bee88maja komentáře u knih

Zavzpomínat si na časy dávno minulé. Z pohledu dítěte. Pogy, Bravíčko, Divoký Anděl. Nostalgický úsměv zaručen. Oddychová literatura, žádné filosofické dílo. :)

2 19.11.2023

Čokoládové pralinky paní prezidentové (Washingtonové) Je to trošku jako kdybyste toužili upéct Masarykovy koule. :))))

Kniha je naditá rozmanitými recepty, zejména pravé Americké nátury. Pokud nejste diabetici, tak po uklohnění těchto dobrot nejspíše budete. :)) sugar is everywhere!!! :)))

Ale zpět ke slovům a knize jako takové. Dýchne na Vás vůně domova, taková ta touha hledání, touha kořenů. A za mne se ve Vás probudí touha vyrazit do Itálie, pokud jste tam ještě nikdy nebyli. A pokud jste Itálii zažili, oživí to ve Vás mnoho vzpomínek. :)))

Domov je tam, kde tvé srdce šťastné je :)

10.11.2023

Chtělo by se mi věřit, že žijeme v lepším světě, kde knihy nemají k realitě blíž než mají žurnalisté.

Odvěký strach z druhých a neznámých, závist, není tohle už popisováno v hrách řecko-římských? I takový Shakespeare by mohl vyprávět. Ba lidé neodmyslitelně nepoučitelní tvorové, imrvére vrhají se v ústrety krvelačné zkáze. Bojím se zla skrytého v našich srdcích, které udeří dnes/zítra. Nenávist plodí nenávist. Opravdu po tolika staletích válek věřime, že válka a nenávist k jinému vyplodí mír?

Kolik ptáčků tohle bude muset zažít, abychom řekli hromadně dost?!!!

4 07.11.2023

A jeje, další neuvěřitelně modré oči. Opravdu? Za mne je tahle serie symbolem oddychu, pousmání a mravenčení při milostných scénách. Dala bych si sklenku šampaňského k tomu. A možná ochutnala šneky....Nebo aspoň přikusovala Croissant.

Libí se mi obálky českého vydání série, ty bych opravdu vyzdvihla. Vtáhnou vás do dané scenérie. A necháte se ovívat větříkem,přičichnete vůni půdy a hroznů.

Ale to hlavní jsou přece postavy. Kluk/Muž potká holku/ženu, šmodrcháníčko a nakonec jsou stejně spolu...

Červená knihovna, není o výrobě vína, milé dámy :))

3 07.11.2023

Když jako dítě chcete být veterinářem a měli jste tu možnost navštívit Irsko (zejména východní pobřeží), pak Vás to vcucne.

Vybavili se mi místa, která jsem sama navštívila. A v romantickém oparu vzpomínek zasazovala jsem do nich děj knihy.

Smála se, brečela a zároveň jsem se proklínala proč jsem na tu veterinu nakonec nešla?

Irsko a zvířáta...reálnější pohled na tak zajímavé povolání...

1 07.11.2023

Když Vás kniha osloví názvem. Po otevření zjistíte, že originál napsal v roce 1988.

Někdo tomu říká náhoda, já tomu začínám říkat osud.(pro romantiky)

Nebo si vytvářím svou realitu.(pro racionalisty)

Tohle je moje první kniha od Murakamiho, a mrzí mne, že jsem s ním nezačala dřív. Nu asi dozrál čas.

Tancuj, tancuj mne odvál přesně na to místo filosoficky romanticky i mysteriózně, jako rozený detektiv a paní Coloumbová, chtěla se vrátit za ovčím mužíkem.

Slyším piano, šum LP desky...přetáčení magnetonových pásek... retro a japonský smysl pro detail a mistrnost chaosu.

Vše krásně v oparu...

5 07.11.2023

Na tuhle knihu jsem se moc těšila, říkala jsem si, co dalšího se dozvím v rámci osvěty a boření mýtů.

Ovšem uvnitř jsem našla velkou dávku pokrytectví, která mi přišla nefér, vůči těm, kteří by rádi byli osvícení a mýty bořili.

Jak žít dobrý život? To Vám asi neporadí žádná kniha. Dělat věci jinak, než většinová společnost je těžší než se zdá, a to i pro samotného autora.

Pokud chci lidem radit jak žít, měl bych být sám příkladem. Pokud jim radím něco, co sám nedělám, pak je to pro mne trochu pokrytecké...

Za mne jsem pochopila jediné, dokud nebudou lidé toužit po životě v jurtě s vlastní zahrádkou bez závislosti na moderních udělátkách, pak budou vice či méně zabořeni v kolosu konzumu. Řekne mi někdo, co je ta správná míra konzumu? Člověk je pohodlný tvor a ze své pohodlnosti málokdo umí slevit. Včetně mne nebo i Vás, kdo čtete tyto řádky.

