Calinda
komentáře u knih
Perníková chaloupka
Daniela Fischerová
Jako malý prcek jsem ji milovala, skvělá 3D knížka s pohyblivými částmi, trávit čas opakovaným strkáním Ježibaby do pece bylo zábavné :-)
Básně noci / Pět minut za městem
Vítězslav Nezval
Krásná sbírka básní, z nichž nejvíc mě zaujaly Noci, Edison, Signál času, Silvestrovská noc, Cesta a Neznámá ze Seiny. A deset hvězdiček za Tryznu. Poezii jsem nikdy předtím nečetla a jsem ráda, že jsem se k tomu díky jednomu inspirativnímu člověku konečně odhodlala, konkrétně u této sbírky bych o dost přišla.
Tvarytmy
Pavlína Brzáková
Z předešlé knihy Ze mě jsem byla nadšená, tady hodnotím průměrně. Nic se nemění na tom, že pan Dušek je pro mě i nadále zajímavý a pozitivní člověk, že má názory, které donutí přemýšlet a že povídání o jeho pobytech ve tmě mě zaujalo natolik, že bych se nebránila něco takového také absolvovat, avšak kniha jako celek je hodně osobní, je to vnitřní svět pana Duška, vyprávění, které je pro mě někdy těžko uchopitelné, nepřenositelné. To se prostě musí prožít. I tak jsem ráda, že se mi kniha dostala do rukou a beru ji jako příjemný dodatek k předešlé knize.
- Co získáme, když někoho urazíme? Že ustoupí a my zvítězíme? Jaký přineseme užitek prostoru, když někoho zesměšníme? Možná sobě v tom smyslu, aby se nasytila nějaká část naší bytosti, která touží po zadostiučinění. Jinak nejde o žádný přínos, jen o ztrátu citlivosti.
Mistři světového malířství
Jordi Vigué
Krásná barevná publikace věnující se významným malířům a jejich obrazům od vrcholného středověku po avantgardu. Každé dvě tři stránky jsou věnovány jednomu umělci, obsahují stručný životopis, informace, proč a jak maloval, to co maloval a ukázku pár jeho nejvýznamnějších děl s popisem plným zajímavostí, nechybí ani info, kde se v současnosti dílo nalézá. Opravdu úžasná obsáhlá knížka pro každého milovníka výtvarného umění. Potěšil mě i formát, který je vhodný "akorát do ruky".
Frankenstein
Mary Wollstonecraft Shelley
Temný a zároveň velmi dojemný příběh o tom, jak snadno se neuvážené a příliš troufalé rozhodnutí může vymknout kontrole. I když na jeho počátku nebyl zlý úmysl, nakonec zaplatí všichni, i ti zcela nevinní. Knihy s vyprávěcím stylem nevyhledávám, ale tady si stěžovat nemůžu, četlo se to lehce a v podstatě samo. Kdybych se narodila o nějaké to století dřív, pravděpodobně bych se i dost bála, v dnešní době je žánr horor už trochu jinde, ale určitá tíseň a mrazení je z příběhu patrno i dnes.
Miluju postavy z podsvětí
William Seward Burroughs
Rozhovor s jedním z představitelů beat generation o drogách, psaní, pohledu na svět a o tom, jak velmi precizně získával materiál ke svým knihám. Více než z poloviny hovoří o scénách a postavách ze svých knih, takže kvůli lepšímu zorientování by pro mě bylo asi rozumnější si nejprve nějaké knihy od Burroughse přečíst a až poté zvolit tuto útlou knížečku, i tak ale velmi zajímavé čtení.
Tatínek píše paměti
Tove Jansson
Kouzelná knížka pro děti, u které se zcela jistě pobaví i dospělí, takže ideální kniha pro společné čtení. Hlavní postavy mají natolik výrazné a rozdílné charaktery, že si každý rychle najde svého oblíbence, pokud si nezamiluje rovnou všechny. Mě nejvíc bavil ješitný tatínek, ustrašený poděs Kryšánek a salámista Pipla. Musím vyzdvihnout i výborně vykreslené prostředí, pak už stačí jen trocha fantazie a máte pocit, že jste na Mořké harvě taky. Ráda si přečtu i další díly.
Strašidlo se dostavilo přesně ve dvanáct hodin a ohlásilo se trojím dutým zavytím.
