boxas komentáře u knih
Tak nějak napůl. Chvílemi jsem se bavila, chvílemi mě to nudilo. Každopádně lepší než film.
Zajímavý nápad napsat o tomtéž, ale očima jiné postavy. A přitom nenudit.
Kniha mě překvapila, byla lepší, než jsem čekala. Jednoznačně MNOHEM lepší než film!
Dodatek: K tomuto hodnocení se vracím po několika letech - a hele! Pořád si tu knížku a její děj pamatuji! Což se o mnoha na Databázi vychvalovaných "opusech" říct nedá. Tak soudím, že má asi něco do sebe.
Originál, který se už mnoho autorů snažilo napodobit, nebo ho přímo vykrást...ale originál je jen jeden.
Těžko říct, co je lepší, mně se líbí i film, myslím ten starý s H. Fordem.
Stará, ale fakt dobrá! Kdo má rád poklidné vyprávění o drsné severské přírodě, detailní vykreslení jak krajiny, tak lidských charakterů, tato kniha ho nezklame.
Knížku jsem si vybrala kvůli čtenářské výzvě, protože se odehrává v Praze, ale nezaujala mě, nebavilo mě to, tak jsem ji ani nedočetla.
Ach, ta romanťíííka... Pro mne tedy ne...
Autorka se pouze veze na vlně zájmu o upíry, vlkodlaky a všechny jim podobné, několikrát mě také nechtěně pobavila svojí omezenou slovní zásobou, jakož i až naivní neznalostí reálií USA.
A tak mi nezbývá, než s ní souhlasit v hodnocení sebe sama - je to pisálka, ne spisovatelka.
Brilantní studie destrukce a sebedestrukce aneb Co se může stát, když jednomu bouchnou saze...
Kniha má velice volné tempo, takže nedoporučuji těm, kdož mají rádi styl: Akce, akce, pár strašáků a zase akce. Těm se líbit nebude. Přesně podle citátu z této knihy: "Krása je v oku pozorovatele."
Vzhledem k tomu, že to byla moje první kniha této autorky, tak jsem se na začátku topila v různých dějových linkách, jménech a souvislostech, které mi unikaly. Pak jsem se sice v ději zorientovala, ale detektivní zápletka mi připadala jaksi nevěrohodná a až do konce knihy jsem nepochopila, jakou to celé má mít souvislost s andělíčkářkou a už vůbec ne jakou to má souvislost s Hermannem Göringem. To jako že MOTIVACE? Nebo DĚDICTVÍ minulosti? GENY? Nebo to, že určité množství Švédů je prostě šílených?
A proč tam proboha musí být aspoň jeden Žid, nějaká ta lesba, nějaký ten gay a pár migrantů jakož i politiků navrch?! Už jsem čekala jen na adoptovanou černou holčičku ze Sierra Leone!
Říká se: Mnoho psů, zajícova smrt. To platí i v tomto případě. Autorka rozehrála tolik motivů, že se v nich nakonec sama utopila a z možná slibné detektivky zbyl jen slabý odvar.
A ještě jedna poznámka k audioknize: Zdeněk Junák má velice příjemný hlas a ráda ho poslouchám, a pokud Sylva Talpová neskřehotá jako rádoby malinká holčička, tak to taky ujde, ale KDO proboha vymyslel to "obzvláštnění" nahrávky různými ruchy, skřeky, šumy a dalšími úlety?! V okamžiku, kdy už tam po Xté začalo řvát nějaké děcko bez ohledu na věk a danou situaci, nebo když už zase začal chrčet a chlchlat kávovar, tak jsem měla už fakt chuť vyhodit tu nahrávku i s kávovarem.
Skvělá, jedinečná, nezapomenutelná! A také jedna z mála těch knih, u nichž jsem opravdu upřímně litovala, že je konec... i když kniha nekončí tak, jak bychom asi my, romanticky založené nátury, chtěli. Autorka si žádný hollywoodsky nasládlý konec nepřála a byla to také její zásadní podmínka pro jakékoliv filmové zpracování. A když tak nad tím uvažuji, musím uznat, že měla pravdu. Slavná závěrečná slova Rhetta Butlera jsou jen logickým vyústěním jeho komplikovaného vztahu ke Scarlett, stejně tak jako je logickým vyústěním úvah Scarlett O Harra její rozhodnutí vrátit se domů na Taru. Je věčná škoda, že se u nás vžil z nějakého nejasného důvodu pro tuto knihu název Jih proti Severu. Originální název Odváto větrem daleko výstižněji vyjadřuje to, o co M. Mitchellové asi šlo. Tedy vrátit se aspoň ve vzpomínkách k časům, které jsou nenávratně pryč. Poznámka na okraj: postavu umíněné, sebestředné, ale nezlomné Scarlett prý autorka "modelovala" podle své babičky.
