Chesterton komentáře u knih
Dovolme si rozvíjet v sobě lásku, radost a štěstí. Pozitivní emoce mají v sobě nezastupitelnou sílu, kterou nemůžeme nahradit pouze tím, že se zbavíme "nevhodných" emocí. Zaměřme se na projevy pozitivních emocí - usmíváme se, bavíme se nesmysly, máme radost, přepadne nás něha, pohled druhého nás zahřeje u srdce, je nám dobře.......takové výrazně pozitivní pocity prožíváme všichni.....zanořujeme se do nich jako do vln......důležité je všímat si, kdy je vše normální, všední a každodenní.....
Toto je pro mě hlavní poselství této knihy. Není úplně snadná ke čtení, ale ani super složitá a dá se z ní dobře obohatit ;)
Právě hodlám použít jako "zakládající knihu" naší knihovničky na chalupě. Postřehy z rodinného života se mi líbí, vyzkoušíme nějaké recepty a alespoň bude co číst;)
Kdo zná knihy A.Grüna, tuší autorův pohled na svět a život a nebude zklamán. Tento zkušený mnich, jehož první knihu mám od něho podepsanou z jednoho z prvních veletrhů knihy, se snaží o formu přístupnou dnešnímu člověku. . . . .
Mám obavu, že jsem četla knihy v obráceném pořadí:(( Chirurga až jako druhou, ale i tak jsem si odnesla nevšední zážitek z autorčina mistrovství:) Získala si mě první knihou a asi jsem nekritická v jejím případě, ale první dvě knihy jsou asi to nejlepší co jsem od ní četla. Skvěle ovládá své řemeslo.
I já celkem pohodlná nemikovnice koček z paneláku jsem přečetla a některé povídky mě zaujaly. Tvrdím, že nejmilejší zvířátko v paneláku je kytka:)) ale tahle žena má dar laskavého a půvabného psaní. Jednoduchý styl znám z detektivek a povídky téměř nečtu, ale toto bylo dobré!
Moje první "kočičina", kterou jsem jako ne milovnice koček z nedostatku detektivek přelouskla a byla trochu na rozpacích:))
Mám slabost pro české detektivky (největší pro Michaela Exnera:)) i pro Agathu Christie. "Slovní spojení jednoduchá až sloh gymnazisty", s tím musím souhlasit.
Přesto mě autorka baví natolik, že ji mám celou přečtenou. Jen Ostrov šedých mnichů mi přišel, že by se měl trošku zestručnit nebo "učesat". Jinak se ráda nechávám vést každým příběhem, ne jinak ve Zlodějce příběhů.
Znám to, že audio knize uškodí, mám toto s Petrem Olivou. Jsem opačný případ, autorku jsem si oblíbila od první knihy. Agatha Christie to není, ale na příspěvku sarka45 je vidět nakolik jsou knihy o emocích:o)
Pro mne mají knihy paní Klevisové pohodovou atmosféru a proto jsem si je oblíbila. Přiznám se, že absolutně nejsem milovnice koček a přesto mi přístup autorky byl sympatický. Dejte jí v psané podobě ještě šanci. Poklidné vyprávění o obyčejných lidech je přesné!
Rozumím výhradám a ztrátě motivace triatleta. Starší syn pravil něco podobného po části Rudého kapitána, ale po dočtení změnil názor. I já měla po první knize odstup a kritickou pauzu. Pak jsem zkusila druhou, třetí . . . . a vznikla závislost právě na specifiky uvěřitelný policejní humor a autorův realismus. Stejně tak autorovy přechody mezi socialistickým mládím Richarda Krauze a postupné proměny po "sametu" mi přijdou uvěřitelné až poučné. Samozřejmě nebuďme hnidopichy, nejde o literaturu faktu, ale oddychovou detektivku.
Je temný, je přitažlivý, je až na hraně kam jsem až ochotná zajít ve vztahu k určité míře tajemna a magie, aby to ještě mělo smysl a přecházelo do naděje a pozitivity.
Audiokniha posouvá příběh o stupínek výš svou úžasnou atmosférou:))
Právě jsem shlédla kus Rudého kapitána s poměrně sympatickým hlavním představitelem Richarda Krauze a moc mi to nezkazilo ani nevylepšilo mé představy o světě přitažlivých Dánovek. Určitě patřím k fanouškům autorova syrového, realistického a uvěřitelného stylu!
Vzácný, moudrý člověk se s námi dělí o svou lásku a vztah k rodné zemi, přírodě i maličkostem všedního dne. Laskavé a moc potřebné v dnešním rychlém materiálním světě.
Četla jsem jako celkem mladá a pamatuji si, že si mě autor naprosto získal. Bylo to nejspíš tím, že jsem měla správný věk, ale hlavně dostatek času:)) a ona expresivní vyjádření mi sedla:)) Poté jsem zkoušela některé jiné jeho knihy a zkušenost jsem nezopakovala. Tato je opravdu "úžasná povinná četba", jak píše nickym:))
Ó to musím zkusit "sexy slovenčinu do ucha", zatím znám pouze češtinu z knih.
Jediné čím si DD nehodlám kazit jsou filmy, jinak už jsem si na něho vypěstovala slušnou závislost:))
Bohužel jsem začínala "devítkou v řadě":)), ale musím říct, že snad o to víc jsem si užila návrat do minulosti. Navíc nevím, zda být tato první, zamilovala bych si autorův styl na první dobrou:)) možná by mě politika odradila, nevím. Takhle jsem si knihu fakt užila!!
Ozdobí svým obsahem každou moderní knihovnu. Autor zkrátka umí!!
Náročné, znepokojivé, ale velice pěkné! Spousta podnětů, které si můžeme užít:))
Ráda se inspiruji z komentářů spolučtenářů :)) Obzvlášť když od přečtení knihy uplynul už nějaký čas. Mám ráda myšlenkový svět P. Johnsona.
Pět hvězdiček do křupava orestovaných!!!
Tipuji, že kniha bude přínosná i pro ty, kteří mají vůči dílu tohoto spisovatele výhrady, odstup až averzi. Nepatřím k příznivcům autora a po přečtení části jeho mládí jsem mnohé pochopila : (
Je jasné, že tento muž se potřebuje ze svého života "vypsat". Celkem smutné pro mne jako případnou čtenářku. . .
Předesílám, že nejsem obdivovatelkou pana Vondrušky. Jeho detektivky mají pro mne laskavou atmosféru, trocha historie nikoho nezabije:)) a autor má určitý talent vypravěčský. Malounko mě ruší (někdy méně někdy více) poněkud nespoutaná sexualita, která se na můj pocit prolíná všemi autorovými díly, bez ohledu na vkus a a často i na potřebnost pro dějovou linku. Středověk byl středověk, ale pan autor toto koření občas použije i mimo mísu:))
Tato ovšem, řekla bych, se vymyká ještě úlety v historických nepravdách (jak píše minek) až úletem do stylu Dan Brown. Více úcty k pravdě a historii pane Vlastimile:))