Chesterton komentáře u knih
Z pohledu dítěte mi ovšem strojené vůbec nepřipadaly;)
Naopak dodnes k nim mám citový vztah:))
Jako děcka nebereme svět ani sami sebe tak vážně:) Kniha je hravá, veselá a svůj podíl na úspěchu mají půvabné ilustrace.
Mám ji doma, ale pochybuji, že jí znovu zkusím....snad na čten.výzvu najdu něco jiného:) Že by to bylo tím, že nejsem milovník Švejka :)? Tento druh humoru mi moc nesedí:(
"Jazyková masturbace pod úrovní mé snesitelnosti" plná pro mě zbytečné vulgarity, násilí až zvrhlosti . . . .smekám před každým, kdo přečetl celé a ještě dokáže vyseknout takové hodnocení jako Garik ;)
O takovéto probuzené emoce úplně nemám zájem:( vystačím si s vlastními:) Odkládám.
Autorův pohled na život mám ráda. respektuji ho i jako odborníka na psychiatrii. V knihách se často opakuje, stejně jako v jiných mediálních projevech, ale na to už jsem si zvykla. Stojí za přečtení jako oddechovka i k zamyšlení.
čef to napsal velice kulantně za mne, to budu používat :)) "kniha je za mou hranicí snesitelnosti". To neurazí a vyhnu se tak hodnocení "odpad", které používám jen opravdu nerada:))
Poslouchám audio......nudí, nebaví:(( možná to není moje téma?? Nebo pomalý rozjezd? Navíc nevím, zda ve mně Petr Oliva, který knihu načetl, nebudí nějaké negativní emoce? :))
Nevím, nevím, těšila jsem se a jsem celkem zklamaná. Zkusím ještě Hedvábníka:))
Znovu příběh na pomezí reality a neskutečna. Zanedbané dítě a učitelka, co mu dokáže dát svou trpělivost, lásku, vynalézavost....
Diky TOREY za zaujetí a nezdolnou víru v lepší příští.
Kniha (audio) mě velice zaujala a bavila. Je to červená knihovna křížená s bulvárem. Zároveň i obrázek jednoho celkem smutně ponurého normalizačního období. Nedávno jsem měla příležitost poslouchat paní Formanovou v živém rozhovoru o její zatím poslední knize a chovám k ní velice smíšené pocity. Je to oběť své doby a na druhé straně - všechna čest, na čem všem se dá vydělávat:)) V jejím životě toho pro mne není moc co by mi imponovalo, ale prodat to fakt umí!!
Viděla jsem skvělý film Láska na kari a omylem jsme si myslela, že jde o knihu, podle které byl film natočen. Nejde. Nicméně je to také kniha inspirovaná pravdivým životním příběhem a lze vyhledat tyto internetové stránky.
Je velice barvitě psaná a opravdu jsem dostala chuť si nějaké jídlo uvařit a už jsem i jeden pakistánský krámek navštívila. zatím jsem zkoušela jen směsi koření.
Asi se ke knize ještě vrátím a třeba o dovolené něco zkusím uvařit.
Oblíbená pomůcka, když synové psali nějaké slohy nebo vysokoškolské práce:))
A stejně jako Radůza - ráda si čtu ve slovnících.
Spontánně radostné a uvěřitelně přesné vidění světa dětským srdcem, které bychom si tak moc přáli uchovat :))
Prostým jazykem napsané nadčasové zkušenosti s Boží blízkostí:))
...avšak to, co se stalo, stalo se pro čekajícího nečekaným způsobem. K podstatě Adónaje náleželo, že se nikdy neopakoval.
....mezi nimi leželo slovo řeči lidské, spojující i rozdělující, kolísavá lávka zábradlí, jejíž prkna jsou uprostřed prasklá....
Vrátila jsem se, abych se rozpomněla, že právě tyto úžasné úvahy na téma komunikace mezi "nebem a zemí", ale i lidmi navzájem , bylo to, proč mě Jeremiáš tolik zaujal:)) Přesně to, co píše Kniper v prvním komentáři.
Kromě dobových reálií mě nejvíc zaujal popis jakoby přirozeně prostého způsobu vnímání Božího hlasu u tohoto statečného venkovského dítěte a její postupná lidská zralost.
Kniha i film se skvěle doplňují, krátkost povídek mě také překvapila, ale spolu se stylem vyprávění je tím zdůrazněn dětsky nekomplikovaný pohled na svět.
Hrabalova poetika mi není blízká, občas hraničí s trapností. Ale neskutečně se mi líbil závěr knihy, kvůli němu to snad stálo za to!
3/1
Přečetla jsem za den na čtenářskou výzvu. To byla výzva - před očima mi ubíhal ten nejhorší americký film:(
Neuvěřitelné. Na druhou stranu velice barvité vyprávění, byť celkem o ničem:)