brabofka komentáře u knih

První setkání s D. Rakerem a dokud budu mít co číst, tak i poslední. Příběh, který by se dal napsat i na polovině stran, byl rozvleklý, než se vůbec něco začalo dít, byla skoro půlka knížky pryč. Kdybych se ze zvědavosti nepodívala ke konci a nezjistila to co mě zaujalo (nebudu prozrazovat), tak bych to po třetině knížky odložila. Takhle mě zajímalo co se vůbec stalo. A konec? Konec se vlastně rovnal začátku. Stejně rozvleklý, milionkrát vysvětlovaný, pokaždé v jiné verzi a jiným aktérem. Až tedy nakonec tím hlavním. Ale stejně. Bez chuti. Navíc jsem se neustále ztrácela v postavách, místech a hlavně čase. 3* víc ani ťuk. A další knížku - v zoufalství, nad tím, že nemám co číst (což se tak do roku 2025 nestane) :-)

08.01.2018

Psát, jak úžasná je to knížka, že příběh je mistrně vygradovaný, a číst ho je ten nejlepší požitek - to bych se asi určitě opakovala. Navíc když se podívám na většinu pode mnou uveřejněných příspěvků, v každém je napsána část toho, co pociťuji teď já po přečtení. Řekla bych, že je to snad ještě lepší než Slepá mapa. Každý příběh, který od paní Mornštajnové čtu, se mi více a více dostává pod kůži. Neskutečné toto vymyslet, takto sepsat. Anotace knihy je naprosto přesná. Máte pocit, že sledujete napínavý film, jehož jste vlastně tak trochu součástí. Nemám slov. A databáze nemá hvězdiček.

10 08.01.2018

Příběh dvou rodin ve dvou řadovkách na Babě. Budete se s nima smát, brečet a nebo ani jedno. Prostě žít obyčejné životy. Od 70.let minulého století až do současnosti. Je to jakobyste četli o svých sousedech, o sobě. Určitě v drobínku každé postavy se najdete. Zamyslíte se nad neobyčejnou obyčejností života. Prostě sranda od začátku do konce.

6 29.12.2017

Anotace knížky vyzní úplně jinak když ji čtete před a po knížce. Příběh o několika láskách s jednou detektivní zápletkou. Dá se to pojmout jako Deset malých černoušků od Agathy Ch. Ale také se to dá pojmout jako růžovka od Danielly Steel. A přitom to není ani jedno. To proč je Míša na začátku v nemocnici se střelným zraněním, vlastně jen uvede do celého příběhu. Sice mi nejdřív dělalo trochu problémy si postavy zařadit, ale během několika stránek Vás to tak vtáhne, že máte problémy se zastavit.
To co mě dostalo u Bábovek, mě určitě stejně dostalo i tady. Prostě to jaké mají postavy pocity ze svého života, jak se chovají, jejich starosti.. občas mi přišlo jak kdyby občas byla u mě doma, u mě v hlavě? Tohle se nedá vymyslet, tohle se musí (alespoň zčásti) prožít. A pak ty chlapské „odskoky“, kdy je dán prostor i tomu chlapovi (a ne jednomu),… to si pak kolikrát řeknete jestli by se v tom poznal i Váš muž pokud by to četl… ? Bábovky bylo moje první setkání s RT a byla to rána z čistého nebe. Tady mě trochu děsila ta „detektivní zápletka“, která vlastně potřebuje nastartovat ten začátko-konec a pak už odemknete dveře, vejdete do bytu a … jste Míša, Julie, Alice. Máte svůj život, svoje děti, samotu, bolístky, radosti, prostě všechno čím žijete. A konec? Konec možná působí vlažně, ale když zavřete knížku, zavřete oči a ještě chvíli jste jedna z nich… Pak už to tak vlažné není. Není to happyend ani žádná trága, není KONEC a tečka, je to prostě na Vás. Ještě teď z toho mám husí kůži.
A po 2 zkušenostech, které mě totálně usadily, jdu do knihovny pro další RT.

