Ctenar1202 komentáře u knih

Příběh v knížce je skvělý! Smekám před autorem, protože celou dobu psal v ženském rodě a líčil ženské pocity, myšlení a netuším, jak je možný, že se mu to takhle povedlo. Anetu jsem si oblíbila od první stránky. Fandila jsem jí, litovala, držela pěsti, prostě prožívala jsem u čtení emoce. Navíc je v příběhu zasazeno několik opravdu hodně povedených hlášek u kterých se zasmějete. Opravdu. Jednu jsem si přečetla při cestě autobusem a smích skrývala do límce saka. Ale pak se blížíte ke konci příběhu a přijde šok. Totální šok a naprostě vykolejení, bouře emocí a najednou vám vše dá zcela jiný rozměr. A já nadšeně tleskám, protože takhle si čtenáře omotat kolem prstu, nepustit a na konci ho úplně vyždímat.

1 27.09.2022

Příběh v knize nám vypráví o Holly, která by moc ráda začala podnikat a k tomu si vybrala své oblíbené sevillské pomeranče. Miluje jejich hořkosladkou chuť a chce z nich vyrábět nejen marmeládu, ale i kosmetiku a další produkty. Aby navázala spolupráci, vydá se do Španělska. A rozhodně nechce jet sama a tak nabídne spolucestování své mamince Elle. Jenže ta není úplně nadšená, že se její dcera chystá vydat právě do těchto míst. A Holly vrtá hlavou proč.

Příběh je rozdělen do minulosti a přítomnosti a obě období se pravidelně střídají. Můžeme tak sledovat vyprávění Holly i Elly a dozvídat se, proč se Elle do Španělska nechtělo a co celý život tají. Holly je pro změnu pro své obchodování tak zapálená, že přehlíží mužskou pozornost, které se jí ve Španělsku dostává.

Příběh se nám ke konci moc hezky spojí, ale já osobně byla lehce zklamaná. Asi jsem čekala víc, než jen opravdu na mě hodně romantický příběh, kdy vlastně od první stránky tušíte, jak celý příběh skončí. Navíc mi přišel zbytečně natahovaný a knížka mohla být klidně o 100 stran kratší. Jako letní oddychovka na dovolenou je to fajn knížka. Ale ve mně osobně nic moc nezanechala. Ba naopak mi v některých situacích přišla Holly lehce nevyzrálá.

Do rukou se mi dostala přenádherná kniha s názvem Příbytky hudby, kterou po dvouletém putování po místech, kde žili a tvořili slavní skladatelé, zkompletovali dva němečtí autoři. Bodo Plachta, který napsal text a Achim Bednorz vytvořil úžasné fotografie.

Milovníci umění budou nad touto publikací plesat a jásat. Je skvěle zpracovaná a dozvídáme se v ní nejen o životě a tvorbě nejznámějších skladatelů, ale i o domech, kde žili a tvořili své skladby. Věřte, že v knize najdete přenádherné domy a budete toužit se do všech podívat. Mimochodem, pokud jste turisticky založení, tak tato možnost je. Všechny domy jsou v dnešní době muzei a památníky.

V knize vidíme interiéry skladatelů napříč pěti stoletími. Některé příbytky jsou vybavené skromně s pár kousky nábytku, ale některé mají tak bohaté interiéry, že nevíte kam dřív s očima. Můžete se podívat na domy, kde tvořil například Mozart, Händel, Schubert, Schumann, Wagner, Puccini, Strauss a další.

Kromě života a tvorby skladatelů se můžete dočíst i další zajímavé informace. Třeba o Vídeňské státní opeře, která byla otevřená v roce 1869 a při této příležitosti zazněl Mozartůn Don Giovanni. Ne nadarmo se říká, že je Vídeň městem hudby. Sjížděli se sem a tvořili zde ti nejvýznamnější skladatelé. Přeneseme se i do Německa přesněji do Lipska, které nadšeně chválil ve svých dopisech Felix Mendelssohn Bartholdy. Město ho naprosto uchvátilo svou atmosférou a postupem času se stalo velkým konkurentem právě Vídně. 

