barcasknihou komentáře u knih
Nikdy jsem klasikám moc nedávala šanci. K maturitě to bylo povinné a mně se do toho vůbec nechtělo. Tenkrát jsem pýchu a předsudek zkoušela číst, ale po prvních 30 stranách jsem se na to vykašlala a koukla se radši na film. (ps: kniha je mnohem lepší)
Jsem ráda, že jsem se k tomu vrátila a celou tuhle dokonalost přečetla. Na styl psaní jsem si zvykla po prvních kapitolách a už to jenom svištělo. Bála jsem se dlouhých, nudných popisů trávy nebo něco podobného, ale to tam vůbec nebylo. Alespoň ne v takové míře, aby mě to štvalo.
Jane Austenová píše vážně nádherně. Charakteristika postav, zápletky, humor, romantika, tohle všechno popsala skvěle. Některé postavy jsem si moc oblíbila a některé mě tak moc štvaly svým hloupým, nadřazeným chováním, že jsem už musela nadávat nahlas.
Děj se netočí jenom kolem hlavní hrdinky Elizabeth, ale i kolem jejích sester. Zrovna ty byly někdy tak moc na facku, že to nešlo.
Elizabeth je silná hrdinka, vůbec se nedivím, že se stala vzorem pro tolik žen. Pan Darcy je velký bručoun s romantickou duší. Zamilujete si oba. To Vám garantuji.
Moc moc moc doporučuji
“Já měla lidskou krev, ale srdce upíra. On měl zas upíří krev, ale srdce člověka. Ani pro jednoho z toho nebylo na světě místo.“
Co se stane, když spojíte upíry a Hunger Games? Tahle boží kniha!
Říkám Vám, že tohle je nabité akce, zvraty, romantikou, bojem, je to krutý svět a vy to chcete číst. Nejsou tam hluchá místa, u kterých byste se nudili. Jede to od začátku do konce.
Naše hlavní hrdinka Oraya je člověk, adoptivní dcera mocného upířího krále Vincenta. Jako člověk nemá život ve světě upírů vůbec jednoduchý. Pro ně je kořist, na které by si rádi smlsli. Je odvážná, chytrá, silná a totální badass. Svým způsobem byla víc drsná, než někteří upíři. Rozhodne se zúčastnit turnaje Kejari, který se uskuteční jednou za sto let a následně bohyně smrti Nyaxia splní vítězi jeho přání. Turnaj je rozdělený na několik částí, mezi kterými účastníci bojují o život. Při turnaji Oraya potká pohledného upíra Raihna, s kterým uzavřou jistý druh spojenectví. Které je nebezpečné, ale výhodné pro oba. Oraya postupem času zjišťuje, že k Raihnovi začíná něco cítit pravděpodobně to bude oboustranné.
Hate to love, slow burn romantika to je moje a tady funguje skvěle, Oraya s Raihnam mají mezi sebou úžasnou energii.
Na začátku jsem měla trošku problém se zorientovat v upířích rodech. Abych byla upřímná, tak mapa mi přijde taková až moc jednoduchá a nelíbí se mi.
V průběhu knihy se toho děje spoustu, ale posledních 70 stran?? Já měla pusu dokořán a nestačila se divit, co se to tam děje. Něco jsem čekala a dalo se to předpovědět, ale u ostatního jsem byla lehce(hodně) v šoku. Konec ani nekomentuji, potřebuju další díl!!
Určitě tuhle knihu moc doporučuji. Má to stejný vibe jako Divoká říše, Dvory a samozřejmě Hunger Games.
Chandlera z Přátel známe snad všichni,(pro mě je to druhá nejoblíbenější postava, hned po Phoebe) ale nevěděla jsem, že už od čtrnácti let se potýkal se závislostí na alkoholu. Později to gradovalo a Matt začal být závislí na spoustě lécích. Jednu dobu bral 55 prášků denně! To je naprosto šílený! Kniha je převážně o jeho závislostech.
Při čtení jsem se hodně bavila hercovými vtipy a poznámkami. Jak v knize napsal, on byl Chandler ještě než ho do té role vůbec obsadili. A má pravdu!
Je to psané hrozně čtivě a nechtěla jsem se od knihy odtrhnout. Byla jsem překvapená s kolika ženami chodil a převážně jak začal a skončil vztah s Julii Roberts. O Přátelích tam toho bylo méně než jsem čekala, ale psal o nich moc krásně.
