borsalino_csfd
komentáře u knih
Maratónský běžec
William Goldman
Příběh a styl staré školy, žádné zbytečné okolky a rovnou na komoru. Super.
Valachiho svědectví
Peter Maas
Hodně zajímavé, tedy až na doslov, který je viditelně psaný direktivou minulého režimu. Pohled zevnitř na téma, které většina z nás zná jen zvenku...
Zimní válka
Eloise Engle
Vždy když začne debata o tom, zda jsme se měli 1939 bránit a utvrzujeme se v tom, že to bylo dobře, objevíme třeba ve Finech inspiraci, že ač mnohem hůř vyzbrojeni, v malém počtu a s dlouhou hranicí je možno se nepříteli postavit. Jen zázrakem by takový stát mohlo čekat vítězství, ale minimálně by kůži nedali lacino. To přesně jsou Finové v rámci zimní války, nečekající až zázrak spadne z nebe, poctivě se snažili, přeskupovali se, útočili. Věděli, že jde o všechno. Velmi inspirující.
Inovovati budeš: Jak izraelská vynalézavost pomáhá k nápravě světa
Avi Joreš (p)
Čtenář by mohl snadno získat dojem, že nač izraelský člověk sáhne, tak za pomoci chucpe dokáže. Tak to není, vývoj trval mnoho let, v případě "trávy" už od šedesátých. Počítám, že i u nás došlo za mnoho let také k významným objevům, které vzešly z vize, vůle a vytrvalosti, ale pochválit se neumíme. Přestože mi styl knihy moc nesedl, vnímám nejen tuto knihu, ale také Start-Up Nation či Budiž voda jako dobře zabalený sumář úspěchů, na který mohou být Izraelci náležitě pyšní a současně je stravitelnou prezentací těchto úspěchů pro celý svět pro lákání investorů pro další zajímavé projekty.
Oskar Schindler (1908-1974)
Radoslav Fikejz
Při návštěvě Svitav jsem v Městském muzeu musel navštívit velmi zdařilou expozici Oskara Schindlera a v pokladně jsem zakoupil i tuto knihu. Radoslav Fikejz dle mého soudu odvedl velmi slušnou práci, kdy OS neadoroval, neshazoval a v některých momentech otevřeně přiznal, že prostě neexistují či se nepodařilo nalézt ověřitelný zdroj informací, který by některé důležité milníky vysvětlil, takže se nepouští na pole konspirace a výmyslů. Současně se kniha v rámci zdrojů proplete s knihou Schindlerův seznam, podle kterého byl natočen slavný film, či Oskar Schindler - legenda a fakta a dalšími zdroji, zejména od O´Neila a otevřeně polemizuje s některými tvrzeními. V Brněnci, což je kousek od Svitav, stále ještě stojí bývalá továrna, byť už v hodně smutném stavu, dovnitř jsem pouze nakoukl. Aktivita potomka bývalých vlastníků Löw-Beerů se snaží objekt zachránit, tak uvidíme.
Knížka mě opravdu příjemně překvapila, byť by mě opravdu zajímalo, co se v OS skutečně odehrálo a jaké byly jeho skutečné motivace...
Kámen
Václava Jandečková
Dokumentárně velmi zdařilá kniha o akci Kámen. Samotná metoda falešné hranice je mnohem starší, používalo ji například již NKVD v rozděleném Berlíně, jen s rozdílem, že přeběhlíky rovnou ve sklepích popravovali. To nic nemění na tom, že jde o neuvěřitelně odpornou metodu a v podstatě psychopaty, kteří se na tom podíleli. Zrůdnost metody dokládá to, že ten celý systém v podstatě živil sám sebe - provokatéři z StB se snažili lidi přesvědčit k útěku (aniž by třeba vůbec původně chtěli) - pak jim pomohli k hranicím (fiktivním) - získali od nich informace o dalších možných lidech, kteří by takto mohli taky smýšlet - no a pak je zavřeli. A tak pořád dokola. Ne nepodstatnou informací je, že šlo taky o peníze a majetky. Třeba Zápotockému se líbila Prošvicova vila... Byl jsem se ve Všerubech i na hrázi Myslívského rybníka podívat, je to silný zážitek. Rovněž mohu doporučit televizní film https://www.csfd.cz/film/228428-swingtime/prehled/, který je natočený volně na toto téma, přičemž Vladimír Dlouhý a zejména Alois Švehlík vysloveně excelovali.
