Česneksmedem
komentáře u knih
Smrtící imitace
J. D. Robb (p)
Detektivka s prvky sci-fi, odehrávající se v roce 2059. Většinou jde ale pouze o androidy pomáhající v domácnosti a některé vymyšlené dopravní prostředky, takže by to neměl být problém ani pro nemilce sci-fi. V knize je jedna dost trapná chyba při vyšetřování. Týká se scény, kdy vrah má sádru na ruce a láká oběť pomocí notoricky známého triku z jiné, neméně notoricky známé detektivky. Jinak to celkem ujde.
Žlutý baron
Jakub Patočka
AB vlastní mimo jiné MF Dnes, Lidové noviny a Rádio Impuls. To už je pořádná mediální síla. O to víc je třeba ocenit osobní odvahu ZV a JP. Musí to být navíc flustrující, když celá tato snaha vyústí v kandidaturu AB na prezidenta. Některé zde popisované aktivity působí veskrze depresivně až beznadějně. Přesto je dobré si knihu přečíst.
Katovny a mučírny
Vlastimil Vondruška
Vzhledem k množství historických materiálů, které musel pan Vondruška přečíst, aby mohl psát své knihy, je vcelku pochopitelné, že to využil i k vydání této jednohubky, která nám však přináší hodně zajímavého a pro mnohé i neznámého, z čehož bych vyzvednul například společné vězení pro muže a ženy, což si asi mnozí z nás jen těžko dokážeme představit, i když jsou mezi námi jistě i tací, kteří si to představit dokáží a možná je to i velice láká. Šlus.
Utrpení knížete Sternenhocha
Ladislav Klíma
Prý groteskní romanetto. Budu tomu věřit, ale dal bych před to ještě absurdně. Je pro mne dost těžké toto dílo rozebrat a trochu mu porozumnět. Řekl bych, že pro autora je daleko důležitější vůle než tradiční rozum. Otázkou je, proč se hlavní hrdina jmenuje Sternenhoch (stoupající hvězda). Ty úlety bych připisoval jeho egosolismu. Pokud vím, tak Klíma rád používal slovo osvobození. Dle závěru knihy dovozuji, že osvobození dopřál i knížeti.
Rozhodně to není oddechová kniha, ale i takovéto je dobré si občas přečíst.
Ti druzí
C. J. Tudor
No, bylo to docela dobré. Jednu hvězdu dávám dolů skrz to nadpřirozeno, díky kterému se ledacos vysvětlilo a také kvůli jedné módní věci, která se bude líbit sluníčkářům.
Na okraji propasti
Bernard Minier
Je to špalek (547 stran), takže pokud byste u čtení leželi a pociťovali bolest na hrudi, nemusí jít o infarkt...
Téma je velice znepokojující. Nepočítejte tedy s tím, že v průběhu čtení nahodíte úsměv od náušnice k náušnici. Citát: „V otevřené a demokratické společnosti je menšina činnější a netolerantnější než zbytek populace, které nakonec vnutí své ideje, preference nebo diktáty, často díky médiím, které upozorní na disproporci a apatii většiny populace.“
Jinak téma moderních technologií nemusí samozřejmě každému sednout. Protože se jim však nevyhneme, je dobré znát rizika. Není to sice nejlepší kousek BM, přesto knihu doporučuji.
Proti proudu
Rachel Caine (p)
Na Gwen toho bylo naloženo tolik, že to by leckdo z nás asi nezvládl.
Jinak ještě o level lepší než první díl. Bylo to fakt parádes!
Sbohem buď, lásko má
Raymond Chandler
Další parádní kousek od RCH. V tomto díle to Phil Marlowe nemá vůbec lehké. Dostává do těla kam vkročí. Je to ale tvrďák. Samozřejmě nechybí šňába (tedy lahodný a zdravý alkohol). K tomu jedna hláška: Podezření zápasilo s žízní a žízeň vítězila. Jako vždycky.
V knihách se často nachází vata, která má občas tu vlastnost, že mám při jejím čtení tlak jak jelen v říji. Kupodivu to v knihách RCH má úplně odlišné účinky. Zde jde například o popis růžového brouka, který se courá po místnosti a já si to nesmírně užíval.
Knihu doporučuji.
Dáma v jezeře
Raymond Chandler
Než jsem začal číst tuto knihu, tak jsem si uvařil kafe, dal do něj lžičku slazeného mléka a navrch nalil blaňu ze skotské. Hned po prvních pár stránkách mi bylo jasné, že si porozumíme a prožijeme spolu pár hezkých chvilek. Phill Marlowe byl naoko klidný jak Méďa Béďa, ale v případě nutnosti ostrý jako samurajský meč Munenori San-mai Tiger Katana a paličatý jak beran. Dámy byly krásné, voňavé a hříšné jak Messalina. Některé navíc odhodlané porušit 5. přikázání.
Naprosto parádní klasická Hard-boiled fiction, která se rozhodně dá číst opakovaně.
