barbucha07
komentáře u knih
Kvítek karmínový a bílý
Michel Faber
Jeden z mnoha (post)moderních románů. Po prvních 40, 50, 100 stránkách jste nadšeni, postupně však autorovi dochází dech, někdy v polovině (tady 450 stránce) si říkáte má to vůbec cenu dočítat, což autorovi dojde bohužel o 350 stran později a proto nakonec děj zrychlí a pak utne.
Nejvíce bych románu vytkl přerod hlavní postavy z sympatické, odvážné mladé ženy v čekající husu, které se opravdu nedá fandit.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
Nuda, na to jak oblíbená kniha to je, čekal jsem něco propracovanějšího, zábavnějšího a ne zdlouhavé nepromyšlené vyprávění bez výrazných charakterů postav (umí někdo po přečtení rozeznat ty trpaslíky jinak, než podle jména a barvy pláštěnky)... Když si autor neví rady tak tam narychlo něco vrazí, polovinu knihy čekáte na souboj s drakem a pak ...
Skutečná událost
Emil Hakl (p)
Česká próza se zřejmě nachází v hluboké krizi pokud toto je nejlepší próza roku 2013 podle ceny Magnesia litera. Bohužel jsem v tomto románu nenašel vůbec nic ...
Žena prchá před zprávou
David Grossman
Opravdová lahůdka pro literární labužníky!
Příběh Ory a jejích čtyř mužů, vyprávění plné citu, u kterého si několikrát musíte říct "Opravdu to napsal muž!". Vyjádření lásky k dětem, muži, doteků, milování, strachu, opuštění, bezmoci, vzteku jsou napsány s neskutečnou působivostí a empatií.
Do osobního příběhu Ory se vplétá osud lidí žijících v Izraeli, neustálý strach z dalších konfliktů, atentátů ...
Letnice
Miroslav Hlaučo
I když se kniha "dobře" čte, výsledek zůstává spíše rozpačitý. Autor snad po vzoru spisovatelů magického realismu uvádí čtenáře do obce plné zázraků na začátku 20. století, jako to podobně udělal Márquez ve svém Macondu. Ačkoli obec zalidnil občany s různými zázračnými schopnostmi, většina z nich se románem jen mihne a nedozvíme se tak o nich mnoho. Stěžejní úlohu tak v celém románu má trojúhelník Tomáš, jeho bratr Odysseus a dívka Jůlie. I jejich příběh nakonec dospívá do spíše unaveného a rozpačitého konce.
V tom spočívá problém celého románu, autor z lákavě rozehraného románu vytvoří jen vztahovou banalitku a závěrečná fraška inspekce do zázračné vsi s opakujícím se vtipem také po chvíli nudí.
Kniha jako by se bála dramatičtějšího děje a větších emocí. Čechovův revolver sice vystřelí, ale také mine cíl...
Pětinároží
Mario Vargas Llosa
Svižně napsaný příběh o ... O čem vlastně, trochu o vyprázdněném životě smetánky, trochu o bulváru, trochu o vládě v moci policie a tajných služeb. Bohužel ani jedno z témat do hloubky. Na autora Zeleného domu, Pantaleóna, Kozlovy slavnosti trochu málo.
Legenda o svatém pijanovi
Joseph Roth
Povídka o nespolehlivosti pijáka a jeho snaze, které vždy kousek chybí. Příjemné hořceúsměvné vyprávění.
Němcova vesnice aneb Deník bratří Schillerových
Boualem Sansal
Zajímavá kniha se silnými tématy viny, zodpovědnosti za viny rodičů a arabského terorismu, bohužel příběh působí trochu vykonstruovaně a trčí z něj snaha o vyjádření morálního postoje autora. Autorovi se nepodařilo úplně udržet intelektuální a jazykové rozrůznění postav bratrů, zdařilé na začátku knihy a nepozornému čtenáři tak mohou v některých pasážích splývat.
Hluk a vřava
William Faulkner
Výborně napsaná kniha. Autor v prvních dvou částech ve vás nejprve navodí pocit tíživé atmosféry a nechá Vás tápat v příběhu a hledat náznaky souvislostí, které se postupně objasňují v druhé polovině knihy. Jednotlivé promluvy postav mozaikovitě skládají příběh odcizení a nepochopení lidí v nejužším kruhu rodiny.
