burg komentáře u knih
Výzva 2022. No jo, je to sice červená knihovna toho toho nejtvrdšího kalibru, ale ta poklidná kavárenská atmosféra z toho docela sálala, takže jsem nakonec celkem spokojen. Tedy v rámci možností a toho, že tenhle žánr fakt nedávám a narazit v rámci výzvy na jinou knihu, tak po téhle nejspíš nesáhnu.
Když pominu kapitoly Tonyho a Jáchyma Kaplana, což byly více méně výmysly smažek a alkáčů kterým začalo totálně hrabat v makovici (očividně ještě před dobou kdy se na Šumavě usadili a OPRAVDU se někdo pokouší že psa udělat vegana???), tak to bylo vážně zajímavý čtení. Nejvíc jsem se dokázal navázat na vyprávění Romana, Mirka a obou dam.
Jediné co mi fakt vadilo byl asi ten přístup psaní bez začátku a konce, hození doprostřed děje. Asi jako byste šli do divadla, přišli o půl hodiny pozdě a těsně před koncem vás z toho divadla zase vyhodili....
Výzva 2021 - děsně špatně se to četlo. Asi kvůli tomu, jaké jsem na knihu slyšel ódy, jsem měl jiná očekávání. Inu - co čekat když člověk čte jen o vnitřních pocitech jednoho frajera, co dostal chuť na mladý masíčko.
Čtenářská výzva 2021 - kniha do patnáctého místa v některém žebříčku na DBknih. Takže lednové nejčtenější knihy. Ergo: rychle to dočti, než to odtud zmizí :)
Ačkoliv název evekuje mimozemskou sci-fi, případně špionážní thriller ze studené války, tak jsem byl nakonec příjemně překvapen. Kniha se fakt povedla. Na autorku jsem přede dvěma roky narazil taky v rámci plnění výzvy, četl jsem Kříďáka. A kdyby tehdy autorka dokázala dotáhnout do konce příběh a atmosféru příběhu, vypadalo by to asi takhle. Pěkně budované napětí, i když rozuzlení přišlo už někdy na začátku druhé půlky knihy. Zbytek byl příjemný dojezd a vyvrcholení. Sice mírně překombinované a ze začátku jsem se krapet ztrácel v dějových linkách (které jsem napočítal čtyři), ale jinak je to dílo rozhodně povedené.
Parádní četba, která sice vyčnívá nad všechny katastrofické scénáře, ale i tak tomu spousta věcí chybí. Přišlo mi hodně nepravděpodobné, že bude osud světa záviset na jednání a konání čtyř vědců, stejně tak mě nebral ten velmi zrychlený konec. Jinak já to fajn čtení na deštivý víkend!
Výzva 2020.
Chorošný? Brutálně! Musím se pochválit, že jsem se v tom newspeaku ani krapet neztratil a ono to výrazivo docela v kontextu smysl dávalo. Co se příběhu týče, docela mě překvapilo, jak hluboko se mi dostal film viděný naposledy před téměř dvaceti lety pod kůži a do paměti, protože téměř všechny zásadní scény se mi vybavovaly tak, jak se příběh odvíjel před mýma očima. Jen si autor opravdu mohl odpustit ten happyend, ánčto se do toho nějak moc nehodí.
(SPOILER) Nějak se jednoduše nedokážu sžít se základní premisou a to že šestiletý kluk (byť naprostý strategický genius) ovládá planetární armádu místo hraní si s... s čím si to dnešní šestiletá smráťata vůbec hrajou?
Na druhou stranu je to napsáno velmi poutavě, takže jsem se celkem těšil na to, jak bude vypadat boj proti nepřátelům. Snad jen to, že z knížky zbývá stále méně a hlavní bitva (nebo spíš vůbec žádná) "reálná" bitva neprobíhá mi mohlo napovědět jak se věci mají.
Navíc mi nějak není jasné, proč oni piloti obětovaní v poli neseděli taky v nějaký sesli a neřídili své letouny na dálku jako Ender Wiggin?
