chaera komentáře u knih
Tak nějak nevím, jaké pocity ve mně tato kniha zanechala. Kdyby se jednalo o opravdový příběh, nejspíš by mé dojmy byly silnější. Je to milá povídka s dobrou myšlenkou, ale takových povídek jsem už četla několik, že to na mě zkrátka nedělá takový dojem jako na ostatní (soudě podle hodnocení). Knihu bych s čistým svědomím doporučila ostatním, ale na 5 hvězd mi to zkrátka nepřišlo. 4/5
(čteno v originále) Tato sbírka se mi líbila o hodně víc, než Milk and Honey od Rupi Kaur, kterou zmiňuje anotace. S básněmi od Atticuse se dokáži více ztotožnit a navíc z jeho veršů sálá tolik pocitů, že mi z toho srdce plesá. Určitě po této knize ještě někdy sáhnu, moc se mi líbila. 5/5
Poslouchala jsem ji jako audioknihu a nijak zvlášť mě nezaujala. Líbil se mi jazyk, jakým je kniha napsána, ale obsah samotný mi moc zajímavý či čtivý nepřišel. 3/5
Knihu jsem poprvé četla, když mi bylo 14 a pamatuji si, že jsem z ní byla naprosto unešená. Nejspíš jsem měla toto dílo nechat v minulosti, ale o 5 let (a můj první vysokoškolský semestr) později jsem se rozhodla dát si re-reading a srovnat své zkušenosti s výškou s Cath. Chyba. Mému nynějšímu já se tato kniha neuvěřitelně příčí. Na jednu stranu jsem se dokázala s hlavní hrdinkou sžít, protože jsem zažívala velmi podobné pocity jako ona, když jsem nastoupila na výšku. Introverze, nové místo, žádní přátelé ani rodina, o kterou bych se mohla opřít. Na druhou stranu je děj neuvěřitelně rozvleklý (i když pořád netuším, co vlastně byla zápletka a jestli vůbec nějaká byla), postavy mění svůj charakter, jak se to zrovna autorce hodí, a posledních 150 stran bylo pro mě čiré utrpení, kdy jsem se nemohla dočkat konce. Hodnotím nakonec 3 hvězdami - pro mladší čtenáře fajn, pro lidi co už mají zkušenost s výškou definitivně ne. 3/5
Tento komentář se snažím napsat již po několikáté a pořád nevím, jak přesně uchopit slova, abych vyjádřila přesně to, co ve mně tato kniha zanechala za pocity. Ještě jsem nenarazila na žádného autora, který by ve mně svým psaním dokázal vyvolat to, co Murakami. Jeho příběhy (alespoň ty, co jsem zatím měla možnost číst) působí tak reálně a lidsky, že si skoro připadám že lezu cizím lidem do soukromí a bezostyšně sleduji jejich životy. Tato kniha má dokonale vykreslenou atmosféru nočního Tokia, spletitost lidských vztahů i jakousi jednoduchost či spíše každodennost běžných lidí. I přes nízký počet stránek mi ale přečtení trvalo téměř celý den, protože jsem četla po kouskách, abych si s sebou pocity ze čtení mohla udržet co nejdéle. Jenže po přečtení nějak nevím, jak se vlastně cítím. Na Murakamiho otevřené konce jsem zvyklá, ale tady se přece jen cítím trochu ošizená a zmatená. K této knize se určitě ještě někdy vrátím. Mám pocit, že při více čteních si budu schopná vychutnat tento příběh ještě více. 4.5/5
Takový průměrný příběh. Pustila jsem se do něj zejména proto, že mi zápletka připomínala film Nerve a já byla zvědavá, jak se s tím autorka popere. Co se týče kladů, tak kniha se četla rychle, měla spád, akci a hlavně - teenageři se chovali jako teenageři a působili věrohodně. Vlastně celá zápletka na mě působila poměrně realisticky, jako něco, co by se klidně mohlo stát. Bohužel tento pocit trval přibližně jen do půlky knihy. Možná mají američané příliš odlišnou mentalitu, nebo jsem vyrůstala/dospívala v nějaké bublině, protože mi jednání postav v druhé části knihy často nedávalo smysl. Zprvu sympatická Kaylee mi po nějaké době začala pořádně lézt na nervy, jako by se vše mělo točit pouze kolem ní a všichni jsou zlí, protože se nechtějí nechat testovat kvůli dárcovství. A ve snaze zamaskovat logické mezery jsou všichni dospělí absolutní ignoranti. Navíc celé to rozuzlení mi přišlo poměrně přitažené za vlasy. Průměrná YA, která se snaží tvářit jako thriller. 3/5
