chaera komentáře u knih
Taková rychlá jednohubka, když si člověk potřebuje odpočinout od bichlí. Námět se mi líbil, je poměrně neotřelý a hrdinové v knize jsou sympaťáci. Je to sice horor, ale je to i tak nějak mile naivní, s tím že je příběh vyprávěn očima jedenáctiletého dítěte jsem se při čtení cítila i podivně nostalgicky. Určitě sáhnu i po dalších knihách ze série, celou dobu jsem byla zvědavá, jak se vlastně příběh vyvine. 4/5
Poprvé jsem od autorky četla Hadi a náušnice, tak jsem se pustila i do Autofikce. Hadi a náušnice byla velmi zajímává, místy brutální kniha s nespočtem zajímavých postav. To se o Autofikci říct nedá. Mám pocit, jako by autorka dosadila za hlavní postavu sebe a na jednu stranu se snažila vypadat děsně cool, ale mně po celou dobu čtení lezla krkem. Rádoby nešťastná holčina, která se ale do špatných situací dostává tak trochu vlastní vinou (viz její touha po násilnickém partnerovi) a zároveň se snaží tvářit, jako by jí na tom nezáleželo. Její postoj (nebo snad postoj samotné autorky) k tématu znásilnění (to se v knize objeví hned několikrát) raději ani nekomentuji, to byl hnus. Četlo se to dobře, věty jsou krátké, ale to je tak jediné plus. 2/5
Sex Pistols mám ráda, komiksy taky, ale to bohužel nestačí, abych knize dala vyšší hodnocení. Na jednu stranu se mi kresba líbila, na druhou bylo někdy formátování stránek dost matoucí. Hodně zjednodušený příběh této kapely (to se ale dalo čekat, vzhledem k rozsahu), a vybrané momenty na mě působily tak nějak rozpačitě. Průměr, po druhé už ho číst nebudu. 3/5
Teprve má druhá kniha od tohoto autora, kterou jsem četla. A musím říci, že Hra o tělo se mi líbila více (i když byla oproti této o hodně více naivnější). Moc se mi líbí autorův styl psaní, jenže v příběhu je tolik nelogických děr, že jsem při čtení byla spíše vytočená, než napjatá. Zápletka taky není nijak originální, ale jak říkám, tyto zápory mi vynahradil autorův styl psaní. 2.5/5
Kdybych dostala pade za každý horror, který se odehrává v (opuštěné) psychiatrické léčebně, nejspíš bych nemusela do konce života pracovat. V této knize je ale neoriginální nejen prostředí, ale i zápletka samotná. Opět jsou zde experimenty, téma šílenství, posedlosti - v podstatě je to takový malý knižní bráška Outlastu.
Musím uznat, že atmosféru to má dobrou a fotografie v knize jsou také zajímavým doplňkem. Líbilo se mi, jak autorka popisovala jednotlivé místnosti a dělala to tak barvitě, až jsem skoro cítila zatuchlý pach podzemí. Navíc má nenáročný styl psaní, takže stránky krásně plynou pod rukama a ví, jak ukončit kapitoly, abyste měli nutkání pokračovat ve čtení. Dan je pak nevěrohodný vypravěč, takže sám čtenář netuší, co se vlastně děje a nutí ho to přemýšlet, komu věřit. Ale to je bohužel jen pár pozitiv a negativa značně převyšují.
Celá kniha je plná nelogičností a fakt, že se jedná o knihu pro mládež, neberu jako omluvu pro to, aby příběh nedával smysl. Máme tu postavy, které existují pouze v závislosti na hlavním hrdinovi a nemají život sami o sobě. Pak také dva zaměstnance školy, kteří nemají na příběh moc vliv a vůbec mi neleze do hlavy, že na celém kurzu na ty děcka vlastně nikdo nedohlíží (možná trochu Joe, ale ten má primárně na starosti hlídkování budovy). A ostatní studenti se jen tak mihnou na pozadí sem tam, takže mi chyběla nějaká uvěřitelnější školní atmosféra (jedná se o studenty posledních ročníků na střední a jestli mě práce s dětmi/mládeží něco naučila, tak že by byli bez dozoru jak urvaní ze řetězu.) Autorka se taky celkem brzo vykašlala na Jordana, který jako jediný z trojice neměl pořádnou dějovou linku (jen naznačenou) a konflikty mezi ním a ostatními vlastně nikdy nebyli vysvětleny.