Je to kniha mého srdce.
Skvělá, jedinečná, nezapomenutelná! A také jedna z mála těch knih, u nichž jsem opravdu upřímně litovala, že je konec... i když kniha nekončí tak, jak bychom asi my, romanticky založené nátury, chtěli.
Autorka si žádný hollywoodsky nasládlý konec nepřála a byla to také její zásadní podmínka pro jakékoliv filmové zpracování.
A když tak nad tím uvažuji, musím uznat, že měla pravdu. Slavná závěrečná slova Rhetta Butlera jsou jen logickým vyústěním jeho komplikovaného vztahu ke Scarlett, stejně tak jako je logickým vyústěním úvah Scarlett O Harra její rozhodnutí vrátit se domů na Taru.
Je věčná škoda, že se u nás vžil z nějakého nejasného důvodu pro tuto knihu název Jih proti Severu. Originální název Odváto větrem daleko výstižněji vyjadřuje to, o co M. Mitchellové asi šlo. Tedy vrátit se aspoň ve vzpomínkách k časům, které jsou nenávratně pryč.
Poznámka na okraj: postavu Scarlett prý autorka "modelovala" podle své babičky.
Pomalý rozjezd, pak docela slušné tempo. Děj je ovšem předvídatelný, takže jsem dočítala už jen s tím, že si potvrdím svoji teorii.
Samozřejmě že tahle kniha není totéž, jako "pecky" typu Smrti na Nilu, jedná se o drobné příběhy a o trochu jiného Poirota, ale to neznamená, že je to kniha špatná!
Já ji poslouchala v podání Ladislava Freje a to je jednoznačně přidaná hodnota (a bod) navíc.
Přiznám se, že pro mě byli do nedávna Apačové jen Vinnetou a jeho sestra Nšoči, a tak mi chvíli trvalo, než jsem se s drsným (skutečným) světem této knihy srovnala. Forrest Carter píše se znalostí věci, nehodnotí, nekomentuje, spíš jen informuje a popisuje, a tak zůstává jen na čtenáři, co si o genocidě Apačů a dalších kmenů amerických indiánů pomyslí.
Jedna z nejoriginálnějších knih, která se mi kdy dostala do ruky. Přečetla jsem téměř na jeden zátah a neodradilo mne ani množství stran, ani že jsem zpočátku nic moc nechápala. Ale nebojte se, ono to nakonec všechno do sebe lehce a nádherně zapadne a vy budete na tuhle knihu myslet ještě hodně, hodně dlouho.
Tak já nevím, je to bezesporu klasika a měla bych ji asi chválit, ale když ono mě to po většinu času nudilo a dočítala jsem jen se sebezapřením.
Napínavá tahle knížka opravdu je! A jestli máte trochu pocuchané nervy, tak raději nejezděte do vzdálených horských hotelů, i kdyby vám nakrásně slibovali All inclusive či cokoliv jiného... Člověk nikdy neví, kdo spal na tom pokoji před vámi a proč vlastně nepřišel na snídani a odjel z hotelu předčasně... :-)
Ještě poznámka ke knize - vše OK, jen moc nerozumím tomu, kde se v tak vzdáleném hotelu, kam je nemožný přístup po většinu roku, vzalo to výkonné plynové vytápění. Ale v Americe je možná možné vše.
Milí přátelé S. Kinga, tak mně se to líbilo.
Kniha je sice obsáhlá, ale má spád a kupodivu i slušné tempo. Je napínavá a nenudí. Nebyl by to King, aby si nedopřál pár úvah, zde na téma politika, víra a ekologie, ale nepřehání to.
Někteří kritizovali konec, já ne. Připadá mi jako logické vyústění nelogických jevů pod kupolí.
P. S. Jedenkrát jsem se mrkla krátce na seriál. Slaboučký odvar něčeho jako Ztraceni. Rozhodně si tím nekažte dojem z knížky!
Není to špatná kniha a bavila mě číst, jen si prostě myslím, že King má knížky mnohem lepší...