blacklucie komentáře u knih
(SPOILER) První půlka mě přišpendlila ke knize na dlouhé hodiny, možná místy s otevřenou pusou. Silné, kruté, nepochopitelné...Jakmile se ale začaly odhalovat souvislosti a další a další (místy předvídatelné), čtenář je vystaven WTF momentům a za mě tato "odhalení" dost ubírají knize na uvěřitelnosti a síle čtenářského prožitku. Každopádně je to kniha, která nekončí s dočtením poslední stránky a KT patří má hluboká poklona.
Jestli mi něco na knize (filmu, lidech) vadí, tak je hra na něco, co není. A tohle se křečovitě snaží působit jako intelektuální a vtipné čtení, ale drhne to. Je to povýšenecké, prázdné a úplně zbytečné čtení.
Nečekala jsem žádný intelektuální výtrysk, šla jsem do toho s tím, ze to bude oddechovka.... ale že to bude tak prázdný, to mě překvapilo. Připadalo mi, jakoby to byl první počin 15ti letého puberťáka, který má dojem, že čím víc sprostých slov, tím vtipnější... možná jo, ale ne samo o sobě .
Přečteno na jeden zátah. Nešlo jinak. Opravdu strhující a velmi čtivé. Bylo zřejmé, že použitý jazyk i tamní kraj jsou autorce blízké. Za mě moc povedená kniha.
Tohle vřele doporučuji i těm, kteří knihy z války nemají rádi, jako já. Prostě vynikající!
Příběh je to krutý a silný, ale pokud jde o literární stránku knihy, jsou to v podstatě zapsané vzpomínky. Jako memento a sonda do zrůdnosti komunistického režimu oceňuji, jak píše autor, doba se mění, lidé až tak ne
Chvíli mi trvalo, než jsem v knize přestala hledat příběh a přijala fakt, že jde o náhled do života hlavní hrdinky - vlastně takový deník plný deprese a utíkání se k jedinému smyslu života - sběru bylin... Styl psaní se mi moc líbil, krásný jazyk, žádné zkratky...
A také by mě zajímalo, jak tato žena může přežít zimu :)
První půlka knížky bylo zajímavé a příjemné čtení...a pak začalo jít do tuhého. Už dlouho se mi nestalo, že by mě kniha tak silně zasáhla. I když jsem jí dočetla, ještě několik dní jsem se myšlenkami nedokázala odtrhnout. Tolik krásy a bolesti dokázala autorka namíchat v jedné knize. Určitě se ke knize ještě vrátím
Při vší úctě, absolutně nechápu zdejší vysoké hodnocení. Celou dobu jsem měla pocit, že autor přepsal vyprávění pamětníků tak, jak jej slyšel (ta linka 1989 je až úsměvná). Literárně mě kniha vůbec neoslovila, přes hloubku a závažnost tématu jsem ani jednou nepocítila jakoukoliv emoci, vtáhnutí do děje, nic. Tohle mi prostě nesedlo, a to čtu české autory ráda (např. Raci v hlavě od R. Krále byli úžasní).
Příliš vyhrocené charaktery postav na to, aby to bylo uvěřitelné, přitom málo absurdní na to, aby to bylo vtipné...bylo mi za všechny tak nějak trapně :)
I přes drobné rozpaky z finále dávám plný počet a knihu určitě doporučuji. Děj je fantasticky vrstevnatý a četba pro mě byla velmi příjemně stráveným časem, jako bonus pak super ilustrace. Celkově tedy velká spokojenost a autorovi velký dík za krásný čtenářský zážitek.
Fakt jsem se snažila...ale pro mě je tahle knížka úplná ztráta času, je to nějaké křečovité, proste mi to vůbec nesedlo...hodnocení nepřidávám, protože jsem nedočetla.
Chápu potřebu autora pustit se do pokračování Optimistů, ale podle mě se to ukázalo jako nepřekonatelná laťka. Sice jsme u Guenassii už zvyklí na příběhy plné neuvěřitelných náhod, ale tady už to bylo za hranou, stejně jako pasáže, kdy se hlavní hrdinové právě dozvěděli nějakou překvapivou informaci, kde mi text připomínal úryvky z Cimrmana :) To, že se některé postavy chovaly zcela absurdně, byl zřejmě záměr a uznávám, že je můj problém, že mě to iritovalo.
Nicméně, možná částečně z nostalgie a lásky k Optimistům, nemohu hodnotit jinak, než vysoko, jen to chtělo nemít přehnaná očekávání.
Ještě nikdy jsem tak dlouho nečetla knížku, která mě baví. Krásný jazyk, zajímavý příběh, ale ta absence odstavců a přímá řeč včleněná do textu mi opravdu nesedly. Nicméně toto je jediná moje výtka k jinak skvělé knize
Na knihu jsem se moc těšila po předchozím nadšení z Klubu a Ernesta G. a musím říct, že jsem zklamaná. Kniha je sice čtivá, ale přišla mi jako psaná horkou jehlou, příběh nějak bez hloubky jakoby autor slepil střípky jiných knih v jednu. Jednotlivé části příběhu jsou na sebe trochu krecovite napojeny, příběh mě nedokázal pohltit jako v předchozích knihách. Ale vzhledem k vysokému hodnocení mi kniha asi prostě jen nesedla, takže nikoho od čtení neodrazuji :-)
Ke knize mám sice několik výhrad, ale musím říct, že i když technika léčebných kódů je popsána až ke konci, než se k nim člověk prokouše, počte si o neuvěřitelně zajímavých jevech kvantové fyziky popsaných natolik srozumitelně, že jsem to pochopila i já. Určitě nesouhlasím s tím, že podstatný je pouze návod na str. 220 a zbytek je odpad. Ano, je to psáno příšerným americkým stylem. Ano, autor některé věci opakuje několikrát jako na předváděčce titanových hrnců. A ano, zařazení dopisů nadšených klientů do knihy je nemožné...ale přesto podle mě stojí za to si knihu přečíst.
Čtivé, vtipné a celkem originální styl psaní. Linka pana Šedého byla místy až fyzickým utrpením, jak výborně napsaný narcistní kretén to byl. Líbilo se mi taky, jak se autor s lehkostí vypořádal s mnohdy těžkými tématy, která se v průběhu děje vynořují a pak zase zaplouvají.
Nedočetla jsem. Ač jsem milovník hor, tohle mě minulo. Možná příště.
Kniha je čtivá, přesto pro mě byla lehkým zklamáním. Část o výstupu na Nordwand se mi moc líbila, ale jinak dost červená knihovna :)
“Je všecko všude dost nádherné ?” ... tahle knížka určitě je!