Podle sebe soudíš ostatní? Říkáte si? Pozoruju a poslouchám druhé kolem sebe a občas se zeptám, jestli si dokážou představit život bez auta, vody, tepla, nákupu věcí, které nutně potřebují... většina z nich říká ne a někteří vůbec nechápou na co se ptám. Tenhle konzumní svět je pro lidi, kteří se do něj naroďí tak přirozený, že se nad nedostatkem nezamýšlí...

Možná jsem se měla překonat a knížku dočíst, třeba bych v ní našla nakonec odpovědi na své otázky, ale ta vlna nechuti byla silnější. Omlouvám se.

Zcela neskrytě a pokrytecky :)

3 07.11.2023

Měla jsem tu sílu a dočetla jsem, ...když vyrůstáte v podobném světě, pociťujete palčivou hořkost tam někde v zákoutí Vaší mysli. V doteku na vzpomínky...

V alkoholovém oparu s příchutí milenky na rtech.

Pro někoho fenomenální zobrazení užívání si života. Za mne trochu smutný příběh.

4 07.11.2023

Tato kniha mi byla doporučována velmi dlouho, zejména pro pochopení, že láska není jen romantické gesta, ujišťování o bezmezné lásce a doteky (jak vidíte v romantických filmech, nebo čtete v červené knihovně). Co to tedy jazyk lásky je? Umět německy/francouzsky/italsky/španělsky/anglicky ? Ne, to je pošetilé, dřív jsem si i myslela, že čím víc jazyků budu umět, tím víc budu lidem rozumět. Ale v tom to není.

Naplňte své Nádrže, říká Chapman. Fajn, tohle slovní spojení mi nebylo vůbec sympatické. Možná špatný překlad? Čím tu nádrž natankovat?
Naftou nebo benzínem? Láskou, prosím pěkně. Akorát každý tankuje lásku z jiného "materiálu".

Fyzický kontakt - Služby - Dary - Slovní hodnocení - Pozornost

Napadla mne otázka, co když Vám chybí primární jazyk? A tak nějak byste rádi do nádrže načerpali všechny typy lásky ? Je v tom citová deprivace? Nebo jen nenažranost? :)
Problém jakýchkoliv vztahů, je za mne především komunikace obecně. V téhle knize najdete alespoň částečně nastínění, jak může někdo ve vašem okolí fungovat a když hezky vykomunikujete, co Vám od něj chybí, třeba budete mít štěstí a dotyčný Vám milé rád dočepuje lásku až po okraj. Hodně štěstí :)))

7 06.08.2023

Chcete-li uchopit neuchopitelné, pak Vám tato kniha rozšíří zřítelnice. Je hmatatelným pulsem na zápěstí, srdce vyskakuje z hrudi.

Drama, rutina a peripetie. Mám pocit, že v mnohém se může kterýkoliv jedinec spatřovat. Možná proto se mnou tato kniha zacloumala jako poryv větru na okraji rybníka/jezera.

Smutek čpí z jednotlivých slov, slzy kanou po tváři a vpíjí se do papíru. Slova se rozmazávají a přesto uvnitř srdce zanechávají stopu, vzpomínku.

Stručněji: Pokud se s některou z postav identifikujete, čeká Vás bolestivé čtení :). Za mne Američanka s čínskými kořeny zabrnkala na tu správnou strunu a nejspíš se mrknu i na ostatní její tvorbu :)

8 04.08.2023

Davida Attenborougha si většina z nás pamatuje z dokumentárních seriálů o přírodě z dílny BBC, které často vysílala ČT. Mne jeho přístup fascinoval a i díky jeho dokumentární práci jsem se nadchla do biologie a přírody obecně.

Pokud nejste fanoušci filmové dokumentaristiky, ale zajímá Vás, jak to s tou planetou vlastně je, tak tohle je kniha, která by se Vám mohla líbit. Knihou Vás doprovází fotografie, kresby i grafy. Oproti filmovému zpracování můžete tu nálož děsivých fakt vstřebávat pomalejším tempem. To ovšem neznamená, že i přes pomalejší tempo nebudete šokovaní a "vyděšeni". Jak ve filmu, tak v knize nám přináší David možná řešení, která z hlediska mamonu naučené lidské "přirozenosti" nebude tak snadno zrealizovatelná. Ale kdo ví, třeba bych neměla ztrácet důvěru v lidské pokolení? :)

Politický boj, média, lidé, čemu chtějí a nechtějí věřit. Rozpětí nůžek mezi chudým a bohatým. Neomarxistické myšlenky? Ekolog je dnes nazýván novodobým komunistou či fašistou. Zákazy příkazy, omezení... Bubáci o konci a ten výsměch konspiračních teoretiků. Boj o to, kdo má a nemá pravdu.