Ročník jedenadvacet
Karel Ptáčník
Knížka těžká svým obsahem o nuceně nasazených, kteří se snažili jen přežít, ale také o přijímání ran v podobě ztrát kamarádů, drobných jistot a běžných věcí, které běžně lidé mají. Ale v knize je také naděje, která všechny drží při životě.
Antarktická míle
Lynne Coxová
Musím přiznat, že nejlíp se mi knížka četla v posteli, kdy jsem se zachumlal pod peřinu, protože z řádků knihy mi místy byla skoro zima, když Lynne zdolávala své kilometry převážně ve vodě, kam by běžný smrtelník nestrčil ani sousedův prst u nohy.
Takhle - Lynne je blázen. Nicméně musela mít pro plavání jednoznačně předpoklady, ať už fyzické, tak osobnostní, jako je pevná vůle, odhodlání, výdrž a taky odvaha. Fyzickou část doplnil v dětství tvrdý drill nejen v bazénu, ale hlavně v suché přípravě. Následný odklon od bazénu k plavání ve volné vodě, kde se vlastně našla, je pro mě neuvěřitelný, přičemž si kromě stoky (Nil) vybrala největší mrazáky světa.
Podle mě knížka mohla být daleko obsáhlejší, zajímala by mě motivace rodičů, jak se dostala k tak špičkovému trenérovi, zejména v závěru knížky jsou přeplavby už hodně stručné, jako by se báli toho, že knihu nikdo nedočte. A pár fotek by taky neškodilo.
Nulté číslo
Umberto Eco
Mé první setkání. Asi jsem to vzal za špatný konec. Pořád jsem čekal, co bude. Překonal jsem nekonečné fabulace a čekal jsem, co bude. A nebylo nic.
KX-B neodpovídá
Alois Šiška
Hodně syrové, sychravé, mokré a ledové vzpomínky Aloise Šišky, které ani po tolika letech neztratily nic ze své opravdovosti, prostě protože je zachytil tak, jak je viděl a cítil, bez nějakých politických či manipulativních výkladů. Z knihy čiší vlastenectví a společná touha po svobodě, bez ohledu na to, odkud kdo je. A tomuto cíli je podřízeno vše, včetně vlastního života. Hodně dobré.
I zvíře mělo více útrpnosti než člověk
Stanislava Vodičková
Při čtení o utýrání faráře Toufara jsem opakovaně našel zmínku o této knize, a tak jsem si ji v knihovně vypůjčil a musím říci, že rozhodně stojí za přečtení. Kněz Štverák velmi autenticky popisuje své věznění a týrání za války 1940 - 1945 (Pankrác - Terezín - Sachsenhausen - Oranienburg - Dachau), aby po pár letech okusil věznění a týrání vlastními lidmi 1949 - 1954 (Pankrác - Valdice - Ruzyně - Hájek - Želiv). Právě míra autenticity je až mrazivě brutální. Štverák přežil snad jen díky své silné nátuře, štěstí, humoru, ale také svému silnému duchovnímu zázemí, které patrně pomohlo přečkat veškeré hrůzy, které ho v životě potkaly.
Krok do tmavé noci
Miloš Doležal
Jako první knihu jsem četl "Jako bychom dnes zemřít měli", která mě oslovila daleko více, neboť byla přímo o Toufarovi, jeho životě a přístupu k lidem. A to mě dost zasáhlo. Kniha "Krok do tmavé noci" je spíše dokumentárním podkladem souvislostí kolem celého vypořádání nového režimu s Katolickou církví, obsahuje mnoho jmen estébáckých tyranů a v závěru také "medailonek" vraha Máchy. Ale Toufar byl v této knize pouze jedna součástka, rozemletá na padrť v průběhu padesátých let. Tím nechci říci, že je kniha špatná, Doležal opět odvedl mnoho práce, ale nepřenesla na mě onu tíhu a zoufalství. Spíše jsem si připadal, jako bych měl za úkol třídit a zařazovat nějaká fakta a data, to jsem dokončil a nic dál z toho neplyne.
Doktor Proktor a prdicí prášek
Jo Nesbø
Tak jsem si chtěl přečíst, co je nyní v kurzu, co čtou aktuálně moje děti a je to cool, případně hustý, wtf a podobně. A bylo to moc fajn, fantazie si zatančila valčík a na mnoha místech jsem se od srdce zasmál. Asi začnu číst více knížek pro děti :)
Strážce nádrže
Zdeněk Svěrák
Příjemné a milé počtení, pojaté formou dopisů. A kdo by čekal romantický závěr - nu, ať si knížku přečte :) Těším se na další!
