Atisa
komentáře u knih
Zázrak svaté Winifredy
Ellis Peters (p)
Toto byla super kniha, což jsem vůbec nečekala. Líbila se mi více než příběhy se sestrou Fidelmou. Na rozdíl od Fidelmy se v této knize vyskytuje i duchovní složka, což si myslím, že je důležité, aby byl děj komplexní, pokud se odehrává v církevním prostředí. Zároveň se mi také hodně líbilo, že se celou dobu jen nevyšetřuje případ, nepřišlo mi to jako čistá detektivka. Posledních několik stránek jsem si musela přečíst znovu, abych rozuzlení opravdu správně pochopila. Zjistila jsem ale, že to, co se tam odehrálo, vlastně není v knize úplně podrobně napsáno, to si musí čtenář na základě indicií v poslední kapitole domyslet. Za mě tato kniha velké wow a těším se na další díly, snad budou také tak dobré!
Dědeček v růžových kalhotách
Lucie Hášová Truhelková
Opravdu toto chceme učit naše děti? "Dědeček neměl rád lidi a lidi neměli rádi jeho." Byl dědeček v životě šťastný? Chtěli bychom s takovým člověkem žít? S člověkem, který se k nám chová špatně a nic nám nevysvětlí? Chyběla mi tam komunikace a láska ke svým blízkým. Podle mě je dost nebezpečné ospravedlňovat takové jednání tím, že je to ekologické. Nakonec podle stejného principu můžeme i lidi zabíjet ve jménu ekologie. Hodnotím jako odpad. Pokud dětem číst, tak jedině s vysvětlováním.
Dolores Claibornová
Stephen King
Moje první kingovka. Přečetla jsem ji kvůli čtenářské výzvě. Možná dokonce i můj první thriller, běžně je také nečtu. Na knize mi vadilo, že neobsahuje kapitoly. Občas jsem se při čtení hůře soustředila, ale na druhou stranu když jsem se do knihy zabrala, opravdu jsem přestala vnímat okolí. Příběh dobře promyšlený, některé scény pro mě byly náročné číst. Asi si zkusím od Kinga přečíst i další knihy.
Deník farářky
Martina Viktorie Kopecká
Kniha je opravdu koncipována jako deník, což jsem zjistila, že mi v tomto případě vůbec nesedí. Knihu formou deníku mám ráda, pokud se děj někam posouvá. V tomto případě to je spíše taková změť všech možných zápisků. Sice je zde snaha o uspořádání podle církevního liturgického roku, ale stejně jsou texty uspořádány dost nahodile. Něco málo mě zaujalo. Něco mi přišlo docela složitě napsané a o něčem bych si ráda přečetla více, např. cestopisné části. V některých věcech bylo vidět, že paní farářka jede v ekumenickém proudu, něco mi přišlo hodně zredukované, což chápu, že jinak nejde, pokud se na tom má shodnout 350 církví. Určitě je super, že se tato knížka dostala do mainstreamu a přečetla si ji široká veřejnost. Martina Viktorie tak pomáhá odbourávat předsudky o církvi. Je zajímavé na sobě pozorovat, jak to na mě působí. V něčem mi přišlo, že tohle už je až moc, ale to jsou právě ty naše představy o tom, jaký byl měl kněz být. Je potřeba se těchto představ zbavovat a nechávat kněžím svobodu. K tomu si myslím, že je tato kniha ideální.
Vlčí jáma
Jarmila Glazarová
Od Jarmily Glazarové jsem už dříve přečetla knihu Advent, která mě velmi oslovila, moc se mi líbila. Hledala jsem tedy nějakou podobnou knížku a sáhla po Vlčí jámě od stejné autorky. Ze začátku jsem obě knihy neustále porovnávala a byla zklamaná, protože Vlčí jáma je jiná než Advent. Chybí mi v ní prvky, které jsem na Adventu hodně oceňovala - popisy nádherné přírody, průběhu roku z hlediska přírody i prožívání víry. Vlčí jáma se odehrává ve slezském městě, autorka občas používá místní nářečí nebo němčinu. Jelikož v těchto končinách nebydlím, ani jsem tam nikdy nebyla, prostředí pro mě bylo vzdálené. Samotný děj mi přišel docela rozvláčný, tolik mě nebavil. Myslím, že tuto knihu více prožije člověk starší, protože i hlavní hrdinka je starší paní. Tato kniha pro mě byla o tom, jak sobecká láska může zkazit životy blízkých. Závěr mě však potěšil. Vlastně bych řekla, že tato kniha se svým závěrem by také mohla vystihovat slovo "advent".