Kniha obsahuje velké množství fotografií, informací a myslím si, že každého milovníka historie, hudby a umění musí nadchnout.

2 03.09.2022

Sbírka povídek Za sklem pro mě byla příjemným překvapením. Každá ze sedmi povídek je svá a přesto jsou všechny provázané. Týkají se totiž lidských osudů, životů a všeho, co nás může potkat. Povídky jsou místy lehce abstraktní, aby čtenář zapojil vlastní fantazii. Dýchne na vás veliká dávka emocí, citů a přijde mi, jako kdyby autorka poodkrývala své já. Citlivé a vnímavé. A hlavně čtenář je nucen nad každou povídkou zapřemýšlet a určitě ho některé, stejně jako mě, chytnou za srdce.

Mně osobně se nejvíc líbila povídka Za zdí. O osudu jedné ženy, která našla svého přítele s ní, s ženou, kterou by nejraději nikdy nepoznala...Trpký osud ji zavedl na místa, kam se nikdo z nás nikdy nechce podívat...

Další povídka, která mě chytla za srdce se jmenuje Za ruce. Příběh dítěte, které vyrůstalo s nevlastním otcem a chtělo se dozvědět o svém biologickém otci. Tento příběh je napsaný tak citlivě, s obrovskou hloubkou, že musí zasáhnout každého čtenáře.

I ostatní povídky mají své kouzlo, ale tyto dvě mě zasáhly nejvíc a budu si je vždy s touto knížkou spojovat.

26.08.2022

Spisovatel Lukáš Boček je pro mě novým objevem ve čtenářském světě.

Markovi zemře otec. Nevlastní otec. Navíc je to zcela nečekaně a náhle. S mámou přežijí pohřeb a Markovi trvá několik týdnů než je schopný vyzvednout urnu. Přežívá...navíc ho mrzí a nejde mu do hlavy, proč se na pohřbu neukázala jeho sestra Šárka. Ano, neviděli se několik let, ale že by ani smrt otce nebyla důvodem přijít? Jednoho dne potká Lenku, bývalou kamarádku Šárky a ta mu předá dopis. Tím nastává životní zvrat a totální chaos v Markovo životě. Příběh nás přenáší do Markova dětství a vzpomínek na otce. Jak s ním chodil rybařit, jak jeho i Šárku bral na výlety a jak se jim věnoval. Jejich matka taková nebyla a raději pracovala ve svém květinářství. Od začátku je z příběhu cítit velký strach, obavy a hlavně tajemství. Temné a znepokojivé. A ví o něm Šárka. Sestra, kterou se Marek snaží vypátrat společně s Lenkou. Marek se prostě musí dozvědět, co se v jejich rodině odehrálo a proč otec zemřel....

Je to depresivní a silné čtení. Já měla při čtení místy husí kůži, protože příběh zní tak autenticky... Pomocí deníkových zápisků a vzpomínek tří lidí, Marka, Šárky a otce je nám před očima rozplétán rodinný příběh plný bolesti, lží, přetvářky, ale i naděje a velkého odhodlání. Čte se skvěle a navíc je na začátku knížky QR kód s odkazem na skladby, které v knize zazní a to je naprosto skvělé, protože to ještě víc podtrhne atmosféru při čtení. Navíc má autor bohatou slovní zásobu a používá takové slovní obraty, že čtenářské srdce plesá.

8 21.08.2022

Putování bylo skvěle popsané, místy bych řekla až moc, ale tím pádem si čtenář mohl udělat krásnou představu o daném místě. Ještě lepší je však použít Google a daná místa si vyhledat během čtení. Dostanete tím tak neskutečný zážitek. Měla jsem pocit, že s Raynor a Mothem putuji i já. Chladno, vedro, bolavé nohy, spálená těla od slunce. Oba dva byli však velice houževnatí a ač měli téměř pořád hlad, protože byli skoro bez peněz, tak se snažili, aby je neopustil optimismus. Moth se pokoušel nepřipouštět si své onemocnění a prostě jít. Jít co mu nohy dovolí. Na cestě potkávali různé typy lidí. Někteří jim věnovali jídlo nebo jim ukázali kudy dál lepší cestou. Někteří se od nich odvraceli a odmítli jim dát i obyčejnou vodu. Přesto se nevzdávali a s průvodcem v ruce putovali dál.