Velmi průměrný horor, ale dám šanci i druhému dílu, protože mě zajímá, jak se příběh rozvine. 2.5/5
Mé první setkání s Colleen Hoover a musím říct, že za mě docela zklamání. V první části mě příběh Lily a Ryleho absolutně nezajímal. Přišlo mi to uspěchané a nerealistické - konverzace byly jak vystřižené ze špatného filmu, absolutně jsem nevěřila, že by takto spolu mluvily dvě dospělé osoby. Ono všechny osoby se chovaly tak nějak afektovaně a jako karikatury, vyjma deníkových zápisů, kde se mi vykreslení postav líbilo více. A nebýt právě těch deníkových záznamů (příběh Lily a Atlase jsem četla jedním dechem), nejspíš bych se nedostala do druhé části a knihu odložila.
Druhá část je o hodně temnější a děj jde tak trochu stranou, aby udělal místo pro pocity a vnitřní pochody hlavní hrdinky. Myslím, že kdyby v takovém duchu byla napsaná celá kniha (zaměření na emoce místo snahy napsat "fantazii", do které se čtenářky mají vžít, jako tomu bylo v první části), bylo by to bezpochyby na 4 nebo 5 hvězdiček.
Abych to shrnula - první část ve mně vzbuzovala nutkání koulet očima. Vztah byl příliš hrr, autorka se nám snaží tvrdit, že se postavy milují až za hrob, ale kromě pár (ne moc kvalitních) postelových scén ta láska nejde nijak vidět. Kýčovité konverzace jdou překousnout jen těžko a dávají smysl pouze v denících (protože která puberťačka s deníkem nemá sklony být dramatická - já ve svých denících doteď mluvím, jako bych byla hlavní postava v coming of age filmu). Druhá část je sice lepší, ale ne zas o tolik lepší, aby zachránila mé hodnocení. 2.5/5
Grafické zpracování je úplná pecka, vážně je to skvělá pastva pro oči. Samotné citáty pak pokulhávají a nebýt pod tímto dílem podepsaný Pewdiepie, určitě by kniha v zahraničí nebyla tak vychvalována. Některé citáty pobaví, většina je nezajímavých, a pár z nich mě nechává nejistou, jestli by se z knihy neměly vyškrtnout. 3/5
Poslední dobou mě to táhne čím dál tím víc k naučné literatuře. Tahle mě okamžitě zaujala svých názvem a i když se nejedná o mé první setkání s Dark Webem, přinesla mi tato kniha spoustu nových znalostí. Kapitoly mají hlavu a patu a co víc, jsou velmi čtivé. Přečteno téměř v rozmezí dvou dnů, tak mě do sebe kniha pohltila. Za sebe mohu doporučit, jedná se o velmi zajímavé a dobře zpracované dílo. 4/5
Nebudu lhát, o Zátopkovi jsem kromě toho, že běhal, vlastně nic nevěděla. Moc se mi líbí styl kresby, příběh pěkně plyne bez hluchých míst, ale asi by se mi líbilo, kdyby komiks šel trochu více do hloubky. Nebo kdyby aspoň měl řádné zakončení, tady mi to přišlo trochu na sílu utnuté. Každopádně je poznat, že Zátopek je opravdu výjimečná a silná česká osobnost a já si příběh o něm velmi užila. 4/5
Hádám, že cílovkou této knihy mají být američtí studenti, kteří jsou zapojeni do dramaťáku. Takže pro mě docela přešlap vedle, měla jsem problém se s postavami ztotožnit a milostný mnohoúhelník, který se postupně odkrýval na mě působil zmateně/překombinovaně - hádám, že hormony třískali úplně se všemi a všichni se zamilovávali do všech. Kresba je pěkná, jako odpočinková četba na jedno dopoledne asi fajn, ale víc kladů knize přičíst nedokážu. 3/5
Velmi milá a odpočinková kniha! Ilustrace jsou nádherné, hlavní hrdinka - Hilda - je sympatická zvídává slečna a navíc se v komiksu objevuje tolik zajímavých postaviček/příšerek. Určitě sáhnu po dalších dílech, toto čtení jsem si moc užila. 4.5/5
Má druhá řecká klasika. Zajímavý pohled na usouženou hlavní hrdinku a její drastické řešení problémů, ale nečetlo se mi to příliš dobře (spíše kvůli jazyka než tématu). Přečteno během ranní kávy, víckrát už se k tomuto dílu nejspíš nevrátím. 3/5