Stín Otce
Jan Dobraczyński
Myslím, že tato kniha ve mně zanechá hlubokou stopu. Příběh, který známe stručně z Bible, autor přepsal do románové formy. Odteď už se do celého sledu událostí dokážu mnohem lépe vžít a mnohem více chápu všechny souvislosti a kontext doby. Až mě mrzelo, že už kniha končí, určitě si chci přečíst autorovy další knihy. Tato kniha rozhodně v naší domácí knihovničce nesmí chybět.
Kompletní návod k vytvoření Ekozahrady a rodového statku
Jaroslav Svoboda
Naprosto úžasná knížka, díky níž objevíte úplně jiný svět, než který je nám dennodenně předkládán, který si každý může vytvořit na své zahradě. Ohromně pozitivní kniha, kdy se čtenář dozvídá, že i on sám může něco udělat proto, aby přestal být tolik závislý na světě a aby ten svět byl i lepší. Při jejím čtení člověk může snít a má obrovskou chuť hned vše v knize popsané vyzkoušet. Jeden drobný nedostatek bych ale viděla ke konci knížky, kdy je vidět, že už buď nebyl dostatek místa, nebo autor spěchal, protože některé kapitoly jsou již docela zkratkovité. Ale vše se dá dohledat na internetu, nejdůležitější je vědět, jaké možnosti existují. Těch kniha přináší velké množství.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Nejprve jsem viděla film, následně jsem se hned rozhodla začít číst knihu, což nebyla dobrá volba. Kniha a film jsou prakticky totožné. Knihu jsem tedy četla dost dlouho a příliš mě nebavila. Dočteno, abych měla splněno do čtenářské výzvy a abych si uvolnila místo ve své knihovně. Příběh mi přišel nevěrohodný, některé zásadní události nebyly podle mě v knize dostatečně vysvětleny, jak by se takto mohly stát. Líčení přírody hezké, škoda že smyšlené.
Dědictví otců
Robert Merle
Kniha se mi velmi líbila. Bavily mě části ze života běžných lidí, politické souvislosti na mě byly příliš složité, naštěstí jich v knize nebylo tolik. Z období, které se v knize vyskytuje, jsem zatím nic nečetla, boje mezi katolíky a hugenoty mi přišly hodně zajímavé. Určitě chci pokračovat dalšími díly.
Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
Knihu jsem si přečetla, protože jsem na ni z více stran slyšela doporučení. Z knihy bylo patrné, že je opravdu pro děti. Bylo to takové milé oddechové čtení. Žádné nečekané zvraty se zde nekonají. Zaujala mě výchova Marilly, která se dost lišila od dnešní výchovy. Někdy v budoucnu budu možná pokračovat dalšími díly. Oceňuji, že byly nově vydány i s novým překladem a nádhernými ilustracemi.
Prašina
Vojtěch Matocha
Knihu jsem přečetla se synem. Líbila se mi. Byla hodně napínavá a dobrodružná. Vlastně takové trochu sci-fi pro děti. Kamarádi zažívají všechno možné, několikrát malém přijdou o život. Některé scény mi ale přišly trochu méně promyšlené nebo uspěchané. Každopádně určitě budeme pokračovat dalším dílem.