Jsem relativně klidná. Příroda si poradí, i když my tady nebudeme, a z toho co jsem mohla vidět, mám pocit, že přírodě bez nás bude líp.... Otázkou je, zda se s přírodou chceme sžít nebo s ní budeme bojovat do posledního dechu, a asi všichni tušíme, kdo tenhle boj vyhraje...

6 24.07.2023

Moje milované jednohubky ke kávě nebo čaji. Cestování časem, vyrovnat se se ztrátou a palčivostí pocitů uvnitř v srdci schovaných. Mne buší pokaždé srdce, a slzy se derou do očí. Nejvíce mnou pohnul příběh s otcem a dcerou, to uvědomění, že v nás rezonují příběhy, které jsme sami v nějaké podobě sami prožili. Je to jako okvětní plátek sakury, který zvolna poletuje a snáší se dolů poryvem větru. Jako kávová sedlina dotkne se letmo alabastru porcelánu či ledově chladného srdce. Je to jako cinknutí, které rozezvučí gong, a zvukové vibrace utichají po malých frekvencích, jako když kapka vody rozvíří hladinu vody rybníka po vyplutí a nadechnutí ryby....

Arigato Kawaguči, Arigato Funiculi Funicula... :)

5 21.07.2023

Knihy od Gabora Matého mne vždy zasáhnou. A u této knihy musím konstatovat, že je to opět skvělé čtení. Průlomové. Zamysleli jste se někdy, co je vlastně pro společnost "normální", a co je normální pro Vás? Ve většině případů to bývá propastný rozdíl. Jak moc nás hlášky typu: "Tohle není normální, tohle nedělej, jinak tě nebude mít nikdo rád" odzbrojuji?

Stránku za stránkou si říkám pomyslné AHA, tak takhle na věc nahlížet je mysl otevírající. Téma školství, mateřství, vliv hry na rozvoj myšlení, vliv traumat na vznik závislostí, vliv konzumu a individualismu na rozpad společnosti, to vše v knize nacházím.

Empatie a soucit, láska - to vše by mohlo normalitu vrátit do "správných" kolejí. Ale to, co vidíme a cítíme, že je správné, je v rozporu se světem, do kterého se rodíme. Tento svět potřebuje "nemocné","závislé"...Tohle jsme společnost naučili, že je normální... Smutné.

Knihy Gabora Matého mi stoprocentně změnily pohled na svět a některé nepochopitelné věci, jsem začala více chápat a najednou mi dávají větší smysl. Použít empatii tam, kde většina (a mnohokrát i já) používá naučené soudy/domněnky/absolutní pravdy, je za mne krok k laskavějšímu světu. Asi trochu utopie..ale proč to aspoň nezkusit?

1 20.07.2023

Knihu jsem objevila náhodou v prodejně BO v Holešovicích. Při listování mě zaujal nápad, vysvětlit dětem slovní spojení, která se běžně v češtině používají (např. ušít boudu, sníst vtipnou kaši, levou zadní apod.). Ilustrace jsou milé a "vysvětlivky" idiomů obzvlášť vtipné.
Nemáme vyzkoušeno na dětech, ale naše vnitřní děti se nasmáli dost :) a proto bude králíček Lancelot patřit mezi perly naší knihovny...

1 19.06.2023

Když jsem dočetla #luciferuvefekt , pochopila jsem, že jen u jedné knížky zabývající se sociologii a psychologii nezůstanu.

Sáhla jsem tedy po další knize od autora, s kterým sdílím nejen myšlenku, že zlo je v každém z nás.

Kniha Nesmělost je vhledem do světa lidí, kteří jsou, cítí se nebo někdy v minulosti byli označování za nesmělé. Prostředí mnohým knihomolům známé, nebo vlastní. Kniha obsahuje i "navod" jak trochu zabojovat se svou nesmělostí a stát se více smělými. + Jaké jsou výhody a nevýhody nesmělosti, atd.

V druhé části knihy si sami svou smělost/nesmělost můžete otestovat, což je bonus, který oceníte :).

V určité rovině autor předjímá epidemii nesmělosti s přicházející dobou technologií. Originál vyšel poprvé v roce 1977. Takže zajisté chápete, že se v mnohém nemýlil a v něčem Vám kniha bude připadat přehnaná. Ovšem intimita mezilidských vztahů se nám (nejen díky pandemii) trošinku z pohledu sociologického vytrácí, a nesmělých jedinců skutečně přibývá...

Za mne kniha, která stojí za přečtení ať už pro vlastní potřebu, nebo pro pochopení na první pohled zdrženlivějších jedinců :).