Jestli zvládli dojít až na konec cesty a jak zvládal či nezvládal Moth své onemocnění vám neprozradím. To si přečtěte vy.

7 10.08.2022

Znáte všichni své sousedy? Jejich životy, osudy, radosti i trápení? Určitě ne. Zavřeme vchodové dveře a žijeme si svůj život. A to, jaký žije soused nad námi, pod námi a tak dál, je nám asi jedno. Nějak podobně je to i v knížce. Jednotlivé obyvatele domu poznáváme, když se paní Anna nemůže dozvonit na domovníka Vladimíra Vránu. Na spolehlivého člověka, který je skvělým kutilem a o dům se perfektně stará. Jenže, najednou zmizel...

A my se tak přenášíme do minulosti a začínáme číst o období, kdy Vladimír zažíval těžké časy a jelikož hledal bydlení, stal se domovníkem. Následně se do příběhu proplétají i další osudy jiných obyvatel. Například Klára, která trpí agorafobií a vyjít z bytu je pro ni nadlidský výkon. Nebo pan spisovatel Hilský, který zkouší psát povídky na různá témata. Paní Cartierová, která má psa na kterého mluví pouze francouzsky a další.

Vyprávění mi přišlo zpočátku zdlouhavé, nezáživné a hlavně jsem si nemohla zvyknout na absenci uvozovek. To mi dělalo opravdu velký problém a několikrát jsem se v textu vracela, abych pochopila o čem vůbec čtu a kdo zrovna hovoří. Každopádně po několika desítkách stránek jsem si na autorčin styl zvykla a stránky mi pod rukama mizely rychleji a rychleji. Bylo to i čtivostí, protože jak mi přišel příběh zpočátku monotónní a ne moc záživný, tak tento pocit přibližně v polovině zmizel. Bylo to možná i povídkami pana Hilského. Fiktivního spisovatele, které byly v knize velice hezky zpracované.

Navíc se autorka snažila do knihy zahrnout aktuální témata dění ve světě. Hlavně ta společenská témata. Sexuální predátorství, transgenderové téma a celkově soužití různých lidí s různými znalostmi a zvyklostmi na jednom místě. V jednom domě.

Pokud máte rádi knihy s lidskými osudy, problémy, starostmi, ale i radostmi, tak vám tuhle mohu doporučit. Jen si musíte zvyknout na chybějící uvozovky a trošičku rozvleklý začátek.

5 09.08.2022

Historie...některé z nás láká a někteří se nezajímají vůbec. Nepátrají po svých předcích a žijou přítomností. Ne však Kamila. Ta jednoho dne, když uklízela v bytě své babičky, našla rodinnou fotografii, která jí odhalila jedno obrovské tajemství. Její babička měla dvojče. Právě zjištěná informace Kamilu překvapí a ráda by se dozvěděla víc o mládí její babičky a sestry. Ale babička o jejím dospívání a válečných letech mluvit nechce. Jsou to příliš bolestné vzpomínky a ona si nechce znova rvát srdce z těla a myslet na to, co vše prožila. A tak na ni šla Kamila oklikou a chtěla vědět jací byli babiččiny rodiče...a babička se rozpovídala nakonec i o válce a životě jejím a její sestry.

Příběh začíná rokem 1939, kdy se seznamujeme s rodinou dvojčat Ester, Soni, jejich bratra Jiřího a rodičů. Všichni mají své sny, touhy a plánují si budoucnost. Tu jim však překazí, jak jedna ze sester řekla, mrňavý uřvanec se směšným knírkem, z kterého si zpočátku lidé utahovali a nakonec se ho báli, protože dokázal zničit vše kolem sebe. Ester se ale stále chce stát primabalerínou a Soňa zdravotní sestřičkou. Všechny jejich sny jsou zkomplikovány probíhající válkou a všudypřítomným strachem. Navíc mezi sestrami dojde ke sporu, který je na mnoho let rozdělí.