Čtení jsem si neskutečně užila. Jsem moc ráda za tuhle knihu a jestli máte herce rádi, už jako Chandlera, nebo prostě jako osobnost, tak si knihu přečtěte. Stojí to za to.
Sedmdesátá léta, USA, kapela a rocknroll. Už podle tohohle víte, že to bude skvělý čtení. Naprosto mě to pohltilo. Vážně. Neměla jsem vůbec žádná očekávání. Tak nějak jsem věděla, podle recenzí, že to bude dobré, ale že až takhle!
Měla jsem pocit jako kdybych, četla o skutečné kapele a o skutečných životech jednotlivých členů. Nemůžu uvěřit, že ty postavy nejsou skutečné. Hrozně moc mi i vyhovoval styl psaní a zpracování. Od čtení se těžko odtrhávalo, chtěla jsem hrozně vědět jak to celé dopadne.
Můžu říct, že to je jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Je to o lásce, rodině, přátelství, ale taky o divokém životě, ve kterém jsou drogy, závislost, nevěra a neopětovaná láska. Mrzí mě jak některé vztahy mezi postavami dopadly. Ale kdyby to tak neskočilo, tak by to nebylo tak zajímavé čtení. Moc jsem si oblíbila Grahama, Warrena a Camilu. I když Daisy a Billy jsou hlavní postavy, tak mě štvalo, jak se k sobě někdy chovali. Billy se i ke kapele a svému bratrovi nechoval moc hezky. Číst tento příběh, o tom, jak se kapela Daisy Jones & The Six dopracovali na špičku byl zážitek.
Ještě jsem z řecké mytologie nic nečetla a hrozně jsem se těšila na tuhle knihu. Myslela jsem si, že to bude něco nového a že se to stane mojí další oblíbenou sérií. Bohužel, jsem nedostala to, co jsem čekala.
Bylo to čtivé, ale příběh mě vůbec nevtáhl a místy jsem se nudila.
Hlavní hrdinka bohyně Persefona je taková nemastná neslaná a asi na ni nemám nijak speciální názor. Přišla mi tak trochu hloupoučká a neskutečná žárlivka. Ta její žárlivost mě na ní štvala asi nejvíc. Vlastně byla úplně zbytečná.
Bůh podsvětí Hádes mě nijak neokouzlil. Povahově mi nepřišel nijak výjimečný. Pořád jsem si ho představovala jako toho modrého Háda v pohádce Herkules.Takže se mi vlastně ani vzhledově nelíbil. A bylo kolem něj až příliš velký haló.
Sexuální scény za mě moc dobře nefungovaly. Určitě lepší byly v knize Lapeni. V příběhu se vyskytuje hodně dalších bohů z řecké mytologie. Svět a hlavně celé podsvětí se mi líbilo hodně. Bylo moc hezky popsané a to je asi ta převážná část knihy, která se mi líbila nejvíc.
Neřekla bych, že to bylo špatné. Ale kdyby to skončilo trochu jinak, možná bych se pustila do dalších dílů. Takhle asi s touto sérií končím.
„Miluju tě, ale sebe miluju taky.
A zasloužím si něco lepšího."
Tohle byla neskutečná jízda. Tolik akce, zvratů a napětí. Bylo to stejně skvělé jako první díl. Musela jsem si knihu dávkovat každý den, abych ji nepřečetla najednou. Kdo ví, kdy vyjde další díl a já nesnáším čekání.
Příběh se posunul zase někam dál a naše hlavní hrdinka Brexley byla ještě větší drsňačka. Přijde mi, že dost dospěla a byla víc sebejistější. Více se tu probírá minulost a co je vlastně Brexley zač, protože člověk určitě ne. Záhadné pouto, které je mezi ní a Warwickem se ještě více prohlubuje a je to vážně hodně zajímavé. Sexuální napětí je vážně někdy až nesnesitelné, prostě už na to skočte! Ne, dělám si srandu. Mám ráda pomalou romantiku a tady to funguje vážně moc dobře. Uvědomují si, že k sobě začínají chovat i nějaké hlubší city.
Vrací se sem i dost postav, které známe z prvního dílu. Hlavně Opie a Mrňouska mě zase moc bavili. Ale taky se seznamujeme s novými charaktery, kteří zamíchají kartami. Akční scény jsou skvěle popsané a je to zase jedna z těch knih, do které se tak moc ponořím, že se cítím jako bych tam byla. Celý svět je úžasně vymyšlený, jak kouzelné bytosti, magie, tak i minulost kdy padla zeď.
