Dáma s hrnstjm komentáře u knih

Souhlasím s komentáři, že kniha se nečte úplně lehce, děj postupuje pomalu, na můj vkus to bylo na hranici snesitelnosti, ale chápu, že přesně takhle to má být. Je to možná spíš taková četba na líné léto, ne uspěchaný únor. Geograficky je to pro mě cizí kraj, ale z hlediska katolické církevní správy knihu beru jako pěknou autentickou sondu, která mi byla v mnohém užitečná.

5 24.02.2021

Lahůdka z konce 19. století, kde se události vyhrocují a napětí stoupá jak v moderním thrilleru. Chvilku mi trvalo se začíst do krkonošského nářečí a představovat si prostředí, protože je to pro mě geograficky vzdálenější místo. Zaujal mě popis Štědrého večera a připraveného jídla, praxi ve sjednávání nádeníků a institut výminku, který je tu představen opravdu detailně (ač mám zkušenosti s jeho normou třeba z dobových trhových a svatebních smluv, tento vhled do skutečnosti je pro mě moc důležitý). Konec ani nemohl být jiný...

8 08.02.2021

Klasika, na kterou jsem se chystala mnoho let. Směr, kterým se děj ubíral, mě vlastně překvapil. Nečekala jsem, že Olivera potká štěstí v neštěstí. Počítala jsem spíš s tím neštěstím, proto jsem knihu dlouho odkládala. Je to moc zajímavá sociální sonda.

8 08.02.2021

Autorka přiznává, že do knihy shrnuje poznatky z jiné literatury a přidává vlastní zkušenosti. Přesně tak to vypadá - jako kompilace, výpisky z knih o výchově, bez většího logického rámce. Nečte se to moc dobře, pořád jsem měla pocit nějaké nahodilosti, což je nejspíš tím, že myšlenky z jiných knih postrádají původní kontext.

2 23.01.2021

Kniha mile překvapila, po letmém nahlédnutí mi přišlo, že ji budu číst tak dva měsíce a moc se mi do ní nechtělo... ale byl to opravdu napínavý a dobrodružný příběh, bez hluchých míst. Ve jménech králíků jsem se občas ztrácela a třeba ty jejich bitky jsem si asi neuměla úplně představit, ale jako celek je to opravdu fajn kniha.

Zhruba ve třetině knihy jsme se zasekla a dál to najednou nešlo. Nemohla jsem se psychicky dostat přes ty různé "spánkové" příběhy dnešních dospělých a hlavně pokyny z příruček pro matky z minulých dob. Byly neskutečně drsné, nebo aspoň pro mě, a bála jsem se, že se budou podobné věci knihou prolínat až do konce. Jenže konec roku se blížil, nechtěla jsem nechat knihu rozečtenou, tak jsem se pustila i do zbytku. Nelituji, je to laskavé a povzbudivé čtení. Skvělá je taky část o dětském spánku a usínání v jiných kulturách a národech, to je určitě dobré vědět, člověku pak ledacos dojde. Je pravda, že se autorka občas v textu opakuje a kniha se tím protahuje, ale není to nic tragického. Více takových knih pro české prostředí!

7 01.01.2021

Moc dobrý, čtivý kousek! Výrazivo více než expresívní, teorie pochopitelná a náležitě podpořená příběhy z praxe. Nezbývá než doufat, že ani jednu jedinou poučku nebudu potřebovat. A kdyby náhodou něco, kniha je doma na určeném místě hned po ruce a aplikace Záchranka v mobilu. Moc zajímavé byly i vsuvky od jiných autorů, nikdy mě třeba nenapadlo, jak se řeší úmrtí Čecha v zahraničí nebo kolik stojí jedna akce letecké záchranky...

9 01.01.2021

Krásné, povzbudivé, motivující čtení. Pěkné prolínání vzpomínek a duchovních pravd. Útlá knížečka plná velkých myšlenek a osobního svědectví.

4 29.12.2020

Bezejmenný cynik sršící ostrovtipem je zpět. Opět to byla velká jízda, okořeněná krutopřísnou psychoscénou se studní, kde se mi málem zastavilo srdce poprvé, a karambolem na silnici, kde se mi srdce chtělo zastavit podruhé. Líbí se mi jeho logické myšlenkové postupy, se kterými se prokousává problémy. Zde tedy občas narušeno Wichterlem, ale co se dá dělat. Rychlý dějový spád vede k rychlému čtení, které nezná dne ani hodiny... Napínavé až na půdu!

