Ctenar1202 komentáře u knih

Děj plyne sám. Opravdu. Příběh je totiž napsán tak jednoduše, že mi to chvílemi lezlo až na nervy. Měla jsem pocit, že je policistce náct (ne, není, je matkou) a hraje si na vyšetřovatelku a neohroženou Xenu, kterou někdo napadne, ale ona vždy neohroženě vstane jako by se nechumelilo.

Co mi opravdu lezlo na nervy a říkala jsem si, že to snad začnu počítat, byl výraz devítimilimetrovka. Raději bych četla zbraň, pistole cokoli, ale ne neustále toto.

Vím, že v thrillerech (počkat, ono to má označení thriller?) mám načteno hodně a jsem v tomto asi už naročnější, ale tohle ne. Tohle byl opravdu podprůměr. Spíš bych to označila za oddychovější detektivku.

19.03.2021

Jsem nesmírně ráda, že jsem mohla prožít týden s Ženkou, Julkou, Barkou, Anuškou a jejich rodinami. Týden, ale v knize 24 let...

Karin Lednická opět napsala neuvěřitelně čtivou knihu. Máte opravdu pocit, že s rodinami sedíte u stolu a debatujete, že prožíváte jejich radost, smutek, bolest, strach....vidíte je stárnout, umírat...prostě, příběh vás zasáhne. Znáte je některé vlastně od malička a prožíváte s nimi vše. A vše tak barvitě, tak opravdicky, jako kdyby vám před očima běžel film...

12 16.03.2021

Autorka má úžasnou schopnost vykreslit děj tak, že máte pocit, že jste se do příběhu zcela přenesli a vedle postav stojíte a prožíváte s nimi drsný život.

Barbora, Julka a Ludwik. Tři postavy, které rozehrávají všechny životní příběhy a vzájemně se proplétají.

Kniha začína důlním neštěstím v roce 1894, kdyz zemřelo mnoho mužů a zanechali po sobě manželky, snoubenky, děti....je to hodně silná scéna u které trne...

Každá z postav zažívá životní výzvy a po svém se s nima vyrovnává lépe či hůře...a když už se zdá, že se svět k lepšímu obrací, do jejich životů zasahují dějiny.....

Při čtení jsem si i googlila další a další informarce o tomto městě a při pohledu na kostel, který stojí sám a přitom byl součástí města, tak člověku úplně zatrne.

16 06.03.2021

Autorka sepsala naprosto fantastický román naplněný napětím od první do poslední stránky. V příběhu není jediné hluché místo. Žádná pauza na nadechnutí se a ba naopak, Colleen napětí stupňuje a stupňuje a pak? Pak čtenáři padne brada a říká si cože?! Opravdu?! ????????????

A o čem kniha je?

Verity, spisovatelka, která je po úraze indisponovaná a nadále se nemůže psaní věnovat. A tak šanci dostane dosud málo známá autorka knih Lowen, aby v psaní pokračovala.

Lowen se nastěhuje do domu, kde Verity žije s manželem a pětiletým synem. Dostane k dispozici Veritinu pracovnu a s chutí se pustí do čtení předchozích knih, aby si udělala představu o tom, jak by mělo pokračování vypadat....Jenže v pracovně najde v krabici Veritin rukopis, ve kterém formou deníkových zápisků čte o minulosti...a to, co se o Verity dozví jí nahání husí kůži...Ví o manželčiných činech i Jeremy? A měla by mu Lowen říct co objevila? Opravdu je v rodině vše tak, jak Verity líčí? Není vše jinak?

Chcete to vědět? Pusťte se do knihy, ale pozor, nebudete chtít dělat nic jiného než číst.

Pravda, nebo lež?

Dosud jsem měla Colleen za autorku milostných románů, ale touhle knihou vystřelila svoje spisovatelské umění do TOP spisovatelů psychothrillerů.

Postavy a události jsou v knize vylíčeny tak, že máte pocit, jako kdybyste se do příběhu zcela přenesli.

8 23.02.2021

Autorka v knize popisuje své smutné dětství, kdy nebyla vychovávána svou matkou, ale babičkou a dědou. Silvia byla od malička rebel, tvrdohlavec a průšvihář. A vedlo to až k tomu, že jednoho dne padla do rukou bohatého manželského páru, kterému měla Silvia hlídat malou dcerku....