Miluju tuhle sérii a moc ji doporučuji.
(SPOILER) Na tuhle knihu jsem se hrozně moc těšila. Čekala jsem, že to bude přesně ta kterou otevřete a za pár dní ji máte přečtenou. Bohužel jsem se s ní trápila skoro dva týdny. Ze začátku mi nesedl autorčin styl psaní, nemohla jsem se vůbec začíst a děj mě taky nějak neoslnil. Necítila jsem žádnou chemii mezi hlavními hrdiny a akční scény mě taky nebavily. Hodně jsem se bála, že se s ní budu trápit celých 600 stran. Ale nakonec to nějak od poloviny knihy nabralo směr, který mě začal bavit a zajímat. Celý ten svět je zajímavý, a i když je to za mě slátanina všeho nadpřirozena, tak mě to bavilo.
Nejvíc se mi líbili drakeni, ti byli skvělý, hlavně Nektas a jeho dcerka Jadis. Co se týče Serafeny, ta je za mě hrozně hloupá, já si jako nemůžu pomoct, ale působila tak na mě. Nyktos svým charakterem, omlouvám se všem obdivovatelům, na mě neudělal moc dojem. A hlavně mi hrozně vadila ta jeho přezdívka Šed.
Právě od poloviny knihy jsem mezi nimi začala cítit tu chemii a začal se mi líbit jejich vztah.
Mám rada slow burn romantiku a trochu jsem čekala, že ta tam bude. Nakonec mi asi ani nevadilo, že spolu něco měli už na třicáté straně. Ale to jsem si řekla, až po dočtení.
To, že mě někdy štvali, jak Nyktos, tak i Serafena, svým chováním, to už jsem tak nějak ignorovala. Ale. Ty sexuální scény. Bože, já u toho nemohla. To bylo hrozný. Fakt jsem si říkala, jak je to nechutný. Mám ráda spicy scény, ale jako tohle ne!
A hlavně jsem vůbec nepochopila to, že on se dozví, co Serafena zamýšlela mu udělat. Je na ní naštvaný apod. kraviny. Pak si to rozdají, pak jí řekne, že mezi nima nebude ani takové minimum jako je přátelství, a pak má o ní zase hrozný strach a jde vidět, že mu na ní hodně záleží. Jako wtf?
Konec knihy byl nával informací, které chtěla autorka rychle nacpat do poslední kapitoly. Nevím jestli se budu pouštět do dalšího dílu. Možná asi jo, hlavně kvůli tomu ději a světu. A kvůli Nektasovi. Toho jsem si oblíbila dost. Není to úplná katastrofa, ale zázrak to taky není.
Moc děkuji autorovi, že mě oslovil a zaslal mi knihu na recenzi v rámci spolupráce.
První, co musím vyzdvihnout je styl, jakým je kniha psaná. Nemohla jsem se vůbec odtrhnout a stále mě to nutilo číst dál a dál. Moc se mi líbilo, že tam jsou pohledy všech postav najednou a čtenář alespoň pozná důvěrněji všechny postavy, jak ty hlavní, tak ty vedlejší.
Prostředí univerzity, Vídně, studentských kolejí, kaváren a galerií jsem si hned zamilovala. Autor umí vážně krásně popsat konkrétní místa.
Co se týče hlavních aktérů děje, tak Amalia mi upřímně moc nesedla svou povahou. V některých situacích se chovala pro mě hrozně nesympaticky a nedokázala jsem si k ní najít cestu. Za to Václav byl super. V knize měl víc prostoru, takže jsem mu do hlavy mohla nahlédnout víc než Amalii.
Ze začátku jsem moc necítila mezi nimi chemii, ale po pár stranách to tam jenom jiskřilo. Milostné scény jsou decentně popsané a překvapilo mě, že jich je tam víc než jsem čekala.
Takhle kniha je o lásce, přátelství a nových zkušenostech. Ideální čtení na léto. Můžu doporučit.
Když jsem knihu začala číst dala mi trochu zabrat. Na styl psaní jsem si musela těžce zvykat. V příběhu je spousta postav, jejichž pohledy se často střídají, takže jsem měla trochu guláš v tom, kdo zrovna mluví a kdo udělal tohle a tamto. Vyznat se ještě k tomu v celém tom světě bylo taky zajímavý. Ale po první třetině knihy jsem se nějak zorientovala a pořádně se začetla.