„Tady jsem!“ proneslo svým nenapodobitelným způsobem a pokračovalo: „Třeste se, vy smrtelníci, před pomstou zapomenutých kostí!“
„Ahoj!“ ozval se Pipla. „Co pořád žvaníš o nějakých starých kostech? Čí jsou? Proč se o ně nepostaráš samo?“
„Maminka se nás vždycky večer snažila poděsit strašlivými příběhy. Povídala a povídala a nakonec se sama začala tolik bát, že jsme museli být skoro celou noc vzhůru, abychom ji uklidnili...“
Ze mě : cesta Blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška
Pavlína Brzáková
Krásná kniha (i graficky, zajímavé ilustrace klienta z chráněné dílny Rolnička). Jedna z těch, co by si měl přečíst každý. Pan Dušek je nejen výborný herec, ale především moudrý člověk, je svůj, volnomyšlenkář a velký optimista, který přemýšlí o věcech z různých stran. Má dost příznivců, ale i nemálo odpůrců (vadí i to, že chodí bos a jí jednou denně proboha, co máte za problém?). Kniha je plná zážitků a názorů, které nutí k zamyšlení. Jeho postoje k politice, školství, výchově, lékům, alkoholu, drogám atd. vzbuzují hodně kontroverze, z mého pohledu je v nich velký kus pravdy, žijeme v pokrytecké době. Líbí se mi, jak „kope“ za indiány. Jeho zážitek z pozorování goril je fascinující, miluju gorily, to mě dostalo. Jediné, čemu jsem tak úplně neporozuměla, jsou jeho ezo zážitky, mystické věci, které prožívá, ale to ani nemůžu pochopit, protože nejsem Jarda Dušek, tyto prožitky budou vždy čistě osobní. Doporučuji všemi deseti.
„Přemýšlel jsem, co jsou ty gorily zač. Tito záhadní, ohromně silní majestátní tvorové, desetkrát silnější než člověk, a přitom člověku tak podobní, mírumilovní býložravci, kteří vypadají jako humanoidi z nějakého sci-fi, bytosti z dávného hvězdného výsadku. Momentálně je horských goril na planetě prý okolo sedmi set. Lidí je snad sedm miliard. Sedm set bytostí soustředěných na jednom místě planety možná pracuje pro těch sedm miliard. Možná vykonává nezastupitelnou energetickou práci. A přitom jsou nám tak podobné“
Tajný deník Laury Palmerové
Jennifer Lynch
Kniha o drogách, sexu, zvrácenostech, psychických problémech, divokém dospívání... lovím z paměti, četla jsem ji jako teenager. Moje puberta tak divoká nebyla, takže některé pasáže jsem četla s očima navrch hlavy, měla jsem pocit, že čtu něco zakázaného :-) Muselo to být silné čtení, neboť větu "Asi je špatné přát si k Ježíšku kokain?" si pamatuji ještě dnes. A po Tajném deníku Adriana Molea tohle byla přeci jen "silnější káva".
Cesta kolem světa za 80 dní
Jules Verne
Příběh jsem doposud znala jen z kreslené verze v tv, kterou jsem viděla v dětství a moc se mi líbila, mám v plánu se podívat i na tu hranou. Kniha mě zaujala hlavně humorem, některé pasáže a dialogy jsou velmi vtipné - suchý humor, který Vám někdy dojde až zpětně (nebo je problém u mě :-) Nechybí spoustu dobrodružství a akčních scén. Jediný, ale docela významný problém, který s knihou mám, je nepropracovanost a “klouzání po povrchu - prostředí, postavy i jednotlivé události by si zasloužily více vykreslit, popsat, procítit. Akčním scénám tak chybělo napětí, krajina, ač se neustále mění, působí stále stejně jednotvárně a zrovna tak i postavy.Nejsem úplně zklamaná, ale kreslený seriál mě bavil víc.