Z Trhliny jsem byla nadšená, proto jsem do této knihy šla s velkým očekáváním. To se bohužel nenaplnilo. Největší kámen úrazu vidím v tom, že mi osud hlavního hrdiny byl srdečně jedno. Ani v nejmenším mě nezajímalo, co se s ním stane, což je u tohoto typu knihy vcelku problém. Jeho charakter si protiřečil, myšlenkové pochody nedávaly smysl a často mě svým chováním vytáčel. Co ale autorovi nemůžu vytknout, je parádní vykreslení atmosféry a dobrý konec. Takové rozuzlení jsem opravdu nečekala, proto nakonec hodnotím 3.5/5
Dny povinné četby už mám sice za sebou, ale Dekameron jsem si už dlouho chtěla přečíst, protože jsem kdysi jednu povídku z knihy četla a moc se mi líbil autorův styl psaní. Povídky se kupodivu četly docela rychle, ale s odstupem času musím říct, že mi zkrátka valná většina z nich splývá dohromady a až na pár výjimek mi jich v hlavě moc neutkvělo. Možná se k této knize ještě někdy vrátím a sem tam si nějakou povídku přečtu. 4/5
Nebudu lhát, fanfikce na wattpadu si sem tam přečtu, protože se přece jen jedná o dobrý oddych nad situacemi, které by se ve skutečném světě nikdy nestaly. Tessa je jako hlavní postava parádní - dokázala jsem se s ní ztotožnit a fandila ji na každé stránce. Kdyby byla celá kniha jen o ní, určitě bych ji hodnotila větším počtem hvězd než 2. Škoda jen, že celou knihu kazil Hardin, který jednak působí nereálně a druhak se mi jeho vztah s Tessou neuvěřitelně příčil. Jestli něco opravdu nemůžu vystát, tak je to klišé bad boy + good girl, přičemž náš hlavní bad boy vlastně není tak úplně zlý, protože pod tou tvrdou maskou schovává citlivou duši romantika. Fuj. Ještě uvidím, jestli dám šanci dalšímu dílu, protože tohle bylo opravdu na 2 hvězdy max. 2/5
Re-reading. Chatu v Jezerní kotlině jsem poprvé četla jako dítě a hned se do ní zamilovala (zčásti jsem záviděla hlavním postavám jejich dobrodružství. I teď, když jsem dospělá, se této závisti pořád nemůžu zbavit.) Foglara mám moc ráda a nad motivy této knihy a jeho stylem psaní se tetelím blahem. Určitě se k této knize ještě někdy vrátím, i po letech se mi totiž líbí stejně jako se mi líbila, když jsem ji četla poprvé. 4.5/5
Řekla bych, že jsem už trochu rozmazlená severskými krimi příběhy, protože jsem po celou dobu čtení cítila, že tomu prostě něco chybí. Kniha je sice čtivá, ale chybělo mi nějaké pořádné napětí a akce. Děj graduje až od druhé poloviny knihy, což je dle mého názoru pozdě. Postavy jsou navíc neuvěřitelně ploché, bez jakéhokoliv hlubšího charakteru. Sem tam se sice objevil nějaký zvrat, který jsem nečekala, ale na thriller bylo těch zvratů žalostně málo. Průměrná detektivka, která nenadchne ani neurazí. 3/5
Do knihy jsem se pouštěla bez jakýchkoliv větších očekávání, takže jsem po přečtení mile překvapena. Zahanbeně přiznávám, že toto je zatím jediná kniha, kterou jsem od autorky četla, ale pokusím se to co nejdříve napravit. Absolutně jsem se totiž zamilovala do jejího stylu psaní. Jednu hvězdu z hodnocení ubírám, protože některé pasáže mi přišly nudné, druhá polovina knihy to pak zachránila. Navíc chválím i pěkně vykreslené postavy. 4/5
