borsalino_csfd
komentáře u knih
Můj strýček Oswald
Roald Dahl
Knížka přímo připravená na pláž u moře, lehká, vtipná, lehce erotická. Větší nebezpečí při jejím čtení hrozilo od slunce, abych nebyl na škvarek, protože odlepit se od knížky dá hodně práce :-)
Šakal-tajné války Iljiče Ramíreze Sáncheze zvaného Carlos alias Šakal
John Follain
O Carlosovi jsem toho dosud mnoho nevěděl. Myslel jsem, že šlo o idealistu v boji za palestinskou věc, který využíval terorismus k dosažení tohoto cíle.
Své chabé znalosti jsem zásadně rozšířil, abych zjistil, že Carlos je jen zákeřný zbabělec, který se zaštiťoval řečmi o světové revoluci, ale fakticky mu byly ideje ukradené a páchal atentáty pro diktátory, kteří mu za tyto služby platili. Hodit granát do obchodu s lidmi není žádné hrdinství, ale čirá zbabělost. Bohužel kromě zbabělosti oplývá egoismem, megalomanstvím, vztekem a neschopností sebereflexe či přijetí jakékoli kritiky. Proto taky mnoho jeho akcí skončilo naprostým fiaskem (naštěstí). Nakonec se u soudu snažil procpat slabinami demokracie, protože měl strach z basy a trestu... Velmi výstižně to pojmenoval právní zástupce obětí, který řekl, že čekal buď přiznání revolucionáře nebo napadání justice, ale nakonec že se hájil jako zloděj slepic (na což mu nahrál sám Carlos, když o sobě prohlásil, že není žádný obyčejný zloděj, co ukradl slepici). Jeho konec rozhodně urychlil pád SSSR a východního bloku, který mu již přestal poskytovat zázemí, krytí, zbraně, ale i změna světového kurzu, kdy i Sýrie či Írán se chtěli dostat z mezinárodní izolace a najednou byl pro všechny jen přítěží, protože byli na seznamu zemí podporujících mezinárodní terorismus. Nakonec skončil v Súdánu a brzy se i pro ně stal zbytečným a v podstatě ho předali francouzům.
Nemile mě překvapila neschopnost všech francouzských tajných služeb, které se různě přetahovaly, ale až do osmdesátých let Carlose prakticky nehledaly. Ani Carlosovo zajetí nebyla žádná velkolepá akce, pouze si ho vyzvedli. Věřím, že se francouzi poplácávali po ramenou, dělali přehlídky a ve všech vystoupenich zveličovali své zásluhy, jak to tak bývá...
Kniha je docela čtivá, vyžaduje však základní znalosti vztahů a konfliktů na Blízkém východě, jména a vazby ideových vůdců a diktátorů, různých organizací a jejich odnoží OOP, Fatah, LFOP, FOP, změna v postoji Arafata, dialogy s Clintonem, Hizballáh... a konečně i zeměpisné znalosti.
Vražda pro zlatého muže
Václav Erben
Milé počtení na dovolenou, kapitán Exner se tak trochu poflakuje, ale za tím zdánlivým flákáníčkem běží mazané vyšetřování. Príma knížka.
Tři minuty do soudného dne
Joe Navarro
Natrefil jsem na tuto knihu prakticky omylem a musím přiznat, že mě dostala, a to hned z několika pohledů.
Především z pohledu přípravy a vedení rozhovorů, kdy Navarro musel vážit různá slova a podle různých nonverbálních projevů a odpovědí, které ovšem byly často jen mezi řádky, směrovat další rozhovor. I když mi furt vrtá hlavou, že při své genialitě Rod Ramsay celkem dost dlouho a opakovaně strkal hlavu do oprátky a věděl, že mluví s agentem FBI a že za prodej nejtajnějších dokumentů rusákům ho může čekat jen sakramentsky dlouhý trest. Dokonce ani žádným způsobem nevyjednával.
Z druhého pohledu je až neuvěřitelné, že celá akce nakonec skončila úspěchem a Rod byl zatčen. Místy jsem se chytal za hlavu, když vyšetřování v podstatě záměrně brzdily různé americké tajné služby, které místo vzájemné dohody a maximální spolupráce vedoucí k zastavení prodeje tajných dokumentů, řešily kompetence, různé osobní antipatie, dávná bebíčka, uraženou ješitnost a všechny další blbosti a trvalo to dva roky, než problém nabral směr a prioritu. Dva roky v období studené války? To je sakra hodně. Moc by mě zajímalo, zda na americké straně za tuto kolosální neschopnost a ohrožení celého NATO nesl odpovědnost anebo se to byrokraticky zametlo pod koberec.
Neméně zajímavý je však i šlendrián při nakládání s tajnými dokumenty, v podstatě nehlídaný proces nahlížení do nejtajnějších strategických válečných dokumentů a kompletně proces jejich skartace, doplněná partou mimořádně neschopných strážných, kteří snad podlehli pocitu, že jsou v práci na ozdobu. Možná všichni podlehli vlastní propagandě, že rus a východní blok je technologicky a vojensky sto let za opicemi, takže kdyby přišlo na válku, stačilo by trochu zadupat a hliněný obr by se rozpadl, ať už o plánech NATO ví cokoli.
Takhle, v celém případu se z pohledu zločinců "šťastně" potkalo všechno, co se potkat mělo. Klika byla, že se východní blok rozpadal a že Andropov, Gorbačov nebo kdo nebyl úplný psychopat a nerozpoutal válku, protože jak by to dopadlo, ví jen čert. 36 let v base je pro Ramseye je pořádný flastr a lítost není na místě. Nicméně tajně doufám, že došlo od té doby k poučení a ke zlepšení zabezpečení...
