brabofka | Přečtené knihy | Databáze knih

brabofka brabofka přečtené 874

Drak na polní cestě

Drak na polní cestě 2024, Jiří Hájíček
5 z 5

S novou knížkou Jiřího Hájíčka je to jako návrat do klidného jihočeského domova. Ale opak je pravdou. Autor nás nenechá se ani pořádně se rozkoukat. Okamžitě se ocitáme v jihočeské vsi, skončíme do života Tomáše, Kristýny a ostatních obyvatel malé vsi. A že to není život jednoduchý, je zřejmé hned od první strany. Večer, sedím v Praze a už 3 hodiny se nemohu odtrhnout. Čí je to vlastně příběh? Venkova. Toho jaký známe ještě my, vlna narozených v osmdesátkách. A o který bojují někteří z nás. Ti nejodvážnější. Hájíček to prostě umí. Každé slovo, každá věta.... celý text


Řeka zázraků

Řeka zázraků 2024, Vladimír Kořen
4 z 5

Ta radost, že se na mě konečně dostalo byla veliká a očekávání předčasná. Povídky jsou dlouhé. Zároveň jsem se špatně orientovala uvnitř každého příběhu. Přeskakování z tématu na téma, z myšlenky na myšlenku. Je znát, že se jedná o osobní zpověď. Že se z toho všeho kolem musel vypsat, dostat to ze sebe. Ale jak píše v úvodu kamarád Maroš, ne všemu můžeme věřit. Za mě to není takové, jak prezentují % hodnocení. Ale znám i horší.... celý text


Ignis fatuus

Ignis fatuus 2024, Petra Klabouchová
5 z 5

I love Šumava. A jsem ráda, že některá místa jsem navštívila ještě před čtením této knihy. Při čtení si to pořád opakuji. Normálně si vyhledávám místa v mapách, zapisuji tipy na výlety. Teď jen hledám, zda jsem tam byla a nebo byla poblíž. Mráz mi běhá po zádech při čtení těch řádků a vzpomínkách. Že se mi to nezdálo, že ten divný pocit, jakoby za mnou někdo stál, pocit strachu, nejistoty a jakéhosi ohrožení, jsem opravdu měla. I když jsem se ho snažila potlačit a ignorovat. (Čtení zprávy o Obřím hradu). Cílem příběhu je rozdělit skupinu na části. Chytře, dát dohromady ty chytřejší a silnější k (aspoň oni si to sobě myslí, je na čtenáři, zda souhlasí) s těmi slabšími články. A pak do nich postupně začít pouštět hrůzu, a tím i do čtenářů. Krůček po krůčku, slovo po slově vniká do vás temná hrůza, strach a ještě něco. Zvědavost. Jak to celé dopadne. Jak se dostaneme na konec, který byl na začátku a končíme teď začátkem? Od teď budu na Šumavu, její hvozdy, slatě a vodstvo pohlížet jinak. Příběh graduje a my se postupně dopracováváme k závěru. Postavy se začínají více a více odhalovat a současně, také (a teď mi promiňte spoiler) mizet. To je postupně „likviduje“. Kolik se jich nakonec zachrání, nechám už jako překvapení. Příběh, aby dostál geniálnosti děje, končí závěrečnými zprávami o hlavních postavách – výzkumnících. Odhalí i příběhy ostatních, kteří vlastně vše formují, jsou v úvodu i závěru příběhu. Autorka s grácií sobě vlastní celý příběh dotáhla až opravdu do posledního písmenka. Horory nemusím, nemám je ráda ve filmech ani v knihách. Ale pokud PK vydá další knihu, i kdyby třeba opět horor, jsem první v řadě! PS: každý detail si bedlivě pamatujte, nikdy nevíte, kdy ho autorka vytáhne a použije. A věřte, že všechno se vším souvisí.... celý text


