azzies komentáře u knih
Doporučení kamaráda znělo, ať se podívám na film Ranhojič.
Než jsem se k tomu dostal, dostal jsem do ruky knihu.
A bavil jsem se náramně.
Příběh vyprávěný očima chlapce, dospívajícího a nakonec dospělého muže chytí hned na začátku a nenechá vydechnout. Nejdříve cestujeme po středověké Anglii a zjišťujeme, jak (přibližně) takový život vypadá. Hlavní postava pak pomalu dospívá a prochází si problémy s tím spojenými, staví se na vlastní nohy a rozhoduje se jak naložit se svým životem ( a se svým "darem") a vyráží na konec (tehdejšího) světa za svým snem.
Autor umí velice barvitě a zajímavě vyprávět o lidech, krajině, nemocích, náboženstvích, zvycích... a spoustě dalších věcí. Mě tím donutil ke spoustě (příjemně) zadumaných chvil, kdy jsem uvažoval nad nesmrtelností chrousta. Je reálné, aby někdo mohl cítit, že někdo další je plný energie a život má před sebou, nebo že je naopak na konci své cesty? Pokud je podle proroka každá kniha, která neobsahuje to, co je napsáno v Koránu škodlivá a taková, která to obsahuje zbytečná, jak vlastně takové knihy vůbec mohou vzniknout? Má být každý sen splnitelný?
Možná, jen ten závěr byl takový...jako ze života?
Už si opravdu nevzpomínám, proč jsem si knihu před mnoha lety koupil. Vím, ale, že jsem ji přečetl jedním dechem a pravidelně po 3 - 4 letech si ji dávám znova, jako právě teď.
Proč? Možná proto, že autor vypráví svůj příběh a přitom popisuje svoje pocity, motivace, nálady a prožitky velmi podrobně, ale poutavě a děj se neustále posouvá vpřed.
Prvnímu (a ani dalšímu) přečtení knihy nepředcházela mediální masáž, takže jsem neměl možnost utvořit si názor na vinu/nevinu autora (hlavní postavy). Proto ke knize přistupuji jako k románu a vinu autora neřeším.
Přispěju svou troskou do mlýna rozporuplnych komentaru - čekal jsem bizarni, beckovou knihu, ktera uz svoji obalkou odradi vetsinu dospelych ctenaru,kteri se boji,ze je nekdo z okoli uvidi,ze prave tuto knihu berou do ruky.
Jake bylo moje prekvapeni, na konci prvniho pribehu, kdyz jsem konstatoval,ze se jedna o dost povedene vystaveny pribeh, s originalni zapletkou, neprehnanym stylem vyprávění a vcelku uveritelnym systemem magie. Ano, kniha obsahuje nekolik 18+ pasazi, ale v ramci pribehu a stylu vypraveni neni prumerny ctenar vystaven nicemu, co by ho v 21 stoleti mohlo a melo sokovat.
Zasazeni do nam znamych pražských kulis me nemuze nebavit a navrch je pridano par velmii slusnych vtipu a narazek, ktere sice casem ubyvaji, ale kniha jako celek je velmi zabavne cteni.
Po dlouhé době kniha, ze které na mě číší autorovy politické názory a postoje. Dávat najevo nespokojenost se zvoleným prezidentem není v demokratické společnosti přijatelné? Nevím, nevím, možná se mýlím? Možná se mýlím.
Uvěřitelnost děje, dialogů a vůbec celé knihy nedosahuje kvalit, na které jsme u autora zvyklí. Druhá polovina je velmi náročná na čtení, tolik zbytečných slov... Bohužel, jsem nedočetl. A navyšovat hodnocení jen pro (o)ž(e)havé téma nebudu.
Velmi slušně popsaná lehce alternativní realita světa, kde vládne hlavně strach.
Chtěl jsem napsat pěkně popsaná, ale to by znělo divně.
Autor umí velmi dobře pracovat s náladou a děsivě dobře svým vyprávěním popisuje pocity, motivace a myšlenky lidí, hlavně těch, kteří nejsou skálopevní fašisti, ale i na průzkum myšlenek jednoho zvrhlého esesáka dojde.
A je to čtení depresivní. Život v neustálém strachu o sebe, své blízké, svoje děti...Kam je vezou a proč? Uvidí se ještě někdy? Co tam dělá ten medvídek?
Ano, naděje umírá poslední a zvyknout se dá na všechno, ale proboha proč?
No a v současném světě, kde probíhá několik konfliktů a nejsou daleko od nás, ani té zvrhlé ideologie je tato kniha aktuální víc, než bych si přál.