Mondschein
Josef Bolf
Všechno jako bych v té knize už jednou někde četl, bohužel většinou lépe. Postavy nejsou vesměs dobře a uvěřitelně vykresleny, jednají spíše vůlí spisovatele, než logikou příběhu a charakteru. Spisovatel se dopouští i logických nesmyslů, kde postava Marty si na jedné straně nepamatuje z dětství názvy hub, květin, ale o stranu dále si přesně vzpomíná na pohřební rituály. Ve snaze o květnatý jazyk se pak autor dopouští až kýčovitých obratů "... a odešel do noci.".
Aby mě kniha více zaujala, musela by mít silnější téma, myšlenku, nebo by musela být více napínavá, strhující.
Hřbitovní hlína
Máirtín Ó Cadhain
Skvělý nápad, výborné zpracování, ale na 300 stran to nevydrží.
Škoda že tu nejsi se mnou
Graham Swift
Po zklamání z románu Zítřek přišel Graham Swift opět v dobré formě. Výborně prokleslené a až chirurgicky rozpitvané vnitřní stavy postav, pocit tísně a smutku. Škoda jen natahovaného konce.
Příběhy z temné komory
Günter Grass
Typický Grass pozdního období, odklon od epického příběhu, děj se odehrává někde na pozadí dialogu osmi sourozenců, dětí G.G. Postava Marie, rodinné fotografky z ní vystupuje asi nejasněji. Vše je jen nastíněno a zpochybňováno. Pokud čtenář udrží pozornost bude pro něj každá věta potěchou.
Vánice
Vladimir Georgijevič Sorokin
Poměrně zdařilá variace na téma, které před Sorokinem zpracovalo již několik ruských klasiků. Jako variace a hříčka se čte velmi dobře. Působivý je zvláště závěr knihy, kdy se do mysli hrdinů vkrádá rezignace. Příběh však zůstává v rovině hříčky a nepřináší hlubší myšlenku.
Šíleně smutné povídky
Tereza Boučková
13 povídek převážně o mezilidských vtazích, o jejich ztroskotáních a životě bez toho druhého. Ač "šíleně smutné", přece je v nich najdeme i humor. Sevřený styl, krátké věty, někdy jedno slovo stačí místo dlouhé věty.
Stařec, který četl milostné romány
Luis Sepúlveda
Příběh o životě člověka v pralese, životě v souladu s přírodou proti nesmyslnému dobývání. Příběh je zajímavý, z počátku dobře napsaný, avšak ke konci, kdy by měl vrcholit, jakoby autorovi došly síly.
Věk rudých mravenců
Taňa Pjankova
Při přemýšlení o knize mám rozporuplné pocity. Téma je samozřejmě silné, ale nejedná se o tzv. literaturu multitraumatu, není toho trochu moc? Stejně jako u některých knih o holokaustu mě napadá, zda má právo někdo, kdo danou věc nezažil, psát o tom beletrii. Odpověď na tuto otázku si musí každý určit sám.
Druhým rozporem je pro mě jazyk plný metafor, je to jeden z hlavních důvodů, proč jsem dal knize vysoké hodnocení. Nicméně, ačkoliv je kniha vyprávěna z pohledu tří postav je jazyk pro všechny postavy téměř stejný.
Co se mi na knize, teď už jednoznačně líbilo, je systém polyfonie hlasů. Příběh je vyprávěn z pohledu tří postav, ale žádná z nich nevypráví o jiné postavě přímo, ale přes jinou postavu.
Velký, nepochopitelný hlad
Thomas Bernhard
V souboru raných próz, Bernhard ukazuje, že i kdyby později nenašel svůj osobitý styl, byl by stejně velkým spisovatelem. Zatím co v první polovině knihy autora ještě nepoznáváme, povídky Střážce vepře, Ital a Kulterer už naznačují budoucí vývoj Bernhardovi poetiky. Zvláště próza Strážce vepře stojí za povšimnutí výborným vykreslením antihrdiny Korna.
Třetí most
Lászlo Szilasi
Zajímavý námět, který se však utopil v příliš mnoha slovech. Příběh je vleklý a nejasný, nejasná je i motivace postav a příčiny jejich stavu a jednání. Autor, jakoby si to uvědomil a na posledních stranách se tak mění způsob a dynamika vyprávění. Knihu to však nezachrání.