bleekemolen komentáře u knih

Opět poctivě odvedená práce při kompilaci klasických pramenů. Už se pomalu blížíme k mému oblíbenému období - principátu, zde tak můžeme sledovat postupný úpadek pozdní republiky - občanské války, mizerná morálka legionářů atp.. Velmi jsem si četbu užíval.
Kromě poměrně častých překlepů mi přišlo poněkud úsměvné, že autor (editor?) použil fotografii busty císaře Tiberia a přidal k ní popisek "Tiberius Gracchus".

2 28.03.2022

Nevadí mi utrpení v hraných filmech. Nevadí mi násilí ve videohrách, koneckonců jsem vyrůstal na Mortal Kombat a Doom II. Nesnesu násilí a utrpení ve skutečnosti. A tato útlá knížečka napsaná před pár stoletími francouzským granátníkem, trpícím nočními můrami ze svých zážitků, a editovaná profesorem historie, se mi četla pekelně špatně. Nebylo to ani tak kvůli tomu, že ani jeden z autorů není spisovatel. Nelze očekávat dokonale vykreslené charaktery a omračující scénické popisy. Ovšem ty zážitky, s nimiž se autor setkal, jsou neskutečně naturalistické, postupně je odkrývat pro mne byl téměř nesplnitelný počin. Teď je chci vytěsnit z hlavy stejně tak, jako seržant Bourgogne. Pokud máte trochu živější představivost a utrpení ostatních vám nedělá dobře, nepomýšlejte na čtení. Pan Kovařík připravil opravdu pekelnou cestu.

ps: kniha je doplněna spoustou užitečných přidružených informací a vysvětlivek

3 19.03.2022

První díl mě zastihl ve fázi přečervenákování. Prostě jsem přebral. Všechny ty Báthory, Steiny a Rogany. První díl Bivoje však byla jediná zábava, kterou jsem si vzal na 12ti hodinový let, tak jsem ji v oblacích úspěšně pokořil a vzal si Červenákový time out.
Uplynulo pár měsíců a začalo se mi stýskat po blábolících postavičkách s vyhřeznutými střevy. Druhý díl Bivoje jsem zhltnul a věřte, že mi opět přišel k chuti. Trochu jsem pozapomněl některé detaily z jedničky, po pár svižných kapitolách jsem byl nicméně opět v sedle.
Žádné překvapení - opět jednoduchá zápletka, pár postav a asi jen 2 nebo 3 dějové linky. Ale to vyprávění, ten styl..

Nesmím zapomenout zmínit, že poslední kapitola potěší všechny fanoušky Černokněžníka.

8 10.03.2022

Jsem moc rád, že jsem autora objevil. Vlastně omylem, na aukčním serveru, při hledání úplně jiné knihy. Nakonec jsem si knihu Vítězové nad Kartágem koupil a několik let mi ležela v knihovně. O Punských válkách a ostatních jiných nepřístojnostech, páchaných na mladé římské republice, vím přece všechno, co se dá kde sehnat. A ano, kniha je vlastně výtahem informací Polybia a Livia, občas si neodpustí popíchnutí Goldsworthyho a nic převratného vlastně ani nepřináší.
Jenže je vážně moc dobře napsána a výše zmíněné informace přináší logicky (občasná předlouhá souvětí a překlepy odpouštím) a přehledně. Pokud se případný neznalý čtenář přeje s tímto zajímavým obdobím seznámit, ať nečeká žádné politické pojednání. Dostane se mu pojednání o válečných taženích, od casus belli až po důsledky, včetně popisů jednotlivých bitev (kde k tomu máme prameny). Ovšem po přečtení bude mít ve všem naprosto jasno.
Okamžitě jsem dokoupil zbývající 4 díly a pár ostatních knih z období, která mne zajímají. Moc se těším. A, pane Kovaříku, velká poklona.

5 06.03.2022

Jezzovy sloupky jsou pestre, rafinovane a plne originálních chutí. Jako ty nejlepší sváteční chlebíčky. A tahle kniha je jich plná. Po padesáti stranách už se mi listy k sobě lepily vlašákem. Po stovce jsem otáčel místo papíru plátky šunky. Chlebíčky mám rád, ale nehodlám se jimi cpát každý den.

2 19.02.2022

autor si drží neskutečný standard i v tomto díle

1 18.02.2022

Jednotlivé povídky spojují překvapivě znepokojující témata. Hlavně četba první mi byla až nepříjemná, ovšem otrlejší čtenáři pravděpodobně nebudou mít problém.

