Bubo19
komentáře u knih
Sedm hrobů a jedna zima
Christoffer Petersen
Z knihy jsem trošku rozpolcená. Nečetla se sice špatně, ale rozjezd byl pomalejší a chvíli trvalo, než se autor dostal k případu a politickým intrikám, pak se všechno rozběhlo. Jen závěr mi přišel těžko uvěřitelný. Kladně hodnotím, že jsem se dozvěděla zajímavé informace o Grónsku.
Doktorka z domu Trubačů
Ilona Borská
Na knihu jsem se dlouho chystala a trošku se bála stylu psaní, ale obavy byly zbytečné, kniha mě úplně pohltila. Druhá půlka, která se odehrává v Československu a na různých cestách po světě, je sice tvořena z velké části dopisy přátelům, takže už to není klasický příběh, ale ani to mi nevadilo. Doktorka Vlasta Kálalová - Di Lottiová byla neuvěřitelně inteligentní a odvážná žena. Jak sama několikrát zmínila, byla ženou činu, v Iráku dokonce dokázala založit československou nemocnici.Také byla neuvěřitelně nadaná na jazyky. I přes tragické události, které ji potkaly, dokázala stále pomáhat jiným lidem. Její životní příběh je velmi inspirativní.
"Pamatuj si, každý je sám sobě tvůrcem nebe i pekla, nosí si je ve svém svědomí."
"Život je tak bohatý a mnohotvárný, že je někdy možné v něm najít štěstí a radost právě tam, kde čekáme jen smutek a odříkání."
"Kdybychom všechno pokládali předem za marné, bylo by to se světem moc špatné."
Kočka myši nenechá
Marie Rejfová
Detektivky s Josefínou Divíškovou mě baví, plynou tak nějak hladce a s humorem. Tentokrát se vražda odehrála v místním pivovaru, objevily se nové postavy a každá má nějaké problémy, které jedna z nich vyřeší vraždou. Josefína se opět plete policii do vyšetřování, ale nemusíme se bát, že by ji něco hrozilo, nejhůř tak zlomený podpatek. Když k tomu přičtu její praštěnou rodinu a babiččina moudra o životě a mužích, opět jsem si knihu užila od začátku do konce.
Povídky a příhody ze zadního domu
Anne Frank
První část knihy je výtažkem z deníku Anne Frankové, ve kterém líčí příhody z každodenního života osmi lidí žijících pospolu na omezeném prostoru bez možnosti opustit dům nebo být na chvíli sám. V druhé části jsou vymyšlené povídky, některé až pohádkové, některé trošku naivní, ale ve všech je vidět, že Anne měla spoustu času na přemýšlení a to také dělala. Je z nich cítit její touha být aspoň na chvíli sama venku v přírodě, jen tak si poležet na louce nebo v lese a dívat se na modré nebe. Dalším velkým motivem je touha po rovnoprávnosti, která je nejvíc vidět v poslední povídce, kdy se hlavní hrdinka ptá, proč její židovská kamarádka nemůže žít dál svůj život, tak jako ona, i když jsou obě stejné. V povídkách je vidět touha Anne po šťastném životě, ke kterému stačí, aby si lidé porozuměli a pomáhali si. Některé názory v povídkách jsou sice naivní, ale některé jsou tak vyspělé, že ani nemůžu uvěřit, že je psala čtrnáctiletá dívka. Je škoda, že Anne nedostala šanci napsat toho víc.
A na nebi čekají hvězdy
Lori Nelson Spielman
Kniha se četla dobře, ale čekala jsem od ní trošku víc. Po tragické události v rodině k sobě hledají její členové cestu a řeší i kostlivce ve skříni z minulosti. Kdyby se postavy navzájem vyslechly hned, byla by z románu povídka, ale během dlouhé cesty k pochopení, dovedla i mě kniha několikrát k zamyšlení. Hvězdička navíc za úžasné citáty.
"Znovu začínáš 365x v roce. Říká se tomu půlnoc."
