Clara_C komentáře u knih
První knížka od R. Riggse a rozhodně ne poslední. Povídky sic podivných, ale stejně lidských bytostí jako jsme my sami. Možná dětinské, pro mě kouzelné a nenásilně poučné. Nádherné obrázky jen podtrhují celkový dojem z četby. Opravdu zvláštní a milé, už sháním další tituly.
Nenáročné čtení přesně na dovolenou, jedno jestli letní nebo zimní. Časem si přečtu i pokračování, uvidíme jak vyzrála hlavní hrdinka i autorka.
Nebyla to knížka, která se čte na jeden zátah. Ale je skvěle napsaná, lidský příběh bez ohledu na to, jestli jste mafián, kasař nebo nemocný člověk. Každý má svědomí a každý se nakonec snaží o vykoupení. Určitě jsem jí nečetla naposledy.
Díl od dílu jsou knihy lepší. Nicméně konec mi přišel takový náhonem, což je trochu škoda. Ale mám ráda příběhy a detektivky z ostrovů Skotska, takže i leccos odpustím.
Nevšední kniha. Právník je blbec :) Sonda do života v Jeruzalémě, i když žijí zdánlivě v harmonií, velmi záleží na tzv.společenském postavení, koukají se na to jestli je dotyčný Arab nebo Žid, podobně jako soudíme my a nemusí to být pouze s ohledem na původ. Každopádně stojí za přečtení a nahlédnout i do jiné kultury, ač jiné, v mnoha ohledech tak podobné naší. Prostě lidské..
Nemůžu říct, že to byla špatná kniha. Jistě, byla místy naivní až prvoplánová, ale proč čekat od každé knížky nějaká moudra a nějakou přidanou hodnotu? Četla se mi dobře, stejně jako Johana občas bilancuji nad svým životem a jako ona mívám pocity marnosti. Takže čtení této knihy nepovažuji za ztracený čas ☺️
Přečteno jedním dechem. Nic víc, nic míň. Bude chvíli trvat než vše zpracuji a určitě to není naposledy, co jsem Medvědín a My proti vám četla..Citovat z knížky? Nejde to, musela bych jí opsat celou..
Mohla bych napsat, že jsem pachatele odhalila téměř hned co se objevil na scéně, tudíž, že kniha jako detektivka selhala. Ale proč jsem tedy četla a četla, abych jí dočetla? Protože knihy s Kim jsou prostě skvělé a kromě vražd je v nich i něco navíc, takže děkuji a těším se na další případy.
Moje první autorova kniha, nemohu proto, a ani bych nechtěla, srovnávat s jeho dalšími knihami.
Za mně říkám ano, moc pěkná, citlivá kniha, byť chvílemi až neuvěřitelná.
Ale každý máme občas chuť zalézt si do nějaké ulity a Fredrik Welin to skutečně udělal. Ani on však před životem neutekl, i když roky přesvědčoval sám sebe, že je na ostrově sám vlastně spokojený a stačí mu každý den zajet pod led a nechat zmrznout i svojí minulost.
Umírání Harriet bylo jednou z nejdojemnějších pasáží knihy, které mě velmi zasáhlo, protože čím je člověk starší a stárnou mu jeho nejbližší, stává se toto téma citlivější a neuchopitelnější.
Posloucháno jako audiokniha, namluveno p. Třískou. Když pominu slovník mladých, který se od těch dob změnil, klackovitost, vzdor a nesnášení autorit k puberťákům prostě patří a je to stále stejné. Až bude můj syn ve věku Holdena, určitě si na knížku často vzpomenu.. :)
I když není v naší moci změnit to, odkud pocházíme, pořád si můžeme vybrat, kam směřujeme.
Dlouho jsem nečetla tak citlivou knížku.. Dospívání je těžké samo o sobě, o to hůř, když si sebou Charlie nese trauma z dětství zamčené kdesi hluboko v sobě a tím pádem je jiný, divný.. Měl obrovské štěstí na své blízké kamarády. Někdo to štěstí nemá..
Pane jo, pěkně strašidelná představa fungování totalitního světa..
Až při čtení určitých pasážích mrazí..
A že byl hlavní hrdina lehce naivní? No, v takové osamocené době by se každý upínal k jakémukoliv náznaku vzpoury a až pozdě přišel na to, že změnit běh věcí prostě nejde..
