hanka_reading komentáře u knih
Petra nám přináší otevřenou zpověď o jejím vztahu s Annou a o dalších závislostech. Je to čtivé, ale zároveň děsivé.
Tuhle knihu teď můžete celkem často vídat v instragramovém světě a proto jsem ráda, že jsem si ji taky mohla přečíst. Moc si vážím autorky za to, že šla s kůží na trh - málokdo svoje problémy takhle zveřejní. Neumím si představit něco takového prožívat a ještě o tom psát. Nevím, jestli mě děsila víc anorexie nebo toxické vztahy. Nevěřila jsem svým očím, co všechno Petra strpěla. Klobouk dolů, Petro!
Nechápu, že vlastní matka neviděla, co se děje s její dcerou. Kniha ve mě vyvolala spoustu emocí - spíš těch negativních. Je to silný příběh, který vás v klidu rozhodně nenechá.
Tuhle knihu by si měli přečíst fakt všichni bez rozdílu věku, ať si uvědomíme, co se může stát a kam až to může dojít.
Díky za recenzní výtisk a hodně štěstí, ať se všechno daří podle Vašich představ!
Další kniha, která byla pro mě spíš oddechová a na odreagování. Nicméně je čtivá a doporučila bych ji spíš čtenářům YA. Líbilo se mi prostředí univerzity, kde se děj odehrává.
?ĺMusím říct, že kniha byla pro mě příjemnou změnou. Řadí se mezi horory, ale tak děsivá nebyla. Je ale čtivá a zajímavá. Hodně se mi líbily obrázky v knize, které byly příjemným zpestřením.
S Danielou prožíváme její dětství, resp dospívání, její odvahu a odhodlanost starat se sama o sebe - vlastně jí ani nic jiného nezbylo. Často byla bez jídla i bez topení. A přeci díky Cyrilovi dokázala přežít. Poté sledujeme současnost a její cestu za rodinným pokladem. Ani ta nebyla jednoduchá a mnohdy se dostala do ohrožení života.
Kniha byla čtivá. Více se mi ale líbil děj válečného období. V popisu současnosti jsem si občas říkala, jestli to takhle vůbec mohlo být. Ale z dosluvu vyplývá, že kniha je inspirována skutečnými příběhy. Pokud tedy máte radi válečné romány trochu jiného ražení, určitě sáhnete i po této knize.
Laurel, agentka FBI, jede vyšetřovat vraždu do rodného kraje, protože podezřelým je její strýc Carl. Rychle ovšem přibývají další mrtví a dokonce někdo útočí na její osobu. Součástí vyšetřovacího týmu je i ranger Huck, který ji není lhostejný, jak postupně zjišťuje a který je taky chvíli mezi podezřelými.
Laurel se uklidňuje pletením dětských bačkůrek - to mi k ní nějak moc nesedělo vzhledem k tomu, že je drsná vyšetřovatelka.
Kniha je hodně čtivá, ale místy se mi zdálo, že se málo věnuje vyšetřování. Ale i tak stojí za přečtení.
Nel a Gavon jsou dokonalý pár - ona oblíbená seriálová herečka, on úspěšný sportovec hrající baseball. Nel se přichomýtne k demonstraci a stane se tak obětí útoku smrtícím virem. Jako jediná útok přežije, ale ne tak docela bez následků. Nejen že se jí změní vizáž, ale navíc získává vlastnosti, které by jí leckdo mohl závidět. Nějakou dobu je v karanténě, ale během několika týdnů se vrací domů. Nic ale není takové jako dřív.
Nel je klidná žena, která nemá ráda zbraně a násilí. Proto ani nedokáže využít, resp. zneužít, její nové schopnosti a dovednosti. Snaží se sžít s novým životem, ale jde to jen těžko. Ztrácí své blízké, o kterých si myslela, že jim může věřit a spolehnout se na ně. Musí být neustále zavřená doma a pod dohledem, protože z ní mají lidé strach - bojí se, že by je mohla nakazit. Postupem času ale začne chodit ven a je jí jedno, jak na ní okolí hledí.
Knížka mě velmi mile překvapila. Řadí se mezi scifi, které víceméně nečtu, ale úplně mimo realitu pro mě nebyla. Nel mi byla sympatická, uměla přemýšlet a byla rozumná. Svůj nový život nakonec přijala a to jsem u ní oceňovala. Líbilo se mi, že Nel začala používat svoje nové schopnosti pouze s dobrým úmyslem a nezneužívala jich, jak by to udělala většina lidí. Nesmím zapomenout zmínit také milostnou linku, která je důležitou součástí. No a ten konec? Doufám, že další díl bude k mání co nevidět.
NEL zahajuje novou sérii HRDINKY BUDOUCNOSTI a už teď jsem zvědavá, jaké bude pokračování.
Malvína studuje na Oxfordu, ale z důvodu psychické nemoci přijíždí ˇ do rodného městečka na Moravu. Vtipně a s nadsázkou popisuje svoji rodinu a tamější život.
Knihu jsem četla díky tomu, že získala ocenění Magnesia Litera za humoristickou knihu. Musím říct, že mě mile překvapila - nějakou větší dějovou linku v ní nenajdete, ale na odreagování super záležitost. Pokud máte rádi Ariatokrastku, bude se vám líbit i tato kniha.
Pěkně zpracované téma o ztrátě paměti a manipulaci lidí. Obzvlášť druhá půlka byla velmi čtivá.
Moc mě mrzí, že se o knize nemluví. Je přitom skvělá a čtivá, plná emocí, ale taky bezmoci a nespravedlnosti. Přitom se tohle může stát komukoliv. Ač situaci nikomu nepřeji, v knižním zpracování ji doporučuji!
