cérka komentáře u knih
Neskutečně skutečné! U podobných příběhů si často říkám jak jsou ta staletí zrádná. Tady se zastavil čas a já měla možnost poznat náturu, mentalitu a smysl života chasidských Židů 21. století. Sama nedokážu vysvětlit proč mě, jako křesťanku, židovská komunita tak přitahuje.
Kniha mě nejen bavila, ale mi i v mnohém rozšířila obzory. Jediné co bych vytkla je přílišná, emoční a citová, vláčnost. Hold mám raději svižnější příběhy ;).
I když jsem v České televizi s velkým zaujetím zhlédla všechny detektivní příběhy, které byly natočeny na základě předloh pana Sýkory, a velmi se mi líbily, tato kniha je tou první, kterou jsem přečetla. Na Vodníka asi nezapomenu nikdy ;).
Že je pan Sýkora velký sympaťák jsem se přesvědčila na Literárním létě. Jsem velmi ráda, že jsem k jeho četbě přesvědčila i mé literární přítelkyně z Klubu milovníků knih. Ano, knihy pana Sýkory jsou naší další výzvou. Postupně je zdolám všechny ;).
U detektivek mám tendenci nakukovat vždy o několik stránek dopředu. Pomáhá mi to zvládat strach a stres, který prožívám s knižními postavami. Tady to moc dobře nešlo, knihu jsem četla v elektronické podobě, a tak jsem se s dějem poslední povídky ještě nesmířila. Stále to vydýchávám.
Všechno bylo až moc uvěřitelné, skutečné a napínavé!
Doporučuji!
Hledala jsem krátké povídky na dobrou noc a v této knize jsem je našla. Při jejich poslechu na Českém rozhlasu se mi, s mírným mrazením v zádech, nádherně usínalo.
Výborně zpracováno, mohu jen doporučit.
Rudolfínská Praha a Staré židovské město budou mít pro mě navždy své kouzlo.
Tak jsem strávila víkend s Vondruškou a řeknu vám, byl to velmi příjemně strávený čas :). Krásně jsem si odpočinula.
I já se přikláním k názoru, že druhý díl je více „vláčný“ než ten první a i mně chvilku trvalo, než jsem si uvědomila, kdo je kdo a co se odehrálo v předešlém díle (pokračování mám už před sebou, takže tomuto problému se nyní vyhnu) ;). Chování některých postav mi nesedí do dané doby. Nedokážu si totiž představit, jak se z baronky stane uklízečka ;). Každopádně mě moc baví sledovat osudy rodiny Heřmanů a tak autorovi odpouštím všechny přešlapy. Čtu dál.
Tak tady půjdu asi trochu proti proudu. Tak do půlky knihy jsem pana Backmana obdivovala, jak dokáže do tak malého prostoru vměstnat toliko životního moudra, od druhé půlky jsem jej za to samé již proklínala.
Na mě byla kniha až moc filozofická. Zřejmě mám zcela jiný smysl pro humor, než sám autor. Já se moc nesmála, spíš jsem byla smutná. Proč jen teď, naprosto všude a všichni, vyzdvihují páry stejného pohlaví? Jak jsou skvělí a dokonalí… Lepšího rodiče nenajdete! Ááách! Zato současná klasická manželství mohou dospět jedině k rozvodu, nešťastným dětem a bezdomovectví! Bože, kam ten svět spěje!!!
Kniha mi přijde až nesmyslně zamotaná. Záměrem autora zřejmě bylo udržet čtenáře v určitém napětí, ale u mě to nefungovalo. Nutkání k přeskakování odstavců bylo místy až nesnesitelné. Z mnoha důvodů jsem se těšila na závěr a samotné rozuzlení, ale až takový happy end jsem nečekala.
Poznatek z knihy?
Ano, šanci a porozumění máme dát i blbcům. I blbec může zrovna procházet těžkým životním obdobím;)
Mám si prý přečíst Medvědín, prý je lepší ;)
Kniha mi padla do rukou zcela náhodně. Po přečtení anotace bylo mé překvapení o to větší, že po tak obrovském zájmu o tento kraj a bohyně, který vyvolala kniha Kateřiny Tučkové, zůstává tato opomíjena. Vždyť na DK má za dva roky od vydání pouze dvě hodnocení.
Moravsko-slovenské pomezí, Kopanice, mé milované Valašsko a k tomu tak nádherné věnování: „…mé milované babičce Marii, které mnoho dlužím…“
Hned z kraje knihy, na str. 13, mě zarazilo slovní spojení „mísa vypraného prádla“. Asi bych spíše použila slovo koš nebo lavor plný prádla, ale mísa? Začala jsem mít obavy, zda knihu vůbec dočtu.
