Calibra komentáře u knih
18/21 Krátký příběh, přesto je v něm řečeno vše. Kdyby byl byl podán jen v pohledu Báry, neměl by takovou hloubku, jako když se podíváme do nitra její matky. Po přečtení ve mně zůstalo několik otázek, ale zřejmě to byl záměr autorky, ať si každý udela závěr sám.
Moje druhá kniha od paní spisovatelky. Zatímco z Hotylku jsem byla značně rozhozena, Tiché roky se mi moc líbily. Ač to bylo jen takové vyprávění, nijak překvapivé, kniha se četla dobre, lehce a rychle.
9/23 Část knihy která popisuje rok 1993 a mladého Servaze byla moc fajn a říkala jsem si, proč jsem se čtením dalšího dílu tak dlouho čekala. V druhé polovině už to byla taková klasika a závěr se mi moc nelíbil.
6/21 Zase jsem se po nějakém čase vrátila ke Kim a je to vždy hezké čtení s originální zápletkou. Tentokrat se vůbec nevzpomínalo na minulost a musím říct, ze Kim vůbec nebyla protivná!
Skvělá Marsonsová jako vždy. Příběh hezky, zajímavý, rychle ubíhá a dobre se čte. Jen ubiram jednu hvězdu za často se v knihách opakující se klišé - policista jde do “akce” a nemá zbraň!? ????
9/22 Moc čtivě, lehce napsána kniha. Bez větších akcí chytne a nejde odložit.
8/22 Povedené české dílo, možná bych ani neřekla, že je to detektivka, spíš společenský román s detektivnimi prvky, vyšetřování v příběhu moc nebylo, za to byl dán prostor kolem osobního života většiny aktérů, to bylo moc fajn. Oceňuji promyšlenost příběhu a že na konci nezůstanou žádné nezodpovězené otázky. Malinkaté minus je pro mě motiv vražd, čekala jsem trošku větší záhadu s vazbou do minulosti.
Pro mě zatím nejzajímavější díl, už se těším na další. Jsem zvědavá jak se dál bude vyvíjet Rakerův osobní život. Jen prosím Tě, Davide, do příštích dílů si pořiď zbraň a když budeš mít pocit, že je to past a něco tam smrdí, tak tam nelez.... ????
27/21 Audiokniha. Očividně je kniha poměrně utla, protože jsem ji měla poslechnutou docela rychle. Příběhy z Osvětimi jsou samozřejmě vždy smutný a plný emocí, tady jsem měla pocit, ze Lali měl poměrně “štěstí” a jeho přestaly mu procházely, takže to trochu ubírají na věrohodnosti. Na konci knihy se dozvíme, ze je příběh založen na skutečné události. Doslov se mi moc líbil.
Od knihy jsem moc neočekávala, ale líbila se mi. Samozřejmě určité věci mi trochu vadily, ale děj rychle ubíhal. Tak kdy vyjde ten druhý díl...?
Je to taková Keplerovská klasika - příběh dobrý, mírně záhadný, sem tam nějaká nechutnost a plno akčních scén s nesmtelným Jonnou Linnou. Osobní život Joony v tomto díle nedostal tolik prostoru jako v předchozích, ale myslím, že Lazar to napraví. Budu si ho muset přečíst co nejdříve, protože konec u Lovce králíku je opět otevřený...!
Hezká kniha, hezký příběh, skvěle popsána krajina Ölandu, úplně si představuji každou uličku ve vesnicích a každý keřík na alvaru. Postavy jsou taky dobře vykresleny a na konci příběhu mírné překvapení. Jediné co bych vytkla, málo napětí. Do dalších děl autora určitě půjdu.
6/23 Posloucháno jako audiokniha. Jana Stryková čte příjemně. Opět musím říct, že detektivky paní Klevisové, nejsou jen tak nějaké detektivky, ale promyšlené příběhy. V této knize je zajímavé prostředí stájí a koňských dostihů. Postavy perfektně vykreslené.
5/23 Rakera mám ráda, ale musela jsem si ho začít dávkovat po troškách kvůli jeho neozbrojenosti. V tomto díle mi přišlo, ze sice neozbrojeny byl, ale nedocházelo k tolika situacím, kdy byl na nej “nečekaný” útok. Naopak co mi přišlo dost byly z mého pohledu zbytečně dialogy o ničem. Jinak příběh velmi propracovaný, možná místy prekombinovany, ale velmi ctivy a konečně jsme se dozvěděli, co se stalo holcickam.
3/23 Velký klad je 200 stránek. Myšlenky obou hrdinek zajímavé, ale na druhou stranu pro mě nepochopitelné. Čekala jsem velkou romantickou lásku a to jak časem vyprchává a v tu chvíli přijde milenka, ale ani náhodou. Víc než o nevěře bych řekla, ze je kniha o vnitřních démonech snad každé postavy v knize.
17/22 Knihy Michaely Klevisové nejsou detektivky, jsou to prostě příběhy s velkým P. Opět chválím promyšlenost celé knihy a v nejbližší době si ráda přečtu pokračování.
Super, takhle si nějak představuju knihu dle mého gusta. Střídání minulosti a současnosti, nevyreseny zločin, malé městečko a dobre vykreslene postavy. ????
Asi jsem čekala od knihy víc. Neprilnula jsem ani k jedné z postav, vztah-nevztah Wolfa a Baxtrove mi přišel divny a vrah až přehnaně promyšlene docílil svého. Z mě průměrná detektivka s kapkou thrilleru.
Já nevím, dám 4*, ale Lapena mi přijde dost přeceňována. Na to, že to měl být thriller, já tam žádné napětí nenašla. Styl paní spisovatelky mi přijde velmi jednoduchý a ani příběh mě nějak extra nezaujal. Abych jen nekritizovala, musím říct, ze kniha se čte moc dobre a čtenář má jasno v postavách, které se určitě nepletou. Kdybych neměla přehnaná očekávání, byla bych možná spokojenější. Za mě určitě lepší než Manžele odvedle a Někdo cizi v domě...
Angela Marsons umí skvěle a poutave psát. Uvěřila jsem ji i pocity jednotlivých postav. A oproti Němému křiku to vzala trošku z jiné strany, od začátku víte kdo je záporák, nemám to ráda a přesto mi to nevadí. Takže brzy se vrhnu na další díl....