Možné násilí
Dror Mišani
Druhé setkání s detektivem Avrahamem Avrahamem, trochu přímější než prvotina Případ pohřešovaného, ale i to mě bavilo, včetně soukromých problémů a policejních struktur. Jsem zvědavý na další knížku.
Případ pohřešovaného
Dror Mišani
Poněkud netypická detektivka, ve které si hlavní vyšetřovatel není sám jist tím, co dělá a seká jednu chybu za druhou. Přehlcen detektivkami se supermazaným nebo geniálním detektivem a z druhé strany nekonečně chytrým a prohnaným zločincem, je Mišanovo dílko takový návrat k normálu, protože se domnívám, že zejména začátek každého případu je do určité tápání ve tmě. Mě to bavilo.
Budiž voda: Izraelská inspirace pro svět ohrožený nedostatkem vody
Seth M. Siegel
Jsme na to zvyklí - otočíme kohoutkem a voda teče. Jenže klima se zásadně mění, ale my stále strkáme hlavu do písku ve víře, že to tak bude navěky. V Izraeli si takový luxus jednoduše dovolit nemohli, už proto, že začínali budovat svou zemi na hromadě písku. Brzy si však uvědomili, že vrtání hlubších a hlubších studní prostě nikam nepovede a voda je příliš cenná, než aby podléhala různým výkyvům politiky. Takže byla voda označena za národní strategickou komoditu, zřízen nezávislý úřad a podniklo se mnoho kroků, aby vody bylo dost k pití, mytí, zavlažování zemědělských plodin a ještě zbylo na export. Z druhé strany snížili náročnost plodin na vodu, zavedli cílené kapkové zavlažování a začali čistit a zejména využívat splaškovou vodu v zemědělství, aby bylo možné šetřit pitnou vodu. Těch opatření, technologických inovací a reálných kroků je celá řada, která v celku přináší neuvěřitelný výsledek - Izrael, jako polopouštní země je, co se vody týče, plně soběstačná nejen dnes, ale také zítra. Prostě si uvědomili, že strategickou komoditou 21. století není ropa, ale voda. Jenže v ČR jsme zvyklí, že otočíme kohoutkem a voda teče. Jenže jak dlouho? Opravdu musíme dojít až tak daleko, že jednoho dne otočíme kohoutkem a voda nepoteče? Opravdu musíme?
Limassol
Jišaj Sarid
Daleko více než thriller z prostředí tajných služeb jde o osobní drama vyšetřovale, jehož sežrala jeho vlastní práce. Rozhodně jsem ocenil, že chybí potoky krve, super mazaný lotr nebo policajt s nadpozemskou intuicí. Spíše je příběh o vlastních pochybnostech i nekončícím sporu mezi Izraelci a Araby, napsaný svěže a přesto zajímavě.
Záhada Wallenberg: Zmizel zachránce maďarských Židů v sovětském gulagu?
Rudolf Ströbinger
Na případu Raoula Wallenberga je zřejmé, že pro Ruskáky nemá lidský život valnou cenu, nedá se jim věřit a když už je u něčeho chytí za ruku, tak i tak zatloukají. Svět byl závěrem války definitivně v rozvratu, čehož využilo NKVD a SMERŠ vedené vrahouny jako Abakumov či Berija a unášelo lidi jako na běžícím pásu do Ruska do nejhrubších lágrů. Co na tom, že šlo o vyslance nebo legační rady. Stačilo Wallenberga obvinit ze špionáže kvůli kontaktům s velením nacistů, maďarských nacistů, Horthym, zástupci západních zemí, USA... Co na tom, že tyto účelové kontakty Wallenberg udržoval proto, aby mohl zachránit tisíce lidí od holocaustu.
První dvě kapitoly jsou poměrně dost zajímavé, včetně stálých ruských variací na téma, kde je/byl Wallenberg, ať už v Kremlu seděl kdokoli. Poslední připomíná přehlídku různých konspirací, a to mě moc nebavilo. Třeba se jednou pootevřou ruské archivy a dozvíme se pravdu, ale snad ne zase tu ruskou...
Plavání
Terry Laughlin
Učím se plavat, proto čerpám informace jako houba, a tato knížka mi jich dodala docela dost. Zásadní je vůbec význam slova "plavání", které neznamená lítý souboj s vodou, bitvu o přežití s vypětím všech sil, cachtání v aquaparku, debatní krkolamy alá paní Radová či získání pocitu vítězství, že jsem se dostal na druhou stranu bazénu a neutopil se. Nicméně aplikace písmenek v bazénu je trochu těžší disciplína.