Jak začít a neublížit? Jak jsem si přečetla v životopise autorky, její celoživotní prací je sbírání příběhů, pohádek, pověstí, lidové slovesnosti a zvyků na moravsko-slovenském pomezí. Kniha je z těchto příběhů poskládána nebo je jimi silně inspirována. Je plná života (ne)obyčejných lidí, převážně velmi silných žen, nositelek tradic, kultury a života na Kopanicích. Bohužel se zde autorce nepodařilo z těchto příběhů vytvořit zcela souvislý příběh a ne vždy do sebe jednotlivé kapitoly zapadají. Při četbě jsem měla pocit, že čtu spíše povídkovou knihu a moc mi chybělo místní nářečí. Ke zdejšímu kraji a lidem patři (problém se srozumitelností by vyřešil slovník či vysvětlivky). Příběh mladé učitelky Anny měl velký potenciál, ale je bohužel nedotažený, kostrbatý a zcela nepropracovaný. Při čtení jsem si v hlavě nedokázala vytvořit jasnou podobu postav, zůstaly jen obrysy. Druhá část, to už je jiný level! Právě vyprávění o Kopanicích mě u četby této knihy drželo, a nepustilo.
Tak a jsem na konci a vím, že pokračování už nebude. Přeci jenom už uběhl nějaký čas od vydání tohoto dílu a pan spisovatel se již dávno věnuje jiným projektům. A to je moc dobře! V nejlepším se má přestat a tady se to téměř povedlo. Proč téměř? Nějak se nemůžu smířit s osudem hlavního hrdiny. Proč jen ty ženy kolem něj mají takovou smůlu.
Také musím souhlasit s RenkaB, těch přešlapů a nesrovnalostí v ději je v tomto dílu trochu moc i na mě. Hvězdičku tentokrát ubírám, ale doporučuji stále. Série se moc povedla!
Kniha mě zaujala a s klidným srdcem říkám "Ano, mě se to líbilo".
Do pěti hvězdiček této knize sice něco chybí (zdá se mi, jako by příběh chtěl někde trochu "učesat" někde zase více rozepsat, jazyk je místy těžkopádný řekla bych "nevypsaný"). Chvilku mi hold trvalo, než jsem si zvykla na slovní spojení, styl vyprávění, ale jakmile jsem si zvykla, v ten moment jsem si knihu zamilovala a přečetla ji jedním dechem.
Bonusem bylo zjištění, že zas tak velká fikce to nebyla.
Na tuto knihu jsem měla zálusk již delší dobu, ale až její nové vydání a čtenářská výzva ji posunuly na vrchol mé "hromádky" knih přichystaných k četbě.
Jak hodnotit? Po celou dobu čtení jsem byla jako na houpačce. Chvílemi velmi čtivé, chvílemi nuda. Téměř celou knihu jsem si říkala, že to budou tak maximálně tři hvězdy. Strašně mi vadilo a rušilo až násilné srovnávání nesrovnatelných věcí se skleněným pokojem. Ovšem konec příběhu mě absolutně dostal a já teď dokonce váhám zda čtyři nebo pět hvězd! Možná je to tím, že v poslední době je válečné téma snad ve všech knihách, ale tak skvěle zakončených příběhů je jako šafránu. Tato kniha stojí určitě za přečtení!
S hodnocením jsem otálela. Doufala jsem, že časem lépe naleznu ta správná slova! Hotýlek, moje třetí kniha od paní Morštajnové a já jsem stále uchvácena a pohlcena osudy lidí žijících v mé době, v mé přítomnosti, v mé hlavě! Bravo! Musím opět přidělit pět hvězdiček, i když ze tří vydaných knih je pro mě v hodnocení "až třetí". Doporučuji!!!
I když jsem čekala malilinko jiný a více "divý" příběh, knihu hodnotím 5*.
Všechny tři dějové linky mě bavily a vůbec mi nevadilo jejich střídání. Musím se přiznat, že bych dokonce uvítala i více dějových linek a tudíž více historie :)
Příběh tří silných ženských hrdinek ve víru různých staletí, které propojuje souznění s přírodou, láska k bližnímu a kouzlo magické moci mě prostě moc bavil. No a ta obálka je prostě nádherná!
Četbu této knihy jsem si opravdu vychutnala do posledního písmene a knihu řadím k velmi zdařilým. Opravdu nádherně zpracovaný příběh, tleskám.
Bonusem je, že se vlastně jedná o pokus přiblížit skutečný život pozoruhodné, nadané, svérázné a na svou dobu velmi emancipované a svéhlavé dívky. A autorce se to podařilo skvěle.
