bee88maja
komentáře u knih
Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti
Daniel Prokop
U první kapitoly jsem měla pocit, že se v pojmech ztratím a knihu nedočtu. Ovšem po překonání úvodních bariér, se kniha četla sama. Ovšem je potřeba se na text více soustředit, abych pochopila kontext apod. Pokud nejste zběhlí v socio tématice,stéjné jako já.
Za mne: Povinná četba pro všechny, co nešetří peprnými výrazy pro "chudou,nevzdělanou" skupinu obyvatel.
Oceňuji i doslov, kde se autor vrací k situaci za covidu/po covidu a důsledky.
Někdy se ptám, proč toužíme po rovnosti, když žadný z nás neumí vystoupit ze své komfortní zóny. V tom tkví pravé a nefalšované pokrytectví. A díky němu, tady budeme pořád zvětšovat propast zvanou chudoba a "nadčlověk", protože práva všech, nejsou práva všech a nikdo jim to nemůže mít za zlé, že jsou o své situaci přesvédčeni...když je sami svými postoji a názory segregujeme...
Uff. Opravdu k zamyšlení.
Kdo se postará o Annu
Kateřina Pantovič
Směj se, i když přes slzy nevidíš. Směj se, vždyť jsi naživu.
Když ve Vás knihy probouzí vzpomínky, když ve Vás probouzí emoce, pak je to pro mne dobrá kniha.
Děkuji za tenhle příběh, s kterým jsem plakala, smála se, a chápala, a soucítila a taky přemýšlela, co se životem...
Život na míru
Marek Rabij
Odcestovat tam, kde pro výdělek 120 Kč na dva dny uděláte cokoliv, protože na Vaše místo čeká dalších 100 a více uchazečů. A vy prostě tuhle směšnou mzdu potřebujete, protože děti, jídlo, nájem.
Maslow se musí obracet v hrobě, jak sám autor poznamenal závěrem knihy.
Smutné pravdy ční nad pokrytectvím západní společnosti..., které tenhle systém vyhovuje a na němž vydělává a bohatne.
Socioekonomicky rozevřené nůžky do pangejtu, v očekáváni dalšího supermódního střihu...
Tahle země není pro starý
Cormac McCarthy
Nuže, zdá se to býti jako kovbojka, kde se los muchachos trošku postřílí a hotovo. Ovšem je v tom za mne víc. Otázka je proč?
Písek v očích, puchýře na chodidlech. Zrychlený tep. Kdo bude chytřejší a rychlejší. Nesmrtelnost... v broky, kulky proměněná...
Druhý život začíná ve chvíli, kdy pochopíš, že máš jen jeden
Raphaëlle Giordano
Uloveno za pár korun ve výprodeji, obsahově tak na 5 let terapií. Myslím, že rutinologie boduje. Za mne knížka, kterou si ráda ponechám v knihovně a připomenu si, že to vždycky jde i jinak. :)
Rozruch v Andénách
Boris Vian
Pokud máte filosofického ducha a nevadí Vám purismy a vulgarismy, docela se nasmějete. Ke knize mne přivedl kamarád vystudovaný historik/filosof, který překladatele zná z jiných knih. Respektive nepřeložil to Škvorecký?
Jsem literární analfabet, takže se znalcům omlouvám, za svůj laický komentář.
Je to taková jednohubka do vlaku nebo pro chvíle pohody u vinylu se sklenkou vína v ruce...
Pán much
William Golding
Kde se vzali, tu se vzali. Parta kluků. Svárlivost, ráj proměňující se v peklo. Ty drobné paralely s demokratickým zřízením, vhled do sociálních záležitostí a úskalí svobody.
Panímanda - výraz, který obohatil mou chudokrevnou slovní zásobu....
Díky za ty dary perlorodek lastur literatury :).
Cesta
Cormac McCarthy
Nicota, všechno kolem pokrývá sníh nebo popel. Za mne velmi silný příběh. Ta neurčitost v kontrastu s velmi drsnou surovostí, pod oparem metafor. Depresivní vhled do kontrastu morálky a pudovosti člověka... ve finále reálnější, než vyhlídky na ráj s piňacoládou v ruce...
První osoba jednotného čísla
Haruki Murakami
Baví mě, co ve mně Murakamiho texty probouzejí. Touhu poslechnout si Schumanna a jeho Karneval, protože jsem barbar a neznám jeho skladby. Zavřít oči a nechat se masírovat opicí, s kterou popijím sklenici piva. Geometrické rovnice, které si pohrávají s filosofií života a smrti. Je a není. Jsem tady a nejsem. Teorie relativity. Můj Einstein ve světě literatury, to je pro mne Murakami.
Ostrov
Samuel Bjørk (p)
Severní vítr je krutý, i když je vedro na zalknutí :).
Nebylo to zlé, ovšem ten závěr mi přišel, šup honem rozplést všechny nesrovnalosti, ať máme čištý stůl. Napnutost, kterou od podobných žánrů trošinku očekávám, se nekonala. Za mne byly obyvatele ostrova, trochu průhlední :) anebo už nevěřím na neposkvrněné a mírumilovné pozemšťany :))
Brouci v hlavě: Jak se zbavit vtíravých myšlenek
Sally M. Winston
Pokud čekáte, že v této knize najdete recept na to, jak ukočírovat myšlenky a zbavit se jich: Rada typu nechte myšlenku být myšlenkou, je pro overthinkery docela těžko proveditelná záležitost. Jinak jsem se u knížky docela nasmála, protože autoři celkem přesně vystihli myšlenkové pochody tzv."brouků v hlavě". Kniha stojí za přečtení. Ale knihy typu: máme zaručený návod, jak se něčeho zbavit, je tak trochu past :). Bacha na to :)
Losos v kaluži
Markéta Lukášková
Dostala jsem, co jsem od knihy potřebovala, smích i pláč. Zkrátka Oddychovka.