(čteno v originále) Po přečtení prvního dílu jsem se hned pustila do tohohle. Příběh Nicka a Charlieho jsem si naprosto zamilovala a ani tento díl mě rozhodně nezklamal. Sladké, milé, člověku to nedá, aby se při čtení neusmíval. Stejně jako u předchozího dílu se i tento čte neuvěřitelně rychle a snadno, takže jsem to měla hned přečtené. 5/5
(čteno v originále) Jednoduché ilustrace, které vykreslují jednoduchý a neuvěřitelně sladký příběh dvou chlapců, kteří si k sobě hledají cestu. V některých situacích jsem se dokázala s hlavními hrdiny ztotožnit, v jiných mi srdíčko plesalo nad vykreslením jejich vztahu. Začetla jsem se opravdu rychle a než jsem se nadála, už jsem smutnila z toho, že je konec. Je to taková milá jednohubka, když si chce člověk odpočinout od reality. 5/5
(čteno v originále) Kočky se hned po slonech řadí mezi má oblíbená zvířata, takže bylo jasné, že si musím přečíst i třetí díl z této série. Lehké, zábavné a v komiksech se najde snad každý majitel tohoto ďáblova stvoření. Určitě můžu s klidným svědomím doporučit všem milovníkům koček 4.5/5
(čteno v originále) Do čtení jsem se pustila hned po tom, co jsem dočetla "Dospělost je mýtus". Tento díl se mi rozhodně trefil do noty více a já se dokázala ztotožnit s více komiksy, než v předchozí knize. 5/5
(čteno v originále) Komiksy této autorky sleduji na sociálních sítích, takže většinu jsem jich již znala. Autorka má poměrně jednoduchý styl kresby a zachycuje převážně známé a pořád dokola omílané situace, ale i tak je na tom něco zábavného a originálního, čím tyto komiksy vystupují nad ostatní. Až zase někdy budu mít špatný den a trable s "dospěláckým" životem, určitě do této knížečky znovu nahlédnu. Moc jsem si toto čtení užila. 4.5/5
Ke knize jsem se dostala náhodou a ze zvědavosti se rozhodla ji přečíst. Upřímně jsem ani zpočátku nečekala, že kniha ve mně zanechá takový dojem. Neuvěřitelně inspirující příběh, který nutí k zamyšlení. Určitě po knize ještě někdy sáhnu, jedná se o jednu z nejlepších autobiografií, jakou jsem kdy četla. 4.5/5
Zatím jsem od Murakamiho četla pouze jeho povídky, takže jsem se chtěla konečně pustit do nějakého jeho plnohodnotného románu. Stejně jako u předešlých knih mě i tady Murakami okamžitě vtáhl do příběhu svým osobitým stylem psaní. Pokaždé, když jsem knihu odložila, jsem se nemohla dočkat až se znovu pustím do čtení. Moc se mi líbilo, jak byly všechny postavy realisticky vyobrazené a některé dialogy jsem si chtěla číst dvakrát, protože se mi ty smysluplné konverzace prostě líbily (v minulém měsíci jsem četla hodně absurdních dramat, takže se nyní na rozhovory mezi lidmi zaměřuji více, než obvykle). Určitě se co nejdříve pustím i do dalších knih od tohoto autora. 4.5/5
Viděla jsem jako první film, takže jsem zápletku znala dopředu, ale to ani v nejmenším nemění nic na tom, že se tato kniha společně s Deseti malými černoušky a Vraždou na Nilu řadí mezi mé top 3 knihy od Agathy Christie. Skvěle propracovaná detektivka podaná v originálním podání (většina knihy je ve formě výpovědí svědků). Určitě se k tomuto kousku ještě někdy vrátím, užila jsem si každou jeho stránku. 5/5