18 29.12.2020

Začátek je skvělý. Pak následují místa, která nejsou úplně uvěřitelná, pořád se dokola opakuje, že hlavní postava není připravena na návrat k detektivní práci, ale nikdo s tím vlastně nic nedělá. Celé vyšetřování je ve znamení náhod a rychlých řešení, lehce překombinované. Téma závažné, ale kniha psaná jednoduše, oddychovým způsobem. Jako napínavá oddechovka posloužila dobře.

7 29.12.2020

Začnu koncem, ten je opravdu strašný, nečekaný (takhle dneska podobné knihy mco nekončí...). Fakt síla. Vyprávění z pohledu psychopata se dá úspěšně číst, i když je to v mnohém znepokojující. Až podezírám autora, že tato část má ve čtenáři vzbuzovat sympatie nebo alespoň snahu o pochopení choré mysli a ne nějaké rychlé odsouzení. Naopak část vyprávěná obětí je napsaná tak, že čtenář tu holku chvílemi nemůže vystát. Chápu, proč to tak je, proč její postava je představena tímto způsobem, v doslovu je to pěkně vysvětleno a dává to smysl. Ale neustálé zmiňování toho chlapa G. P. mi maximálně lezlo na nervy, stejně jako ten pozérský život. Celek je zvláštní mix, ale funguje velmi dobře.

7 29.12.2020

Kombinace cestopisu a populárně naučné, historicky laděné literatury. Cestopisné pasáže jsou moc zajímavé, hlavně střet kultur a všemožná autorčina setkání. Naučné pasáže k historii Laponska a jeho obyvatel jsou taky parádní. Co mi v knize naprosto nesedělo, byla kapitola, ve které byl přepsán deník norské dívky z období 2. světové války. Určitě by stačilo jen vydané dílo ocitovat, aby si jej zájemci mohli vyhledat, ale celé to opsat a zařadit do knihy? Za mne zbytečnost. Nejvíc se mi líbila kapitola o ženách a dětech, tu považuji za hlavní přínos celé knihy a označila bych i za etnografický vědecký výstup.

3 14.12.2020

Tak tohle se bohužel nedalo číst... pokud pominu velmi nepříjemný font, zabarvení stran i písma, samotný příběh mě absolutně nezaujal. Fantasy čtu běžně, i knihy pro mládež, přestože už nejsem v mládežnickém věku. Tuto knihu jsem ale nezvládla. Hlavní postava Justýna pořád omílá, jaký je outsider, ale působí to akorát jako těžká póza (asi tu autorka cílila na čtenáře, kteří se jako outsideři sami cítí). Podmořský svět sice srší fantazií, ale mně byl silně nesympatický, je to napůl dětské, napůl vážné, ale ani jedno pořádně. Ve chvíli, kdy se objevila mluvící kotva (nebo co to bylo) a byla skloňována v každé druhé větě, jsem ztratila trpělivost. Do půlky jsem poctivě četla, od půlky prolistovala a přečetla sem tam větu, abych věděla, jak to skončí. Knize jsem věnovala nesmyslně hodně času, úplně zbytečně. Název se mi moc líbil, vypadalo to lákavě, škoda... ale tohle fakt nešlo.

2 07.12.2020

Jasné, přehledné, pěkně zpracované pro začátečníky.

1 07.12.2020

Kniha, která má šťávu! Je to jedna velká čtenářská rychlopalba, místy dost vostrá a nechutná, místy vtipná až na půdu. Cynicky vtipná. Je to rychlý sešup z povrchu až do podsvětí, nebo aspoň na jeho okraj. Dějová zápletka je zajímavá, poutavá, plná podstatných zvratů. Pro mě osobně forma a styl psaní lehce převažuje nad obsahem, ale to bude tím, že jsem podobně laděnou knihu dlouho nečetla. Polda i děj se naštěstí vymykají klasickým (únavným) klišé současné doby, tj. prudce geniální vyšetřovatel s vlastními démony a špičkovou intuicí + pachatel z řad kolegů. I když nepopírám, že nějací vnitřní démoni v příběhu vlastně vznikají. Zajímavý doslov. Scéna, která mě nejvíc (a nahlas) rozesmála: lidský dopis.

