Boboking komentáře u knih
Další skvělá kniha pro děti (nejen věkem) ve stylu Deníku malého poseroutky či Rošťák Bertík atd. Malý trochu trhlý kluk, který se považuje za nej detektiva na světě. Má agenturu s ledním medvědem, a vyždy vyřeší ... prd. Mnoho skvělých hlášek, parádní naivní ktresby, doporučuji. Je do toho trochu přimíchán i jistý sociální podtext, svobodná matka, strašné finanční problémy, okrajově, ale přesto to není na škodu.
Musím přiznat, že mne více uchvátily Dámy z Grace Adieu a jiné povídky, než tento román.
Prachožrouti od Bacigalupiho patří k postkatastrofické sci-fi, která sice nešetří čtenáře drsnými reáliemi, přesto je to kniha zaměřením young adult fantasy, kde se hraje především na dobrodružnou strunu. Hlubší zpracování tématu jako např. Cesta od McCarthyho to není. Výborné oddechové čtení, jen škoda, že to první díl z chystané trilogie.
Tento mladý český autor je sice spíše známý historickými romancemi, přesto už nějaký ten thriller/horror napsal. Jeho Krvavá Mary více inklinuje k hororou. Už od prvních stran je jasné, že napětím a krví se nešetří. Je to takový comeback popularních knihy ve stylu "Mlčení jehňátek". Nenáročné, oddechové čtení na pár nocí (tedy jestli na to máte pevné nervy).
Nejsem nadšenec Irvinga. Ale je tam wrestling a Vídeň, jsou tam nezvyklé vztahy a situace. Ale má to takový otevřený začátek i otevřený konec.
Dojímavý příběh, ve kterém jsem ale nejvíce ocenil ten autorův citlivý, ale přece jen až šibeniční humor jednotlivých postav, které tím popírají svůj stav a hlavně blízkou budoucnost. A přestože jsem chlap, a rád hltám horory, thrillery, SF atd, přece jen si rád popláči nad knihou (Kam jedeme , tati - Oskar a růžová paní - Dívka s pomeranči), tento příběh u mne až tak "nefungoval".
Výborný thriller, který není ani tak zaměřený na akci či zbytečnou brutalitu, ale jde více do psychologie. Skutečně hutný příběh, který i přes jistou rozvláčnost nepustí a drží až do konce.
V sobotu jsem dočetl dost svižně psanou hororovou fantasy Krvavé brány od Heitze. Slovo KREV ve všech podobách se tam objevuje více než často. Prostě dobrá oddechvka, kde děj chvátá rychleji než Vltava v současnosti.
Čekal jsem prozaický příběh, a ono je to vlastně motivační kniha o hledání pravého smyslu života, jeho cesty, a... slovy autora vlastně lásky. O nějaký Jeruzalém a křižáky v tom nejde.
Já tedy tak kritický ke knize nejsem, docela se mi líbila. Drama ve vztahu matka - dítě je tu od prvopočátku světa, a tak asi nijak velmi nepřekvapí (když to ještě vložíte do holocaustu, odsunu Němců atd.), přesto je to čtivé dílko, plné jistého patosu i melancholie.
Dočetl jsem knihu Americký derviš, autor Ayad Akhtar. Stejně jako např. ve Skvostné zemi i zde hlavní roli hraje pro nás fundamentální víra, tentokrát islám v amerických muslimských komunitách. Ale nejedná o reakci na 11. září, děj se odehrává o mnoho let dříve. Opět vypravěčem a hrdinou je dítě, tentokrát desetiletý chlapec Haját, který díky tetě z Pákistánu najednou objevuje korán jako východisko v jeho disharmonické rodině pákistanských emigrantů. Vřele doporučuji!!!
MUsím přiznat, že je to pro mne asi nejslabší, co jsem od ní četl (všechny tři předešlé knihy). Myslím hlavně po dějeové stránce. Případ je takový podivný, spojení s tou druhou světovou válkou bylo takové chabé. Napsané dobře, postavy, prostředí, mezilidské vztahy. Ale prostě chyběl i tomu "náboj". A moc mi to připomínalo detektivku Zimní oběť, ten pohled z pozice ducha zavrazděné, a snad i ta rodina na vsi, z které mají všichni respekt, strach...
je to klasický příklad brownovských konspiračních románů. Jen není spojený s nijakým náboženstvím, ale s jiným fenoménem. Sice ani to není tajné, protože vlastně o co jde, se píše hned od počátku knihy. Největším kladem příběhu jsou asi ty tři dějové linie, pravěká, středověká a současná. Je to taková klasická, čtivá oddechovka na deku o prázdninách, do vlaku či zabiják nudy při chřipce!.
Ano, kniha srovnání s R. Dahlem snese, ale má přece ještě co dohánět. Na rozdíl od Dahl docela moralizuje, což může být pro některé pozitivní, pro některé ne. Ve srovnání Dahlovou babičkovskou "Jirkova zázračná medicína" jasně vede Dahl. Tu jsme s kluky četli už několikrát, k Babičce drsňačce se už asi vracet nebudeme.
Včera večer jsem přečetl knížku Šťastný domov od klasika Jar. Haška. Vydal to Vyšehrad před asi měsícem. A smál jsme se, že jsem z postele málem padal. Vynikající satira na život podle časopisů pro hospodyňky a manželky, které chtějí být nejlepší na světa.
Patří asi kategorie "romány pro ženy", ale nějak mi padl do oka a velmi rychle jsem se začetl. Taková ta milostná krize po čtyřicítce, po mnoha letech sic spokojeného manželství, ale přesto trochu stereotypního. Klasické téma, jestli v životě nás čeká jen jedna osudová láska, nebo více. Přiznám, velmi čtivé a ne "pitomé".
Naprosto skvělé počtení. Příjemné, vtipné, i dojemné. Přesně to, co tak dobře vybírá do svého edičáku ze světové ženské tvorby nakl. Host.
Skvěle kreslený komiks kombinující čínskou mytologii s problémy dospívání a ještě otázkami xenofobie na střední škole v USA. Výborný, místy tedy drsný xenofobní humor.
Králíček sebevrah to není, ale stále to stojí za prolistování.
Vtipná knižní jednohubka, která nobelovku endostane, ale ani neurazí. Celá rodina se večer tomu smála.