Příběh v knížce je hluboký a neskutečně čtivý. Nemusíte se bát popisů likvidace Židů a válečných zvěrstev. Ne, Autorka nám vykreslila příběh plný naděje, odhodlání a sil. Soňa žije v Praze a opravdu pracuje jako zdravotní sestřička a setkává se tak s různými pacienty. I těmi v uniformách...a jedna německá uniforma jí dost zkomplikuje život. 

Čtení jsem si užívala. Příběh vám plyne pod rukama jak kdybyste sledovali film a ani u něj nedutali. Je od začátku až do konce čtivý bez nudných a hluchých míst, která by byla zbytečnou omáčkou. A dle Databáze knih je tahle knížka autorčinou prvotinou a já smekám, protože je to opravdu skvěle napsané a těším se na další knížky. Vám všem tuhle knížku doporučuji přečíst.

1 06.08.2022

Od Sparkse jsem četla dvě knihy, které byly hodně smutné, fakt srdceryvné. A já čekala něco takového i od této. A kdepak. Prvních asi 80 stran mě moc nebavilo, to se přiznám. Popisy postav a příběhu mi přišly takové neosobní, nezajímavé a přemýšlela jsem, že knihu odložím. Ještě že jsem to neudělala. Najednou, jako kdyby se autor nadechnul a do psaní se ponořil. Neočekávejte žadnou záplavu lásky a jednorožce na duze, to fakt ne. Nicholas se tentokrát pokusil o napínavější příběh.

Colin a Maria, dva naprosto rozdílní lidé se jednoho dne potkají. Ona právnička, on zápasník, navíc s ne moc hezkou minulostí. Přesto si ti dva rozumí. Jenže jednoho dne se Maria ocitne v nebezpečí a Colin ji brání za každou cenu...

Příběh byl čtivý, chvílemi dost napínavý. Přesto mi konec přišel trochu moc překombinovaný. Zachránce Colin....

1 17.11.2021

Reese Witherspoon z ní byla zcela unešená, tak jsem si říkala hmmm, tak to asi bude skvělý.

A nebylo. Ne nebylo. Jako, první polovina se mi líbila. Pronikali jsme do autorčina světa a ona se zcela odhalila a nechala nás nahlédnout do svého nitra, pocitů, životních zkušeností a podávala to i vtipnou formou a velice fajn myšlenkami. V půlce přisel zlom a najednou jsem měla pocit, že mě autorka chytila do svých drápů a drží a mačká a cpe mi do hlavy feminismus a LGBT a jede až na dřeň a jen její názor je ten správný atd.

Navíc, některé situace řešila pro mě, evropana (američané jsou holt trochu jiní), prostě směšně. Příklad. Syn se řízne o papír (to v knížce nebylo, ale jen příklad) já bych mu řekla, to nic není. Autorka rozvíjí debatu ve stylu chceš si to tom promluvit? Jaký z toho máš vnitřní pocit?
Pro mě prostě hledala problémy i tam, kde absolutně nebyly.

Upřímně, pro mě je to průměrná knížka na kterou za pár týdnů zapomenu. A lehce nechápu to celosvětové šílenství.

3 14.11.2021

Désirého Cordiera si zamilujete. Starý, ale moudrý člověk, který už toho měl prostě dost. A přesto si udržel chuť žít a vtipkovat.

Člověk by očekával smutné čtení, ale kdepak. Bylo takové hořkosladké s nádechem černého humoru a sarkasmu. A to já mám moc ráda. Je to opravdu útlá knížka o 128 stranách, ale je v ní řečeno tolik, že se vyrovná bichlím.

1 13.11.2021

úžasný příběh, který si budu navždy pamatovat. při čtení jsem se smála, měla slzy v očích, prožívala jsem emoce jak na horské dráze. tahle knížka by si měla zasloužit víc pozornosti.

2 04.11.2021

Nelibil se mi děj ani vylíčení postav. Popisy okolí mě nudily a pár akcí v knize mi přišlo amatérsky podivných. Čtení jsem v půlce vzdala.