Příběh se rozjel, když se hlavní postava Blue začala vídat s havraními kluky. Pak je to samá akce a zvraty.
Všechny postavy jsem si neskutečně oblíbila. Přátelství, které mezi sebou kluci mají je nádherné a jak mezi svou partu vezmou i Blue, tak jsou krásně kompletní.
(trochu mi to připomnělo seriál Stranger Things)
Ke konci knihy jsem si myslela, že bude nějaký obrovský nečekaný zvrat, který tam dá se říct nebyl. Něco tam bylo, ale čekala jsem víc. Na další díly se mega těším.
Příběh je to krásný, poetický, napínavý, dojemný a místy i někdy strašidelný.
Nikdy jsem nic takového nečetla a můžu vám tuhle knihu doporučit. Moc jsem si čtení užila.
Za zaslání recenzního výtisku moc děkuji @humbook @humbook_blogeri #spoluprace #humbookblogeri
“Žijeme ve světě, kde výjimečné ženy musejí posedávat a čekat na průměrné muže.
Po přečtení Daisy Jones & The Six jsem hned věděla, že tohle bude moje nová oblíbená autorka. A potvrdila to touto knihou. Nikdy by mě nenapadlo, že mě tak moc vtáhne a bude bavit kniha o tenise. Jestli o tenise víte úplné kulové jako já, tak se hlavně nenechte odradit od knihy. Při čtení jsem měla pocit, že vážně čtu příběh o reálně žijící osobě.
Carrie je postava na kterou si vytvoří asi každý svůj názor. Mě někdy opravdu štvala svým chladným přístupem, jak ke svým blízkým, tak k cizím lidem. Hodně se uzavírala a nenechala si moc nikoho pustit k tělu. Carrie je hodně cílevědomá, žije pro tenis a za každou cenu musí být nejlepší. Chápu to. Jako vrcholová sportovkyně chce být v žebříčkách nahoře, ale někdy to bylo na mě až moc. Nebyla mi až tak moc sympatická, ale i tak mi přirostla k srdci a budu na její příběh myslet ještě dlouho.
Nejenom, že sledujeme sportovní kariéru Carrie, ale i se nám tady vyskytuje postava Bowe. Což je taky hráč tenisu, který s Carrie společně trénuje. Postupem času se sbližují, a i když jsou tam nějaké horší chvilky mezi nimi, tak jsem si jejich vztah oblíbila.
Musím taky zmínit Carriin vztah s otcem, který byl zároveň její trenér. Jejich společná a tvrdá práce na tom, aby Carrie byla nejlepší tenistkou na světě je skvělá a dojemná.
Na tuhle knihu jen tak nezapomenu. Bylo to skvělý čtení. Moc doporučuju.
Knihu mám ve spolupráci s @knihydobrovsky
Mangy si začínám čím dál tím víc oblibovat. Holmese mám ráda snad v každé možné verzi a tahle verze z Japonska mě hodně bavila.
Děj se převážně odehrává v starožitnictví, kde náš sarkastický, rejpavý, ale moc fajn Holmes pracuje. Aoi je studentka, kterou tíží její minulost a je z ničeho nic přijata do starožitnictví na brigádu. Tihle dva jsou skvělá dvojka. Na vývoj jejich vztahu v dalších dílech se těším, cítím že je to na dobré cestě. Vážně jsem si čtení moc užila. Překvapilo mě, že jsou zde i zajímavosti o Japonsku z kultury a historie, ke kterým bych se asi jinak nedostala.
Jestli hledáte odpočinkové čtení, u kterého budete moct vypnout a nad ničím moc nepřemýšlet, tak se vám tohle bude líbit.
Mně to až tak moc nenadchlo a spíše jsem u toho usínala. Na gr jsem četla že to má být cozy fantasy, feel good knížka, ale když se tam skoro nic neděje celou knihu, tak je to pak ohromná nuda.