Manželé Silvii uvěznili a opravdu drasticky ji mučili. Popisy jsou autentické a rozhodně nic pro slabé povahy.

Jen díky své silné vůli Silvia ten rok a kus svého života přežila a dokázala se dostat zpět domů.

Její následný život byl opravdu bouřlivý a já to svádím právě na otřesné zážitky a neradostné dětství, že po všem tom utrpení se nedokázala postavit na nohy a žít normální život...

To přišlo až mnohem, mnohem později.....jen jestli už nebylo pozdě....kvůli jejím dětem....

Miluju autobiografické knihy a tahle se mi taky dostala pod kůži, ale když jsem četla o jejím životě po věznění, tak jsem jí nadávala, kam až zašla...

Rozhodně knížku doporučuji přečíst.

1 21.02.2021

Taky jste se někdy na knihu tak moc těšili a po přečtení jste měly rozporuplné pocity? Mně se to stalo s touto knížkou. Nevím proč, ale čekala jsem duchařinu, že si budu hryzat prsty strachy....v anotaci se píše, že se v Jeruzalémské koleji objevil duch a z Londýna přijíždí John Holdsworth, aby všemu přišel na kloub.

O duchovi bylo celkem asi pět stran....a jinak zbytek knížky podivné šroubované dialogy. Prkenné chování postav. Utíkání z tématu do tématu....vyšetřovatel není vyšetřovatel, ale muž, který přijel, aby nastoupil na místo knihovníka....nejspíš to měla být detektivka...což o to, to by mi nevadilo. I jsem v průběhu čtení od vidiny duchařiny upustila, protože mi bylo jasné, že jsem anotaci pochopila jinak. Jenže ani jako detektivka mě kniha neuchvátila.

Pořád jsem čekala, kdy už se začne něco dít. Ale nic. ..trošku začátek vypadal nadějně a konec, ale jinak jsem četla, jen že mi bylo líto knihu nedočíst.

Miluju příběhy z viktoriánské doby, ale tenhle se mezi ně nezařadí. A za týden, dva nebudu vědět o čem kniha byla a to mě mrzí.

2 20.02.2021

Věra Sosnarová, češka, která prožila 18 let svého života v ruských gulazích po boku své sestry Nadi.

Zažívaly tvrdou práci, ponižování, zimu, bídu hlad a nemoci, ale přežily a nikdy nepřestaly bojovat, aby se vrátily zpátky do Brna odkud pocházely.

Knížka se mi líbila, ale od druhé půlky už se moc přeskakovalo v letech a najednou bylo Věře k třiceti a jako kdyby chtěl autor knihu rychle ukončit. Klidně mohla mít jednou tolik stránek.

V knize je i doslov, kde se dozvíme ve zkratce jak sestry žily dál a to jsem brala jako za úplný závěr a moc se mi líbil.

2 13.02.2021

Na tuhle fantasy knihu jsem se těšila, protože si ji čtenáři chválí a byla mi doporučena. No a bohužel, půjdu proti proudu.

Ano, autorka vypracovala velice hezký svět. A tím to pro mě skončilo. Měla jsem přečtenou půlku knížky a pořád jsem čekala, kdy se začne tedy něco dít. Dočkala jsem se. Jeskyně, napadení, akce...no na pár stranách a pak zase nic...ach jo.

Hlavní postava dívka Ilan, která se vydávala za chlapce prožila v knize osm let života, ale rozumově zůstala stále tím malým dítětem. Přišlo mi, že jako malá, cca šestiletá byla vyspělejší než jako třináctiletá.

Pokud by mi bylo kolem dvanácti let, asi bych byla z knihy nadšená. Asi....

Do druhého dílu se pouštět nebudu.

13 07.02.2021

Anotace této knihy zní děsivě brutálně. Čekala jsem knihu plnou zvráceností, ale kdepak!! Pan Sebastian Fitzek napsal dokonalý psycho thriller.

Zaklínač duší, tak se jmenuje psychopat, který unese tři dívky a po nějakém čase se objeví....ale nejsou to ony...jsou to loutky uvězněné ve vlastním těle....

Zaklínač duší krátce nato udeří znova a to v psychiatrické léčebně...pachatel musel dovnitř vniknout krátce předtím, než byla klinika uzavřena kvůli běsnící sněhové bouři.