Cézannův život
Henri Perruchot
Skvěle zpracovaný životopis svérázného a náladového malíře s nevyzpytatelnými reakcemi, který zůstal většinu svého života nepochopen, odmítán a nějakého zájmu se dočkal snad až v pokročilém věku. I tak ho ale úspěch nijak výrazně netěšil, neboť se svými plátny musel být spokojen hlavně on, což byl v jeho případě trochu problém. Mimo jiné mě zaujalo, že "malíř nabízel svá díla každému, kdo přišel a nechával je skoro všude povalovat, stačilo se jen sehnout a člověk nasbíral hromadu Cézannů...", což je vtipné vzhledem k tomu, že Hráči karet se v roce 2011 prodali za více než 250 milionů dolarů :-)
"Věřil jsem, že se dá dělat dobrá malba, aniž člověk upoutá pozornost na svou soukromou existenci."
- Sláva, to jsou nadávky stejně jako chvalozpěvy, nenávist, závist, bláto. Co si tak může myslet Zola o svých starých snech, když si vzpomene na své mládí v Aix, teď, když ho pro jeho dopis Žaluji pohnali před soud a odsoudili, když byl nucen prchnout do Anglie, aby se vyhnul vězení, když byl nucen žít dlouhé měsíce v exilu, když ho uráželi, ostouzeli a vyhrožovali mu smrtí? A sláva, to je také slepota, která pomalu zhasíná Degasovy oči, to je také revmatismus, který ochromuje Renoira, to je i Cézannova cukrovka, jež neúprosně hlodá na jeho zdraví. Sláva je bezzubá stařena s vychrtlými údy a její škleb se podobá šklebu mrtvých lebek.
"Život je strašný."
Pod kupolí
Stephen King
King je mistr ve vypravěčském stylu a umí postavy "oživit", nějaké plochosti či nepropracovanosti se čtenář opravdu nemusí bát. Nejinak je tomu i v této knize, kde mě hlavní záporák a jeho oddaní nohsledi štvali natolik, že jsem do půlky velmi obsáhlé knihy zvažovala, že ji čistě kvůli svému špatnému vnitřnímu pocitu odložím. Jsem moc ráda, že jsem to neudělala, ale i tak jsem měla až do konce občas chutě mrsknout čtečkou o zeď. To je jen další důkaz, že autor psát prostě umí. Další kladné bodíky dávám za originální námět a konečné rozuzlení, které mě nijak nezklamalo.
Teď vás asi zastřelíme aneb Mladá dáma na cestách
Sue Williams
Moc pěkný cestopis složený z různých zajímavých a většinou i dost nebezpečných zážitků jedné mladé odvážné slečny. I když jsou zážitky již staršího data, neubírá to na čtivosti a mohou potkat kohokoliv i v dnešní době. Nechybí rovněž humor a nadhled, který je zřejmě pro osamělého cestovatele nezbytný, neboť bez těchto vlastností by to během pár dnů otočil a utíkal zpátky domů. Bavilo mě to a doporučuji.
Život Vincenta van Gogha
Henri Perruchot
Poutavě napsaný životopis o jedné z nejprofláknutějších osobností v malířství. Jeho život i dílo jen těžko nezaujmou. Není to moje první setkání s geniálním malířem, ale i tato kniha potvrdila všechny předešlé informace, které o umělci vím. Vincent byl sice nesmírně komplikovaný, podivínský, ale zcela čistý, přímý, opravdový člověk, vše, co dělal, dělal vášnivě a s plným nasazením, bez přetvářky, bez kalkulu. Za života zoufalec, nepochopený okolím, který však nezištně pomáhal jiným, kteří na tom byli stejně špatně. Neměl vůbec nic a přesto byl ochoten dát všechno. Toužil po lásce a splynutí s přírodou. Velmi zajímavý byl Vincentův vztah s Gauguinem. Oheň a led. Jejich povahy nemohly být rozdílnější. Na jedné straně chladný, vypočítavý, pyšný a nabubřelý Gauguin, na druhé milující, vřelý, nervní a emocemi zmítaný van Gogh. To, co jednomu chybělo, měl druhý vrchovatě a naopak. Neslučitelné, ale osudové spojení, které vyústilo v tragický čin.
"Smutek bude trvat celý život."
Nečekané variace
George R. R. Martin
Kniha povídek od autora, jehož styl mi výborně sedí, nejvíce se mi líbila povídka Nečekané variace, protože je správně mrazivá až zlověstná, krásně pohádkový Ledový drak a vtipná a originální Zavírací hodina (takové vyústění jsem nečekala). Svou tajemnou atmosférou mě zaujala i povídka Mlhy zrána klesají, jen se mi nelíbil konec. I tak ale doporučuji.
