boxas komentáře u knih
Bílá nemoc jednoznačně 5 bodů, ale R. U. R. a hlavně Loupežník moje hodnocení snižují. To mě moc nenadchlo.
Tak nějak nevím, nemohla jsem se s tou knížkou srovnat. Děj je rozvláčný, nemá spád, zásadní zvraty nepřicházejí, a pokud se něco děje, je to jaksi jen načrtnuto a odbyto (viz Edda a Jack), s žádnou ze čtyř sester jsem se nedokázala ztotožnit, důraz na hospodářskou a politickou situaci v Austrálii ve 30. letech minulého století je pro mě úplně mimo a nudilo mě to nejmíň tak jako Kačku.
Na druhou stranu jsem se dozvěděla hodně o každodenním životě australských žen různých společenských vrstev v té době i o tom, jak fungovalo, ale i nefungovalo tamější zdravotnictví.
Takže asi tři a půl...
Co k této knize říct...? Zápletka není špatná, tajemný kraj s tajemnými obyvateli, fantastické látky i technologie, to vůbec není zlé! Ale pak už je slabé skoro všechno. Slovník jako z Rychlých šípů ve třicátých letech střídaný násilnými vulgarismy, rádoby napínavý děj, kde jsem jen stěží dokázala udržet pozornost, postavy, které jsem si pořád pletla, nebo mi byly nesympatické (kladné i záporné), a tak doufám, že na ně rychle zapomenu atd. atd. Např. na Samův stetson jsem už byla silně alergická.
Takže knihu v audioverzi zachránil jen skvělý hlas Vladimíra Čecha.
P. S.
Citát: "Jenom nám znovu neumři." - k tomu už fakt není co dodat.
Nic moc jsem od toho nečekala, takže mě hra příjemně překvapila a pobavila.
K této knize, stejně jako k Dějinám Francie, se neustále vracím už mnoho let. A upřímně si myslím, že nic lepšího nikdo nenapsal.
Za svůj život jsem Richarda III. viděla a četla mnohokrát. Nikdy ale nezapomenu na svoje první setkání s ním -sir Laurence Olivier je prostě DOKONALÝ!
Jsou možná mnohem známější a oblíbenější Shakespearovy hry, ale tato hra o podlosti, krutosti, zradě a vášnivé touze po moci je jen jedna. Je nadčasová.
A je mi úplně fuk, jestli skutečný Richard III. byl, nebo nebyl takový zmetek (ve všech významech tohoto slova), jako píše starý dobrý William!
P. S. Richardu III. se vyrovná snad jen Hamlet, nejlíp opět v podání Laurence Oliviera.
Pomalý rozjezd, pak docela svižné tempo, dobré zvraty v ději, slušná motivace jednotlivých postav, ale ten závěr...!
Je natahovaný, překombinovaný a sladce kýčovitý. Přesně v duchu písniček, které hlavní hrdinka Kayleigh zpívala. Jako kdyby autor podepsal smlouvu s vydavatelstvím na určitý počet stran textu a tuto smlouvu musel pak splnit, takže nám např. potom vypočítává a charakterizuje (zcela mimo mísu) všechny lidi z Kayleightina týmu. Kdyby to autor udělal na začátku, ještě bych to pochopila, třeba jako úvahu nad tím, kdo je asi vrah. Ale pár stránek před koncem a po velkém finále? Proč?
Samostatnou kapitolou je opět mizerný překlad. To jako že malá neteř Kayleigh chce fakt jít "za drůžici"!? Takových překladatelských perel je tam mnohem víc. Škoda.
Kniha neurazí, nerozčílí, ale ani nenadchne. Myslela jsem, že se o současné Anglii a Angličanech dozvím mnohem víc. Abych autorce nekřivdila - ony tam ty postřehy vlastně jsou, ale místo toho, aby tvořily hlavní linku knihy, tak jsou sdělovány jaksi mimochodem a celé to spíš připomíná roztomile zaláskovaný deníček ženy středního věku, ale já čekala spíš knížku reportáží či cestopis o Anglii. A v tom jsem se zklamala.
Moc milá knížka...
Někdy míň je víc...
První polovina OK, tedy pokud autorovi odpustíme chřestýše v dubnové noci, sušenky, na kterých přece pohořeli už Jeníček s Mařenkou, hledání jehly (skoro!) v kupce sena a další úlety. Ale proč ne. Má to spád a nenudí to. Druhá polovina se prostě a jednoduše příliš nepovedla. Překombinované, děj postrádá logiku a závěr místo aby gradoval, tak jaksi vyšumí do ztracena. Škoda.
POZOR SPOILER!
Jsem natvrdlá, ale já nepochopila, kdo vlastně zabil Harta?
Nemůžu se zbavit dojmu, že dnes už je tenhle humor jaksi mimo mísu...
Kvalitní, přehledná, pracuji s ní téměř každý den.
Slyšela jsem jako audioknihu, a v této formě doporučuji, protože jsem byla ušetřena dlouhých nezáživných pasáží, typických pro realismus.
vyznání, které jde doslova od srdce k srdci. Vždycky mě znovu dojímá...
Není to sice až tak dobré, jako jsou některé další knihy S. Kinga, ale pořád výborné!