Ani jedna z povídek se nedá označit za nadprůměrnou, jednoduchá zápletka a závěr bez překvapení. Hlavní postava mi ani tímto (pro mne druhým) dílem nepřirostla k srdci. Milesovo chování je takové nepředvídatelně nelogické. Možná je to tím, že se stále hledá. Můj dojem mi však napovídá, abych hledal chybu v autorce, která si sama není jistá jeho psychologickým profilem. Přesvědčovací schopnosti hlavního hrdiny jsou patetické, nevěřím, že by s nimi v praxi uspěl mimo mateřskou školku.

Zatím si dám od série pauzu a po nějaké době zkusím pokračovat. Svět samotný a jeho mytologie je poměrně zajímavá.

1 14.02.2022

Autor si ukousnul skutečně monumentální sousto, ale zadušení nehrozí! Elegantně kličkuje mezi hlavními protagonisty, děj na sebe logicky navazuje a ty intriky.. Jdu na další díl!

2 10.02.2022

Průměrný, mechanicky napsaný román plný těžkopádných souvětí, logických nesmyslů, anachronismů a skládající se víceméně z přímé řeči. Měl jsem dojem, že ani autora kniha nebavila psát. Zajímavé téma zůstalo nevyužito.
Postavy jsou naprosto nevýrazné, ploché a když už nějak jednají, čtenáři uniká důvod jejich počínání.
Ultimátně megalomanský cíl Achnatona (kterého ostatní rodinní příslušníci titulují familiérně Meni - přijde Vám to věrohodné?) rozpoutat náboženskou revoluci je vlastně podle autora důsledkem JEDNOHO krátkého výletu do pouště se svým otcem (kteří se do té doby úspěšně ignorovali). Otec, stárnoucí faraon, asi nemá nic jiného na práci a ukáže svému teenagerovskému synu velký zázrak, jak klíčí semínka obilovin na slunci. To mi příjde na podobné úrovni, jak kdyby Vás vzal otec do Tesca a ukázal Vám, že tam prodávají rohlíky. Stojí to za náboženskou revoluci?
Další detaily, které mě nebetyčně rozčilovaly, jen ve zkratce. Autor je asi posedlý falickou nemocí, jelikož žádná kapitola se neobejde bez pyje vztyčeného jako sloup. Egyptský titul "hofmistr" přikládám k tíži spíše překladatelce, germanistika je pravděpodobně novějšího data.
Pokud je čtenář poněkud retardovaný, autor mu na každé desáte stránce neopomene připomenout, že Kuš je opravdu ubohá. Nebo žebrácká. Nebo taky bídná. (nezapomeňte!).
Nutno také podotknout, že polovina hlavních postav je zbytečná. Pokud by se autor věnoval více královské rodině (Nefertiti je zde zmíněna jen jako krásná nádoba na plození dětí, i přesto, že z historie víme jiné), kniha by mohla alespoň obohatit čtenáře z historického hlediska.

Chtěl jsem dát 2*, ale druhá část knihy je o něco lepším čtenářským zážitkem. Stále však naprosto nevýrazné dílo nulové umělecké hodnoty. Občas se autor snažil přiblížit mistru Waltarimu, ovšem takové momenty mě zastihly s hořkým úšklebkem na tváři. Nedoporučuji. Jo a abych nezapomněl, Kuš je opravdu chudobná.

2 06.02.2022

Co víc říct? Další víkend, další díl. Těch 200 stránek utíká pokaždé až moc rychle..

3 29.01.2022

okamžitě po přečtení prvního dílu jsem sáhnul po pokračování. Postavy, většinou oportunisté, padouši, vyděrači a manipulátoři, mi nějakým záhadným způsobem přirostly k srdci. Autor jede v režimu nastaveném Železným králem, události se překotně střídají a naši hrdinové se každou další stranou snaží přechytračit jeden druhého. Nebo se aspoň vzájemně nějak nenápadně sprovodit ze světa.
Překladatelka pravděpodobně nabyla dojmu, že s každým použitým slovem "pakliže" (fujtabl) roste umělecký dojem. Bohužel je to přesně naopak.
Jo, a už mám skoro dočtený třetí díl.

4 29.01.2022

Poklidné vyprávění o neklidné době. Poctivě odvedená práce, potěšily mě krátké kapitoly a střídající se hlavní protagonisté, nabízející tak pohled na konkrétní situace z různých pohledů. Postav je tak akorát, aby se čtenář ne zrovna obstojně obeznámený s daným obdobím neztratil, ovšem zároveň je mu nabídnut ucelený obraz dané doby. Každá postava a její motivace působí velmi reálně a uvěřitelně. Ještě, že jsem si koupil všechny díly za pár korun přímo na stránkách vydavatelství.

7 23.01.2022

knihu jsem si vybral hlavně kvůli čtenářské výzvě - handicapovaný hlavní hrdina. Už podle obálky jsem čekal spíš takovou dětskou space operu, ovšem výsledek není tak zlý. Sice se naivita a zastaralost na románku podepsaly více, než by mi bylo milé, ovšem ve výsledku jsem se dokonce poměrně často i bavil. Pokud čtenář není příliš rozmlsaný, čeká ho krátké dobrodružství s vesmírným zmateně dobrým Tyronem Lannisterem.

