Clara del Valle komentáře u knih

Moc textu a málo kreseb. Pořád platí to, ce jsem napsala o druhého dílu, podle mého názoru je autorova síla v především v kresbách a čím je méně textu, tím lépe. Pořád beru autora především jako úžasného ilustrátora.
Hodně pobavil úvod knihy, kde se Víl s Čendou zkouřili :-))

1 18.04.2015

To je prostě super čtení :-))) Jsem nadšená, už dlouho jsem se tak u knihy nepobavila. I když pointa je mírně řečeno praštěná, tak mi kniha ohromně kápla do noty.

1 11.04.2015

Dojem více než rozpačitý :-( Kniha má dle mého názoru nevhodně zvolený název evokující detektivku. Jde o popis osudů jedné ženy na pozadí událostí minulého století. Kniha ukazuje, jak hrůzný a nemorální režim křivil lidské charaktery a hýbal lidskými životy. Hlavní hrdince jsem z počátku držela palce, její start do života nebyl šťastný a její dětství vhánělo slzy do očí, respekt budil její statečný boj o vzdělání, které jí nebylo umožněno, ale epizoda manželovy nevěry v Leningradě /konkrétně rozlučkového večírku s milenkou/ můj pohled na ní změnila, od té chvíle mi byla silně nesympatická až protivná. Nechce se mi věřit, že by se někdo, kdo není evidentně nepříčetný, takto stavěl k partnerově nevěře.
Ke konci jsem už jen listovala, chtěla jsem vědět, jak to bylo doopravdy s její matkou a závěrečná pasáž je asi největším zklamáním. Zdálo se mi, jako když autorka chce knihu stůj co stůj ukončit, už toho má taky plný zuby a tak prostě posadila hrdinku do archivu, aby se vše rychle vyjasnilo za banálních výkřiků hlavní hrdinky typu "já to věděla" "google" "facebook atp. Knihu hodně devalvuje neumělý, stylisticky neohrabaný a kostrbatý jazyk, skoro se ani nechce věřit, že autorka se živí psaním. Za mě je kniha prostě zklamáním. Jen si představuji, jak by asi vypadala, kdyby se tohoto zajímavého tématu chopil někdo, kdo skutečně psát umí a nezahltil jí množtsvím banálních přímých řečí a plochého bezobsažného popisu.

5 10.04.2015

Po Volání Kukačky zklamání, dočteno vpodstatě silou vůle. Nebýt to dílko JKR, tak po tom neštěkne pes. Ze začátku se to četlo dobře, ale pointa je překomplikovaná a nevěrohodná a to ani nemluvím o ústředním motivu - knize Bombyx Mori - ta se jeví jako naprostý nesmysl. Většina postav románu jsou totální mentálové, Cormoran furt kulhá, Robin se plácá ve svém vztahu... o co, že se v příštím díle se snoubencem rozejde? Nene... tohle se moc nepovedlo:-(

16 01.04.2015

Celá šumavská série je mimořádným vydavatelským a badatelským počinem pana Roučky. Tleskám a smekám zároveň, dovedu si představit ty nekonečné hodiny hledání a bádání. Škoda, že první dva díly jsou již nedostupné, zasloužily by si dostisk, protože zájem by byl.

25.03.2015

Po Kazateli, ke kterému jsem měla velké výhrady a dočetla ho prakticky silou vůle, se opět k autorce vracím, jakkoliv jsem se zařekla, že už jí číst nebudu. Žít v přímořském městečku Fjallbacke bude zřejmě dobrý adrenalin, morduje se to tam o stošest :-)) A nejsou to vůbec banální vraždy, ale překomplikované vraždy s kořeny v dávné minulosti... to je u autorky asi mustr, podle kterého jede, nedej bůh, aby kořeny nějaké vraždy hluboko do minulosti nešly. Konečné rozluštění tohoto příběhu /myslím ten trojspolek atd./ je prakticky totožné jako u Andělíčkářky... jako přes kopírák, také jakýsi spolek ... proboha, to autorce docházejí nápady?
Nicméně je to čtivé, ne že ne, tento příběh se četl dobře, také tam zatím nebylo moc rušivých elementů ze života týmu policistů, oproti dalším příběhům.

1 02.02.2015

Velká škoda, že si autorka neujasnila, jaký žánr vlastně píše :-( Od prvních stránek, které mimochodem slibovaly celkem solidní příběh s "duchařskou" tématikou to přešlo do žánru detektivky. Až sem dobrý... i to záhrobí mi přišlo zajímavé, nicméně postupem času příběh začal ztrácet na tempu, přibývalo nelogických momentů a tlačení na pilu /žebračka, letuška, výloha s rostlinou... je toho víc/. Autorka začala ztrácet dech, styl začal být plytký, věty jednodušší a banálnější, polopatické vysvětlování skutečností.. Největsí průšvih nastal po příjezdu na ten "tajemný" ostrov , kde se celý děj proměnil v nejupocenější romantiku /milí domorodci hýčkající cizince lázní, mísami čerstvého ovoce a nádhernými hostinami atp./. No... zkrátím to... nedočetla jsem. Škoda toho času.