Poslední pád mistra Materny
Václav Erben
Četla jsem kdysi dávno, celou sérii s kapitánem Exnerem vřele doporučuji, z mého pohledu jde o jedny z nejlepších starších českých detektivek. I zfilmování s úžasným Kodetem se povedlo.
Medvídek Pú (20 příběhů)
A. A. Milne
Oceňuji krásné černobílé ilustrace, bavily mě charaktery jednotlivých postav včetně jejich excentričnosti, místy velmi vtipné, místy naopak smutné, zvlášť pokud jde o emoční stav Íjáčka. Asi není možné v dětském věku všemu porozumět, ale i tak doporučuji, neboť se alespoň otevře prostor pro diskuzi. A pokud budete dětem číst, doporučuji dát každému zvířátku charakteristický hlas, a to nejen pro pobavení dětí, ale i pro snadnější rozlišení, kdo vlastně zrovna mluví, neboť to i přesto, že se jedná o krátké texty, není vždy úplně snadno rozpoznatelné. Hezké čtyři hvězdy.
“Váží si Sovy a kdo by si jí taky nevážil, když umí napsat MYSLIVEC, třebas ne správně; ale pravopis není všecko. Jsou dni, kdy ti vůbec nepomůže, že umíš napsat MYSLIVEC.”
Tajná historie
Donna Tartt
Nádherný román! I přes jeho obsáhlost jsem měla za dva dny přečteno, natolik mě příběh pohltil. Je to zvláštní, ale po dočtení mám pocit, jako bych tam byla po celou dobu s nimi a teď se vrátila po tom všem zpátky domů. A bude to dlouho doznívat. Ve zkratce, neboť vše už je v předešlých hodnoceních - je to jednoznačně geniální dílo a před autorkou a jejím vypravěčským stylem smekám, bavila mě každá stránka, užila jsem si každičkou větu. Je sice teprve konec února, ale jsem zvědavá, jestli tuhle knihu letos ještě něco překoná.
Tma
Jozef Karika
Plusové body dávám za začátek knihy a originální téma. Hlavní hrdina byl slušně řečeno ve velkých potížích, které jsem vnímala o to děsivěji, neboť by se skutečně mohly stát. Představa, že jste v zimě na opuštěné horské chatě, daleko od civilizace, hromady sněhu, nepřístupný terén, téměř bez signálu, minimum jídla a dřeva na topení a stane se Vám to, co postavě v knize, je skutečně hrozná. Bohužel, tady mé pozitivní dojmy končí. I přes ty hrůzy, co se v knize dějí, jsem necítila téměř žádné napětí, mrazení, strach, a to je špatně. Troufám si tvrdit, že kdyby toto téma zpracoval skutečný spisovatel, někdo, kdo má bohatou slovní zásobu a dokáže, aby děj gradoval, dalo by se z toho vytěžit opravdu hodně. Tady se to z mého pohledu vůbec nepovedlo, neboť místo gradace děje jsem měla pocit, jako kdyby to hlavní hrdina předčasně vzdal (což bych se ani nedivila), ale společně s ním i autor. Nesedl mi ani styl psaní, který považuji za velmi jednoduchý, nenáročný a i ten měl svůj podíl na nulovém napětí. V momentě, kdy jsem se dozvěděla, co za tím vším stojí, mě kniha definitivně přestala zajímat. Je to má druhá knihy od Kariky (první jsem ani nedočetla) a přesvědčila mě, že do dalších už se pouštět asi nebudu.
P.S. Někdo tady v komentářích zmiňuje, že je to trochu Kingovské, ale z mého pohledu je King právě jeden z těch spisovatelů, co by z toho vytěžil asi tak 1000x víc a čtenáře by postupně, pomaličku napínal až k prasknutí a velkému wow, Karika opravdu není King.
Autobus sebevrahů
Arto Paasilinna
Očekávala jsem milé, lehké, pozitivní a více či méně bláznivé čtení a přesně to jsem dostala. Na Les oběšených lišek to nemá, ale téma je originální, postavy i přes své podivínství či kriminální minulost sympatické a velmi oceňuji, že autor dokázal i tak závažné téma pojmout vtipně a s nadsázkou, aniž by to působilo urážlivě či bezohledně. Prostě Paasilinna. Není pro každého, ale já se vždycky dobře bavím.