Kočka na cestách
Hiro Arikawa
Toto bylo moje první setkání s japonskou literaturou. Knihu jsem si vybrala na doporučení do čtenářské výzvy, jinak bych po ní asi nesáhla. A musím říct, že byla opravdu skvělá! Úplně jiná, než jsem zvyklá z naší kultury. Taková pomalá, velmi laskavá. První část, kde Satoru s Nanou objíždějí jeho přátele z dřívějška, mi přišla naprosto dokonalá. Krásně vykreslená přátelství. Také se mi líbilo střídání vyprávění z pohledu kočky a z pohledu vypravěče či dalších postav. Nana byl taky skvělý, Satoru úžasně empatický. Ten závěr byl v něčem zvláštní, proto jsem uvažovala, jestli nestrhnu půl hvězdičku, když to teď jde. Ale ne. Prostě se mi kniha hodně líbila a díky tomu, že jsem žádnou podobnou asi zatím nečetla, dávám plný počet hvězdiček. Doporučuji.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Knihu jsem si přečetla díky čtenářské výzvě. A bylo to pro mě opravdu výzva. Kniha se mi četla pomalu. Neustále jsem si musela ujasňovat, kdo je kdo. Vztahy jsou v knize propletené a vlastně celý příběh se točí kolem vztahů. Mně osobně zde přišlo důležité i téma smrti. Bylo zajímavé sledovat, jak tehdy byla smrt vnímána. Autorka jistě vycházela ze své zkušenosti. Celkově knihu hodnotím jako relativně dobrou. Člověk se však musí naladit na fakt, že se jedná o klasiku.
Vejce a já
Betty MacDonald
Knihu jsem si zvolila s vidinou prázdninového čtení. Bohužel mě však zklamala. Nebavila mě, do čtení jsem se musela nutit. V dnešní době bychom tento typ literatury označili jako takové blogové či deníkové zápisky. V knize není žádná stěžejní dějová linka, což mi vadilo. Vtipné mi to přišlo jen zřídkakdy. Zcela nepochopitelný mi přišel její vztah ke svému dítěti, občas jako by snad ani neexistovalo. Asi jiná doba.
Vyměnit vodu květinám
Valérie Perrin
Jako kdyby se kniha dělila na dvě části. První polovina je taková pomalejší, hlubší. Zaujala mě v tom, že člověk může najít jako své poslání jakoukoliv práci, klidně i jako správce hřbitova. Druhá část dost zrychluje. Začíná se střídat několik časových a dějových rovin. Přiznám se, že jsem se v tom po čase začala ztrácet. Příběh mi přišel dost překombinovaný. Nevím, co si z toho závěru mám vlastně odnést. Tento typ literatury zřejmě není pro mě.
Deník uprchlice
Oksana z Ukrajiny (p)
Deník uprchlice napsala žena, která hned na začátku války uprchla se svou dcerou z Ukrajiny. Autorka nemá příliš zkušenosti s psaním, takže kniha není nijak náročná na čtení. Některé myšlenky jsou zajímavé. Je to dobrý vhled do situace ukrajinských uprchlíků. Ale přišlo mi, že osudy některých lidí se v průběhu čtení nějak ztratí. Přitom se zdálo, že pro Oksanu to byli tak důležití lidé. Myslím, že by stálo za vysvětlení, co se s nimi stalo. Zaujala mě kapitola, kde autorka popisuje, že se cítí coby uprchlice jako exotická opička, na kterou se musí každý podívat. Chyběl mi však nějaký hlubší popis toho, kým se tu stala, jak se tu cítila. V knize oceňuji i malý vhled do ukrajinské historie a popis významných ukrajinských měst. To by člověka i nalákalo k návštěvě, kdyby tam ovšem nebyla válka.
Bez obalu
Barbora Tlustá
Čekala jsem, že kniha bude podobná jako Domácnost bez odpadu od B. Jonhson, ale mile mě překvapila. Zhltnula jsem ji za jeden den. Ačkoli se o problematiku zero waste zajímám, stejně jsem se dozvěděla nové věci. Autorka ze sebe nedělá dokonalou a tak (alespoň ve mně) nevzbuzovala kniha negativní pocity, spíše nadšení a motivaci.
Dva středy - však jeden kruh
Walter A. Trobisch
Naprosto jsem byla touto knihou ohromena. Hrozně se mi líbí spojení odborné s dějovou linií. A docela mě překvapilo, že ačkoli je kniha už čtvrt století stará, problémy, které popisuje, jsou pořád stejně aktuální i v dnešním světě.
Geostorky
Petr Brož
Úžasná kniha. Moc mě bavila, všechny příběhy jsou opravdu zajímavé a utkví člověku v mysli. Skvěle srozumitelně napsáno. Doporučuji.
Kroniky prachu
Lin Rina
Kniha se mi jako celek líbila, ale přišla mi dost pomalá, dost se táhla, což mě ne vždy tak úplně bavilo. Na romantiku moc nejsem, ale mám v plánu si brzy přečíst knihu z podobného prostředí.