Cesta
Cormac McCarthy
Je to na tomto místě 1966. hodnocení této knihy. Pokud bych to převedl na letopočet, tak to jsem byl už docela velký kluk. Asi ve věku jednoho z hlavních hrdinů knihy (možná ještě trochu starší). Jsem opravdu moc rád, že se tato kniha čte, neboť ji považuji za jednu z nejlepších top 5 knih, které jsem kdy četl. Je to síla, mazec, bomba (v tom nejlepším smyslu slova)!!!!!
Nadaný žák
Stephen King
Už je to nějakou dobu, co jsem tuto knihu četl. A pořád mám v paměti to nenápadné a neustálé stupňování tlaku a přeměny kočky a myši v opačné stvoření. Samozřejmě uznávám, že tato kniha někomu nesedla. To je na tom všem to báječné, že jsme každý jiný. Jinak by byl totiž život pekelně nudný. Dovoluji si tedy napsat - bylo to nadpozemsky parádní!!!
Poslední sbohem
Tim Weaver
504 stran, to už je špalek. A špalek je vlastně násilně přervaný život, který má na řezu spoustu kruhů, jenž vypráví zajímavý, ale i složitý život. Podobná je i tato parádní kniha. Počtu stran se není třeba lekat, protože odložení knihy je spojeno s jistými problémy. A problémů se většina z nás chce vyvarovat. Takže čtete, čtete a najednou je závěr, který se snaží vehnat slzu do očí. Skvělý díl!
Osudová cesta
Kathy Reichs
Velká spokojenost. Dvě linky – letecká nehoda a sekta. Ti pánové byli velká hwda. No jo, sekta mocných s velkým guru. Koho mi to jenom připomíná??? Další zdařilý díl od KR.
Tenkrát v noci
Karin Slaughter
Moc je hrozná zbraň a ty úchylky k ní dost často patří. Pokud se k tomu ještě přidá jedna Iqona, pak má okolí velký problém. Musím se přiznat, že jsem si vůbec nevšimnul, že jsou v knize nějaké delší kapitoly. Další výborný díl od KS.
Tulák Jeroným
Benjamin Klička
To je tedy podivná skladba knihy. První povídka se v mnohém liší od zbývajících tří a musím konstatovat, že se mi zdála daleko nejlepší. Asi to bude dáno tím, že zbylé jsou červená knihovna, ve kterých jsou dámy mnohem úchylnější než pánové. Rozhodně se neřídí známým příslovím: „Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě.“.
Vzpomínky Hitlerovy pokojské
Anna Plaim
Chvála by možná zmírnila dojem z této knihy, ale chválit vlastně není co. Bylo to celkem zmatené, některé věty se opakovaly doslovně, jiné jen trochu upravené. Moc nového jsem se nedozvěděl. Možná každý neví, ve kterém hotelu nocoval v roce 1938 Chamberlain, když jednal s Hitlerem o Sudetech nebo v čem Hitler spával. V hodnocení budu tentokrát přísnější než komentující přede mnou.
Bomba pod postelí
Jan Jandourek
Čtením této knihy jsem si způsobil nadbytek kortizolu v těle, které ale samo nevědělo, jestli mám bojovat a číst dál, nebo utéct a s knihou praštit. Byla to totiž totální broskvovina. Na takovouto vyšší úroveň intelektuálních ambicí prostě nemám.
Lovci Půlnoce
Richard Zimler
"Myslíš, že by někomu
mohl chutnat kámen?"
Citát z knihy
Porozumět citátu mohou asi jen ti, kteří knihu četli. Vám ostatním radím jediné – čtěte a pochopíte. Rozhodně to stojí za to!
Královražda na Křivoklátě
Vlastimil Vondruška
Řekl bych, že to je malinko přesolený oběd. Komu z kuchařek a kuchtíků se to ale občas nestane? Navíc mám podezření, že tu průhlednost autor udělal docela záměrně. No a pokud na knize nacházíte něco špatně a pak dáte tři nebo dokonce čtyři hvězdy, tak to je pořád dost dobré.
Jinak Eliška je děsně složitý a protivný individuum.
Žádné stopy
Frederick Forsyth
Žádné stopy – velice dobré, jen ten závěr zadavateli zrovna nevyšel.
V Irsku přece nejsou hadi – pomsta a zmije paví.
Císař – podobnost s legendární knihou Stařec a moře je čistě náhodná. Nejlepší povídka této knihy.
Někdy přijdou dny... - prostě den blbec.
Peníze pod pohrůžkou – pan Nutkin měl po nálezu časopisu jistá nutkání (druhá nejlepší).
Jako důkazu proti vám – nikdy se nenajdou všechny „poklady“.
Výsada – o tom, co je to absolutní výsada.
Povinnost – trošku smutný příběh z francouzského venkova.
Pečlivý člověk – o dědictví a „milých“ pozůstalých.
Profíci – finta falešných hráčů.
Velice dobré a čtivé. Doporučuji.