4 30.10.2021

(SPOILER) Autorka byla alkoholičkou dlouhých deset let, než se jednoho dne pokusila o sebevraždu a vlastně tento čin ji dovedl do léčebny, kde bojovala o to, aby se vrátila do běžného života a hlavně života bez alkoholu. Pro mě, jako abstinenta, bylo hodně zvláštní tuhle knížku číst. Říkala jsem si, proč proboha? Proč se ničí? Proč s prominutím chlastá Alpu?! Vždyť to musí být neskutečný hnus. A ano, byl a pochopila to nakonec i Veronika. V léčebně statečně najela na jejich přísný režim a kousla se jak pitbull a po x měsících byla volná. Volná, ale přesto plná obav, jestli dokáže abstinovat venku, na svobodě. A protože nechtěla zklamat maminku a svého přítele (v knize označen jako pan M.), dokázala to.
Mimochodem linka s panem M. mi přišla chvílemi hodně naivní, rozhovory dětinské, podivné a trošku na sílu. Navíc to jejich seznámení....Upřímně, nejdřív jsem si říkala, že žádný pan M. ani není. Chlap z Ameriky, který by se zabouchnul do české holky? No, ale proč ne, láska nezná překážek a snad jsou spolu šťastní i nadále. A možná, že zrovna paradoxně ji pan M. držel v odhodlání vše zvládnout.
Verče držím pěsti, aby už nikdy nezačala pít, protože se dokázala zvednout z úplnýho dna a věřím, že to bylo stokrát horší, než je v knize popisováno. Ta změna osobnosti, z totální trosky k úspěšné ženě je fakt obrovská.

1 24.10.2021

(SPOILER) Všem vám doporučuji knížku Lyceum přečíst, protože takhle perfektně vylíčený příběh, kde vystupují náctileté osoby a řekla bych, že je určen spíš pro náctileté, jsem dlouho nečetla.

V knížce vystupuje Luboš, který touží po tom chodit na prestižní školu, ale školné činí šílených 500 000 a jelikož Luboš žije s dědečkem a ví, že tolik peněz je nad jeho možnosti, tak se učí co to jde, aby dostal stipendium. A to se mu povede. Nadšeně nastupuje na školu, kde studují i prominentní děti bohatých rodičů a dávají to pořádně najevo...

Luboš je fajn kluk, který pozná pár kamarádů a i svou první lásku. Jenže všechno se nějak zvrtne a z přátelského studenta se stane člověk, který povolí ve studiu, začne chodit bojovat, aby se pomstil člověku, který ublížil nejen jemu, ale ubližuje lidem i okolo.

Dál nic neprozradím. Ale posledních pár stránek jsem měla husí kůži a nemohla přestat číst. Napětí, jaké autor vylíčil se stupňovalo do neskutečných výšin a já fakt ani nedýchala.

3 23.10.2021

Darcy Coates dokázala do jedné knihy vměstnat všechna témata z hororů. První asi třetina knížky mě bavila moc. Začetla jsem se hned a měla mrazení v zátylku, ale postupně, jak příběh gradoval, jsem si říkala, hmmm a teď už chybí jen tohle a tohle...a ono to v knize bylo. Takže za mě, jsem spíš lehce zklamaná. Jasně, bylo to napínavé, bylo to strašidelné, ale...že bych byla příběhem uchvácená, to ne.

5 23.10.2021

(SPOILER) Ahoj všem knihomolům,
do rukou se mi dostala knížka od autorky Sarah Parsley s názvem Třetí zahrada. Je to poutavý historický román, kdy je sedmnáctiletá Nella poslána do kláštera, kde stráví nějaký čas. Tato část knížky mi přišla bohužel zbytečně zrychlená a ja se těšila, že se o životě v klášteře dozvím víc. Ale bylo o něm opravdu jen pár stran.

Nella je mladá ambiciózní slečna, která se nechce stát jen ozdobou nějakého urozeného a bohatého muže, ale chce být samostatná. A tak pěstuje bylinky a vyrábí kosmetiku o kterou je veliký zájem.

Prožívá samozřejmě i lásku. Ona i Nikolas Albrecht se ve svých citech plácají, vlastně se oba milují, ale umí si lézt na nervy a zraňovat se slovně. A jak to tak bývá, tak tohle škádlení vede ke vzájemnému sblížení se.