Gaunery nemám rád
Miroslav Antl
Knížka už trpí datem jejího napsání, od té doby se mnoho změnilo, byť gauneři byli, jsou a budou, nicméně metody se poněkud změnily. Na druhou stranu mě zaujala myšlenka, proč vlastně zločinec má nárok na advokáta ex-offo, ale poškozený ne, když si ho ekonomicky nemůže dovolit? Rozhodně pár zajímavých momentů v knížce najdete a taky je to takový návrat do divokých devadesátek...
Porota
John Grisham
Nevěřil jsem, že bych to někdy u knihy pana Grishama napsal, ale jsem rád, že je konec. Mám plné zuby superhrdinů, ještě chybělo, že Marlee relaxovala při konstruování raketoplánu, což hravě stihla mezi studiem bengálštiny a trasplantacemi mozků mimozemských bytostí na Marsu. Naštěstí je hlavní zlý muž dílem naivní, dílem praštěný pavlačí a dílem upovídaný, takže se to nahrávkami na smeč jen hemží. Myslím, že největší trest jsem dostal já sám...
Poklad byzantského kupce / Bláznova smrt
Václav Erben
Mé první setkání s knižním kapitánem Exnerem a musím říci, že mě baví. Hlavně z počátku příběh vypadá jako tlachání starých tet a nic moc nikam zdánlivě nespěje. A od půlky začíná být knížka jako sněhová koule a ke konci určitě odhalíte pachatele, ale je to moc milé a oddechové čtení.
Rána pod pás
Antonín Winter
Tak tohle mě bavilo, nejdřív trochu zamotané, pak příběh v příběhu a nakonec zajímavé vyústění. Nedoceněný autor detektivek.
Případ Pelikán
John Grisham
Trochu překombinované a je to škoda, námět nebyl vůbec špatný. Nu což, zkusím další knížku...
Vyvolávač deště
John Grisham
Tak na tuhle Grishamovku jsem se moc těšil, už proto, že znám film, který se mi velmi líbí a byl jsem zvědavý, jaká je knížka. Byl jsem hodně překvapený, jak se film držel předlohy v podstatě od A do Z (což je u filmu Firma nedá říci ani vzdáleně). Samozřejmě kniha je bohatší, lépe jsem pochopil jednání postav a jednotlivé dějové linky. Knížka má asi jednu nevýhodu, že ji lze jen obtížně odložit, šel jsem spát až ve tři ráno...
Poslední vůle
John Grisham
Docela zajímavý námět, který fungoval tak do dvou třetin a pak mi připadlo, že si s tím Grisham nevěděl rady a skončilo to tak jako neslaně nemastně. Vypravěč je výborný, ale tato kniha mi moc nesedla.
Herodesův stín
Antonín Winter
Mé druhé setkání s dílem Antonína Wintera a musím říci, že mi styl sedí. Pomalý rozjezd, spoustu cest, spoustu slepých uliček, určitá nepřehlednost, ze které postupně začnou vystupovat základní kameny, na kterých inspektor Holý začíná stavět. Rázem vyprávění nabírá na tempu a jednoduše už jsem se nedokázal odtrhnout, dokud jsem to nedočetl.
Kmotr
Mario Puzo
Prostě klasika, kterou si znovu rád po letech přečtu a nikdy nejsem zklamaný. Letos jsem Kmotra četl po knize Corleone a udivily mě zjevné rozdíly, což při čtení za sebou působilo poněkud rozpačitě. A pak jsem si pustil film v původním znění s českými titulky, protože slyšet ty hlasy a tu ponurost, to je paráda.
Advokát chudých
John Grisham
Musím přiznat, že asi do půlky knihy jsem nebyl moc nadšený. Pak se ale příběh dál do pohybu a já knihu dočetl na jeden zátah. Kdo umí, umí...
Corleone
Mario Puzo
Kdyby knížka vyšla první, asi by moc slávy nenadělala. Spíše působí dojmem, že připravuje terén pro velkolepé dílo a sama spíše ilustruje dobu a situaci ve třicátých letech v přistěhovaleckých čtvrtích. Žádná z postav nijak zvlášť nevyniká, děj se sune ve více liniích až na Lucu Ale i tak jsem si ji s chutí přečetl a rozhodně za přečtení stojí, o tom žádná. Takže teď plynule navazuji knihou Kmotr, kterou už jsem kdysi četl, ale tohle je nabídka, kterou nejde odmítnout...
Zrádná operace
Henry Kenneth Bulmer
Vlastně trochu zklamání, většina replik je totožná s filmem a knížka tak nepřináší prakticky nic. No co, vždyť je spousta dalších knížek...
Profesor biologie na žebříku
Zdeněk Jirotka
Fakt strašné, nedočetl jsem tu snůšku blábolů, která nebyla ani zábavná ani poučná, jen servilní vůči socialistickému zřízení.
Sázka na třináctku
Antonín Winter
Tak tady jsem kdysi viděl film, který byl k uzoufání nudný, korunu tomu nasadil svým bídným hereckým projevem Satoranský. Náhodou jsem v knihobudce našel předlohu a musím říci, že kniha je násobně lepší. Má dynamiku, příběh a rozhodnost. Vlastně jsem byl příjemně překvapen a myslím, že knížka stojí za přečtení. Marně přemýšlím, proč je film tak mizerný...
Firma
John Grisham
Film jsem neviděl, začal jsem s knihou. Příjemná, velmi čtivá oddychovka, ovšem neškodilo by trochu příklonu k realitě a ubrat supermanských schopností hlavnímu hrdinovi. Ale jinak zdařilé, musím zkusit další kus.
Šest dnů Kondora
James Grady
Knížka předčila mé očekávání, a to vždycky fajn. Fakt jsem knížku slupnul za jedno odpoledne, ani jsem nedutal. Paráda.