Musím říct, že u čtení budete mít velkou chuť na kafe a na něco sladkého. Je to příběh o budování přátelství, splněných snech a vedení kavárny. Kdyby to nebylo zasazeno do fantasy světa, tak to podle mě nemá tak velký hype. Postavy neměly žádné výrazné charakterové vlastnosti. Konverzace byli většinou o ničem. A moc nechápu tu romantickou linku mezi dvěmi hlavními postavami. Úplně zbytečný a hlavně nudný. Chyběl mi tam popis postav, u některých jsem vůbec nevěděla jak vypadají. Vyobrazení toho světa, nebo alespoň města, kde se celý příběh odehrává, tam taky vůbec nebylo. Čekala jsem, že když je to teda fantasy, tak tam budou nějaké kouzelné ingredience, nebo nějaké pokrmy z toho fantasy světa. Vlastně tam bylo kafe a jídlo, co všichni známe.
Příště si asi přečtu víc recenzí, protože už docela přestávám věřit těmhle přechvalovaným ohlasům na knihy.
Ale ta obálka je mega nádherná.
Napínavé příběhu, které řeší Holmes a Watson mám hrozně moc ráda. Tahle manga mi doma ležela hodně dlouho. Trochu jsem se i bála se do ní pustit, protože se čte obráceně, ale rychle jsem si na to zvykla a pak už jsem to ani nevnímala. Celá zápletka byla trochu předvídatelná, ale i tak jsem si čtení užila. Skončilo to vcelku otevřeně, takže se těším na další díly.
Před pár lety jsem od autorky četla Jámu. Moc se mi to líbilo, bylo to hodně napínavé a hororové prvky tam autorka zasadila taky skvěle.
Začátek knihy Ti druzí byl hodně dobrý. Gabe, hlavní postava příběhu, jede po dálnici a v cizím autě uvidí svou malou pěti letou dcerku. Hned auto pronásleduje, ale bohužel ho ztratí. Má vybitý mobil, takže nemůže zavolat domů a přesvědčit se zda to byla vážně jeho dcera, i když má být doma se svoji maminkou. Tak zastaví na odpočivadle a volá z telefonní budky k sobě domů. Zvedne to policistka a oznámí mu, že jeho žena i dcera jsou po smrti.
Tohle zní prostě úžasně a začátek byl hodně dobrý, ale jak rychle to nabralo na ději, tak to i rychle spadlo. Všechny zápletky jsem hned odhadla, bylo to hodně předpovídatelné. Autorka sem zasadila zase trochu nadpřirozených, hororových prvků, které tam vůbec nemusely být. Nedávaly tam ani moc smysl a stejnak jsem se na konci nedozvěděla, proč to tam teda bylo. Možná proto aby čtenář měl v průběhu čtení nějaké ty otazníky, které i tak nejsou zodpovězeny. Nečekala jsem, že zůstanu s otevřenou pusou dokořán, alespoň v nějaké velké momenty překvapení jsem doufala.
Bylo to hodně čtivé, autorka píše moc hezkým stylem. Ale bohužel musím dát nízké hodnocení.
Už dlouho jsem si od Shakespeara chtěla něco přečíst. Už kdysi dávno jsem četla Zkrocení zlé ženy a to se mi strašně líbilo. Vrhla jsem se proto na sen svatojánské noci a bylo to zajímavé. Je to tak trochu fantasy, vyskytují se zde víly, elfové a jiná kouzelná stvoření. Abych řekla pravdu, tak jsem se dost ztrácela v postavách, bylo jich tam fakt hodně a zapamatovat si kdo s kým a podobně mi dalo zabrat. I příběh byl trochu chaotický, doufám, že jsem to nějak pochopila správně. Potřebovala bych to vidět asi jako hru v divadle aby mi to dávalo smysl. Jinak to nebylo špatné čtení, určitě si chci přečíst něco dalšího od autora.
Vztah na oko, vědecké prostředí, vtipná, sarkastická hlavní hrdinka a mrzutý bručoun. Je úplně jasný od prvních stran jak tohle dopadne, ale ta jejich cesta jak se k tomu dostanou je strašně krásná. Vůbec se nedivím, že je tahle kniha tak vychvalovaná, je vtipná, romantická, roztomilá a ještě spoustu dalších věcí. Bavilo mě to moc. To vědecké prostředí a fakt, že jsou hlavní hrdinové, tak moc odlišní až se nádherně doplňují, se mi strašně líbilo.
Bonusová kapitola na konci knihy, která je z pohledu Adama mi přišla trochu zbytečná, asi by mi nevadilo kdyby tam nebyla.
Kniha vypráví o dívce Agátě a o jejích prvních láskách, puse, sexu, ale hlavně o prvním střetnutí s narcistou.
Agáta má bezstarostný život, do kterého se připlete okouzlující Ricardo z Argentiny. Co se může zdát jako láska, je ve finále velká katastrofa a končí to zlomeným srdcem.