5 11.12.2017

Naprosto strhující. Jak se dá reálná historie přepsat do čtivého románu. Myslím, že by toto mělo být jako povinná četba. Čtivý, dějově velmi zajímavý příběh části našich válečných dějin. Nejsilnějším momentem pro mě bylo zjištění, že všichni kteří v kostele zahynuli, by to udělali znovu. I s vědomím represí, které svým činem vyvolali a také s koncem, ve který to vyústilo. Od první chvíle na Vás ze stránek dýchne hrůza a strach z nacistů, kteří s nástupem Heydricha do čela protektorátu řádí, vyslýchají a jednají s námi jako s podlidmi. Hrůzy, které následují po atentátu, zatýkání, výslechy, popravy. Naprosto skvělé je, že autor střídá jak pohled parašutistů tak i nacistů. Víte tedy přesně jak přemýšlely, jak jednaly - obě strany. Je to otřesné. Jakým způsobem vlastně pomstili smrt protektora a proč zrovna Lidice. Mít tímto způsobem zpracovanou historii, myslím, že i ve školách by se učila snadněji. A hlavně, zmírnil by se důsledek zapomění. Protože na žádnou část dějin bychom neměli zapomínat a hlavně bysme si z nich měli brát ponaučení - ať už se jedná o antisemitismus 2. světové války a nebo vzestup komunistického vlivu na naší politické scéně necelých 30 let od revoluce.

19 05.12.2017

3 ženy, 3 generace a 3 osudy. Ze začátku možná budete mít problém s orientací, způsobem jakým je kniha napsaná ale když si zvyknete, najednou jakobyste do příběhu zapadli a žili v něm. Byly Annou, pak Alžbětou a nakonec Anežkou. Pořád jsem přemýšlela o tom, co se mi zdá na té knize zvláštního. Až jsem na to přišla. Tato kniha pro mě byla šedo-hnědá. Všechno se to prostě obalilo lepkavým mazlavým blátem ze zákopů 1.světové války a poté pomalu přecházelo v šeď totality. I když jsou tyto milníky lidstva v příběhu upozaděny, vůbec to nevadí. I tak na Vás dolehnou jak hrůzy obou válek, tak i následně komunistických procesů. Vůbec Vám nevadí, že příběh prožíváte nejdříve v městečku a následně ve městě. Aniž byste znali přesný název města, ulice kde žijete. Prostě město. Nepřekáží ani odskoky od hlavních postav, a příběhy ostatní postav. Krásně zapadnou do celého příběhu, i když jej ovlivňují jen z části.
Přesně jak je napsáno v popisu. Kniha která musí být přečtena. Od první řádky víte, že to prostě přečíst musíte.
Dávám 5*. A mohu říci, že tato kniha se může řadit hned vedle Vyhnání Gerty S. od Kateřiny Tučkové a nebo Světel, která nevidíme.

8 05.12.2017

Už od začátku bylo jasné, že toto určitě nebude žádná psychoanalýza života. Že autorka určitě nemá za cíl do hloubky rozebírat život hlavní hrdinky a její prožitky a pocity. Knížka svým stylem hodně připomíná Lenku Lanczovou. Ale zacílení je spíše na čtenářky, které s LL začínaly ve své pubertě před 20 lety. Příběh je dost romanticky postavený. I když nejedna z nás by důležitý krok, který Tereza na začátku udělala, provedla ráda také. Ovšem takové štěstí na vše co následuje by neměla ani jedna z milionu. Přesto je to oddychovka, kterou jsem si ráda přečetla. A myslím, že celý příběh stojí za zamyšlení.

2 17.11.2017

Tak takový sešup jsem tedy nečekala. Žádné oťukávání, postupný rozjezd příběhu, nic takového. Rovnýma nohama skočíte do života buď Jáchyma a nebo Veroniky, a už v tom jedete. Začala jsem jako žena Verčou. Upřímně řečeno, je to nářez. To jak se to dokáže podívat chlap (jako autor) je dost slušný. Vůbec Vás de facto ten mužský element co to psal neruší. Prostě žijete Veroniku. Dýcháte, jíte, spíte, milujete, nenávidíte.... U Jáchyma mi naopak občas přišlo, že tam už si trochu toho svého chlapa pustil a že je to dobře. Že je fain když tam napíše to co opravdu cítí, jak to myslí. Z Jáchyma jsem toho chlapa fakt cítila. Myslím, že by bylo fain kdyby si aspoň Jáchyma ty chlapi přečetli :-) Za mě jednička s deseti *. Takhle rychle jsem knížku už dlouho "nezhltla".