19.01.2022

moje druhe setkani se Stephensonem. Po ultimátním Anatemu se jedná o dost jednodušší knihu, nevyžadující absolutní pozornost při čtení každého odstavce, nicméně i tak jsem dostal parádní dobrodružnou jízdu napříč staletími. Není tady vážně moc co vytknout, příběh i forma jsou tak neotřelé, že čtenář zapomene zavírat ústa otevřená údivem.

3 19.01.2022

Upřímně, tato kniha je úplně zbytečná. Premisu tvoří naprosto smyšlená báchorka o připravovaném atentátu na imperátora Galliena. Pochopitelně, jediným spasitelem může být Balista. Ten se však, pronásledován snad všemi muži ve zbrani, toulá po Městě, neustále šplhá na každou vyšší stavbu, vzápětí zjistivše, že se ocitnul v pasti.

Na druhou stranu Sidebottom už si se slohem rozumí o mnoho lépe než v prvních dílech a hlavní hrdina navštíví při své hře na schovávanou snad všechny významné pamětihodnosti. Kniha tak poslouží také jako zábavný turistický průvodce antickým Římem.

Jsem tak trochu na rozpacích, proč se autor snaží, se svými vědomostmi, pořád psát akční plytké románky? Kdyby se tak pustil do trochu hodnotnější literatury, popsal politiku, intriky a válečná tažení 3. století na odbornější úrovní, to by bylo!

1 13.01.2022

Rozhodně méně braková kniha než jsem čekal. Na druhou stranu autor podivně přeskakuje v ději, na což jsem si několik prvních kapitol musel zvykat. Některé události úplně vypouští, abychom se o nich krátce nato dozvěděli více z přímé řeči účastníků nebo z lodního deníku.
Žádný velký děj se v díle nenachází, jedná se doopravdy o "Námořní dobrodružství Aubreye a Maturina", moc se mi ale zamlouvalo, že hlavní hrdina je vlastně britskou vládou pověřený pirát, takže každý střet s nepřítelem vytáhne z rukávu nějaký neotřelý špinavý trik.
Co se týká překladu, četl jsem 2. vydání a na žádné nejasnosti nebo pravopisné chyby jsem nenarazil. Naopak kniha je doplněna vysvětlivkami odborníka a jasným nákresem šalupy Sophie s detailním popisem takeláže, takže ani taková suchozemská krysa jako já se ve všech těch popisech plachet, ráhen, čnělek atp v ději úplně neutopila.
Ano, za měsíc nebo dva se pustím to druhého dilu.

5 10.01.2022

dočetl jsem tohle mistrovské dílo a už asi tak půl hodiny jen sedím a přehrávám si v hlavě události, kterých jsem byl svědkem. tak detailně propracované (kolik knih má na konci věnováno xx stránek řešením matematických a logických rébusů, se kterými se hlavní hrdina v průběhu děje setkal?), až mi při čtení naskakovala husí kůže.
Zážitek však není zadarmo, autor po čtenáři vyžaduje naprostou pozornost, velká část textu tvoří debaty (témata zabíhají od filozofie až po alternativní světy), velké množství historických (děj se neodehrává na Zemi, proto je třeba nastudovat i místní dějepis) postav a událostí a nových pojmů, se kterými je čtenář průběžně seznamován pomocí slovníku. Pokud jen na chvíli polevíte v pozornosti, ujede vám vlak a spousta dalších souvislostí zůstane nepochopena.
Pokud nemáte na četbu klid alespoň pár hodin denně, ani se nepokoušejte začínat.

11 05.01.2022

Vubec to není lehké čtení. Pokud potenciální čtenář trpí třeba jen lehčí formou homofobie, nechť se laskavě obrátí jinam. Odklon od stylu předchozího dílů je jasný už z prvních stránek. Kniha samotná pak tvoří ucelený celek. Hlavním hrdinou románu ve skutečnosti není Alexander Makedonský, ovšem postava z nejméně pravděpodobných. Jeho osobní sluha, Bagoas, původně patřící Darajahavušovi III.
Jak každý ví, rozhodující bitva mezi Alexandrem a perskou armádou proběhla až v roce 331 př.n.l. u Gaugamel. A jelikož Bagoas patřil ke dvoru Krále Králů, tak dění celé dobyvačné kampaně až do této doby sledujeme z pohledu Perského dvora. Může to být pro leckoho zklamáním, ovšem pohled z druhé strany je velmi atraktivní. Původně nedůležitá potyčka kdesi na bezvýznamném západu Perské říše se mění v boj o holé přežití.
Alexandrovy další megalomanské choutky jsou už pak nastíněny z pohledu Bagoova, tehdy už bezhlavě zamilovaného do Alexandra. Chlapcovy žárlivé až nenávistné myšlenky (román je psán v první osobě v jakési formě vzpomínek) vůči Hefaistonovi střídájí obavy, s jakým zraněním se vojevůdce vráti z bitvy. Vlastní popis bitev tak čtenáři nečekej, dočkáš se v nejlepším případě pouze jakýchsi neodborných posudků (Bagoas je vlastně harémový otrok) a střípků, pokud má vypravěč možnost bitvu z povzdálí sledovat.
Celé dílo ve mě vzbuzovalo dojem jakési komorní divadelní hry, která sice vyprávi o nejvelkolepější dobyvatelské kampani všech dob, nám však zůstavá vše spektakulární skryto. I tak se jedná o vskutku velké dílo nesporné kvality, já jsem však čekal maličko jiné pojetí. Asi si půjdu ještě přečíst Ariana.

