ArwenAragorn komentáře u knih
D.D. má mimino, někdo zabíjí pedofily a jedna nenápadná mladá žena jí oznámí, že ji za čtyři dny, 21. ledna někdo přijde zabít. Stejně jako byly 21.ledna před rokem a před dvěma lety zavražděné její dvě nejlepší kamarádky z dětství. Ta mladá žena si postupně vybavuje, že neměla zrovna lehké dětství, ale přesto nechce umřít. A dělá pro to všechno. Připravuje se na 21.leden jako na válku, odpočítává hodiny, ale čas se strašně krátí a ona nemá vůbec nikoho, kdo by jí pomohl, ani pomoc od nikoho neočekává.Stává se i podezřelou z vražd. Přiznám se, že v půlce knihy jsem už byla děsně napjatá, protože možností bylo spousta.Napínavá, strhující, drsná kniha. Lisa Gardner je umělkyně v oblasti thrilleru a přesvědčila mě o tom i tentokrát. Každý jednou musí zemřít. Buď statečný(á).....
Thriller mě nadchnul. Vyšetřování dvou případů a jejich konečné spojení je fascinující. Dokonce mně nevadí dost vykonstruovaná zápletka a hlavně motiv.Neubírám hvězdičku ani za poněkud odfláknutý konec. Kniha je prostě velice čtivá a bavila mě.
Myslela jsem si, že autorovi postupně bude ubývat dech, ale dokazuje, že je stále ve vynikající formě. Jenom mně vadí neurčitý konec s Rose.Detektivku mohu jedině doporučit.
Kniha se mně sice líbila o trošinku méně než Žena v kleci, ale pořád je skvělá, napínavá a nepostrádá humor. Ten se hodně týká Assada se svými příšernými sladkými čaji, děsnou hudbou a velbloudy a Rose, milující černou barvu, o kterou se oddělení Q rozrostlo. Oba parťáci výrazně posílili tým a nedají Carlovi vydechnout. Ale doporučuji zase. Ostatně Mechanický pomeranč je můj kultovní film!
Tuto knížku mně doporučila knihovnice, takže jsem ji četla jako první. Hned jsem přišla na chuť skvělé vypravěčské schopnosti autora, jeho smyslu pro humor a týmu oddělení Q, zatím tvořené Karlem Morckem a Assadem. Postavy jsou vykreslené dokonale a vtipně. Samotný příběh Ženy v kleci (doslova) je poutavý a šokující dohromady. Skvělá kniha, doporučuji!
Tahle kniha je vážně skvělá. Přiznám, že v půlce jsem ji chtěla vrátit nedočtenou, protože téma pedofilie jsem si dost užila v Pečovateli, pak jsem přečetla ještě pár dalších stránek a najednou-ejhle, nebude to nakonec všechno jinak? A pachatel mě vážně napadl až docela pozdě. Znovu opakuji -poutavé, doporučuji, nudit se rozhodně nebudete!
Moje první kniha od autorky. A hned pěkný nářez! Ten Pečovatel byl vážně odporný slizoun, hnusák, zvrhlík,saďour! Ale musela jsem to dočíst, abych věděla KDO. Hodně brutální tam bylo téma únosu bratra Cafferyho a všechno, co se dělo kolem toho. Jenom málo z autorů dokáže pojmout téma pedofilie tak neobvykle, dokonale a s neuvěřitelnou fantazií, jak to zvládla Mo Hayder. Říkala jsem si:" Ta ženská je vážně hodně ulítlá, nebo si musela vždycky něco šlehnout, když to psala. Když jsem knížku četla, měla jsem málem osypky, po ní skoro depku. Za téma bohužel o jednu hvězdu méně, i když opakuji-mistrné dílo. MUSÍM O SEBE PEČOVAT!
Kniha nepříjemně rozvláčná, napětí pro mě bylo málo, i když někdo píše, že při toulání opuštěnou léčebnou se bál. Hlavní hrdina mě navíc neskutečně štval. Nakonec závěr mně přišel jako nejlepší část knihy (obsahově).
Super kniha! Chris Mooney prostě umí a dokáže to skvěle prodat. Napětí-za pět, zápletka-za pět, atmosféra-za pět, odhalení pachatele-za pět (všechno samozřejmě hvězdičky). A nechutnostem jsem fandila.Pokud se nejedná o pedofilii, nevadí mně to.Jdu na Tajného přítele.
Kniha se mně líbila víc než Obětina, i když nějaké výhrady bych měla (poněkud překombinované, nepravděpodobné, že by policisté věděli tak málo o Jacku Rozparovači, neustálé úvahy hlavní hrdinky o sobě, její citové výkyvy apod.). Ale spád tu je, dobrá atmosféra starého Londýna, dostatek napětí taky, kniha se čte dobře. Nic psychologického, nutícího k zamyšlení nebo k dlouhému přemýšlení po přečtení. Mně to tak stačilo.
Knížku jsem si vybrala náhodou a začátek mě nijak moc nezaujal, pak se děj rozběhl, napětí se stupňuje a závěr graduje. Pominu to, že příběh je trochu nepravděpodobný, čte se dobře!
Strhující příběh, četla jsem pomalu, ale proto, abych si knihu vychutnala. Doporučuji
Kniha se mně líbila, měla potřebný spád, akčnost a nápad, i když zběsilé přesuny rodinky a zuřivé útoky na ně (než je začali oplácet) byly mírně řečeno přitažené za vlasy, ale to už ke knize patří. Stejně tak se mně líbila i fascinující rodina manželky. A téměř závěrečné zmrtvýchvstání -ostatně proč ne? Velmi nepříjemný a temný pocit ve mně zanechal popis vyvraždění rodiny Durantů. To byla síla.
Moje první kniha od Koontze a docela zklamání. Řekla bych, že hodně za to mohl překlad, ale ani děj mě moc nefascinoval. S bídou tři.
Slušná kniha, ale je dost rozházená, hůř jsem se dostávala do děje. Přesto hodnotím vysoko
První kniha od této autorky, má být dokonce nejlepší kniha od ní - a katastrofa. Je zřejmé, že autorka stále žije v zajetí svých Harlekýnek. Mraky červené knihovny, mezi tím poměrně slabý děj, POCHOPITELNĚ muselo dojít ke sblížení detektiva a hlavní hrdinky (jestli se tak dá nazvat). Půjčila jsem si omylem ještě dvě její knihy, ale ty ani neotevřu. S autorkou končím, ovšem nekritizuji v žádném případě ty, jimž se její literární styl líbí.Vzhledem k tomu, že jsem jedné knize od Larse Keplera dala dvě hvězdy, tady nemůžu jinak, než jednu.
Na Larse Keplera dávám hodně nízké hodnocení, ale nemám moc ráda politické thrillery. Stránky jsem místy přeskakovala,ale je možné, že se ke knize ještě vrátím.
Další skvělá kniha. Četla jsem ji jako poslední a připadá mně od Keplerových nejlepší.Příběh napínavý, tragický, místy brutální. Hodně jsem prožívala osudy Joona Linny i jeho spolupracovníků, jeho strach o své nejbližšší.
Za mě 100%