Každý by si měl přečíst, už proto, kam se momentálně ubírá naše politika..
Zkraje jsem si říkala, že jsem si asi neměla kupovat druhý díl, ale jak jsem se postupně začítala do propletence vztahů na ostrově a odkrývání minulosti, příběh mě zaujal. Není to úplně detektivka, spíš příběh s detektivní zápletkou, ale mám takové životní skládačky ráda. Paradoxně mě z příjemného toku vyprávění vyrušil pouze Calův výzkum v moři, když zkoušel zda se mohly dva jinak velké a těžké předměty vyplavit na stejném místě, protože jeho závěr neměl stejně na nic vliv :) Ale risknu i třetí knihu a budu doufat, že nezklame.
Mám ráda příběhy ze Skotska a knížka mě nezklamala. Ano, bylo tam víc dějových linek, takže by mohl být někdo zklamán tím, že se odskakuje od jednoho příběhu k dalšímu, mně to nevadilo. Ke konci mě lehce překvapil rychlý obrat, kdy Cal sedí na břehu moře a najednou je svázaný na lodi a netuší, jak se tam dostal, ale to je asi jediná výtka.
A že to dopadlo dobře? Proč ne, nemusí být vždycky všechno špatně
Knížka, hlavně pro dámy, pánové jí asi moc neocení, neboť jejich myšlenkové pochody nejsou zřejmě tak komplikované :) Styl psaní mi velmi vyhovoval, kratší kapitoly o momentálním dění i myšlenkové pochody matky tří dcer, každé jinak zralé a obroušené jak výchovou, tak životem.
Moc zajímavě pojatá sonda do jedné rodiny napříč generacemi, aneb geny prostě nevyčůráte :)
Moje první setkání s cestopisy pana Zibury. Určitě ne poslední, děkuji mu za jeho optimismus. Celou knihu se mi honilo hlavou, jak by obstáli Češi coby národ hostitelů a neubráním se jisté skepsi. Každopádně milá a vtipná knížka a už se těším na další.
Nemůžu dát špatné hodnocení knize, jejíž poslední třetinu jsem doslova hltala. Ani já jsem se tedy nevyhnula určitým rozpakům, vadily mi tam zbytečné vulgarismy a občas nelogika, nicméně to, že čtu příběh, jehož určitá fakta si ověřuji na google, písnička od skupiny Zrní, moje snaha odlišit realitu od fikce...Nene, i když je jistě Tribeč nádherná krajina, na dovolenou pojedu raději jinam :)
Krásný příběh, který dojme a zaujme. Ovšem trvalo mi, než jsem se popasovala s životopisem autora a pochopila, proč zrovna on napsal knihu o indiánech. Nejvíc souhlasím se zde již uvedených názorem, že chtěl poukázat hlavně na to, jak jsou jiní a že patří do lesů a do hor mezi divokou přírodu. Jenže si říkám, že díky tomu mají mnohem bohatší život než my, bílí, kteří se pachtíme za tak lacinými cíly..Bráno paušálně, vyjímky existují všude :) Takže přes další autorovy ne úplně dobré skutky, musím mu poděkovat, že kniha dojmula a zaujmula, i když jeho cílem bylo možná něco úplně jiného, těžko říct..Nemůžu si stále srovnat, že tolik příkladných myšlenek a postřehů o životě a souznění napsal takový rasista..
Za mě překvapivě dobrá knížka. Bavily mě jednotlivé kratké kapitoly vyprávěné pokaždé někým jiným ze čtyř hlavních aktérů, jejichž osudy se zajímavě protnuly. Druhá polovina knížky mě doslova pohltila, vážně dobré čtení. A na to, že je to autorčina prvotina, tak smekám.
Na to, jak jsem se na tuto knížku těšila, mě zklamal dost jednoduchý až rádobydojemný příběh s předvídatelným koncem. Nejlepší pasáže byly ty o vlcích, to nepochybně, můj velký obdiv mají všichni ti reální lidé, kteří se vydají do divočiny studovat chování zvířat, aby nám, ne tolik odvážným a vzdělaným předali svoje poznatky a zkušenosti, byť za cenu ztráty svého soukromého života, právě proto mě asi samotný příběh Lukovy rodiny nijak nezasáhl, bohužel.