Tato kniha je pro mě prvním větším setkáním s touto nemocí, s jejími projevy a pocity takto nemocných lidi. Rose zvládá svoji nemoc díky zamilovanosti, ale věřím, že bez tohoto rozptýlení to musí být stav nemocného člověka mnohem horší. Na celý příběh jsem se začala dívat trochu jinak po přečtení autorčiny poznamky. Jsem ráda, že jsem si knihu mohla přečíst a více nahlédnout do myšlení lidi s poruchou příjmu potravy. Také děkuji autorce za možnost účastnit se štafety. Jen škoda těch několika překlepů v textu.
Líbilo se mi, že se jednalo o konkrétní případy, se kterými jsme se seznámili od nahlášení případu až po jeho vyřešení.
Ve volném pokračování Naďa zjišťuje, že život v Dalmácii je něco jiného než ne co je zvyklá, budoucí manžel vlastně není takový, jak si myslela a zkrátka myšlení lidí a celkově život a kultura jsou jiné. Je dokonce nalomená, že svatbu zruší a vrátí se do Prahy. Dokonce odjede a sama si není jistá tím, co chce.
Tento díl se mi nezdál tak vtipný, ale je spíš o porozumění dvou rozdílných kultur a o tom, že láska hory přenáší.
Ještě mě čeká další volné pokračování a jste tedy zvědavá, jak příběh dopadne. Chcete-li se tedy navnadit na letní dovolenou, jsou knihy této autorky pro vás ideální.
Etty a Dorothy, sestry, které jejich matka jako malé děti odvede do sirotčince. V 15 letech odtud odchází, Dorothy jako starší dřív. Blíží se ovšem válka, ale naštěstí stihne odejít i Etty. Holky bydlí spolu a vzájemně si pomáhají. Jejich sesterské pouto je tak silné, že dokážou zvládnout cokoliv - hlavně když jsou spolu. Zažíváme s nimi jejich partnerské vztahy, jejich šťastné chvilky, ale i ty nepříjemné. Ví, že se na sebe mohou spolehnout za všech okolností a to jim dává sílu žít.
Čtení to bylo zajímavé, mnohdy smutné díky okolním událostem. Milovníci historických románů budou určitě nadšeni.
Je to krásný, vtipný i dojemný příběh o vztahu otce a jeho dcer plný smíchu a emocí - těch hezkých, ale i těch smutným.
Nebylo to špatné, ale na mě až moc nereálné. Na druhou stranu pěkný příklad toho, jak se lidé nechají lehce ovlivnit médii.
Je velmi krásně zpracovaná kniha o introvertech nejen pro introverty. Je plná pocitů a věřím, že po přečtení pomůže čtenářům pochopit chování introvertu. Jako správná knihomolka se považuji za introverta, takže jsem se v mnoha bodech našla a některým jsem se i zasmála. Skvělé jsou i ilustrace, no prostě super knižní jednohubka, kterou zvládnete rychle přečíst/prolistovat a přitom je plná skvělých myšlenek a příkladů ze života.
Asi jsem jedna z mála, ale mě kniha příliš nezaujala. První dojem zkazilo velké množství osob, ve kterých jsem se začala ztrácet. Možná i proto nejsem nadšená jako ostatní. Za mě byla zápletka zbytečně moc komplikovaná - zřejmě je můj dojem způsobený tím množstvím osob. Anebo mi kniha zrovna nesedla.
Děj se odehrává v psychiatrické léčebně na Tyrkysovém vrchu. Postupně se seznamujeme s pacienty a jejich temnými stránkami, díky kterým jsou tam, kde jsou. Navzájem spolu komunikují, vytvářejí přátelství a mnohdy jeden z nich v běžném rozhovoru řekne něco, díky čemu se tomu druhému vybaví nepříjemná scéna z jeho života, díky které se dostal do psychiatrické léčebny. Jen Stela si nějak nemůže vybavit, co se stalo.
Knížka mě celkem bavila, ale chvílemi jsem se ztrácela v příbězích jednotlivých pacientů. Čtení je to ale zajímavé a působilo na mě dost reálně. Myslím, že komukoliv se může přihodit to, co zmiňovaným pacientům a nikdo z nás se v tu chvíli necítí být pacientem.
Téma více než aktuální a o to víc na mě asi kniha působila. Hned úvodní prolog byl hodně silný zážitek, který jasně ukazoval, kterým směrem se bude kniha ubírat. Od začátku je děj akční, rychlý a cítíte se v jednom kole.
Hlavní hrdinkou je Dominika, úspěšná televizní reportérka, která si nenechá jen tak kecat do své práce. Bohužel šéf má vždycky poslední slovo, které se ji často nelíbí a tak v televizi končí. Netrvá dlouho a má novou práci - stává se tiskovou mluvčí prezidentského kandidáta. Úkol se zdá jednoduchý, ale realita je velmi jiná - práce na 1000 %, nutnost být neustále na příjmu, stále ve stresu a to vše na úkor osobního života. Dominika často zažívá napětí, dusno a strach.
Musím říct, že většina lidi z týmu (včetně kandidáta) mě svým povýšeným a neupřímným chováním iritovala a nechápala jsem Dominiku, jak to může vydržet?
Ač se jedná o fikci, vychází z příběh z osobních autorčiných zkušeností a to je, troufám si říct, v celé knize vidět. Určitě všem doporučuji a to nejen v době prezidentských voleb.
Krásné, dojemné, veselé, smutné i náročné - takové je vyprávění Soni, jejíž maminka onemocněla Alzheimerovou nemocí. Soňa bez příkras popisuje, jak se nemoc vyvíjela a postupovala a jak byla péče o maminku čím dal víc náročnější. Soně a její rodině patří můj obdiv.