Bubo19
komentáře u knih
Kocour z Montmartru
Michaela Klevisová
Michaela Klevisová je má oblíbená autorka, ať už se jedná o detektivky, nebo o povídky, ze kterých čiší její láska ke zvířatům. Na povídkách se mi líbí, že ukazují, jak nejen my pomáháme zvířátkům , ale i ony nám. Jako milovník koček, nemůžu jinak , než dát pět hvězdiček.
Hotel Atlantic
Barbora Šťastná
Další zajímavá kniha o událostech z druhé světové války, o kterých jsem neměla tušení. Myslím, že autorka skvěle vymyslela hlavní postavy s různými zájmy a sny a na nich pěkně vystavěla barvitý příběh. Je neuvěřitelné, co všechno dokážou lidé přežít.
Bouře
Kristina Ohlsson
Jsem nadšená, že si můžu přečíst dobrou detektivku z mého oblíbeného severu a nemusím na každé straně trnout, co hrozného se stane. Policisté vyšetřují případ ze svého karavanu, postupně objevují stopy vedoucí k jeho vyřešení a já se od knihy nemohla odtrhnout. Líbilo se mi prostředí, ve kterém se příběh odehrává a sympatické mi byly i hlavní postavy, takže jasných pět hvězdiček.
Sběratelka sirotků
Ellen Marie Wiseman
Knihu jsem dlouho odkládala, ale když jsem se do ní pustila, nemohla jsem přestat číst. Příběh je to děsivý a jsem ráda, že se tam objeví manželé Hudsonovi, i když působí až neuvěřitelně kladně, myslím si, že si je hlavní hrdinka i čtenáři zaslouží. Zajímavý je i pohled na pandemii Španělské chřipky, která proběhla o sto let dříve než ta covidová, kterou si všichni dobře pamatujeme.
Tři
Valérie Perrin
Jsem ráda, že jsem díky svým oblíbeným objevila tuto autorku. Její styl psaní se mi líbí a příběh o nerozlučných přátelích taky. Příběh je to chvílemi smutný a Virginie mi v tom dělala pěkně dlouho zmatek, ale i přes velký počet stran jsem spokojená a potěšilo mě, když jsem dnes zjistila, že brzy u nás vyjde od Valerie Perrin další kniha.
Prstýnek z kopřivy
Pavel Čech
Po několika setkáních se současnou českou poezií jsem došla k závěru, že to není nic pro mě, chyběla jí melodičnost, ale co bylo horší, vůbec jsem jí nerozuměla.
Pak jsem však narazila na tuto knihu a Pavel Čech opět nezklamal. Nádherné ilustrace a krásné básničky, které můžu číst pořád dokola. Jsem nadšená. Rozhodně doporučuji.
Opatství Northanger
Jane Austen
Jane Austenová psát uměla, když pominu složité popisy citových pochodů postav, ve kterých jsem se ztrácela, a popis opatství, který byl pro mě tak vyčerpávající, jako bych s postavami po všech těch zahradách, sklenících a pokojích chodila celý den taky, nemůžu knize upřít lehkost a nadhled. Ale jinak se vůbec neblíží dílům jako jsou Pýcha a předsudek, nebo Rozum a cit, v těch bylo i něco navíc. Tady jsem si vzpomněla, jak jsem ve třinácti letech nějakou dobu hltala dívčí romány, jen jsem se tentokrát ocitla v jiném století. Bylo to příjemné oddechové čtení na víkend, ale znovu už knihu číst nebudu. Dávám tři a půl hvězdičky.
Vzkaz v láhvi
Jussi Adler-Olsen
Tato kniha pro mě byla oříšek. Koupila jsem si ji kdysi, když jsem jela na vlně severských detektivek, ale pak jsem se lekla tématu. Teď jsem se do ní pustila a musím říct, že kolem stran 60 až 160 jsem to chtěla vzdát, vyprávění vraha a jeho manželky mě děsilo a část z policie mi přišla spíš jako z blázince, nikdo se nechoval normálně. Pak se to ale pěkně rozjelo a i přes ten hrůzostrašný příběh jsem se začetla a byla zvědavá, jak to dopadne. Takže nakonec dávám 4 hvězdičky.
My proti vám
Fredrik Backman
Fredrik Backman je můj oblíbený autor, jeho knihy se skvěle čtou, postavy rozhodně nejsou černobílé a ve vyjádření pocitů jde až na dřeň. Ale tentokrát mi některé věci přišly překombinované a možná je to tím, že sport sleduji hodně, nedokázala jsem uvěřit tomu, že by šel Vidar místo do brány na tribunu. Chtěla jsem dát čtyři hvězdičky, ale za závěr, který mě dostal jako málokterá kniha, jsem půl hvězdičky přidala.