Tušila jsem od přibližně třetiny knížky, jak celý příběh skončí. Je to opravdu historický romantický příběh, který se vyskytuje v x knížkách a vyloženě mě nic nepřekvapilo. Nechci proto moc zacházet do detailů, abych vám příběh neprozradila.

Je to oddychová knížka s plynoucím dějem. Čtenářkám, které čtou harlekýnky se určitě bude líbit moc.

3 18.10.2021

(SPOILER) Od prvních stránek vás čtenáře příběh zcela pohltí. Sledujete život Lucky, mladé třicetileté maminky jedné neposedné holčičky. Lucka je herečka a tak nějak se v životě hledá. Žije sama, ale chlapi o ni zajem mají, to zase jo. A tak Lucka potkává Karla...ale v divadle je i Petr... Lucka má taky pár kamaradek, které jsou fakt správně trhlé a ač jsou dospělé, tak jejich chování je někdy na hraně. A tak sledujeme, jak se Lucka protlouká životem od rodiny k divadlu přes kamarádky a životní kotrmelce.

Při čtení mnou cloumaly emoce. Od radosti, smíchu, vzteku po smutek a naštvání. Lucku si prostě zamilujete. To nejde jinak. Je svá, ale je úžasná. A její kámošky taky.

Jediné co bych fakt vytkla a co mi protočilo oči, je lesbické téma....ač to nakonec nebylo tak, jak jsem si zpočátku myslela, přesto jsem si při první zmínce řekla ach jo Jani, tak Vy taky? A to v tom smyslu, že v současné literatuře je snad povinné uvést lesby a gaye....ale Jana to tak krásně zamotala do příběhu, že mi to nakonec vůbec nevadilo, ale jen díky tomu, jak to celé dopadlo.

Od půlky jsem si říkala, že vím jak knížka dopadne a neuhodla jsem to. Na konci jsem ani nedutala, jak to bylo napínavý.

Každopádně kdo si chcete přečíst poutavý příběh mladé ženy, tak tuhle knížku určitě doporučuji.

06.10.2021

(SPOILER) Kdysi dávno jsem četla příběh o Magdaleniných prádelnách, který byl drsný a smutný. Tahle knížka v anotaci slibovala něco podobného, ale bohužel, přišlo zklamání. Námět sám o sobě byl fajn. Mladá dívka Ivy, která je těhotná a rodina se ji rozhodne zavřít do domova sv. Markéty, kde má porodit a dítě jí má být odebráno. O šest desetiletí později najde novinářka Sam svazek dopisů, které jí odhalují, jak moc byla Ivy nešťastná, zlomená a prosila nejen rodinu, ale i otce dítěte, aby ji z domova sv. Markéty odvezl. Sam je zděšená a netuší, jakým způsobem se dopisy dostaly do bytu její babičky a jelikož je novinářka a po každém případu jde jako chrt, tak je odhodlaná přijít všemu na kloub. A tady nastává zlom. Sam se změnila ve vyšetřovatelku, novinářku, soudkyni a to vše ve dvou dnech. Sama, naprosto sama s minimální pomocí kolegy dokázala vše vyřídit, ale závěr byl tak překombinovaný a podivně poskládaný, že mi to vadilo. Jako od poloviny jsem tušila, kam se závěr ubírá, ale že to Emily tak překombinuje....škoda, mohla to být perfektní příběh. Takhle, za mě, slabý průměr.

1 26.09.2021

(SPOILER) Příběh pojednává o dívce Františce (mimochodem, krásný jméno), která je žačkou druhého stupně základní školy a chodí do divadelního souboru. Její vedoucí je muž jménem Mirek, který životem divadla žije. Žije pro své svěřence a tráví s nimi spousty času, nejen v divadle, ale pořádá i různé výlety. A proč asi...on ten Mirek je totiž takový hodný strýček, kterému se líbí dospívající dívky, v tomto případě opravdu ještě holčičky. U čtení mi bylo fakt smutno, že se jeho chování nedostalo za hranice divadelního kroužku ač se o objímání a pusinkování mezi dětmi vědělo....hrozný!! Zcela se mi vybavil film V síti...

5 26.09.2021