2 01.11.2017

Nevím zda to nazvat štěstím nebo smůlou. Ale asi jsem ráda že jsem Sovu četla dříve než Anděla. Tato kniha, první v sérii, ukazuje, že autor stále ještě neví jak přesně přistoupit k příběhu. Má to spád, má to děj, napětí, je to fakt super příběh, i krásně se čte. Jen ten konec. Najednou mi přišlo jako by se autor lekl, že popsal tolik stran a snažil se to zkrátit. Nebudu zde popisovat děj, který je podle mého hodně ořezaný (abych neprozradila pointu a vraha), ale pořád jsem čekala souvislosti, vysvětlení, uzavření toho všeho a nic. Nebo je možné že by zrovna to mé vydání nemělo nějaké stránky??? Každopádně 4* za příběh jako takový.

7 10.10.2017

Naprosto skvělá detektivka. myslím, že ani další komentář není potřeba. Všechno je zde již napsané v příspěvcích níže. Seveřani to opravdu umí. Jen mě mrzí že jsem se nejdříve dostala k Sově a nyní čtu Anděla.

2 05.10.2017

Z anotace knihy až mrazí. Po prvních stranách ale přijdete na to, že to je asi jediná část, která ve Vás vzbudí nějaké emoce. Nevím zda je to je překladem a nebo již takový je i originál. Ale text je zcela odosobněný. Nedokážete se z textu vžít do žádné z postav. Chybí jakékoli bližší popisy prostředí (až na pár vět "dům je uprostřed zahrad v luxusní čtvrti apod.). Celá kniha mi přišla jako text do scénáře béčkového amerického thrilleru. Nápad, zápletka a vyústění není zas až tak špatné. Jediné ale co celou dobu v knize řešíte je to, jak matce miminko chybí. Nevidíte do práce policie a najednou na konci v 5 větách rozuzlí celý případ a ještě správně. Jak zde již zaznělo níže (a určitě ještě zazní) - dobrá kniha nepotřebuje moc velkou reklamu, udělá si ji sama. Čím více, tím méně. Čekala jsem asi více. Takže zpět do Norska nebo Švédska. Tam je v tuto chvíli asi to nejlepší z krimi.

5 05.10.2017

Kterak elegantně vyřešit 2 případy téměř najednou? Velice zajímavě popsané. Vůbec všechny příběhy mi přijdou tak nadčasové, že vlastně máte pocit, že "Naše město" může být třeba Praha, Brno nebo Kolín?
Že jediné co udává místo, je řeka Morava? Ale přitom je jedno kde se zločiny páchají a kdo je vyšetřuje. Že každé město, každá kriminálka má svůj "dům u Dvou lvů" a Ríšana s Chozém....
Perfektní...

4 26.09.2017

Asi netřeba k této knize něco dodávat. Klasika. Stará známá dvojice "Ríšan s Chozém" a jejich další případ. Velice zajímavě a čtivě napsané. Mám Dána celkem slušně načteného a můžu za sebe říct, že ještě jsem se nesetkala s dílem, který by mě nebavil.

2 26.09.2017

Na knížku jsem se těšila. Dlouho v knihovně čekala. A nedočetla ani do půlky. Nevím jestli to je překladem nebo celkově už dáno autorem, ale prostě to nejde. Chvíli se snažíte, jde to ale těžko a pak už se jen díváte na titulní stranu. Prostě se ta chuť nějak vytratila. Je mi to líto, ale musím odložit. A bohužel, dojem je takový, že nyní vím, že se k ní ani nikdy nevrátím (jako např. u GoT). Škoda, třeba si to ta kniha nezaslouží, ale prostě to nejde.

2 29.08.2017

Přečteno jedním dechem. Mám teď za sebou menší sérii těchto detektivek, a můžu říct, že ani u jedné jsem se nenudila. Příběh naprosto geniálně vymyšlen a propojen. Jen na konci mi přišlo vyřešení a hlavně dovysvětlení trochu rychlé, bez detailů a zbylo pár nezodpovězených otázek. Ale i tak jsou detektivové od Dvou lvů mými oblíbenými parťáky a hlavně Ríšan s Chosém, jsou u mě doma velice vítáni :-)
Jen drobnost, kterou jsem určitě již někde zmiňovala. Škoda jen, že knihy v Čechách (nevím jak doma na Slovensku) vychází na přeskáčku. Bylo by fain se dostat k sérii a dát ji tak jak časově jde po sobě. Zvláště v této knize je to znát hodně. Odkazuje na Bestii, Rudého kapitána a další. Navíc se by pročistil i přehled mordýřů. V některých knihách vystupuje šéf Majchrán, v těchto "porevolučních časech" zase Mayor.... Ale to už je jen a jen detail, který na půvabu a kouzlu těchto příběhů nic moc neubírá.