"Když ti život podtrhne koberec pod nohama, vytvoří taneční parket."
Sto zázraků
Zuzana Růžičková
Pro mě hrozně silný příběh ženy, se kterou se život nemazlil. Zuzana Růžičková prožila neuvěřitelné věci, které v knize líčí tak nějak věcně, ale o to víc na mě její příběh zapůsobil. Ještě že se střídaly kapitoly z koncentračních táborů s těma z pozdějších let, protože jinak jsem měla pocit, že je té hrůzy na mne moc. Po dočtení jsem si musela dát od knih pár dní pauzu a jen jsem vstřebávala.
Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
Tentokrát to nebylo pěšky, ale stopem, a opět jsem se nenudila. Na některá místa jsem zavzpomínala a na další mě kniha nalákala. A k tomu ještě povedené ilustrace. Jasných pět hvězdiček.
Čaj s kapkou jedu
Robin Stevens
Super detektivka pro holky. Líbil se mi už první díl. Knihy kupuji neteři jako dárek, a pak už jen čekám, až ji přečte a můžu se do ní pustit já.
Smrtící bílá
Robert Galbraith (p)
Tato autorka prostě umí psát. Bála jsem se, když jsem viděla, že má kniha přes 700 stran, ale najednou jsem byla na konci a ani mi nevadilo, že se vražda udála skoro v půlce knihy. Kromě toho se vždycky těším na hlavní hrdiny Cormorana a Robin, které jsem si oblíbila už v prvním díle.
Paní Grimmová a případ továrníka na penzi aneb Jarní případ
Josef Bernard Prokop
Knihy o baronce Grimmové jsou pro mě pohodové detektivky, kde se člověk neděsí, co se hlavní postavě může stát, ale po "obyčejné" vraždě u poklidného vyšetřování čeká na to kdo a proč vraždil.
Anglické listy
Karel Čapek
Cestopisy mám ráda a Karel Čapek jim dodává svůj osobitý styl a pohled, a to nejen na památky a krajinu, ale i obyvatele.
Bota jménem Melichar
Jana Knitlová
Jedna z prvních knih, které jsem přečetla sama a dodnes skvělá oddechovka při nemoci nebo špatné náladě.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Neuvěřitelně poutavě napsaná kniha o drsném kraji a drsné době. Přestože bydlím nedaleko, o některých historických událostech z této oblasti jsem nevěděla. Z knihy jsem měla často stísněný pocit, ale jsem ráda, že jsem ji přečetla a už se těším na další díl.
Lovec draků
Khaled Hosseini
Skvěle napsaná kniha, často hodně drsná, ale to se u knihy, jejíž děj se odehrává v Afghanistánu dalo čekat. Hlavní hrdina není zrovna příklad kladného hrdiny, takže jsem měla problém se s ním ztotožnit, ale dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací o životě v Afghanistánu, jeho historii a náboženství. A zase jsem si jednou uvědomila, jak jsem ráda, kde žiji.
Skála
Peter May
U knihy je v charakteristice napsáno, že se jedná o detektivní román, ale detektivní zápletka je zde spíše druhotná, zato skvěle popisuje život v tomto nehostinném kraji prakticky mimo civilizaci. Po zhlédnutí cestopisu o ostrově Lewis, jsem úplně viděla hlavního hrdinu, jak se tam jako kluk prohání na kole. Jen některé příhody z dětství mi připadaly zbytečně zdlouhavé.
Island
Jiří Kolbaba
Kniha plná nádherných fotografií. Vyvolala ve mně vzpomínky a také pocit, že bych si dovolenou na Islandu ještě ráda někdy zopakovala.
Nevítaný host
Shari Lapena
Knihu jsem se rozhodla číst, protože mi téma připomnělo oblíbenou Agathu Christie. Příběh naprosto splnil mé očekávání, napínavý děj, ale ne přehnaně hororový, logické vysvětlení a zajímavý závěr.