(SPOILER) Už to tady někdo psal a je to tak, jízda to byla luxusní.
Prvních pár stránek je jen takový oťukávání čtenáře, jestli je připravenej a pak tomu autorka naloží plnej knedl a běda tomu, kdo nemá po ruce pleny...aby si zchladil trošku hlavu, protože takhle hustej nářez (nebojím se použít ten výraz) může slabší povahám možná i trochu pocuchat nervy a pleny se budou hodit podruhé. Byly chvíle, kdy jsem nestíhal obracet stránky a přitom jsem je vlastně obracet nechtěl, očekávaje ještě větší hrůzy než jsem právě přečetl a ano, bylo to ještě horší.
Takže bravo, tleskám autorce a tímto jí děkuji, takhle poutavé vyprávění nás, čtenáře, baví, víc, než cokoliv jiného a rozhodně tím (spoiler!) prokázala užitečnost.
Občas si říkám, že kdyby se námětu autorů chytl někdo z UK,nebo US, tak by to byl jednoznačnej světovej úspěch a fandové SW, ST a hlavně RD by brečeli jak želvy, že to neznali dřív. Anebo taky ne.
Ale i tak, díky.
Update:
Uvažuju nad tím, jestli existuje nějaká souvislost s nešťastným osudem Těch, kteří jsou s těmi, kteří už dva roky ničí životy ostatním
Anotace knihy mě překvapila svým tvrzením, že se jedná o jeden z nejslavnějších komiksů všech dob. Do zveřejnění Crwe , že tento komiks vydá, jsem o něm neměl ani páru.
A dobře udělali, byť to podle mého hodnocení nemusí vypadat. Věřím, že pro spoustu čtenářů to bude kniha, ze které budou nadšení. To moje bylo zmírněno příběhem, resp. textem scénáře. Příběh tak nějak odpovídá tomu, co jsem čekal, žádná zbytečně zapletená zápletka a filozofování nad smyslem bytí, ale je zábavný a nepostrádá překvapivé momenty (těch je tam celá řada). Ale ty texty...několikrát jsem byl hlavní postavou ujištěn, že ví co dělá, a že to nedělá poprvé a jindy popisuje to, co je zjevné. Ale funguje to slušně jako samostatný díl a docela dost mě zajímá, co se bude dít v dalších dílech. A kolik pohledných (a nahých, případně polonahých) slečen ještě zachrání, případně co vše s nimi zažije. Kresba je krásná, některé detaily jsou opravdu jedinečně zpracované. Ta kopule paláce? Tohle, že není fotka skutečných skleněných tabulí? Nebo ty hory? Olejomalba má zřejmě své kouzlo. Naproti tomu, vymyšlený svět byl svojí řekněme jednoduchostí lehčí pro malování v takovém rozsahu a množství, ale zvolená barevná paleta paleta je neveselá, hlavně té zelené a pískové je tam opravdu dost.
Celkově to je zábavné čtení na kratší chvíli.
Některé knihy se čtou lehce, některé ne. A jsou knihy, které čtenáře vtáhnou do děje a působí natolik sugestivně, slova a věty plynou samovolně a utvářejí zcela jasnou realitu.
Čím to je? V tomto případě promyšleným dějem a velmi dobře vyprávěným příběhem s minimem dialogů. Těžko pro mě posoudit, jak moc dobrou práci odvedl překladatel, ale jazyk knihy je neobvyklý (slovosled, termíny) a přesto dobře čtivý.
Jednotlivé části na sebe navazují volně, bavilo mě čekat, kdy se objeví souvislost, ale jsou kvalitativně nevyrovnané. První část patří k nejlepším úvodům, které jsem kdy četl. Autor rozhodně věděl, co chce (říct), otázkou zůstává, jestli to věděl na konci. Možná přesnější vyjádření bude, že konec neskýtá žádné překvapení, je pouze ukončením celé plejády myšlenek a nejen filozofických úvah, které kniha obsahuje.
Pokud pominu několik nepřesně předpovězených (čti "popsaných") vynálezů (komunikátor na každé zdi = dnešní mobil), tak není poznat, že kniha byla napsána před půl stoletím. Nevšiml jsem si žádných naivních pasáží, či nápadů, které jsou pro toto období možná trochu typické.