Tak si říkám, že největší a nejepičtější bitva v dějinách záchrany fantasy zemí je asi za mnou - Tolkien se svojí Bitvou o Minas Tirith jistě promine :) Cestování v čase a prostoru, popis bitvy u Starých Zadků (pardon, u Brenny)... Zakončení celé ságy tak, jak si ho může fanoušek Sapkowského a Zaklínače přát. Jediné, co mi na tom konci vlastně vadilo, byl ten "Deus ex machina" aneb "Geralt vleze do díry zabít bestii, dojde někam, zjistí něco naprosto ohromujícího atd." To prosím ne. Ale zajímavé je, že pro mě byly daleko důležitější konce všech vedlejších postav, než jen těch ze zaklínačské bandy - Iola, Shani, Rusty atd. Slza ukápla nejen jedna a nejen při tom posledním přečtení, ale snad pokaždé, když tuhle sérii dočtu.
Zkrátka a jednoduše: sešij bílé s bílým, žluté se žlutým, červené s červeným a určitě to bude dobře.
Čtenářská výzva 2019 - namlsán spoustou kladných ohlasů jsem si knihu vybral jako jednu z možných okruhů. A asi jsem si neměl o knize zjišťovat vůbec žádné informace, protože mě neskutečně nebavila, napsáno takovou formou a stylistikou, kdy jsem se v ději neskutečně ztrácel (občas jsem jeden odstavec musel číst čtyřikrát, než jsem pochopil, co se tam vlastně stalo...) Zkrátka: do čtení jsem se musel nutit a jak to dopadne, to mi začalo být od půlky knihy naprosto buřt.
Dokonalé. A pak, že to bez těch arogantních zelených zmetků nepůjde! Ač je to knížka velmi útlá, tak na ni dokonce života nezapomenu!
Čtenářská výzva 2019: Teda přiznám se - čekal jsem od toho daleko, daleko víc. Jelikož je post-apo můj oblíbený žánr, ve zcela jasných a zářivých barvách (teda pardon, spíš ve zcela zašlých a oprýskaných barvách s kapkou rzi navrch) jsem si představoval tu hutnou atmosféru říznutou Glukhovského Metrem a mým oblíbeným světem Falloutu (Vaulty místo Sila hmm...) a tak nějak jsem nebyl sto se s touhle knihou srovnat. Celé mi to přišlo mdlé, nemastné a neslané jako polívka z pětkrát vyvařené brahmíní kosti. Teda pardon, to už jsem zase někde jinde...
Příběh celkově neuvěřitelný a nepravděpodobný, děj takový žádný a ten konec vlastně taky ani nebyl. Nebýt výzvy a žánru, tak to popravdě řečeno nemám vůbec chuť a touhu dočítat. Další knihy fakt číst nehodlám.
Holt už jsem asi dost zmlsanej, zablešenej a lehce ozářenej radioaktivní kocour.
Čenářská výzva 2019.
jo jo, zpočátku jsem byl nadšený - naprosto fantasticky hutná atmosféra s prvky mysteriózního thrilleru nepodobná Stephenu Kingovi (a srovnání je tu na místě - střídání historie se současností, děti vs. jejich dospělé verze, děj odehrávající se na americkém maloměstě atd.), ale v prostředku naprostá změna stylu psaní, ze které se vyklubala průměrná detektivka s naprosto podprůměrným závěrem. Čekal jsem od těch mystery prvků něco krapet významnějšího, nedočkal jsem se. Škoda...
Hmm.. tak co vlastně napsat. Pár momentů bylo fakt výborných, celkově oddechové čtení někam na pláž, nebo nudnou odpolední ve fabrice. Vlastně jsem se při čtení bavil a to i přesto, že vím, že za měsíc si ani nevzpomenu, že jsem něco takovýho vůbec četl - natož abych si vzpomněl o čem že to vlastně bylo.
V rámci čtenářské výzvy 2019.
Vlastně ani netuším, proč cestopisy nečtu daleko víc - tenhle je vtipný, krásně napsaný a skvěle se čte. Člověk má hned chuť hodit si sbalenou krosnu na záda a podniknout něco podobně šilenýho.
Ale protože i já už mám taky něco na tomhle světě našlapáno (většinou ve vysokých horách), tak na druhou stranu vím, že víc než častěji si říkám "Proč já sem vlastně lezu..."
Přesto: perfektní počtení!