Kniha, ke které se ještě několikrát vrátím, abych si znovu a znovu přečetla její rozhovory. Velmi dobře zpracovaná kniha o "obyčejných" životech lidí v Severní Koreji, velmi oceňuji fakt, že autorka vybrala 7 rozmanitých rozhovorů - jiná sociální vrstva, jiný věk, jiné postavení ve společnosti - a dala nám tak náhled do této země od sedmi lidí s různými životními zkušenostmi. Velmi silná kniha, určitě mohu všem doporučit. 5/5
O feminismu už jsem četla i lepší knihy. Tato se nezabývá přímo problematikou samotnou, místo toho se zaměřuje na "co by kdyby" a spoustu výkřiků do prázdna o dokonalé společnosti (která je dle mého názoru nedosažitelná). Je zde několik dobrých myšlenek, ale jsem z knihy spíše na rozpacích. Nejspíš se k ní budu muset po nějaké době znovu vrátit a znovu si ji přečíst. 3/5
(čteno v originále) Přečteno téměř během jediného dne. U druhých dílů v trilogiích jsem většinou skeptická, protože se často jedná o jakousi "výplň" mezi začátkem a finálem. Jsem ráda, že tady se žádná nepotřebná vycpávka nekoná - naopak, během 400 stran se celý děj posune kvapem dopředu. Tento díl se mi líbil více než první, je zde o hodně více akce a zvratů (autor se nebojí ani drastických změn v postavách, což oproti běžným YA s nezdolnými a nesmrtelnými hlavními hrdiny velmi oceňuji). Já jsem nadšená, už se nemůžu dočkat, až se pustím do závěrečného dílu. 4.5/5
Obálka je úplná pastva pro oči. Příběh samotný už je takový průměr. Jednoduchá romantika, kdy se postavy do sebe zamilují na první pohled (Klára teda možná až na třetí) a na konci je zvrat, snad aby se neřeklo, že se v knize toho moc nestalo. Příjemná oddechovka na jedno dopoledne, recepty u každé kapitoly byly pěkným bonusem, ale za pár týdnů už si na ni nejspíš nevzpomenu. 3/5
(čteno v originále) Kdyby se polovina scén v této knize úplně vyškrtla, byl by to o hodně lepší příběh. Neuvěřitelně rozvleklé (2 celé kapitoly o tom, že se Edward ptá Belly na úplně zbytečné otázky? Co mi je do toho, jakou učitelku měla ve školce nejradši? S dějem to absolutně nesouvisí) a potenciál autorka nedokázala plně využít. Jako návrat do světa Stmívání to bylo fajn (a abych knize nekřivdila, dozvíme se i něco nového o Cullenových), sledování myšlenkových pochodů ostatních skrze čtení mysli bylo zábava, ale nic se nevyrovná původní sérii. 3/5
(čteno v originále) Srdcerváčům jsem okamžitě propadla, proto bylo pro mě čtení této knihy nezbytností (i když by se spíš hodilo číst ji o Vánocích, ale to mi moc nevyšlo). Velmi krásná a smutná jednohubka o mentálních problémech a rodině (zejména pak o sourozencích). Vyprávění z různých pohledů všech sourozenců se mi moc líbilo a v závěru mi málem začaly slzet oči. Krátká novela o tom, že Vánoce nejsou vždy pozitivní. Už mám doma i Nick and Charlie a co nejdřív se do ní pustím. 4/5
(čteno v originále) Tato sbírka se mi líbila více než předešlé autorčiny knihy, možná proto že jsem k ní tematicky měla blíže. Zloba z básní přímo kape, ale abych oponovala ostatním diskutujícím, neměla jsem pocit, že by autorka prosazovala nenávist k mužům či stavěla ženy nad muže. Spíše než zlobu vůči mužům jsem z básní cítila zlobu k momentální situaci ve světě. Zlobu k tomu, že od dob pálení čarodějic uběhla už řádka let a stále nemáme rovnost mezi pohlavími. Zlobu vůči mužům, kteří unikli trestu. Nádherná feministická sbírka, po které určitě ještě někdy sáhnu. 5/5
Scénu uprostřed jsem upřímně nečekala a potřebovala jsem pár hodin na rozdýchání než jsem se vrátila zpátky ke čtení. Japonská literatura má speciální místo v mé knihovně, styl jakým autoři z této země píšou je naprosto fenomenální a i tady jsem si četbu užila (krom již výše zmiňované násilné části). Perfektně vykreslené scény, postavy, napětí se drží po celou dobu knihy. První polovina knihy se mi líbila o něco více, byla více tajemnější, proto hodnotím pouze čtyřmi hvězdami. Určitě ale sáhnu i po dalších knihách autora. 4/5