Balada o snech
Markéta Prášková
V knize sledujeme dva příběhy, jeden se odehrává v současnosti v Praze a druhý ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století na jedné malé vesnici. Líbil se mi styl vyprávění, byl takový malebný a současně věcný, jen mě překvapilo pár kostrbatých vět, které jakoby tam nepatřily. Linka z minulosti mě zaujala mnohem víc, než ta ze současnosti, ve které mě rozčiloval Viktor. Jen jsem nechápala ten závěr z roku 1957, nechci nic prozradit, ale říkala jsem si proč to nemohlo zůstat, tak jak to bylo. Nicméně musím říct, že celý příběh na mě silně zapůsobil.
Pod zelenou pečetí
Marie Macková
Zajímavá kniha o finanční stráži v Králíkách. Jsou zde popsány případy od jejího vzniku v devatenáctém století až po její zrušení v roce 1949. Vše je líčeno z pohledu hospodyň, které hrály v kasárnách nezastupitelnou roli a občas pomohly i s případem. Líbí se mi čas od času nakouknout do 19. století, a když jsou příběhy napsané takto poutavě, nemůžu jinak, než dát pět hvězdiček.
Zavátá sněhem
Martin Stručovský
Zkusila jsem detektivku dalšího českého autora a vůbec nebyla špatná. Příběh byl napínavý a Matěj Mlynář spolu s policií neustále objevovali nové stopy a informace, rozhodně jsem se při čtení nenudila. Vadily mi jen dvě věci, hlavní hrdina se zuby nehty držel vždy jedné linie vyšetřování a ignoroval další důležité stopy, a pak to, že na můj vkus dostal během knihy opravdu mockrát pěstí do obličeje.
Garou aneb Ovce znovu vyšetřují
Leonie Swann
Druhý díl se mi líbil víc než první, i když je temnější. Ovce se dostávají z Irska do Francie a nebezpečí číhá na každém kroku, teď jen musí vypátrat, jak to všechno je. Nejvíc mě na knize baví postřehy a reakce ovcí.
Z kopce do kopce
Kateřina Dubská
S autorkou máme společnou vášeň, zbožňujeme výhledy. Taky Bílé Karpaty mám ráda, takže jsem během čtení autorce často záviděla. Je to takové příjemné pohodové čtení o spoustě práce a nepohodlí, když se odstěhujete na kopec nad vesnici na "konec světa". Ale pak se člověk podívá z okna na ty kopce, kopečky, louky a lesy...
Pravda nebyla k dostání
Lucie Hlavinková
Zajímavý příběh z 80.let minulého století v Československu vyprávěný patnáctiletou dívkou, která objevuje první lásky, ale taky hrozivé rodinné tajemství. V knize se prolínají běžné problémy náctiletých s problémy tehdejší doby a vše je skvěle vykresleno. Nemohla jsem přestat číst, dokud jsem nebyla na konci.
Krutý měsíc
Jana Jašová
Kniha se skvěle četla, a přestože jsem od půlky tušila, jak to všechno bylo, nemohla jsem ji odložit. Zápletka byla vymyšlená dobře a autorka nám postupně odkrývala všechna tajemství, aby nás neustále udržovala v napětí. Jednu hvězdičku ubíram, protože ne vše mi přišlo věrohodné. Alžbětina matka skončí s covidem v nemocnici, ale Tamara pak klidně odjede ke své matce, která má rakovinu, policie řeší zmizení dítěte, ale objeví se jen jednou a dál už nic. A pak to Ambrobene, vím, že je to profesionální deformace, ale to by se určitě dalo snadno ověřit.
Smutek poručíka Borůvky
Josef Škvorecký
Povídky pro ty, kteří mají rádi klasické detektivky. Některé se mi líbily hodně, jiné méně. Po návratu z Itálie mi vadilo, jak se poručík Borůvka i jeho kolega chovali, ale jinak knize nic nemůžu vytknout. Bylo to pohodové čtení, u kterého jsem mohla v klidu hádat, kdo je vrah. Dávám čtyři a půl hvězdičky.
Zapomeňte na neděli
Valérie Perrin
Další krásná kniha od mé oblíbené autorky. Opět mě bavil příběh s překvapením, které nám Valérie Perrin připravila. Líbil se mi styl vyprávění i charaktery postav. Jasných pět hvězdiček.
Čtvero ročních období v Římě
Anthony Doerr
Podle hodnocení jsem se trochu bála, jak se mi kniha bude číst, ale mé obavy byly zbytečné. Líbily se mi postřehy autora o Římě, svých malých synech i životě a světě. Byla to nádherná kniha, díky které jsem měla pocit, že ten rok jsem v Římě strávila taky.
Příběh Arthura Truluva
Elizabeth Berg
Stejně jako Noc zázraků je i tato kniha takové milé pohlazení na duši. Arthur a Lucille jsou prostě úžasní. Těší mě, že skvělé příběhy nemusí být jen o hrůzách a násilí, ale i o tom, že lidé dokáží být k sobě hodní, a když je třeba, navzájem si pomohou.