1 08.06.2023

Pro člověka, který zažil a zažívá konflikty nejen ve své mateřské linii, je tohle kniha, která mi v mnohém otevřela oči. Uvědomění si vlastní hodnoty, v momentě kdy naivně následujete přání svých rodičů a teprve když narazíte několikrát do zdi tzv. reálného života, pak možná akceptujete fakt, že je potřeba si tu hodnotu najít. Tohle byla za mne kniha, při které jsem měla pocit, že autorka ví o čem mluví, jelikož si sama něčím podobným prošla.(asi jsem dost naivní a infantilní na to, abych podlehla svodům těch omračujících slov útěchy a hledání cesty ven ze začarovaného kruhu sebezapření).

A jak to většinou bývá, raději budeme číst knihy, od autorů kteří mají podobné zážitky či pocity, než od těch, kteří se jen něco doslechli, něco naučili a o něčem chtějí druhé poučovat. Je tam ta přidaná hodnota vlastního prožitku, kterou jinak než prožitím i sebevíc empaticky psycholog nezíská...

08.06.2023

V dobách dávno minulých, v dobách hodin literatury, jsem si říkala, že tento svazek jednou uchopím a prokousám se 10 dny a 100 příběhy. Dobou morovou, dobou mravních závazků i úpadku.

Před 670 lety se pár lidí sešlo u ohýnku a vyprávělo si příběhy, odlehčení těžké doby, únik od smrti a smutku. Téma lásky, erotika skoro v každém příběhu, vtip a humor rovněž nechybí.

Staré, směšné, archaické, přesto v mnohém aktuální, respektive lidské pohnutky, choutky, chtíče se k obrození za několik stovek let moc neposunuli... ani vidina zmaru, trestu v nás nevykřeše dobromily a lidumily.... docela k zamyšlení :)

9 08.06.2023

Kniha, která mě namotivovala začít jezdit více vlakem. V některých místech mě mrazilo, v některých jsem se nahlas smála, až jsem pobuřovala spolucestující v MHD. Winterbergova poslední cesta mě donutila snít a představit si tu křehkost bytí mezi životem a smrtí. Jelikož nikdo neví, kdy ta poslední cesta nastane, kdy budete chtít něco stihnout a už bude třeba pozdě...Bylo by fajn mít na poslední cestě spolucestujícího a sdílet historii, hysterii, vzpomínky, frky... komu z nás to bude umožněno?

V hodnocení jsem ovlivněna pravidelnou návštěvou literárních kabaretů EKG, konaných v divadle Archa. Přece jen pokud autora znáte i z jiných perspektiv, než z jedné knihy či audioknihy, tak jste zmanipulovaní :). Byla mi prokázána vina ve všech bodech obžaloby.

Na konci jakékoliv cesty si představuji TMU, kterou protagonisté EKG vysvětlují takto:
Těžké Magické Absolutno. Igor Malijevský.
Nejlepší prostředí k zahlédnutí světla. Jaroslav Rudiš.

10 22.05.2023

Miluji knihy, při kterých mám z šoku pootevřenou pusu a kulím oči. Tohle je jedna z těch knih, kdy nasávám atmosféru stránku za stránkou. Rudo před očima a nejen díky mimořádným ilustracím, ale z té tachykardie, kterou text místy může vyvolat. Fascinovaná jak tohle může být možné, a věru, když neznáte jiný svět, s kterým byste mohli porovnávat, pak věřte, že si asi zvyknete. Narodila jsem se do "svobodného" světa, a tak tyto texty ve mně budí hrůzu, ale zároveň začínám mít více pochopení pro lidi, kteří nespatřují v takovémto světě zlo. Svět je plný manipulace a přesvědčovacích taktik, a prohlédnout, zda se naše přesvědčení mýlí, když v něm žijeme desítky let, není tak jednoduché, jak se pro člověka žijícího ve "svobodném" státě může jevit.

Za mne každopádně knížka, kterou si budu připomínat, kam až to může zajít, pokud se necháme unést kouzlem ideologie a kultu osobnosti.

16 09.05.2023

Chceš-li najít Boha, tak nehledej. On si Tě sám najde. Filosofické drama na pozadí hledání a popírání nejen Ega, neboť čím vším můžeme být, když jsoucno rozptýlené do miliontých hvězd, buněk, atomů, kvarků a menších částic - jednoduše popřeme?

In nomine Patris et Filli et Spiritus sancti. Amen.

Duch, duše, jsoucno, pestrobarevnost myšlení, myšlenky, vzduchoprázdno. Teď a tady. Kouzla, mystika. Čaroděj. Dobroděj. Přijetí.

1 03.05.2023