Kolik tento příběh (román+film)asi ovlivnil dalších projektů? Namátkou mě napadají pojmy jako Hal 9000, Červený trpaslík (ahoj Dejve, úvodní melodie...), hibernace, (Hvězdná)brána do jiné části vesmíru, inteligence která se zbavuje hmotného těla, rozumnost snahy navazovat kontakty s jinou civilizací, zkratka E.T. (mimozemšťan) atd, atd...A to se nepovažuji za geeka.
Update: při čtení druhého dílu jsem s překvapením zjistil, že kniha obsahuje sousloví " Vzpomínka za Zemi" :-)
Dělá se vám někdy nevolno a rozčiluje vás sledování zpráv z politiky?
Pak čtení této knihy bude taková sebemrskačská záležitost...
Tak nějak si říkám, jak je možný, že jsem na to nenarazil dřív, třeba před 26 lety?
Ale ono všechno má svůj čas a přesto, že novější tituly jsou možná čtivější, tak je otázkou, zda-li by byly takové, pokud by neměly na co navazovat.
Kniha je to zábavná, napínavá, akční a...nedostupná.
Škoda.
Další z řady povedených a čtivých knih od pana Niedla. Tentokráte z opomíjené světové valky.
Jen ten závěr je takovy rychlý a otevřený,snad se tedy dočkáme pokračování.
Jedno se knize upřít nedá - jde na to od lesa a je zase jiná, než ostatní.
Stylem se jedná o takovou tu klasickou "Všechny okolo sejmu a budu v pohodě" chodičku.
Zápletka tam jakási je, humorné hlášky, nějaké překvapení a cliffhanger taky.
Komentující níže už upozornili i na nějaké chybičky, já dodám, že ano, ty divaky měl redaktor vychytat, některé souboje jsou natahované, ale celkově je to dobrá kniha, která pobaví a teprve na konci přiměje čtenáře pochybovat nad tím, jestli to celé nedopadne jako průser, nebo možná totální průser, protože se hlavní příběh nijak zásadně neposunul, spíš naopak, a jen se děsím, jestli postavy dostanou nějaké SS (čti superschopnosti) nebo ZZ (zázračné zařízení).
Autoři mají našlápnuto k solidnímu spektáklu, a já si to dám po 11 knize celý od začátku, ať to pak stojí za to.
P.S. Tu švestku nebyl schopen sejmout, protože to na něj bylo moc nekomplikované a přeci jen, dočkali jsem se pak pěkné brutalitky.
(SPOILER) Tak nevím, jestli se mi pokřivil vkus, ale v polovině jsem knížku odložil a nedočetl.
Proč?
Rozjezd to má slušnej a hlášek je tam hodně, jsou dobrý, trefný, zábavný, tak jak to máme rádi. S tím příběhem to je horší, takový to, Koska už necháme bejt, ale ti démoni a magické síly byli fajn, tak přidáme mutanty, krev, brokovnice a...proč ne. Když se ale 200 stran furt motáme po Praze a není tam ani jedna narážka na Brno anebo Bruntál, tak je něco špatně. Hodně mi to připomnělo Noční klub (což by bylo v pohodě), ale chybí mi tu nějakej progres, vývoj, postup, prostě NĚCO. Alláhův hněv jsem taky nedočetl, to se stává, tam bylo aspoň poděkování všem muslimům, co četli první díl a nechali autora napsat, ten druhej, takže něco, co si zapamatuju. Tady nic. Snad příště.
Třetí hvězda je za to, že to přeci jen má nějaký pravidla
Jako takhle, námět je složitej, jak hodinky s vodotryskem, zpracování solidní jako sudetskej beton, vyprávění novináře , díky novinářské minulosti autora , pěkně novinářský , zápletka pěkně zapletená...ale. Skutečné napětí a radost z otáčení každé stránky jsem pociťoval pouze při první návštěvě u plukovníka.
Možná jsem měl vysoká očekávání, (protože sudety) nebo mi nesedl styl vyprávění, kdy jsem pořád čekal, až něco.
Každopádně, autor opět ukazuje, že i v naší kotlině jsou původní a originální náměty k vyprávění a že má smysl číst i současnou českou tvorbu. I proto kniha nepůjde do frcu, ale do poličky.
A ano, málokterý autor si troufá na to, mít na přebalu hakenkrajc.
(SPOILER) Jako asi takhle...při tom vystoupení v cirkusu jsem se smál,až jsem brečel. Ale pak už jsem se moc nenasmal.
Knížka má příběh vystavěný jinak, než ty předešlé, motivace Amandy zůstane asi všem utajena, stejně tak důvod, proč je ukousnuto zrovna ...varle? A proč Mirsove vlastně tak pospíchali odletět když vlastně nemuseli a.... Ovykle u kotletovek motivace neřeším,protože jsou podivným způsobem samozřejmé.
