztahovými záležitostmi a psychologie jednotlivých postav je velmi dobře propracovaná. Je mi jasné, že Sarah toho prožila hodně špatného, ale její chování jsem pochopit nedokázala. Objasnění její vraždy bylo pro mě docela šokující, pachatelů se nabízelo spousta.
Kniha mě moc bavila, jen ten epilog mi tam přišel tak trochu navíc, i když chápu autorku, že chtěla uzavřít to, co jsme už tušili.
Je to tak 4,5 *.
Knížku k přečtení určitě doporučím.
Velký zážitek! Obdivuji se tomu, jak autor dokáže udělat z popisu obyčejných věcí i činností a to i těch negativních (čtení, malování, pití alkoholu, psaní....) báseň. Zajímavě pojaté a poučné byly i rozhovory pastora s Jussim o víře i o knížkách.
Kniha se nečte zrovna lehce, je hodně ponurá, je v ní hodně utrpení a násilí, ale pořád je psána krásným jazykem. Od zatčení obviněného z vražd jsem ji už nemohla odložit. A za konec autorovi moc děkuji.
Název knihy je možné brát jako synonymum, ale má i své reálné opodstatnění- chudáci si chtěli skutečně uvařit chyceného medvěda, aby ho mohli sníst.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Několik dní jsem četl, kdykoli jsem měl volnou chvilku. Vždycky jsem knihu vyndal z látkového obalu a pak vybíral slovo po slovu. Bylo to, jako bych chodil po rozlehlém lese. Po dlouhém putování jsem dospěl k poslední straně, stromy končily a desky se zavřely. Upřel jsem na knížku pohled, zvedl ji a potěžkal v prstech. Byla ošuntělá, poškozený hřbet se odchlipoval. Když jste na bílé stránky položili dlaň, připadaly vám podivně chladné, studenější než dřevo. Svou stříbřitou hladkostí připomínaly březovou kůru. Teď, když jsem dočetl, byly opět úplně zticha. Prohlédl jsem si knížku ze všech stran, přiložil k ní ucho a zaposlouchal se. Ale mlčela. Jenže já jsem věděl, co je uvnitř a co se stane, když ji otevřu a začnu znova číst. Nešlo mi to na rozum. Copak ta knížka žije? A pokud ne, kde se berou všechny ty výjevy a hlasy?................... Třeba se ta knížka uvnitř četla sama? Slova a písmena v ní bzučela jako čmeláci. Nebo možná spíš jako semínka? Klíčky, které potřebovaly půdu, aby mohly růst, které chtěly zakořenit v mokré prsti, jež člověku zaplňovala hlavu.
..............
"Chci číst,"poprosil jsem. "Ještě".
Budu statečná a dám tomuto vesměs velmi oceňovanému dílů málo hvězdiček. Příběh je psán dost naivní formou, která svědčí o tom, že by ho podle mě měli číst spíš mladší čtenáři, nebo možná i o nevyzrálosti autora.
Autor se v atraktivním příběhu ochutnávačky Hitlerova jídla Magdy snaží popsat historické události II. světové války - zmiňuje se např. o operaci Valkýra, koncentračních táborech, posledních dnech v bunkru pod Říšským kancléřstvím a porážce Berlína. Postavy šly nějak mimo mě, Magda s Karlem mě vůbec nepřesvědčili, hodně situací je téměř absurdních a korunuje to konec.
Tentokrát budu šetřit hvězdičkami. Příběh vynikal dvěma věcmi: 1. Jednoduchostí 2. Neuvěřitelností. Autorce se podařilo vybudovat děj na obrovském množství nepravděpodobných situací a náhod, přičemž v závěru ještě víc šokuje a to ne v dobrém slova smyslu. Navíc asi po 100 stranách se děj zasekne, dlouho se nic moc neděje a pak najednou kniha kvapně míří k závěru. Epilog už mě pak utvrdil v rozhodnutí, že tuto autorku znovu vyhledávat nebudu.
A ještě jeden postřeh-v knize se nechlastá, zato se tam pořád vaří čaj. Kolik jeho šálků se vypilo, než jsem knihu dočetla!
Výborný thriller, superčtivý a slušně napínavý. Rodiče hledají svou dceru-to je začátek spletitého příběhu, kde kromě drog hraje důležitou roli i sekta. Mrtvých je tam taky dost. Tajemstí je tam taky. Obdivuji autora, jak se mu podařilo všechny zdánlivě nepropojitelné události dát dohromady a připravit nám navíc v epilogu další překvapení..
Trochu mi vadilo, že případ se sektou vyzněl na konci tak trochu do ztracena.
Po pár knihách od autora, které mi tak úplně nesedly, se tato moc povedla. Doporučuji!
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Takže vy dva jste si to jen tak mírnyx týrnyx přihasili do toho drogového doupěte a dali se do řeči s vůdcem gangu?"
"Jak jste sám řekl detektive: co by člověk neudělal, aby pomohl milované osobě?"