Čtenářka73 komentáře u knih
Oddechová detektivka, která se dobře čte. Bohužel jsem začala druhým dílem, takže si zaryju do minulost a půjčím si jedničku.
Oddychové čtení okořeněné typickým sebeironickým humorem Ivanky Deváté. Jako bonus spousta receptů.
Povedená detektivka od mého oblíbeného spisovatele z okolí mé oblíbené Olomouce. Tentokrát jsem ji dostala i s věnováním autora, o to raději jsem si ji znovu přečetla. :-)
Jsem moc ráda, že jsem se díky čtenářské výzvě dostala k téhle knížce, které bych si nejspíš jinak nevšimla. Je strašné, jak totalitní režimy zasahují do životů lidí a ovlivňují jejich charaktery. Nikdo a nic není černobílé. Vždyť i ten „kat“ byl vlastně hodný člověk, milující manžel a otec, který „jen“ dělal svou práci. Útlá knížka, velmi čtivá, zařadila bych ji mezi povinnou četbu. Mrazilo mě i při čtení částí o moderním Kyjevě (psáno v roce 2015), když jsem si uvědomila, že na něj momentálně dopadají ruské bomby. :-(
Napínavá kniha snažící se objasnit záhadu smrti mladých turistů pod uralskou horou v roce 1959 . Autor předkládá různé teorie, od přírodních příčin přes vojenské až k mimozemským, ale ke každé z nich zároveň i fakta, která ji vyvracejí. Pravdu se asi nikdy nedozvíme. Pokud vás to zaujme, doporučuji velmi povedený seriál Pěreval Ďatlova.
Tohle je sice Březinova prvotina, ale dostala se ke mně až teď, kdy už mám přečtenu většinu jeho dalších knížek. A ani tentokrát mě nezklamal. Pěkná psychologická detektivka bez zbytečných krvavých scén.
V této sbírce fejetonů se Tereza Boučková vyjadřuje k různým tématům, od kultury, cestování, politiky až ke covidovým opatřením. Její názory a pocity jsou mi lidsky velmi blízké. Vzhledem k tomu, že momentálně celá společnost žije předvolební kampaní, mě zaujaly texty z doby před pěti lety, které by se daly téměř bez nutnosti úprav použít i dnes. Autorka se těšila, že konečně budeme mít na Hradě člověka čestného a slušného, ale tenkrát to bohužel nevyšlo. Moc doufám a věřím, že letos už to vyjde!
Tahle knížka mi vůbec nesedla, ani ne tak obsahem, jako stylem. Autor skáče od jednoho k druhému, někdy se opakuje, jindy vynechává důležité momenty. Ve větách se nahodile střídá přítomný čas s minulým, text často odkazuje na „loňské“ léto, „minulý“ prosinec, což bych chápala v novinách nebo v časopise, ale u knížky to působí divně. Přijde mi, že ani překlad to moc nevylepšil.
Opět velký nápor na city. Chvílemi hrozné, jenže u Hanišové mám vždycky pocit, že ta hrůza není samoúčelná, ale spíš očistná. Rozhodně stojí za přečtení.
Výborná kniha, těžké téma. Jak je jednoduché někomu zničit život. Ale i jak málo někdy stačí k dodání naděje.
Krásné, vtipné, nápadité verše. Spoustu si jich pamatuju ještě z dětství. Například básničku „Na Šumavě v hájí břízek zaběhl se pěkný řízek…“ dodnes odříkám zpaměti :-)
Tohle mě nějak nezaujalo. Po Zapomenutých dívkách zklamání, ale vzhledem k tomu, že tuhle knížku napsala autorka o pár let dříve, zřejmě se zlepšuje :-) Takže zkusím další ze série.
Tahle knížka mě zaujala obálkou - thriller, který předpověděl celosvětovou pandemii. Téma tedy opravdu zajímavé, děj celkem taky, ale ten konec?! Pro mě velké zklamání. Mrzí mě, když autor poměrně reálný příběh ve finále shodí nějakým nezničitelným superhrdinou, případně superpadouchem. Moje první a asi i poslední knížka od Petera Maye.
Pěkná detektivka bez potoků krve. Škoda, že do češtiny je přeloženo jen pár dílů této série a zrovna první chybí.
Moc milá knížka, pohodové čtení, ale Gentleman to prostě není…
Miloň Čepelka mě zase přesvědčil o tom, že není žánr, který by nezkusil, tentokrát horor. Jen jazyk užívá pořád stejně krásně poetický. Více mě zaujaly epické povídky, hlavně titulní Inspektor Toufar. Pěkná jednohubka, ale jak varuje autor předmluvy – raději nečtěte před spaním. :-)
(SPOILER) Tak to bylo zase jednou příjemné překvapení! Nejdřív jsem si říkala, co s tím všichni mají, co by mě tak mohlo zajímat na dojmech nějakého Anglána z Moskvy. Nemohla jsem se splést víc. Autor je Američan a nepíše o sobě, ale o ruském hraběti, který byl počátkem dvacátých let minulého století za svůj původ odsouzen k doživotnímu vězení v hotelu Metropol, v němž právě bydlel. Ačkoliv je ze svého přepychového apartmá vystěhován do kamrlíku v nejvyšším patře a může si ponechat jen minimum věcí, nezahořkne a podaří se mu zachovat si svůj styl a gentlemanské způsoby celých zhruba čtyřicet let. Nádherná knížka o morální síle, schopnosti nenechat se zlomit, nečekaných přátelstvích i o tom, že nic není černobílé, ani lidé. Vřele doporučuji!
(SPOILER) Tak tohle tedy rozhodně nebylo oddychové čtení jako Dům v Bretani a Loď v Bretani. Ačkoliv tahle knížka byla vydaná v mezidobí, časově oběma výše jmenovaným předchází a zahrnuje autorčino dětství, neuspokojivé první manželství a život v době normalizace (hodně zajímavá a nejspíš i hodně pravdivá, tedy většinou dost pochmurná, část), zmiňuje porevoluční období a bohudíky i druhé, tentokrát už šťastné, manželství. Působila na mě velmi „hutně“, kromě autobiografických prvků zahrnuje spoustu filozofických úvah, básní, odkazů na klasickou literaturu, na skutečné osoby a historické události. Ale přestože se nečte lehce, stojí za to ji otevřít, mimo jiné také kvůli osvěžení paměti, pro mladší generaci jako svědectví ze života v reálném socialismu.
Pohodové pokračování Domu v Bretani. Krásný jazyk, humor, sebeironie, rodinné historky, úchvatné popisy Bretaně i vtipné zážitky z cest do ciziny. Ideální čtení na dovolenou.
Pohodové a vtipné čtení nejen o životě na bretaňském venkově. Paní Marta musela být velmi temperamentní, přímočará a rázná žena se spoustou nápadů, které dokázala okamžitě realizovat a dotáhnout do konce. Psala jen tak mimochodem, ale čte se to dobře. Už se těším na Loď. :-)