Bakana komentáře u knih
(SPOILER) Tak toto mě moc nechytlo. Až teprve ke konci mě začalo zajímat, jak to celé dopadne a kdo ten Muller vlastně je, ale jinak to byla poměrně dlouhá nuda. Ano, nápad, že to celé byl vlastně sen a to nesmyslné žluté světlo, co se Brokovi v představám objevuje, je vlastně návrat z blouznění do reality, mi přijde fajn. Ale tak nějak z toho čiší, že knížka je skoro 100 let stará, a tyhle ročníky u tohoto druhu literatury úplně nevyhledávám.
Jde o historickou fikci, těžko říct; co si opravdu Jesenský myslel a jaké byly jeho pohnutky. Ale knížka se opírá o prokazatelná historická data a události a jako rozšíření všeobecného rozhledu je víc než zajímavá.
Duchařské knihy mám ráda, ale tady mi to hodně kazily totálně nesympatické hlavní postavy a příběh přitažený za vlasy ve všech směrech. Tolik náhod a lidí, kteří se neměli setkat a setkali. Člověk by si skoro řekl, že hustota obyvatel v Texasu je dost podprůměrná, když se tam pořád s každým potkáváte.
Jednu hvězdu přidávám za zápletku. Je to sice klasika, ale nijak mě neohromila.
Tak nějak žádná bomba.
V té spoustě postav jsem měla problém se orientovat a poselství knížky z toho celého vychází poměrně naprázdno a nevyužité.
Mně se kniha na rozdíl od ostatních líbila. Trochu temná, možná opravdu kapičku nepřehledná, ale protože mě děj zajímal, tak mi nedělalo problém orientovat se v postavách ani v čase.
Ďábelsky popsané, co s lidskými osudy udělá náhlá a naprostá ztráta financí.
Nedočteno.
Navzdory výbornému hodnocení tady na DK mě kniha neoslovila, po první třetině jsem se pořád ztrácela v postavách a vůbec mě nezajímalo, jak to bude dál.
Možná kdybych poslouchala jako audioknihu, dokázala bych se probojovat se na konec, ale zásadní chyba zřejmě byla, že se jedná o 3. část trilogie, přičemž já jsem první dvě části nečetla :-D
Základní údaje k nejznámějším a nejvýznamnějším bitvám českých dějin.
Možná by bylo lepší rozdělit knihu na 2 díly - do konce středověku a od začátku novověku nebo třeba do konce 18. stol. nebo tak něco.
Wisting je sympaťák, ale jeho dcera mi nějak ne a ne přirůst k srdci.
Když pominu to, jaká je to náhoda, že zrovna nejlepší kamarádka Line má dědečka kápo podzemí, a navíc je přitom taková pipka, že nedokáže být sama (se zámečníkem -sic!) u otvírání trezoru, tak to bylo docela dobré.
Váhala jsem mezi 3 a 4*, ale čtyři si přece jen nezaslouží.
Jsou i lepší Wodehousovy knihy, ale je to humoristická novela a i když to není autorova špička, tak je pořád dost dobrá, a to si zaslouží plný počet :-).
Mám ráda starší knihy, které nejsou plné barevných fotek, ale zato plné informací.
Spousta rad pro spoustu běžných onemocnění (těmi běžnými mám na mysli i cukrovku, žlučníkové kameny apod.)
Určitě by stálo za to mít tuto knihu doma v knihovně.
Líbilo se mi, že se kniha snažila být historicky přesná.
Až se dostanu k dalším dílům série, ráda si je přečtu. Ale třeba na Epyťana Sinuheta to nemá :-).
1) Jak už tady někde bylo řečeno, je zajímavé číst o běžné praxi pohřbívání v Kalifonii (možná celé USA?): a) kremace b) pohřbení do země, přičemž tělo ale bývá nabalzamované, aby se nikdy nerozpadlo, a jáma v zemi má stěny vylité betonem. No tak to mě teda podrž, to je ale vyšinutá kultura :-)!
2) Kniha nemá žádný obsah, jsou to jen jednotlivé zážitky z prostředí, do kterého se většina z nás zaživa nedostane, a z toho také čerpá svou “slávu”. Proto dávám tak málo hvězdiček - nad sepsáním tohoto díla autorka moc přemýšlet nemusela.
3) (ale za to kniha sama nemůže) bylo to strašně namluvené. Namlouval to stejný pán jako Deník kastelána, nevím, jak se jmenuje, ale jeho styl mi vůbec nesedí.
Duchařina se šťastným koncem pro děti. Přečíst se to dá, ale rozhodně to není něco, bez čeho bych se nemohla obejít.
Ze začátku jsem byls nadšená, myslela jsem si, že jako člověk, který vůbec neví, o co v kineziologii jde, v knížce najde nějaký jednoduchý úvod do problematiky.
Ale vážení, tak to není, rozhodně nic není vysvětleno jednoduše. Za mě zklamání
Miluji historické knihy, které se opírají o skutečné události. A všechny knihy vztahující se k Mydlářovic rodině napsal Svátek tak dobře, že si člověk musí připomínat, že je nepsali sami katé.
Za mě jasných 100%.
Zprvu to skoro vypadalo, že to bude nenáročné čtení před spaním. Proto to neoznačuji přimo jako odpad, určitý pokus o humor a grácii tu byly, ale… jaksi…třeba jsem moc hnidopych, ale postavy byly povrchní, zápletla ubohá a ten neutuchající pokus o politockou satiru mi dost připomínal doby, kdy u moci byli komančové a snažili se lidem předžvýkat, co si mají myslet o imperialistech.
(SPOILER) Lepší než Neschopnost, ale na 5 hvězd to pořád nemá.
Párkrát jsem se zasmála, napsané je to vtipně, i když v podstatě celý ten příběh je dost smutný. Přijít o tělo, místo rukou mít kovová klepeta, tzn. nikdy už nic neucítím, ničeho se nedotknu… a přitom se z toho nezblázním? Není divu, že si loď vybrala zrovna Eddieho. Naštěstí tato rovina rozhodně není ta, ve které by se autor nějak nimral.
Neříkám, že je to špatná kniha. Jen se mi prostě netrefila do preferencí. Na mě byla moc poeticky napsaná a málo zaměřená na historii a události, které formovaly Anežčinu životní cestu.
Podle hodnocení zde na DK jsem čekala něco mnohem lepšího. Bylo to moje první setkání s Weaverem a možná jsem nezvolila zrovna šťastně, ale za mě průměrná detektivka s dost neuvěřitelnou zápletkou.