V rámci čtenářské výzvy 2019... Deníky jsem zaznamenal samozřejmě už v době vydání. V té době jsem je i přečetl, ale dneska se k nim rád vrátil. A pořád je to i po těch deseti, (téměř patnácti??) letech stejná sranda.
Výzva 2024 - kniha jejíž název (či autor) zazněl v seriálu Přátelé.
Příběh samozřejmě znám a věděl jsem, do čeho že se to vlastně pouštím. (Díky bohu za sbírku povídek Vlak do pekla!) Čili se vlastně nutně nabízí srovnání s povídkou. A nějak si nemůžu pomoci, ale v příběhu mi chyběla ta zoufalost Charlieho, když si uvědomil, že se jeho čas velmi krátí. Povídka mě zkrátka zasáhla v plné síle oproti knížce, o které vlastně ani nevím proč jí Keyes napsal. Přesto jsem se ale nemohl na konci ubránit slzám, i když co si tak vzpomínám - konec povídky byl srdcervoucí. Nebo jsem to četl v lepším rozpoložení?
Výzva - Kniha, jejíž postava pracuje v knihovně.
Počítá se vůbec do výzvy, když o Knihovníkovi je zmínka ve zhruba dvou odstavcích? Každopádně - krásně švihlé a absurdně humorné povídání o tom, jak Mrakoplaš ke svému Zavazadlu přišel. A mimochodem jen tak zachránil Zeměplochu před srážkou s rudou hvězdou.
Bohužel tak dlouho jsem se nedokázal do příběhu začíst, až jsem zjistil, že jsem na konci... Jedna z těch, které znovu do ruky vezmu až za hooodně dlouhou dobu.
Výzva 2024 - kniha, která naráz splňuje dvě témata loňské výzvy. Jedná se totiž o knihu, která je součástí série a přitom jí nečtu poprvé. Pamatuji si, že poprvé jsem jí mohl číst tak před patnácti lety, když jsem jel studijně do Amsterodamu (jak příhodné vzhledem k obsahu knihy). A pak ještě několikrát poté.
A také si pamatuji, že mě kniha nesmírně bavila - tenkrát, jako i dnes. Bavila mě stejně tak, jako mě bavil Trainspotting (a snad i ze stejných důvodů). Stará parta nám trochu zestárla, rozhodně se však nedá říci, že s věkem přišla i moudrost. Naopak přišly další způsoby, jak přijít k penězům, jak se jich rychle zbavit, jak bezpracně vyjebat se systémem, se všemi ostatními a jak se jimi nechat vyjebat sám... :)
Já toho Welshe zkrátka miluju!
Výzva 2023 - kniha, která má více jak 5 cz/sk vydání. Co napsat - měla to snad být povídková kniha podivně slepená dohromady jedním nosným příběhem? Bavila mě tak polovina vyprávění (jak vidno nejsem jediný, koho trosečník zaujal) a částečně i ten nosný příběh ze San Quentinu. Zbytek byla pro mě naprostá snůška blábolů a nudy (zejména příběh z Kristových let a z Koreje.
Výzva 2023 - kniha od začínajícího autora. Teda, čekal jsem asi krapet propracovanější dílko. Ne, že by to bylo vysloveně špatně napsané - tedy když pominu tu základní premisu a to, že odsouhlasení kanibalismu by OFICIÁLNĚ neposvětila ŽÁDNÁ vláda na světě (natožpak dané "zprůmyslnění" výroby), tak děj byl ještě v pořádku. Jen ten závěr vyšuměl totálně do ztracena. Točilo se mi v hlavě snad deset různých konců (od zabití hlavní osoby, přes "Fuck the system", až po dnes oblíbené "všechno se to řídí shora, někdo tahá za nitky a žádná nákaza neexistuje". Škoda.
Navíc netuším, jestli je autorka veganka, nebo kýho výra co, případně jaké jiné poselství měla kniha mít, než "netrapte zvířata", ale od omezení a konzumace živočišných bílkovin mě fakt knížka neodradí. Když už, tak začnu protože chci, ne proto, že jsem se to dočetl někde...
PS: původně jsem chtěl dát jen tři hvězdy, ale obálka mě donutila přitlačit :)