2 19.01.2015

Po Andělíčkářce zklamání. Je to stejné jako Andělíčkářka, na jedno brdo. Autorka má zřejmě jedno schéma podle kterého jede. V Andělíčkářce jsem psala, že jdu do dalších knih autorky, ale už další číst nebudu, budu hledat někoho originálnějšího.

2 15.01.2015

To bylo dost dobrý! Začala jsem odpoledne a skončila dlouho po půlnoci rozhodnutá nejít spát, dokud nezjistím, jak to bylo.
Z počátku jsem knihu chtěla odložit, nesedělo mi příliš velké množství postav, ve kterých jsem se špatně orientovala, navíc některé dějové linie /detektiv Martin a jeho těžce nemocná žena, problematická tchýně, problematika přistěhovalectví a obvinění Johna/ jsou z mého pohledu vysloveně nadbytečné. Příběh mne nakonec úplně pohltil. I přesto srážím jednu hvězdičku za velmi překomplikované a až patetické rozuzlení, které mi hodně připomnělo Vraždu v Orient-Expresu. Jak se příběh schyloval k konci, dalo se vcelku čekat, že rozuzlení bude přesně v tomto duchu, to už jsem celkem přesně uhádla roli manžela Ebby a také, kdo je vlastně Ia.
No nic... jdu si vypůjčit další knihy této autorky :-)

3 03.01.2015

Nejmilejší a nejoblíbenější ze všech Čechových knih.

2 30.12.2014

Také lehké zklamání. Připadá mi, že autorovo umění a kouzlo je především tam, kde je minimum textu a celá poetika vychází z obrázků. Alespoň tak moc na mne zapůsobily ostatní knihy jako O klíči, O mráčku, O čertovi, první Čenda, Dědečkové atp. Tady mi více textu vysloveně vadilo, dle mého dlouhé textové pasáže ani nejsou potřeba, autor bohatě vystačí se svými nádhernými obrázky a zbytek je na čtenářově fantazii.

1 29.12.2014

Nádherná kniha, srdcovka. Přečtěná už dvakrát, rozhodně ne naposledy. Miluji postavu Clary.

K příspěvku pode mnou... stačí se podívat, kdy bylo napsáno Sto roků samoty a kdy Dům duchů. Ne nadarmo je Isabel Allende někdy obviňována z plagiátorství Márquéze, její styl vypravování je opravdu hodně podobný, hlavně v této knize, ta je chvílemi psaná skoro jako přes kopírák. Přesto v mých očích to hodnotu knihy nedevalvuje. Jen mi přijde jako totální hloupost napsat, že místo Márquéze by se měla učit Allende.

5 25.12.2014

Příliš velké očekávání a lehké zklamání. Kniha nás /mne a sedmiletou dceru/ neoslovila. Navíc se mi hodně nelíbí bizardní ilustrace.

2 25.12.2014

Knihu jsem četla už dvakrát, pokaždé mimořádný zážitek ze strhujícího vyprávění.

19.12.2014

To se nedá, škoda času ,který jsem tomu věnovala, to je zajímavější si číst telefonní seznam než toto :-(

Informační hodnota této knihy je pro mne na úrovni bla-bla-bla.

Hodně drsná detektivka. Dobře se čte, ale její výsledná pointa zanechá smutek na duši.

2 16.11.2014

Asi nejkomplikovanější knížka, jakou jsem kdy četla, od poloviny jsem se začala ztrácet, od strany 600 jsem to chtěla to vzdát, ale bylo mi líto času, který jsem tomu věnovala, dala jsem to silou vůle. Pritom začátek byl parádní, zajímavý a velmi poutavý. U mne bohužel zklamání.

1 09.11.2014

Skutečně vynikající špionážní thriller na pozadí reálných geopolitických událostí. I když to občas malilinko drhne /např. nejlepší zpravodajský agent skočí na lep rafinované vražedkyni, která rozsype obsah kabelky na podlahu a on se sehne, začne ho sbírat a ona mu mezi tím vypne kameru :-))nebo hned nepozná, že částka výhry on-line loterie je zárověň vstupním kódem do systému, na který netrpělivě čeká atp... je tam ještě pár takových nelogických pochybení/ i přesto je to jedna z nejlepších knih v daném žánru, jaké jsem kdy četla. Brilantní, napínavé od začátku do konce, strhující vyprávění hlavního hrdiny. Navíc otevřený konec dává tušit, že bychom se mohli dočkat pokračování /Ingrid?/.

2 20.10.2014

Srdcovka... jako by autorka psala o mně samotné. Naprosto stejné pocity, myšlenky, zkušenosti, úplně jsem se při čtení jednotlivých epizod tetelila blahem.

5 02.10.2014