aydam komentáře u knih
Výborně propracovaný román o dvou ženách, s nimiž se život nemazlil.
Příběh je vyprávěn převážně ve dvou časových rovinách, přičemž každá z nich je záměrně utnutá v tom nelepším, aby mohla následovat rovina druhá. Z tohoto důvodu nelze knihu odložit.
Jazyk je jednoduchý, žádné květnaté popisování krajin. Charakter postav, ve kterých je snadné se orientovat, protože jich není mnoho, je jednoznačně čitelný - ten je hodný, ten je zlý.
Domnívám se, že kniha zaujme nejen silným příběhem, ale i svou obálkou.
Svérázná Josefína mě po celou dobu bavila!
Autorka s přesností vylíčila obraz života v maloměstě.
Musel jsem si opsat hlody Josefíniny babičky.
Překrásné myšlenky s nádhernými ilustracemi. Dobije čtenáře pozitivní energií.
"Když piješ čaj... pij čaj."
"Jsou dny, kdy i vstát z postele znamená vítězství."
Mé první setkání s Lapenou. S chutí se pustím do další.
Děj rychle plyne bez zbytečných odboček k překvapivému závěru. Postav je akorát.
"Jak ztřeštěný a nepředvídatelný je život. Jako cirkus - nebezpečné akrobatické kousky a lidi, kteří se schovávají za klaunskou maskou."
Přes počáteční "vždyť se tam nic neděje" mě kniha nakonec ohromila. Květnaté popisy přírody mohou odradit, ale stojí za to vydržet.
Kya byla úžasná. Přestože ji všichni opouštěli a zanechávali samotnou, i když jedna bolest střídala druhou, nikdy se nevzdala.
"Nikdy jsem po lidech nic nechtěla. Možná čas od času leda to, aby mě nechali na pokoji."
"Láska prostě často vůbec nefunguje. Ale i když to nevyjde, propojí tě s jinýma lidma a nakonec ti nic jiného nezbyde. Jen známosti."
Nezapomenutelné čtení.
Myslím, že to Sára konečně dokáže a nastolí svému životu jiný řád.
Zvláštní, že ani jeden z bratrů (tipoval jsem Milana) nebyl více empatičtější.
Jejich smrt si přáli všichni.
Jde tu o spoustu peněz.
Příběh krátkými kapitolami a stylem, kterým je napsán, rychle plyne. Velice napínavé. Do poslední chvíle si nemůžete být jistí.
Poppy, Rune a jedna zavařovací sklenice. Navždy a věčně.
Příběh, který mě totálně roztrhal. Připomíná, že máme žít na sto procent, milovat na dvě stě, plnit si své sny, vyhledávat dobrodružství.
"Pro Poppy jsem byl stejně výjimečný jako její hudba. V obou případech se jednalo o pouto, které nemohl nikdo přetrhnout."
"Je v pořádku se usmívat a cítit se šťastný. Co jiného má v životě smysl?"
Kniha plná filozofických mouder.
"Pokud napoprvé neuspěješ, dej si zákusek."
"Buďte zvídaví."
"Největší iluze je, že život by měl být dokonalý."
Cestovat vlakem mě baví.
Sedím, sleduji ubíhající krajinu, pozoruji lidi. Přemýšlím o jejich životech, každodenních činnostech a občas si některé z nich dokonce pojmenuji. Uvažuji nad tím, zda některé z nich opět zahlédnu. Avšak... Poznal bych je v té záplavě?
Že to zní děsivě?
A je to vůbec pravdivé?
Na to si už musíte přijít sami ;-)
Když si čtenář (pro tentokrát) připustí, že je reinkarnace možná, jistě si tuto dojemnou knihu užije. Mně se citlivý příběh s kriminální zápletkou velice líbil.
Shari? Hej, Shari! Co ten konec jako!?
Těšit se můžete na maloměsto s pěkně vykreslenými postavami, kterých je tak akorát. Příběh je plný zvratů a drží čtenáře po celou dobu v napětí. Vyšetřující detektivové postupně strhávají všechny vrstvy fasád, které si dané rodiny pečlivě vytvořili, a odhalují jejich pravou tvář.
"Otazník" jsem odložil, ale tenhle příběh je prostě pecka!
Doris, která o sobě ráda mluví jako o staré čarodějnici, jsem fandil, přál jí mnoho sil a prožil celý její těžký život plný útrap.
Willieho bych za sobeckost nakopal, ale potom se srovnal.
"Člověk se za život setká s tolika jmény. Všechna ta jména, která přijdou a zase odejdou. Zlomí člověku srdce a přinutí ho plakat. Některá si zamiluješ, jiná nenávidíš."
Nadčasová záležitost, která čtenáře jakýmsi kouzlem zpomalí a probere jeho fantazii.
Kniha nejen o přátelství mezi člověkem a tučňákem, ale zároveň také o kultuře, politice i hodnotách lidí v Argentině v 70. letech.
"Juan Salvador byl tučňák, který okouzlil a potěšil každého, kdo ho poznal v těch temných a nebezpečných dobách..."
" Cítil jsem, jak si mi opírá hlavu o nohu. Pak se na mě ještě jednou podíval a zatřásl hlavou tím svým nenapodobitelným způsobem, při němž se mu zachvělo celé tělo až k zadečku, a znovu se mi uvelebil na noze ke spánku."
Zdařilá napínavá prvotina, která se obešla bez nelogických situací.
Jsem rád, že žena z obálky koresponduje s ústřední postavou - Millicent.
Zajímavostí je, že po celý příběh zůstává vypravěčovo jméno utajeno.
Krása zabíjí, pánové...
Sympatická mi nebyla žádná postava.
Dětství sester je sice politováníhodné, ale jejich jednání neomlouvá.
Laskavý milý příběh, kde se přítomnost prolíná s osudovou minulostí.
Deníkové pasáže jsem si vychutnával a obracel stránky, abych se opět dostal ke střípkům z minulosti.
Příběh by se mohl klidně zfilmovat.
"Láska není skleníková květina, neochotně přinucená ke květu. Láska je plevel, který nečekaně vyraší na okraji silnice."
Dojemné, syrové i místy humorné vyprávění jednoho výrostka, jehož domovem jsou ulice plné prostitutek, jejich pasáků i jiných existencí z okraje společnosti.
Svéráznému Momovi jsem držel palce a přál mu, aby se na něj konečně usmálo štěstí a ze všech svízelných situací vyvázl bez úhony.
Za perfektní považuji, jak autor vystihl chlapcovo myšlení - předčasná vyspělost, typická pro děti ulice, se tu tříštila s naivitou.
"Bez lásky to nejde."
Co to jako bylo????
Jsou čtyři hodiny ráno a já mám smíšené pocity. Čekal jsem úplně něco jiného. Kniha mě zaujala svou obálkou.
"Vypadá to tu, jako by se tu ukájel nějakej interiérovej designér, a na všechno se udělal."