cathyblack komentáře u knih
Jedenáctý případ Lincolna Rhyma mě, coby fanouška starého Jefferyho Deavera a tetování, potěšil. Jako by se spisovatel vrátil do svého starého dobrého já. Kniha mne naprosto pohltila, leč ke konci trošku zaskočila - zrovna ne v tom nelepším smyslu - přesto, když jsem dočetla, cítila jsem takový ten smutek. Zvláštní pocit osamělosti a opuštěnosti. Kde jsou mí oblíbení hrdinové? Kde je sarkastický Rhyme, dobře vypadající Thom, zběsile rychlá Amelie a ne vždy zábavný Lon Selito? /Spoiler/ Tajemný Hodinář? Ze začátku skvělé krimi, alá Sběratel Kostí, uprostřed něco z Deaverovskejch novějších teroristických novelů a na konci? Starý, dobrý a známý... Prostě již dlouho Jeffery nenapsal něco tak chytlavého. Suma sumárum: paráda.
Bohužel kniha nenaplnila mé Jeaverovské sny a tak trochu zklamala. Už samotný název mi lhal, když řval: kup si mě, budu se dobře číst. Ve skutečnosti jsem dlouho čekala, nudila se - než jsem se dostala k něčemu trošku více napínavému, abych zhltla pár stránek v naději,že by už konečně? Kniha měla více slabých míst než těch silných a konec nebyl zas až překvapivý, tak nějak jsem ho uhodla. Tohle nebyl můj Jeffery a doufám, že mi jeho nové povídky zlepší mínění o kdysi nejoblíbenějším spisovateli...
Ty fotografie byly opravdu strašidelné a dodávaly knize tajemnost. Spisovatel, nebo překladatel si dal záležet na tom, aby to bylo čtivé, což tedy bylo. Nakonec to ale nebylo ani tak strašidelné, ani tak napínavé. Přesto svým způsobem zvláštní ikdyž předvídatelné. A i přes toto ne-moc uspokojivé slovní ohodnocení dávám 4 hvězdy, protože mne to zabavilo na jednu celou noc. PS. Těch fotek se opravdu bojím.
Knihu, kterou jsem si dnes koupila a teprve ted k ní čtu komentáře, jsem vlastně ani kupovat nechtěla. Sákryš, doufám, že jsem neudělala chybu, prozatím je to takové "rychlé". Uvidíme jak dále...
Knihu jsem si koupila, protože se mi líbil film. Knihu jsem četla sakramentsky dlouho, než jsem se dostala k těm "zajímavějším" částem a dolouskala ji během několika hodin. Už mám doma druhý a třetí díl a doufám, že Lisbeth nezklame. Protože jsem možná našla mezi hrdiny svých oblíbených knih ŽENU, za kterou se nemusím ani trochu stydět.
Knihu mi doporučila prodavačka v knihkupectví. Ze začátku jsem měla obavy, že půjde o historicky nepřesnou frašku alá Esmeralda. Spletla jsem se, Arnau Estalyon, jeho přátelé i nepřátele mne provázeli po několik dní a dělali můj život o trošku zajímavější. Nakonec jsem knihu zavřela s tím, že alespoň vím, co je to host, kdo nebo co jsou bastaix a viva forum. O nádherné katedrále Santa Maria de la Mar jsem neměla ani potuchy. Děkuji autorovi za vědomostní obohacení zabalené do dojemného příběhu. Možná dopadne vše až moc dobře, ale ja bych svého hlavního hrdinu taky nenechala zemřít....
Nesbo mne Spasitelem zklamal. Knihu jsem četla dost dlouho na to, abych to dokázala. :( Děj se nikam nevyvíjel a až na pár překvapení, mne ničím nenadchla. Dokonce i mistr Hole byl jakýs-takýs podivný, nikoliv ten přitažilivý morous naložený v lihu. Co se týče postavy Spasitele, řekla bych, že zasloužila více vykreslení na úkor popisu ostatních, nedůležitých postav.
Takovým tím starým způsobem roztomilé a vtipné. Řekla bych, že téma je to docela strašidelné. Mixovat lidi se zvířatama? Ooou, téhle budoucnosti se opravdu bojím. :( A to vše v pozadí ruského bolševismu :D.
Během čtení této knihy jsem vypila nejméně 4 plechovky piva nejmenované značky (pomeranč vs. zázvor) a asi tak litr sladké Pálavy. Pakže na mne mí oblíbení hrdinové nemají vliv :-). Co se týče knihy samotné, nebyla přímo vynikající, přesto se četla překvapivě rychle a chvíle, kdy mi bylo zabráněno číst, mi nedovolily netěšit se na večer oslazený kapkou bílého vína ve společnosti zvláštních a leckdy (ne)milých postav.
