dagmar7365
komentáře u knih

Oddychové čtení na dovolenou nebo když chcete jen tak relaxovat. Žádná velká dramata, nečekané události nebo překvapivé konce. Milá romantika, která zcela naplňuje své žánrové zařazení.


Četli jsme se synem. Začátek - výborná zápletka, ale jakmile se Kuba vydal hledat Pašíka, tak se pro mě příběh začal stávat natahovaným, ne úplně zajímavým, nesrozumitelným, ty názvy jednotlivých měst mi vůbec nešli do pusy a úplně si nejsem jistá, jestli bych jen jako posluchač pochopila, že jde o názvy nikoli jen označení. Vánoční atmosféry bylo velmi málo, takže jsem se fakt těšila, až knihu dočteme a vrhneme se na něco lepšího. Pořád mi unikalo, proč jsou z ní všichni tak nadšení. Ale ten závěr mě dostal. Moc krásná myšlenka, krásně napsáno, vánočně dojemné, laskavé. Tak nakonec si Vánoční prasátko čtyři hvězdy zaslouží a právem.


Jsou příběhy, které byly již mnohokrát zpracované a vlastně nemohou přinést nic nového. Komiks Laura Deanová...je jedním z nich. Téma toxických vztahů, kdy člověk ničí sám sebe, trpí okolí...nic nového. Ale zpracování do podoby komiksu ho nesmírně povýšilo. Komiks se mi líbil víc než Jedno obyčejné léto. Grafické zpracování i množství textu bylo vyváženo přesně tak, aby mohlo dát vyniknout právě těm detailům, které mají být vidět. Komiksová forma příběh uchránila nadbytečné vatě, ke které snadno sklouznou romány.
Přiznávám, že malinko jsem se v úvodu ztrácela v dějových linkách a postavách, ale to bylo jen drobné klopýtání v úvodu. Jinak výborné!


Zajímavé čtení, které je poměrně široce rozkročeno a míchají se v něm osobní zážitky, cestování, víra...tak trošku dort pejska a kočičky. Což je vlastně fajn, každý si může najít to, co ho zajímá, a co ne, to prostě přeskočí. Martina je určitě osobnost, která má co říci a je neskutečně lidská.


Výborně udělaná kniha. Kromě toho, že čtenáře seznámí se životem Milady Horákové (včetně různých zajímavostí), tak jednotlivé události zasazuje do historického kontextu, stručně vysvětluje co a jak se dělo, kdo měl vliv atd. Závěrečné stručné medailonky osobností vše pěkně doplňují.
Jelikož se jedná o komiks, nemohu nezmínit perfektní grafické zpracování! Kresba, volba barev, fontu, množství textu...vše se skvěle doplňuje a vytváří dokonalý celek!


Moc krásná kniha. Pokud jste milovníkem filmů pro pamětníky, nepotřebujete žádná přehnaná dramata, chcete si jen tak číst a snít o první republice, doporučuji. Ač dětská kniha, s radostí jsem si ji přečetla. Vše doplňují moc pěkné a detailní ilustrace.
Umím si představit, že by kniha Labutí dům měla pokračování a na osudech hlavních hrdinů čtenáře provedla druhou světovou válkou a následujícími událostmi. Potenciál na to má.


Úžasná záležitost, nad kterou se musí pousmát každý rodič. Kniha zachycuje stokrát prověřené pravdy a situace, které rodičovství přináší. Marie Dudziaková má superschopnost zachytit do obrazu a pár slov "vše". Netřeba nic dodávat, jen koukat a nechat v sobě doznít: "Jo, přesně!".
Milé pohlazení pro všechny mámy.


Další naprosto úžasná reportážní Absyntovka. Život na míru, je kniha, kterou přečtete jedním dechem, kniha, která se po přečtení vynoří vždy, když budete kupovat nové oblečení, kniha, která po sobě zanechá tolik otázek, na něž je těžké nalézt odpovědi.
Styl Marka Rabije je naprosto okouzlující, jde do hloubky problému, ale nemá tendence moralizovat. Servíruje fakta s velkou lehkostí, občas je jemně okoření osobním postřehem, komentářem, který velmi přesně zasáhne cíl. O situaci v asijských šicích dílnách jsem neměla žádné iluze, v tomto ta kniha nepřekvapila. Co mě dostalo, je ta bezvýchodnost...


Moc krásný příběh. Pokud se také snažíte o šetrný přístup k naší planetě, tak vás pohladí po duši. Je to kratinký příběh, ale je v něm vše, včetně protichůdných emocí a nepochopení okolí. Ideální startovací bod pro otevření tématu s dětmi. Souhlasím s uživatelkou mone, také se mi moc nelíbí ilustrace Andrei Tachezy, nejsou prvoplánově líbivé. Ale právě proto k tomuto příběhu skvěle pasují.


