Bubo19
komentáře u knih
Šachový Turek
Robert Löhr
Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně , a protože taťka hraje šachy, rozhodla jsem se, že si rozšířím obzory. Přestože je příběh o šachovém automatu, samotnou hrou se nezabývá, řeší spíše výrobu automatu, jak neprozradit jeho tajemství a taky život v monarchii za Marie Terezie. Autor přiznává, že informací o šachovém Turkovi moc není, takže strohá fakta obalil fiktivním příběhem a ten byl podle mě povedený. První třetinu knihy jsem sice kvůli nedostatku času četla dlouho a děj mě ani nenutil, abych před spaním přelouskala aspoň pár stránek, pak se to ale pěkně rozběhlo a závěr byl tak akční, že jsem to ani u této knihy nečekala. Navíc jsem se opět dozvěděla něco nového, tentokrát z druhé poloviny osmnáctého století. Dávám čtyři hvězdičky.
Hlas větru
Stanislav Havlíček
Výborně napsaná kniha z uprchlického tábora v Bangladéši. Jen pár kilometrů od luxusních resortů se na malé ploše tísní neuvěřitelné množství lidí s hroznými životními zkušenostmi, hodně je tam i nemocí, bahna a front na všechno. Vše ostatní naopak chybí včetně jídla a léků. Kolikrát jsem byla při čtení v šoku, čeho všeho jsou lidé schopni. Obdivuji uprchlíky, kteří zvládají v takových podmínkách přežít a obdivuji lidi z Lékařů bez hranic a dalších organizací, jak statečně se dokáží s tou stresující a frustrující situací poprat.
"A jak je to s nadějí? Už si dávno nemyslím, že se naděje rovná víře, že všechno dobře skončí. Ani že naděje umírá jako poslední. Někdy musí pro naději stačit i víra, že to, co se děje, má nějaký smysl a že ho jenom neznáme."
Romeo & Julie (komiks)
Sonia Leong
Knihu jsem objevila náhodou a zaujala mě. Romea a Julii jsem četla, viděla jako hru, balet, muzikál, tak proč ne komiks. A musím říct, že se mi to líbilo. Vadily mi jen dvě věci. Tím že je to černobílé, trošku hůř se mi orientovalo v postavách, barevně by to bylo přehlednější. A potom chvilkama mi neseděl původní překlad k moderním obrázkům. Jinak jsem ale spokojená, zajímavá zkušenost.
Čtvrteční klub amatérských detektivů
Richard Osman
Když vidím v názvu knihy slova jako spolek nebo klub, přepadá mě obrovská chuť si ji přečíst. Láká mě ta často nesourodá skupinka lidí, kteří mají jednu společnou vášeň, a díky ní se navzájem poznávají. A ani tentokrát jsem neudělala chybu. Kniha Čtvrteční klub amatérských detektivů byla přesně taková, jak jsem čekala. Pohodové čtení o skupince seniorů, jejichž zálibou je vyšetřování vražd. Žádné hrůzy při kterých by mi stály vlasy na hlavě, jen poklidné pátrání po tom, kdo je vrah a proč. Občas se objevily vtipné situace a párkrát i ty sentimentální, jak se dá ve vesničce pro seniory čekat. Kniha mě bavila, tak odpouštím i pár drobných nejasností a překlepů.
Relikvie mrtvých
Ariana Franklin (p)
Třetí díl této série se mi zatím líbil nejvíc. Opět to byla výborná historická detektivka se spoustou napětí, ale i zajímavostí, jak se žilo v Anglii a Walesu ve 12.století. Když k tomu přidáme místo tajemného Avalonu, krále Artuše a legendární meč Excalibur je z toho skvěle namíchaný příběh.
Neuvěřitelně uvěřitelné příhody z hor
Martin Úbl
Hory zbožňuji, mám ráda fotky z hor i příběhy z hor, což obojí tato kniha splňuje. Při popisu treku s nádhernými výhledy sním, při líčení, jak je všechno oblečení neustále mokré, soucitně vzpomínám a i brodění říček na Islandu se mi vybavuje, mimochodem taky jsme všechna tři pravidla pro brodění porušili. Pohodová knížka pro všechny milovníky hor, má jen jeden nedostatek, člověk by rád hned všeho nechal a na nějaký vršek vyrazil.
Vykladačka smrti
Ariana Franklin (p)
Detektivka ze středověku - to byla pro mě premiéra. Ale musím říct, že povedená. Sice párkrát byl děj trošku zdlouhavý a objevila jsem i drobnou nepřesnost, ale kniha se mi četla dobře a zase jsem se dozvěděla něco nového. Už se chystám na další díl.
Sto zázraků
Zuzana Růžičková
Pro mě hrozně silný příběh ženy, se kterou se život nemazlil. Zuzana Růžičková prožila neuvěřitelné věci, které v knize líčí tak nějak věcně, ale o to víc na mě její příběh zapůsobil. Ještě že se střídaly kapitoly z koncentračních táborů s těma z pozdějších let, protože jinak jsem měla pocit, že je té hrůzy na mne moc. Po dočtení jsem si musela dát od knih pár dní pauzu a jen jsem vstřebávala.
Autostopem na Sibiř
Martin Šustek
Zajímavá kniha o cestě mladíka k jezeru Bajkal na konci minulého století. Čekala jsem spoustu vyhrocených situací, ale nakonec až na jednu opravdu nebezpečnou příhodu, cesta proběhla v přátelském duchu a mě vždy překvapí, že cestovatelé narazí na tolik lidí, kteří je klidně pozvou na oběd, večeři i nocleh. Obdivuji, že někdo dokáže takto cestovat, já jsem nikdy tolik odvahy neměla.