Cyklistka: Osud poslední baronky

Cyklistka: Osud poslední baronky 2021, Jana Poncarová
ekniha 5 z 5

Miluji číst knihy a dohledávát reálné postavy a další informace k nim. A ještě více mám ráda, když můžu v mapách projíždět místy stejnými jako hrdinové. Procházet se stejnými místy jako oni, objevovat neznámé. A tohle oboje mi Cyklistka dovolila. Dovolila mi nahlédnout do doby První republiky, kdy Bratronice a jejich zámek byly na výsluní. Byla jsem u jezer Garda a Ledro ve 20.letech minulého století. A také vidím Bratronice dnes. Sice šedivější, starší a oprýskanější ale přesto svěží a zelené. Z této jarní svěžesti, letní radosti, skokem přecházíme do šedi, ponurosti a deprese poválečných let. Jsem ráda, že autorka přeskočila válečná léta. O tomto období bylo už napsáno mnohé, netřeba omýlat již napsané. Hlavní hrdinky se válečný vývoj zas až tak nedotkl. I když, i o tom se dá polemizovat. Ostatně právě válka ovlivnila celý její budoucí život. Vlastně přeskočíme, až na pár drobných zastavení celou druhou polovinu 20. Století. Je to už jen pár příhod, vzpomínek. Blanka se vrací do svých vzpomínek, konečně čte Richardův dopis a odkudsi se vyloupne jakási Klára. Vlastně je sice reklamována v anotaci, ale v celé knize se jen mihne. Možná jen jako důvod, pomoc jak Blanku dostat ve stáří (po revoluci) do Alp? Každopádně, je to úžasný, inspirativní příběh. Příběh baronky (a barona) na kolech.... celý text


Neděle odpoledne

Neděle odpoledne 2022, Viktorie Hanišová
5 z 5

VH opět nezklamala. Do děje se sice ze začátku můžete hůře dostat, někteří ani pak nedají octa s macarkou a voe na každém řádku, ale myslím že, to k tomu patří a bez toho by to nebylo možná ani ono. Děj je vypravován nejdříve z pohledu syna, pak přijde matka a nakonec dostane sice nejkratší ale nejdůležitější kousek otec. Synovo vyprávění je nejdelší, sledujeme ho také od raného dětství až do dospělosti. Matčin pohled nám zase odhalí celé pozadí a soukolí (které se zadrhlo) v rodině a otec nám doodhalí definitivní a poslední střípky do skládačky. Nevím zda to přijde jen mě, ale je možné že by konec dával i naději, že bude dobré? Za mě dobře napsané, zajímavý příběh. Ulevilo se mi, že se nestalo to co je čekala. Ale i tak síla. Doporučuji.... celý text


Amerikánka

Amerikánka 2024, David Jařab
4 z 5

Příběh sám o sobě není špatný. Děj, který postupuje s věkem hlavní hrdinky a postupně odhaluje vše do finále, které částečně očekáváte ale stejně mírné překvapení tam je. Ale přesto. Něco tomu chybí. Jak už zde v komentářích zaznělo, emoce? Občas mi přišly nějaké pasáže nedotažené, nedokončené a přeskočilo se dál bez dalšího vysvětlení.... celý text


Símka

Símka 2022, Lucie Hušková
5 z 5

Anotace neanotace prostě to tak je. Příběh Símky, který sledujeme od jejího narození není lehký. Lehce je však napsaný. Kdo čeká Mornštajnovou, Lednickou a nebo Tučkovou ať jde jinam a počká. Autorka má rozhodně na to se vypsat a být lepší a lepší. Krátké, zajímavě napsané kapitoly a celkem lehký ubíhající styl. Ano, můžeme vytknout, že se nejde do hloubky. Ale takto těžké téma, snese ještě něco hlubšího? Zajímavě si s Vámi hraje, když některá témata nechává otevřená, k domyšlení, včetně konce. A říkáte si, a je to výhra? Pro koho? Mě se to na prvotinu (?) líbilo. Plný počet.... celý text


Kocour z Montmartru

Kocour z Montmartru 2013, Michaela Klevisová
5 z 5

Další várka kočičích povídek. Povedená. Čtivá a oddechová. Doporučuji.