Když panda tančí je taková milá pohádka pro dospělé. Dobře se to čte, citlivější čtenář si propláchne slzné kanálky, hlavnímu hrdinovi nelze nefandit...ale (SPOILER) je to tak zcela odtržené od reality. Danny je taťka medvídek, který pro samý zármutek zapomene na syna, Will je sice ve škole šikanovaný, rok nemluví, ale stačí prohodit pár slov s pandou a je zcela vyléčen...celý svět - kromě kouzelníka a bytného - se jim snaží pomoci, i když u toho nešetří nadávkami...kdyby byl svět tak krásně jednoduchý, jak báječně by se žilo.
S ohledem na roční dobu, pošmourné počasí, dlouhé zimní večery před námi, knihu ale doporučuji. Jako rozháněč špatné nálady funguje dobře. Jako všechny pohádky.


Odpočinkové čtení z atraktivního prostředí kabaretního divadla New Yorku 40. let. Vivien měla život pestrý, nespoutaný, zcela mimo konvence. Příběh se četl snadno, ale vlastně jsem pořád čekala, kdy to přijde, kam směřuje, co je to velké odhalení, proč ji Angela vyhledala. A toto mi přišla nejslabší část celého románu.
Možná jsem měla poslechnout svůj instinkt, který říkal je-li v knize chyba hned v první větě, tak něco není v pořádku.


Kiley Reid upoutala mou pozornost okamžitě. Kniha je velmi čtivá, svižná a přitom se věnuje tak závažnému tématu, jako je rasismus. Nezpracovává ho ale v tom klasickém "černo-bílém" pojetí. Prostřednictvím jednotlivých postav, jejich chování, myšlení a činů ukazuje, jak je to nesmírně komplikovaný problém a jak je individuální vnímání toho, co je dobrý skutek/rasistické gesto/uplácení vlastního svědomí, čemu věnovat pozornost, co nechat být.
Takový prima věk mi trochu připomínal Normální lidi, jako čtenář jsem opět měla několikrát chuť vstoupit do děje a zakřičet: "Proberte se. Vytváříte problém, který tu není."
Moc se mi líbil i překlad a jazykové zpracování.


Bulvární čtení o spisovatelích. Jak píše někdo níže - pro zpestření a odlehčení hodin literatury, ale jinak z té záplavy informací ve mně mnoho nezůstalo. Co postrádám je nějaké odkazování odkud autor čerpá a můžeme tomu tedy věřit?


Velmi obohacující čtení. Na základě výpovědí jednotlivých sester musím změnit své vnímání "jeptišek". Jsou to velmi různorodé ženy, stejně jako jejich pohnutky pro vstup do kláštera. Jejich život vůbec nemusí být jen zasvěcen bohu a péči o nemocné či potřebné. Mnohé z nich si prošly velmi těžkým obdobím a přesto víru neztratily. Obdivuhodné.


Zpracovat základní filozofické otázky do komiksové podoby je geniální autorský počin. Vyvážili poučnost se zábavností, dali prostor k vlastnímu zamyšlení a pomocí obrázků některé složitější problémy přiblížili i úplným laikům.


Bohužel jsem nečetla první díl a tak mi dost času trvalo, než jsem se srovnala se situací a pochopila, co se stalo. Prolog jsem vlastně pochopila až poté, co jsem knihu dočetla. Nebylo to špatné čtení, některé myšlenky byly zajímavé, bylo to hravé zpracování toho, co je po životě, jak jeden lidský život nebo smrt může ovlivnit řadu dalších a v tom bohužel kniha moc originální nebyla. Ale jako víkendové odpočinkové čtení, proč ne. Poctivější hodnocení by bylo 3,5.
"Není to smrt, která nás nechává trpět. Je to život."


Vynikající reportážní kniha. Rozhodně je dobře, že se z Witolda Szablowskeho nestal kuchař, ale novinář. Díky nepochybně velkému úsilí se mu podařilo vyzpovídat několik kuchařů, kteří vařili pro diktátory 20. století. Stejně tak by ale mohl vyzpovídat řidiče nebo jejich osobní tajemníky, protože o vaření až tolik nejde. Kniha se pochopitelně věnuje jídlu, ale hlavně zachycuje tehdejší dobu, život z pohledu člověka, který byl uprostřed toho dění. A takové svědectví je pro nás, co to můžeme sledovat jen z vnějšku (nebo knih a jiných dokumentů), vždy velmi zajímavé.


Příjemné prázdninové čtení s kapitolkami dlouhými tak akorát na čtení před spaním.


Ohníčky všude kolem mě okamžitě pohltily. Ač se odehrávají v "dokonalém" americkém městečku, tak komplikovanost mateřství a mezilidských vztahů je univerzálně platná na celém světě. Příběh je zajímavě vystaven, nabaluje na sebe další a další informace a tím se celý zaplétá a staví před čtenáře dilemata, co je vlastně správně a co špatně?
Závěr mě lehce zklamal, proto jen 4 hvězdy, spravedlivé by bylo 4,5.


Leonard a Hladový Paul nejsou klasičtí knižní hrdinové, nejsou ani geniální detektivové, obávaní zločinci, lamači ženských srdcí nebo v dětství týraní jedinci. Jsou to úplně obyčejní lidé, kteří si žijí svůj poklidný život. Kniha nepřináší žádná velká dramata, zvraty a nečekané konce. Ale přesto stojí za přečtení. Pokud dokážete najít krásu v každodennosti a obyčejnosti, pak vás nutně musí chytit za srdce. Je to takové milé, laskavé čtení, které vám vykouzlí úsměv na rtu.