S Jirkou po Evropě
Jiří Mára
Krásně zpracovaná kniha z výletů po spoustě evropských zemí, která může sloužit jako tip, co zajímavého navštívit. Líbí se mi i to, že je ke každé fotce napsán odstavec, o jaké místo se jedná, a často i osobní zážitky této cestovatelské rodinky. Nejvíce mě pobavila a současně dojala stránka s Petrem Čechem.
Lovci vran
Lyndsay Faye
I druhá kniha s Timothy Wildem, členem nově vzniklé newyorské policie se mi líbila. Tentokrát bylo vše zaměřeno na lov uprchlých otroků a svobodných černochů na severu USA, kteří byli posíláni na jih, jak jinak než kvůli zisku. Autorka má New York poloviny 19.století výborně nastudovaný i se všemi problémy a neřestmi, které tuto přelidněnou metropoli trápily. Jen detektivní linka je tady spíše na osvěžení. Čtenáři tradičních detektivek asi nadšení nebudou, knihu bych řadila spíš do společenských a historických románů než do krimi.
Arktické safari a jiné povídky z Grónska
Jørn Riel
Tato kniha se skládá z povídek o lovcích v divoké severské přírodě Grónska. Jednotlivé příběhy se vždy věnují osazenstvu určité chaty a volně na sebe navazují. Je to milé pohodové čtení, u kterého jsem se zase něco nového dozvěděla a k tomu se dobře bavila.
Skok do tmy
Lubomír Kirman
Kniha pojednává o osobním rozvoji, ale není to čistá teorie, vše se dozvídáme v rámci příběhu o Tiborovi, který je na počátku úplně na dně. Objevilo se tam sice pár nelogických situací a drobností, které mi nesedly, ale kniha se mi četla výborně. Je to moje první zkušenost s tímto typem literatury a rozhodně nelituji. Nutí mě k zamyšlení.
Povídky
Mark Twain (p)
Musím říct, že povídky mě baví čím dál víc. V této knize je jich pět a nejvíc se mi líbily dvě poslední - Žije, nebo je mrtev? a Milionová bankovka. Mark Twain je sice napsal před více než sto lety, ale četly se výborně a kolikrát mi přišlo, jako by vznikly nedávno. Určité typy lidí se prostě vyskytují v každé době. Jsem ráda, že jsem si konečně přečetla knihu od tohoto autora a doufám, že časem přidám i další.
Vražda není hra
Alan Bradley
Mám za sebou druhý díl této série a opět jsem spokojená. V malé vesnici Bishop´s Lacey se stane vražda a hlavní hrdinka Flavie, tak musí mezi svými chemickými pokusy zapátrat, jak to všechno bylo. Sice se objevila malá nesrovnalost, ale ta mi vůbec nevadila. Děj má spád, Flavie neztrácí čas, vrhne se do vyšetřování naplno a příběh krásně ubíhá bez zbytečných odboček. Navíc mě zase mě bavily poznámky o chemii a dílech klasické literatury, barvitá přirovnání a autorovy hrátky s jazykem.
"V Jelením mlází žili de Luceovi už od doby, kdy král Harold u Hastings zastavil šíp vlastním okem."
"Hltala příběhy stejně, jako velryba polyká plankton."
"Před námi se táhlo Jubilejní pole, jemně zvlněná pokrývka lnu, který zářil tak pronikavou, elektrickou modří, že by to dohnalo van Gogha k slzám."
"Inspirace, která pochází zvnějšku, je jako horko v peci. Pomůže ti upéct obstojné bochánky. Ale inspirace zevnitř je jako sopka: mění tvář světa."
Katarze
Yrsa Sigurðardóttir
Island zbožňuji, bohužel jsem zjistila, že ne všechny knihy z Islandu jsou super. To ale není případ Yrsy, mrzí mě, že jsem právě dočetla její poslední knihu a doufám, že se brzy objeví další.
Aktuální téma šikany, napínavé, svižné, drsné, děsivé, se zajímavým rozuzlením, co víc si od detektivky přát.
Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka
Evžen Boček
Nutně jsem potřebovala oddechovku a tou tato kniha opravdu byla. Musím říct, že první polovina knihy mě zrovna moc nebrala, ale v závěru jsem se i zasmála, takže kniha účel splnila.
A na nebi čekají hvězdy
Lori Nelson Spielman
Kniha se četla dobře, ale čekala jsem od ní trošku víc. Po tragické události v rodině k sobě hledají její členové cestu a řeší i kostlivce ve skříni z minulosti. Kdyby se postavy navzájem vyslechly hned, byla by z románu povídka, ale během dlouhé cesty k pochopení, dovedla i mě kniha několikrát k zamyšlení. Hvězdička navíc za úžasné citáty.
"Znovu začínáš 365x v roce. Říká se tomu půlnoc."
"Když ti život podtrhne koberec pod nohama, vytvoří taneční parket."
Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
Tentokrát to nebylo pěšky, ale stopem, a opět jsem se nenudila. Na některá místa jsem zavzpomínala a na další mě kniha nalákala. A k tomu ještě povedené ilustrace. Jasných pět hvězdiček.
Srdce z ledu
Jitka Ludvíková
Tato kniha splňovala přesně to, jak si správnou detektivku představuji. Žádné drsné a nebezpečné akce, ale čistě vyšetřování, které má spád, je napínavé a stále se objevují další podezřelí, takže jsem měla problém se od knihy odtrhnout. Navíc i když mi Magda ve všem nesedla, je to jeden z nejsympatičtějších vyšetřovacích týmů, se kterými jsem se v detektivkách setkala. No a popisy Jindřichova Hradce byly skvělé, úplně jsem se tam v té zimě viděla.