Štěstí je zadarmo

Štěstí je zadarmo 2016, Michaela Klevisová
5 z 5

Vzala jsem to trochu na přezkáčku, ale snad to nevadí. Přečteno za 1 nedělní odpoledne. Milé povídky, zde už trochu přibyli i psi a ubylo koček v hlavní roli. Asi ta první knížka Čekání na kocoura byla lepší. Tahle ale také nenik zahození. Proč ne.... celý text


Čekání na kocoura

Čekání na kocoura 2012, Michaela Klevisová
5 z 5

Pohodové čtení na 1 večer. Série povídek s kočkami v hlavní roli Kočkař nejsem. Jsem přesný opak - pejskař. Ale přeci jen něco málo mě donutilo se nad tím zamyslet... a proč ne. Kočka je osobnost. A jak v jedné z povídek zaznělo, musíte jí dát volnost Pak vás bude bezmezně milovat. Pes Vás přijme jako vůdce smečky a poslechne na slovo, i když ta láskaa oddanost tam budou také. Za mě 5*. Skvělé, oddechové, uklidňující a inspirativní.... celý text


Žiju bez dětí

Žiju bez dětí 2024, Martina Hynková Vrbová
2.5 z 5

Za mě slabé. Asi jsem se nepotkala s paní Hynkovou na stejné vlně. Škoda.


Plachetnice na vinětách

Plachetnice na vinětách 2020, Jiří Hájíček
5 z 5

Není to takové, jak by se z anotace zdálo. Žádná letní romance se nekoná. Místo toho sledujeme Marii, která v jednu chvíli musí řešit stáří a neduhy svých rodičů. Do toho od ní po letech odchází manžel za mladší milenkou a Marie najednou neví co má dělat. Pomalu se učí žít a být sama. Starat se nejen o sebe, ale převzít starosti a zařizování i za své nemocné rodiče. A jakoby toho nebylo málo potkává mladého studenta Filipa, dobrodruha Hynka a dlouholetý kamarád Milan, by také rád byl asi něčím víc. Co s tím. Jste sama, a chcete být sama? Nebo nechcete, co vlastně chcete. To je otázka, na kterou Marie hledá odpovědi. Škoda jen té nevyužité linky otce a jeho přítele, z poválečného období, to mě bavilo, a čekala jsem víc. Na to že, celý příběh je vyprávěn ženou, to nebylo špatné.... celý text


Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku

Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku 2014, Jiří Hájíček
5 z 5

Povídky jsou tématicky seřazené. Jsou vždy spojené postavami a nebo místem. Současně je hodně znát ten postupný autorův vývoj. V prvních je znát, že se hledá. Že hledá, to co najdeme v Selském baroku nebo Rybí krvi... jak málo by stačilo aby se povídka rozvinula v celý román... krása. Děkuji.... celý text


Dešťová hůl

Dešťová hůl 2016, Jiří Hájíček
5 z 5

Závěr trilogie. Tentokrát je vyprávěno mužem. Autor s celou sérií zraje. A stejně jako u předešlých, hned byste se do Budějc rozjeli. Koupili louku v Novohradkách a tam čichali tu vůni lesa, luk a klidu. No nicméně po takovém mírném úvodu, popisujícím Českobudějovicko se hlavní hrdina vrhne do boje s větrnými mlýny. Myslím, že sám neví co chce. Neví jak ve svých 40 letech naložit s krizí středního věku a manželkou, které tikají biologické hodiny. A tak se snaží pozornost strhnout na malou vísku bojující s mocným developerem. Zajímavé téma, příběh téměř detektivní. Přesto konec ponechán otevřený a na domyšlení čtenáře. I tak, krásná čeština, krásné Jižní Čechy....... celý text


Amerikána

Amerikána 2017, Chimamanda Ngozi Adichie
3 z 5

Bylo to náročné, dlouhé čtení. Příběh Ifemelu a Obinzeho. Přijde mi, jakoby autorka nevěděla co vlastně chce napsat? Má to být láska, černošství a nebo téma migrace a imigrace? Ale všechno v jednom? Jde to. Tato kniha je toho důkazem ale na mě to bylo moc. Byť plné zajímavých myšlenek, podnětů ale i událostí z blízké minulosti. Za mě zbytečně hodně náročné. A musím uznat, že ten můj aktuální příklon k českým autorům je znát. EDIT asi nejlepší ty vsunuté blogy. Ukazují nám Ameriku takovou jaká je a jakou mi ji neznáme. Myslím, že náš pohled na ní je hodně podobný temv Nigérii. I my máme nějakou minulost a i my jsme k ní občas vzhlíželi. Zvláště v 90.letech.... celý text