Kdyby náhodou Nesbovi přeskočilo a odhodil svou dráhu spisovatele dopryč, namísto ní by se z něj stal například sériový vrah, budou mít co v Norsku dělat, aby ho dostali...(Jinými slovy: Vskutku dobře napsaný (IQ) thriller a Harry Hole, přes své nedokonalosti dokonalý hrdina))
Výborná kniha pro všechny majitele koček. Nepopisuje jak se o kočku starat, nýbrž kočku samotnou - poznáte z toho samy, co a proč změnit. Pochopila jsem konečně proč moje číča dělá tohle a proč támhleto. Proč dokáže snést papouška, který se ji posadí na záda ale na obří holubi nadává z okna. Opravdu skvělé okénko do kočičí duše. Odteď považuji svou čičinku za skutečnout osobnost.
Úžasná a zábavná bible pro dámy, které se sebou chtějí něco dělat. (Nejen zhubnout, nýbrž posílit osobnost) Myslela jsem si, bože, zase další rádoby cool-rádce, který by mi měl pomoct přestat si stěžovat, fňukat a něco se sebou dělat. Nu, což, pár minut mu věnuji a hůř to dopadnout nemůže, řekla jsem si. Z pár minut se staly dvě hodiny a já už musím končit, nazout tenisky a trošku to ze sebe vyběhat.
Tahle kniha předčila svou pověst. Slyšela jsem o ní toho spoustu, avšak nic z toho se nevyrovnalo jejímu samotnému čtení. Leč byla zdlouhavá a leckdy se táhla jako horký písek v poušti, podařilo se mi ji přelouskat a zařadila ji mezi nejlepší ze čtených....a navíc, mou velikou životní láskou je Egypt (: (Jinak filmové zpracovaní je také luxusní, hlavně Ralp FInneas coby Almásy).
Kniha se mi moc nelíbila. Přirovnávat Gluma k upírovi byla jen jedna z oprzlých přirovnání, kterých se autor nestítil pouzít. Neudělala mi moc velkou radost, pročež jsem veliký fanda Tolkiena. Nejspíš autor přemýšlel až příliš do hloubky... a nečetl mezi řádky. Je tu také možnost, že jsem já ta, co nepobírá....
Dopodrobna popsaný příběh Anglického zajatce, který si za druhé světové války prošel peklem. Přesto v sobě našel odvahu a rozhodl se vyzkoušet si Židovské peklo, tj. mnohem horší zlo, které si nedovedl ani představit. Strávil v něm jednu noc, přesto ho však i desítky let po válce budily noční můry. Kniha podává šokující zpověď temného zákoutí lidských dějin a přesto si zanechává jakýsi zdravý optimismus. Konec je velice dojemný a nenechá člověka jen tak usnout. Knihu doporučuji všem, nebo alespoň Čechům. Je to snad první kniha, ve které jsem se setkala s chválou, tj. že Češi byli jediný národ, který vyhladovělým zajatcům při cestě (poté i Židům) přes naši zemi, poskytl chleba. Opakuje se to v knize několikrát a já jsem zase o trošku víc hrdá na to, že jsem Čech.
Kniha, stejně tak jakožto první díl, byla naprosto strhující, fascinující a nemohla jsem se odtrhnout od čtení. Farland prostě umí vtáhnout do příběhu. Teda, pokud jsem podlehla jeho kouzlu jen já, tak to bych se opravdu divila....
Kniha je naprosto úžasným kukátkem do dějin české egyptologie. Člověk při čtení knížky necítí, že z něj autor dělá tupce. Někdy ten pocit u těchto druhů knížek mívám. Miroslav Verner si určitě zaslouží stát na piedestálu mého pomyslného žebříčků Čechů, kteří jsou mi vzorem!
Mít doma takový obraz, nepohlédla bych na něj ani náhodou. Umíte si představit samy sebe v Dorienově případě? Zešílela bych pohledem na svou skutečnou podobu, která se vtiskla do obrazu. Knihu řadím mezi nejlepší díla, která jsem kdy četla...ať už byl Wilde jakýkoliv, mám ráda jeho příběhy.
Obsahuje spousty zajímavých informací, kterým vám bude zatěžko uvěřit. Lidé jsou schopni neuvěřitelných prasáren, jen aby uspokojily svoje zrakové choutky. Doporučuji všem, kteří chtějí vědět více o lidech, jako takových.