Na konec je potřeba zmínit,že vše směřovalo k velkému finále,které nebylo ani velké,ani napínavé ani překvapivé. Jen bylo.
Druhá kniha pana ACC, kterou jsem četl. A opět jsem se bavil náramně.
V několika ohledech je velmi odlišná od 2001-ky, jiných ne. Začnu těmi společnými znaky - velmi dobrá čtivost a budování napětí (druhá polovina rozhodně), myšlenky, které lze označit jako existencionální. Možná proto ty rozporuplné komentáře, každý si může vybrat z opravdu široké nabídky témat, které autor předkládá, někdy velmi nenápadně (nechat pilotování tak důležité mise stroji kterému nelze věřit, vzájemná důvěra lidské posádky, potažmo lidstva, víra ve stvořitele, atd, atd...).
V čem je "druhý" díl jiný? Není to přelomové dílo v tom smyslu, jak vnímáme 2001-ku. A zřejmě ani být nemělo a nemohlo. Na mě působí jako její sedmá část, vše se odehrává v reálném čase, přestože tu jsou příběhové skoky, (které ale fungují jak mají). Nevím, kolik bylo před 2010-kou napsáno knih o přežití a návratu malé posádky lodi, po ní jich bylo jistě daleko víc.
Takže ano, je to dobrá kniha a ne, komentáře dalšího dílu mě neodradily.
Kniha se mi četla velice dobře, styl vyprávění mi sedl. Anotace obsahující jméno Harry Potter mě odrazovala, nemyslím si, že typický čtenář dětského čaroděje bude mít zájem o městskou fantasy s příměsí velmi dobrého britského humoru, občas obsahující dosti brutální způsoby ukončení života nevinných Londýňanů a špetku lehké erotiky (byť mi některé hlášky přišly zbytečně explicitní).
Můžu se ale mýlit.
Vysvětlení magie je celkem dostačující, možná to chtělo ještě něco, co by svědkům vymazalo paměť, když uvidí co nemají (v době mobilů těžká záležitost, já vím), občas se autor zasekne a půl stránky popisuje co je kde a jak to vypadá, ten kráter za kostelem byl trochu moc, ale jinak to funguje a baví velmi dobře.
Update po přečtení celé serie: zpětně na mě tato kniha působí jako nejslabší, další díly mají mnohem uhlazenejsi vyprávění (práce editora?) a neobsahují pro mládež nevhodné prvky,tak jako tato kniha.
Od pana Gaimana jsem zatím četl prvního Sandmana, takže jsem tak nějak matně tušil, co mě čeká. Opravdu matně. V komiksu byl příběh spojený s kresbou přímo, tady je styl vyprávění tak pohlcující, že se řádky textu mění v obraz a věty v uvozovkách jsou slyšet. Jistě to bude i zásluhou skvělého překladu (až na jméno hlavního hrdiny, to se nepovedlo) a jistě to bude stylem vyprávění autora, žádné slovo není navíc, žádné nechybí, dává to smysl a je to poučné tím příjemným způsobem. Přitom je čtenář udržován v napětí (hlavní postava se ocitne i v pekle) a může spekulovat, jak by se Nikdo mohl zachovat jinak. Ale on nemůže.
Autor se i v jiných dílech zabývá tématy jako je hřích, sobectví, odvaha, osud apod. svým vlastním a velmi originálním pohledem a vše je propleteno souvislostmi, kterými se v každodenním životě nemáme čas (náladu) zabývat, přitom je ale někde v hloubi duše tušíme (proč se kdo jak chová a ne jinak atd.)
Dávám plnej počet, jednoznačně.
Dávám plnej, jednoznačně.
Ústecký případ bavil moc, zápletka byla skvělá.
A i osobní život pana Koska se vyvíjí vcelku zajímavým způsobem.
Už aby bylo plnohodnotné pokračování.
Ano, místy je to přitažené za vlasy, prezident of USA je až okatě ukázkový klaďas. Ale v rámci žánru to asi nejde jinak a především je to velmi čtivě napsáno. Kniha baví, tempo velmi rychlé, akce dost, zmatků překvapivě málo. Jen ten konec...
Takže za mě to je dobrá kniha, bavil jsem se.
Docela by mě zajímalo, co všechno je realita a co je fikce. Kdo četl, tak ví.
"Církev si ohromně zakládá na tom co dělá, ale nerada vysvětluje proč".