Život s narcistou není jednoduchý a pro mě osobně bylo čtení chvilkami dost nepříjemné a těžké. Zažila jsem si sama střet s narcistou a nepřeji to nikomu. S takovýmto člověkem není lehké žít. Je to hodně toxické prostředí, které vás donutí pochybovat i sami o sobě. Cítíte se, že vy jste ti nejhorší a můžete za vše. Narcista je opravdu velký manipulátor.
Autorka dokázala narcistickou povahu popsat dokonale a i pocity oběti tohoto člověka. Klidně bych uvítala kdyby kniha měla třeba o sto stran víc. Bavilo mě to číst, i když to nebylo lehké čtení.
Byla jsem chvilkami naštvaná na hlavní hrdinku, hlavně když nebrala vážně rady svých kamarádek. Pak jsem si ale uvědomila, že přesně to jsem dělala v minulosti taky. Myslím si, že člověk, který si nezažil střet s narcistou tohle asi nedokáže úplně pochopit.
Moc Vám knihu doporučuji. Jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst a stává se jednou z nejdůležitějších knih v mé knihovně. Dejte ji šanci!
Děkuji moc samotné autorce za zaslání knihy v rámci spolupráce.
Tohle je velká srdcová záležitost. Celá tahle série komiksů pohladí po duši. Ráda se ke čtení vracím, culím se u toho a sleduju ten krásný příběh.
Nick s Charliem se postupně dostávají ve svém vztahu dál. Začínají pociťovat větší intimitu mezi sebou a krůček po krůčku jejich vztah získává nové zkušenosti. Líbí se mi, jak autorka pojala toto téma a ukazuje tím, že není kam spěchat. Každý k tomuto velkému kroku dospěje a nemusíte se řídit davem.
V knize nejde jenom o tohle téma, ale je tu i důležité rozhodnutí a to, na jakou půjde Nick vysokou školu.
V tomto díle se mi líbilo, jak se Charlie posunul dál a překonával věci, ze kterých měl strach a nevěřil si.
Podpora přátel, vztahy v rodině. Tohle všechno bylo tak krásně zpracované.
Vážně tuhle sérii miluju!
Děkuji @humbook za zaslání knihy na spolupráci.
Tohle je úplně jiný žánr knihy než normálně čtu. Autorka mě seznámila s tinder světem, o kterém já prakticky nic nevím. Nikdy jsem na žádné seznamovací aplikaci nebyla, takže nemám s tímhle zkušenost. Jak sama autorka píše, tak jsou to příběhy a zkušenosti z jejího života a života jejích přátel či známých.
Při čtení některých pasáží jsem měla pocit jako kdybych byla s kámoškou na kafíčku a ona mi vyprávěla své úspěchy a neúspěchy při randění.
Kniha se dotýká snad všech možných témat o randění přes internet, které jsem do teď znala. Myslím si, že kdybych měla více zkušeností a byla o trochu starší, tak si knihu užiju trochu víc. Přeci jenom nejsem asi úplně cílovka.
Moc děkuji autorce za zaslání knihy na spolupráci.
Blízko je grafický román, který vás zahřeje u srdíčka. Ari je kluk, který ví, co v životě chce. Chce se odstěhovat od rodičů a začít hrát se svou kapelou. Ale je tady jeden problém. Jeho rodiče mají pekárnu a potřebují, aby jim Ari s ní pomáhal. Což je pro něj dost velký opruz. To se změní, když se jednoho dne přijde ucházet o práci v pekárně Hector, který miluje pečení. Při práci se spolu skvěle baví a postupem času se více a více sbližují.
Tahle krásně graficky ztvárněná kniha, na Vás dokáže vdechnout vůni čerstvého pečiva a při čtení budete mít neustálou chuť na něco dobrého. Líbilo se mi, že to není extrémně přeslazená romanťárna.
Seznámíme se i s přáteli obou kluků, kteří jsou více méně fajn, až na jednoho.
Kniha je obohacena i o recept na slavné housky z jejich pekárny a playlist, který můžete poslouchat při čtení.
Je to vtipný a romantický příběh, který lehce plyne a ráda se k němu někdy vrátím. A jestli jste fanoušky Srdcerváčů, tak tohle je něco pro Vás.
Za knihu děkuji @humbook @humbook_blogeri #spoluprace #humbookblogeri