Doporučuji!
Pan Martin Úbl se svým kolektivem odvedli pro Českou republiku a turistiku velký kus práce. Během čtení kterékoliv jeho knihy se nejen skvěle bavím, ale úplně mě "svrbí" nohy, jak by chtěla hned někam vyrazit :) Myšlenka, provedení, nápady, příběhy i humor jsou prostě krásné, skvělé, grandiózní a obdivuhodné!!!
Audiokniha
Jsem v rozpacích nad celou knihou, ale Petra Špalková, která knihu namluvila, za to zcela jistě nemůže. Myslím, že se přednesu zhostila celkem dobře, jen na závěr to chtělo více radosti a života ;)
Divný a rozpačitý pocit mě provázel při poslechu celé této knihy. Nějak jsme si nesedly. Hold podobně laděné příběhy mě nedojímají a ani mi nic nepřináší. Pokud bych knihu četla v papírové podobě, asi bych se usoužila a prohlásila "škoda papíru". Autorka mohla jít více do hloubky, uvést jen pár životů, ale dát si na jejich vyprávění opravdu záležet.
Role knihovnice v této knize mě ovšem pobavila a já ji mohu aspoň použít do čtenářské výzvy 2024.
Nebudu lhát, čekala jsem mnohem hlubší příběh.
Tentokráte je to opravdu velmi jednoduché, milé, odpočinkové čtení na dovolenou (nejlépe u moře v Řecku). S počátku nesouvislé vyprávění, které mi navodilo pocit povídkové knihy, se spojilo v celkem úsměvný příběh s vtipným koncem.
Předešlé knihy mě ovšem bavily mnohem víc, hodnotím tak 3,5*
Z kraje knihy jsem se bála, zda té politiky nebude přespříliš a nebylo. Perfektní pokračování! Opět jsem se od příběhu nemohla odtrhnout, velmi čtivé a neskutečně napínavé. Je opravdu obdivuhodné s jakou lehkostí dokáže autor udržet ve čtenáři napětí a přinutit jej k okamžitému nákupu dalšího dílu :). Pan Archer je výborný spisovatel, stratég a obchodník :)
Kniha na doporučení a zároveň splněná čtenářská výzva. Konečně jsem ulovila ukrajinského autora/ku u které se netrápím nad lidskou hloupostí, nenasytností a utrpením druhých.
Moc povedená kniha! Nádherné ilustrace, milý příběh a spousta zajímavých informací i pro dospěláka ;)
"Čekám na tebe už spoustu let. A teď jsem konečně šťastný. Protože štěstí - to znamená najít ve světě někoho, kdo se ti podobá." KRÁSNÉ!
Konečně jsem se dočkala druhého dílu a .....(vůbec nechápu, kdy se to stalo) jsem na jeho konci.
Pocity? "Wow! Ty brďo! Skvělé! Bože teď to přeci nemůže skončit! Pecka!
Přátelé, já si četbu této knihy neskutečně užila a to podotýkám, nikdy bych nečekala, že mě žánr dystopie tak zaujme. Vše je do posledního detailů promyšlené, děsivě propracované, skvěle vykreslené, čtivé a doslova přichystáno pro třetí díl.
Kritický hodnotím vazbu knihy a velikost písma. Tady se šetřilo na nepravém místě, i mladí lidé trpí poruchami zraku.
K této knize mě přivedla pouze a jen má touha dokončit zdejší čtenářskou výzvu. Zadání: kniha od afrického autora se pomalu, ale jistě stávalo mou noční můrou. Zoufale jsem projížděla všechny možné seznamy a zaručené tipy až jsem našla poklad. Nádherný román o předcích, lásce, černošských dějinách, o osudových zvratech a rodinných poutech.
Vůbec nelituji, je to pozoruhodná kniha. Moc se mi líbil autorčin styl i forma jakou dokázala popsat a propojit (asi) sedm generací jedné, násilím rozdělené rodiny.
Doporučuji!
Tímto jsem položila poslední dílek do mé letošní skládačky. Čtenářská výzva 2022 splněna. Určitě nelituji, vždy takto objevím spoustu zajímavých a krásných knih. Děkuji.
Touto knihou jsem si definitivně potvrdila, že obě detektivní série z pera pana Vondrušky už mi nemají co říct. Jejich četba se pro mne po letech nadšení stala už jen povinností. Už se jen trápím. Historické reálie a duch středověku , které mě u těchto knih vždy moc bavily se zcela vytratily.
Je konec, loučím se a třeba zase někdy u nějaké epopeje nashledanou.
Hodnocení: 2,5*