Bylo milé zavzpomínat, připomenout si, zaplakat si, zasmát se... ten cynismus mi sednul. Představivost autorky taky. Bylo to fajn. Vcítit se do hlavních postav za mne bývá jednodušší, když sami něco podobného prožijete... :)
Vlk
Samuel Bjørk (p)
Bylo mi při čtení knihy, jakobych neustále usínala a probouzela se. Každá kapitola jiný obraz, jiný zvuk. Jakobych měla otřes mozku a vše sledovala v mlze.
Bylo to dobré, ale něco mi na tomhle díle nesedlo.... možná ten ukvapený závěr. Snad Ostrov mi sedne líp...
Norské dřevo
Haruki Murakami
Dotkni se slzy na dně mého srdce. Dotkni se bolesti, která křičí skrze slova deroucí se z mé rozervané duše. Křičím potichu, hledám jistoty a bezpečí. Oplzlost a chtíč.
Jsi tu se sklenicí vína v ruce, probudíš se a vše je pryč....
Tohle se mnou trošku zamávalo. Smekám a těším se na další příběhy z pera H.Murakamiho
Piko: Junkies' lives matter: Na životech feťáků záleží
Pavel Šplíchal
Otevírám knihu, abych porozuměla světu. Světu bolavých duší. Dětí alkoholiků. Nechtěných dětí. Dětí rozvedených rodičů. Zneužívaných dětí. Znuděných dětí. Dětí, které nikdo nemiloval. Dětí, které to chtěly jen zkusit.
Nejvtipnější na tom všem je, že některé závislosti tolerujeme a jiné odsuzujeme.
Jestli se společnost jednou probere, kdo ví, ale upřímně tomu nedávám moc šancí.
Laboratorní diagnostika
Tomáš Zima
Odborná literatura, pro rozšíření znalostí v oblasti laboratorní diagnostiky. Pro řádového laboranta těžké čtení. Pro studenty bakalářských oborů, doporučená četba ke státnicím. Díky praxi v mikrobiologické, PCR a biochemické laboratoři, shledávám knihu velmi užitečnou. Ovšem laborantský obor jde neustále kupředu a některé informace v této publikaci mohou být již nyní zastaralé. 10 let je v lékařství (medicíně) velmi dlouhá doba.
Ikigai - Jak najít smysl života ve všedním dni
Bettina Lemke
Lidé, kteří znají své Ikigai už od útlého dětství mají velkou výhodu. Kdo to své Ikigai začne hledat až po třícítce, tak je tak trochu v ****(*)* . Za mne, mi kniha k nalezení mé životní cesty nepomohla, jelikož na ní potřebujete čas a tužku a papír. Což jsou atributy, které třicítkář prosté těžko hledá. Já vim, já vím. Výmluvy. Kdo chce najde způsoby, kdo ne, má ty výmluvy. .. tudíž svoje Ikigai ukládám k hlubokému spánku, až se ozve mé vnitřní dítě, že bych to jakože měla ještě zkusit, dám knize ještě jednu, poslední šanci. Teď aligato ikigai. See you later.
Panda a dráček
James Norbury
Knihu jsem si pořídila v anglickém originále.
Ilustrace mne baví a jako milovník pandy jsem tuto knihu nutně potřebovala. Putování a příběh přatelství oslovuje mnohé generace. Když toužíte po něčem milém, co Vás pohladí. Jako např.medvídek Pů nebo Malý princ anebo Medvídek Paddington, Panda a dráček je další z mnoha roztomilostí s hlubší zprávou a symbolikou přátelství...
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Nejeden příběh ze záchranky Vám vžene slzy do očí, pokud jste trochu senzitivnější a brečíte,když člověk čelí boji na život a na smrt. Pokud obdivujete práci záchranářů, bude se Vám kniha jistě líbit.
Za mne jsem měla místy problém s posloupností rozhovoru, v momentě kdy to bylo hodně zajímavé a uvítala bych více detailů, otočilo se téma úplně někam jinam.
Pro laickou veřejnost velmi užitečné dílo, zejména kvůli adekvátním popisům, jak postupovat při první pomoci. A někdy si říkám i jako zdravotník, opakováni je matka moudrosti. Ten videokurz asi pro své blízké pořídím, aneb #kryjemevamzada :).
Nebe
Mieko Kawakami
Lidství mezi mučednictvím a nihilismem.
Již na stránce číslo 14, jsem měla v očích slzy, cítila jsem bezmoc, a chtělo se mi zvracet. Co je krutější než dítě páchající násilí na jiném dítěti?
Kdo jednou zažil šikanu, s ním kniha nejspíš zarezonuje. Nihilismus. Náhoda. Mučednicky vydržet všechno to příkoří.
Filosof ve mně plakal a plakal. Bylo to bolestné, ale ta surová pravda nihilisticky podaná jednoduše - zafungovala.