13 18.11.2020

Anotace zněla velmi slibně a i začátek knihy celkem slibný byl. V průběhu čtení se ale něco pokazilo, děj byl nesmyslně natahován a měl tendenci se opakovat, přibývalo postav v různých vedlejších liniích. Na příběhu se mi nakonec líbí hlavně to, že věci nejsou takové, jaké se zdají na začátku. Jinak mám z knihy pocit zdlouhavosti a vidím tam překombinování děje v druhé polovině. V závěrečném poděkování autor přiznává inspiraci Stephenem Kingem. To je dobře, že to přiznává, protože ta inspirace byla v knize téměř hmatatelná, jsou tam podobné motivy a tendence. Třeba závěrečná "maloměstská apokalypsa" spojená s přemírou postav. Jenže tomuto autorovi to tak dobře nefunguje...

7 13.11.2020

Než jsem knihu otevřela, významně jsem prolistovala nejdřív ještě jednou předchozí díl Ke dnu. Co je v druhé knize lehce naznačeno (a čtenářova představivost jede na plné obrátky), je ve třetí knize plně odhaleno. Moc zajímavá jsou okénka do minulosti rodiny Strnadových (mě zaujal hlavně děj kolem starého Strnada), vysvětlují spoustu nejasností. Líbí se mi způsob, jakým autorka popisuje vodu - třeba ta myšlenka, že vodní svět vnímá řeč a úvahy lidí a odlišuje, kdo jde s dobrými nebo špatnými úmysly, to je nádherná teorie. Příběh má čtyři silné ženské hrdinky, muži jen tak vlají v jejich závěsu a v konfrontaci s nimi ne všichni (a ne vždy) obstojí. Jihočeské maloměsto (zde Vodňany alias Řečovice) zobrazeno bez příkras jako bydliště podivných existencí, s živelným trhem na náměstí a špinavou řekou. Doktorka Borská, zvyklá na mnohem lepší poměry, nemůže v tomto místě zkázy obstát. Její postava není pro příběh asi úplně nezbytná, ale jejím prostřednictvím se ukazuje městečko v celé své (obrazné) špíně. Kniha je z celé trilogie nejvíc akční a opět, jako v předchozích dílech, zůstávají některé věci nedořešené. Třeba stará Bartáková.

14 12.11.2020

Nebylo to mé první setkání se spisovatelem, ale prokousávala jsem se pomalu, snažila se vše náležitě pochopit a představit - ne vždycky to šlo. Psychotické stavy páně Mundstocka mi daly pěkně zabrat. Téma je ale silné, pro mě osobně velmi, v profesním životě se zrovna s holokaustem často potýkám a tato kniha byla šancí vidět situaci jinak, zevnitř zoufalé komunity, která nezná dne ani hodiny... Závěr je drsný, ale neumím si představit, že by byl jiný.

8 07.11.2020

Krásná kniha o úžasných ženách, každá byla trochu jiná. Přiznávám, u některých (starších ročníků) mě zaskočil jejich pohled na mateřství, byly v tomto ohledu dost drsné. Ale jinak jejich celková pracovitost, úsilí a touha uspět v oboru byly opravdu obdivuhodné. Úskalí spojená s minulým režimem už v dnešní době nehrozí, ale obávám se, že některé názory přetrvávají...

4 07.11.2020

Po literární stránce není kniha žádným veledílem. Děj je ale více než poutavý, přibližuje do naprostých detailů skutečný příběh zoufalých rodičů při pátrání po dceři. Je to nepředstavitelné, chytat se s nadějí každé drobné informace, vyzkoušet možné i nemožné věci včetně různých senzibilů a tipů směřujících do zahraničí... Nezbývá než doufat, že tohle člověka nepotká. Překvapilo mě množství fotografií v knize z rodinného života, překvapil mě i popis Janiny povahy. Já si jí totiž pamatuju od vidění ze školy, působila úplně jinak, než jsem se o ní teď dočetla. A viděla jsem jí ten "poslední den" na chodbě. Byla veselá a plná života... ne na dlouho :(

6 22.09.2020