2 02.11.2021

dalsi dil z ne tak uplne rimskeho sveta. Vlastne z totalniho barbarika. ALe vubec mi to nevadilo, Balista se tentokrat vypravuje az k Baltiku a snazi se rozplest komplikovane vztahy mezi zdejsimi kmeny (priznavam se, mel jsem v tom segedinsky gulas). Hlavnim ukolem vsak zustava presvedcit kmen sveho otce, aby porusil prisahu uzurpatorovi Postumovi, vladnoucimu v Galii, a pridal se na stranu cisare Galiena.

Kupodivu je v knize venovano pomerne dost mista prave deni na obou cisarskych dvorech a ke slovu se tak dostava i trochu vyssi hra. Balistovi si uz nastesti kazde 2-3 stranky zoufale nestyska po sve rodine. Ano, opet kniha trochu dospela. Dal jsem 4*, i kdyz realne by to byly spise 3.5.

1 10.10.2021

Obrovske zklamani, na roman z meho nejoblibenejsiho obdobi ceskych dejin jsem se moc tesil. Diky zdejsim komentarum jsem ocekaval minimalne nadprumerne dilo. Bohuzel se mi dostalo neco, co spise pripomina slohovou praci zaka 8.C. Svoje pravidlo 100 stranek a dost, pokud me kniha nebavi, jsem bohuzel musel dodrzet. Popis jednotlivych postav a motivy jejich konani jsou absolutne nedostatecne. Autorka se pravdepodobne rozhodla, ze Jaromir bude ten hodny krestan a Oldrich ten zly pohan (na zaklade jakych pramenu???). Bozena je nejakym kouzlem (samozrejme nesmi chybet jeji vlasy v carovnem vacku) uhranuta druhym jmenovanym knezicem a rika si "vydrz, holka, vydrz" (to vazne patri do historickeho romanu?).

pokud si nejste jisti, zda je kniha pro Vas, prikladam ukazku jedne ze zapletek:
Oldrich Bozenu tolik natrapil, az se na to nedokazi dobry biskup a idealni hrdina Jaromir divat, a spolci se. Vysledkem jejich pokoutne cinnosti je tajny Bozenin nocni vylet za Kresinou (jejim byvalym milym). Po navratu za zlym Oldrichem vsak Bozena opet dostava chut do zivota a na Jaromira a biskupa se mile usmiva.

Nebo pohaneni Jaromira Vrsovci:
To se tak Jaromir muchluje se svoji milou (nekde ve stodole, pochopitelne je tam sam, bez doprovodu, pro knezice asi typicke). Nechaji se nachytat trestnym komandem Vrsovcu. Jaromirova mila se sama nabidne ke zprzneni Vrsovcum, aby unikla zprzneni (ano, logika autorky). Jaromir ma byt obetovan pohanskym bozstvum, je mu predem dokonale popsano, jaka muka ho cekaji. On se vsak "nepritomne usmiva". Stipou ho komari (ano, tohle je opravdu informace z Kosmovy kroniky, ovsem proc tato fakta jsou pro autorku dulezita a ostatni si meni, jak se ji zlibi, tomu nerozumim). Az prijde svaty Sebestian v zarici zbroji (nebo nejaka jina figurka z krestanskeho pohadkoveho sveta, to uz si nepamatuju) a s usmevem usmivajiciho se Jaromira zachrani.

Ano, opravdu, a z takovych radostnych a vtipnych skecu se kniha sklada (prvnich 100 stran)
Ne, tohle neni ani historicky roman ani historicka fantasy. Tohle je vtip, naprosty brak a ztrata casu. Pokud se chcete dozvedet neco o ceske historii prelomu tisicileti, poridte si radsi za 50,- Kc toulky ceskou minulosti. Pokud chcete fantasy historicky roman, poridte si Cervenaka.

2 10.10.2021