Uvězněné lidi nečeká mučení ani trýznivá smrt, ale v temných místnostech zažívají psycho....

Z příběhu jsem nadšená. Zpočátku mi dělalo problém skákání v čase, ale zvykla jsem si. V půlce knihy jsem si klepala pyšně na rameno, že vím kdo je pachatel....no chyba, autor mě rychle vyvedl z omylu...poslední třetina byla smršť a já nemohla přestat číst a závěr byl dechberoucí.

Všem tuto knihu doporučuji, ale POZOR!! Rozhodně nečíst před spaním! Já měla jednu noc noční můru

2 26.01.2021

Od této knihy jsem čekala hezké YA fantasy. V podstatě mi kniha připomínala Romea a Julii. Dvě rodiny, které si nemohou přijít na jméno a svým dětem samozřejmě vtloukají do hlavy, aby se jeden druhému vyhýbali....a jak to dopadne? Samozřejmě, že je v knize láska. Takové to puberťácké nesmělé poprvé. Moc hezky napsané mimochodem. Culila jsem se.

Jenže je to fantasy a tak to není jen o lásce, ale i o magických věcech a to mě bavilo. Autorka vymyslela velice hezký způsob, jak se June přenáší do vzpomínek, aby přišla na kloub tomu, proč se její rodina a rodina Saula, tak nemají rádi.

Příběh plyne moc hezky. Možná konec už mi přišel moc fantasy, ale jinak jsem dostala přesně to co jsem chtěla. Milý příběh. A být mi náct, tak jsem nadšená.

24.01.2021

Někde jsem četla, že autorka knihu psala v čase, kdy jí spalo dítě a měla tak omezený čas na psaní...no a je to znát bohužel. Kniha mě nebavila. Sarkasmus jsem tam taky neobjevila. Spíš samá negativa, šeď a zatrpklost. Skákalo se z tématu na téma, nic nedotažené, chaotické, nezáživné. Měla jsem zcela jiná očekávání....

8 18.01.2021

Próza o šestadvacetileté Izy Levinové, která na začátku devadesátých let přichází společně s rodiči a dalšími sovětskými Židy do Německa. Izy složila svou první skladbu pro divadlo a je zamilovaná do ženatého Timura, který se ale nemá k rozvodu. Mimochodem jsem za celou knihu nepochopila, jestli Timur žije a je s ní a nebo je jen v jejích představách.

Hlavní hrdinka se nachází v rozpoložení a intenzivně hledá vlastní identitu, což je pro ni vlivem exilového vykořenění značně obtížné. Je Židovka? Ruska? Němka?

Rusko je pak pro ni hlavně dětství a minulost. Přesto touží po Timurovi, který je stejně jako ona německý Žid s ruskými kořeny.

Kniha je na čtení velice náročná. Vulgarismy střídají lyrické popisy, úvahy o existenci a běžný život.

Je v ní hodně myšlenek, které člověka dokážou roztříštit na molekuly a přistihne se, že stejně jako Izy, tak i on začíná hledat sám sebe a pochybovat nad existencí sama sebe... Opravdu! Takhle mě dokázal rozhodit jen učitel na SŠ při hodině filozofie...

Každopádně těch myšlenkových pochodů bylo v knize tolik, že jsem se pak začala ztrácet. Kniha mě bavila, to ano, ale je to takový průměr.

1 18.01.2021

(SPOILER) Mé první setkání s autorem a musím se poklonit. To, co dokázal napsat, je neuvěřitelné. Od prvního písmenka až do posledního je kniha nadupaná napětím, násilím, propletenými osudy a čtenář se do celého příběhu zcela ponoří.

Kniha vypráví o kamarádech, kteří si spolu v dětství hráli, ale nakonec je životní křižovatky a osudy rozdělily....a proč? Protože Viktor je Žid a Karel Němec....

S Viktorem se dostaneme i do Ameriky, kam prchnul a dostal se do spárů mafie....tato část knihy mě neuvěřitelně bavila ač byla fakt hodně, hodně drsná.

Po x letech se Viktor vrací na Slovensko, ale v Evropě zuří 2. světová válka a jelikož je Viktor Žid, jeho osud je zpečetěn.

Karel odjel s rodiči do Německa a chtěl se stát lékařem. Ale i jeho osud zavedl úplně někam jinam....