Čarodějky

Čarodějky 2024, Karin Krajčo Babinská
5 z 5

Skvělá oddychovka plná rodinných tajemství, bylinek a magie. Přečteno jedním dechem za jeden den. A moc se mi to líbilo. Asi se podívám i po dalších knihách paní Babinské. Tsunami bylo také dobré... že by do třetice?... celý text


Tři Sekery

Tři Sekery 2024, Kateřina Surmanová
5 z 5

Kateřina Surmanová mě baví čím dal tím víc. Úžasné jsou droubounké odkazy na Orlické hory (a tím pro mě i Šepot lesa) a tornádo na jihu Moravy (Zvedá se vítr). Pokud se ale bojíte,  že neznalost těchto dílů má vliv na tento příběh, vězte že ne. I když ano, má. Přicházíte o něco neskutečného a skvělého! Ale teď zpět k Sekerám. S každou další knihou autorka zraje jak víno. Zatím jsem asi největší pocit děsu a strachu měla u prvního dílu. Ale to neznamená, že ty další byly horší. Naopak, každá další kniha je lepší a lepší. Finále je nejlepší z celé knihy. Vše vygraduje v impozantním vyvrcholení. Nechybí ani epilog, jako u předchozích dílů. Skvělý příběh. Občas jsem se ptala sama sebe, jestli přeci jen nemůže na části být pravda. Je to hodně podobně postavené jako knihy Dana Browna. Na pravdivém podkladu fikce. Ale skvělá. Za mě by si kniha zasloužila určitě víc jak 5*. A velkou pochvalu.... celý text


Rozložíš paměť

Rozložíš paměť 2023, Marek Torčík
4 z 5

Co na to říct. Silné. Hodně. Mínus hvězda za ten zmatek. Než si zvyknete a hlavně v čase postavy trochu prořídnou. Je znát, že autor toho chtěl hodně sdělit. Občas mi to přišlo páté přes deváté. Asociace. Mihne se jedna myšlenka, vzpomínka. Od ní směřujeme jinam k jiné. Sami od sebe. Až skončíte úplně někde jinde a někdy jindy. Každopádně všechna čest i ve mě dokázal otevřít něco co bylo hodně hluboko zavřené. Na co se nemyslí, nevzpomíná. A hlavně se to neříká nahlas. Myslím, že tento pán bude časem jen zrát - těším se na další knihy.... celý text


Není úniku

Není úniku 2023, Yrsa Sigurðardóttir
3 z 5

Trend dnešních detektivek mi přijde trochu podivný. Nejenže se v nich lidé chovají divně (aby mohli být zabiti), ale divné jsou i vyšetřování policistů, detektivů. Na tomto příběhu mě asi nejvíc iritivalo to nevyšetřování. Vždyť oni nic neudělali, 2x někam dojeli, s každým si 2x popovídali a nejvíc se řešila srubová chata a povlečení s polární září... Díky minimálnímu počtu postav, v půlce (i já antitalent) předpokládám kdo by to mohl být a proč (což se mi na rychlém konci potvrdilo). Za mě zbytečně moc omáčky okolo. Myšlenka s příběhy před a po, dobrá. Jen když od začátku víme co se stane ( a ano opravdu neobživnou) proč tolik cirátů kolem toho a toho povídání. Některé věci, uprostřed příběhu dost vyzdvihované nevysvětlené. Mrzí mě, že dějová linka detektivů se přenesla nevyřešená do dalších dílů. Ty určitě v plánu číst nemám, takže se vlastně nic nedozvím. Škoda, přijde mi to jak špatná americká mýdlová opera ... to be continue... EDIT najednou po měsíci zjistíte, že vlastně si už nepamatujete jak to celé dopadlo a kdo byl vrahem. Pomíjivý příběh z mnoha. A jsou knihy, jejichž příběh si do písmenka pamatujete roky...... celý text