2 27.07.2017

Na této knížce je znát, že je autorovou prvotinou. Děj je hodně nepřehledný. Přeskakuje se v čase, nepřehledné jsou situace i osoby a de facto až na konci se dozvíte, jak se vše stalo v čase. Konec je opravdu nejlepší, už jen kvůli němu stojí za to vydržet.
Na druhou stranu, pokud si vezmete, že se toto opravdu byť jen z části stalo, je to síla.

3 25.07.2017

Mám pocit, že se databázeknih.cz začíná dělit na Keplerovce a Antikeplerovce. Já patřím k té první skupině. Nenadchnul mě Nesbo, na něj mi ta propagace a reklama přijde jako vynucení. Nesedl mi. Zato tento detektiv se od první stránky Hypnotizéra stal mým miláčkem. S chutí jsem zvládla všechny díly. Na každý se těšila jako malé dítě a nyní je mám dokonce všechny v knihovně doma - a jsou opravdu MOJE!
Lovec králíků nezklamal. Opět tam bylo napětí, skvěle napsaný děj, který strhnul od první stránky. Prostě jednička s hvězdičkou. Už teď mám absťák, a než vyjde další knížka, sérii si minimálně jednou dám :-)

12 07.07.2017

Klasika. Co jiného se k tomu dá napsat? 4. díl a přesto nepřestává nudit, stále má co říct a navíc se po přečtení děsně těšíte na dalších 600 stran. Jen aby si toho nevšimli v Hollywoodu a nechtěli to natáčet, abychom nedopadli jak u GoT... pan Vondruška by pracoval na scénářích a rozuzlení celé série už bysme se nedočkali :-)

2 03.07.2017

Na knihu jsem byla velice zvědavá. O životě Židů za 2.sv. války jsem už "něco málo" přečetla. Asi nebyla vhodná konstelace hvězd, velká konkurence dalších knih, ale tento deník jsem nedočetla. Jak i níže uvádějí další recenze, jedná se o pocity náctileté, rozmazlené holky. Dovedu si představit, že ta "ponorka" musela být hrozná. Stačilo mi být doma s nemocnými dětmi. Chápu, že děti jsou tuplem protivný protože jim není dobře. Ale jste zavřený mezi 4 zdmi, nikam prakticky nemůžete. Co teprve oni? Smrtelná hrozba prozrazení musela být hrozně depresivní. Přesto mě to moc nechytilo. Ale neříkám, že se ke knize zase nevrátím. Na 2x jsem už takto četla i Richarda Glazara (Treblinka, slovo jak z dětské říkanky)... i když v tomto případě, byl popis života ve vyhlazovacím táboře tak děsivý, depresivní a hrůzný, že jsem musela přestat a vrátit se k příběhu po delším čase. Zatím dávám 2*

2 05.06.2017

Tak tento poslední díl byl od začátku asi nejlepší. Nekonal se žádný zdlouhavý rozjezd, žádné pomalé probouzení se a uvádění do příběhu. Rovnou Vás kniha strhne do děje a ani na chvilku nepustí. Celých 600 stran Vás udržuje v nepřetržitém napětí, příběh vyprávěný Christine je dokonalý. Můžu říct, že občas jsem musela přestat číst, a znovu se uvést do reality, protože jsem s ní všechny ty pocity, psychické i fyzické vyčerpání prožívala. Až ten konec na mě působil, jakoby se autor zalekl že už má popsaných 600 stran, tak to celkem rychle ukončil. Myslím, že závěr by mohl být klidně ve stylu celé knihy a vůbec nic by se nestalo (a že by to dalo na ještě pár stran navíc? Proč ne?).
A J.H.? Proč zrovna dle některých je toto řešení špatně? Podlé mého je to elegantní řešení. V souvislosti s popisovaným příběhem by jakékoli jiné řešení dle mého narušilo celou knihu.

5 05.06.2017