Příběh z koncentračního táboru je sepsaný fenomenálně a to jsem již několik knih s touto tematikou četla. Ze stránek na čtenáře doléhá to zoufalství, strach, beznaděj...

Asi 100 stran před koncem jsem si říkala, že vím, jak celý příběh skončí....spletla jsem se. Pár stran před koncem bylo zacíleno na čtenáře tak, že ani nedýchá napětím. A konec? Dechberoucí!!!

Po dočtení jsem jen seděla a v sobě jsem měla spousty, spousty emocí.

Tahle kniha se čtenáři zaryje pod kůži a hryže a hryže. Ač je plná násilí, je napsaná úžasně a já ji všem doporučuji přečíst.

8 16.01.2021

Knížka je psána neuvěřitelně čtivě.Na 510 stranách je popsán život Jana Mydláře. Jeho katovské povolání, soukromý život, intriky ve vyšší společnosti. Taky se dočtete o bitvě na Bílé hoře, o moru, o popravě 27 českých pánů...

1 06.01.2021

Kdesi jsem četla, že se u ní budu smát...no nesmála jsem se. Přesto mi kniha parádně sedla a bavila mě moc.

Skupina lidí, kteří se přišli podívat na prodávaný byt se stane shodou náhod rukojmí. A postupně se začínají dávat do hovoru a čtenáři se rozplétají životní příběhy, radosti, smutky a obavy všech rukojmí.

Je to příběh humorný, některé situace jsou k pousmání (ale záchvaty smíchu nečekejte), ale mě zcela pohltila ta psychologická stránka příběhu.

Skvěle vykreslené postavy.

13 27.12.2020

První díl, který jsem četla před pár měsíci se mi líbil a byla jsem zvědavá, jak se s druhou knihou autoři "poperou". A poprali se skvěle.

Pravda, že asi prvních třicet stran jsem si říkala ajajaj, to nebude dobrý, to vůbec nebude dobrý, ale najednou zvrat a nemohla jsem se odtrhnout od čtení.

Opět se setkáváme s Pipinem, Eiri a Sebasem, kteří se po prožitém dobrodružství vrací domů do Stříbrouch, aby tam žádali o odměnu, která jim náleží. Jenže se vše zkomplikuje...

Výborná čeština, skvělé vyjadřování a opět parádní fantasy kniha. Rozhodně doporučuji přečíst všem, kteří máte tento žánr rádi.

2 20.12.2020

Knihu jsem nedočetla. Od začátku mi nesedlo ani jedno jméno, které bylo v knize uvedeno. Na to, že to má byt gotický román, tak teda nevím v čem ta gotika spočívala. Zvládla jsem přečíst dvě třetiny a vzdala jsem to. Netrápila jsem se dál.

4 19.12.2020

Jmenuji se Maryte. Věta, kterou se naučila litevsky říkat šestiletá Renata, aby zatajila, že je Němka...

Kniha se zabývá tematikou tzv. vlčích dětí, které žily po válce na území Litvy. Děti, které ztratily vše a přežily válku.

Příběh, který je v knize vylíčený, je hodně smutný. Děti strádají, trpí, jsou nemocné, podvyživené, přesto bojují. A ta obrovská síla, to odhodlání v dětech vás čtenáře zcela ochromí.

4 13.12.2020

Tahle kniha mě zaujala svou anotací a dodatkem, že jde o autobiografii. Malá šestiletá holčička Misha se vydavá hledat své rodiče napříč Evropou. Putuje několik let a popisuje svá strádání a život v lesích. Nějaký čas dokonce žila ve vlčí smečce. Z lidí měla strach a vyhýbala se jim co jen to šlo.

Autorka knihu sepsala velice poutavě. S dodatky, že ji to a to velice poznamenalo v dalším životě a čtenář tu malou holčičku lituje a podívá se na své děti a neumí si představit, že by musely takto strádat.

1 12.12.2020

Chrisovy thrillery jsou pro mě nejlepší z nejlepších a říkala jsem si, nedošel mu dech? Opravdu s novou knihou příjde s dalším skvělým námětem? A víte co? Ano!!! Opět to dokázal. Opět jsem od prvních stran cítila napětí, strach, mrazení v zátylku.

9 06.12.2020