Dáma s hrnstjm komentáře u knih

Druhá kniha Slámy v botách jde víc do hloubky. A často to nejsou kdovíjak radostné hlubiny spokojené rodinky, spíš naopak, až mě kolikrát zaskočilo, jak osobní věci do knihy zařadila. Vtip je stále ve velké míře přítomen a o trapnější situace není taky nouze. Bylo to moc pěkné čtení. Obě knihy jsem si koupila a jsou to přesně ty kousky, které člověk mnohokrát za život prolistuje, rozpůjčuje... žádné knihovní ležáky!

5 21.03.2020

To bylo tak milé, vtipné! Blog znám, ale ne od začátku a nenašla jsem čas ani chuť procházet jednotlivé příspěvky od začátku po proudu času. Raději jsem koupila knihu a je možné, že má jinou "atmosféru" než blogové příspěvky, já ale neměla s čím porovnat, takže považuju knihu za skvělé čtení. Téma mě zajímá a osobně se mě týká, permakulturu mě fascinuje. Autorka je prudce vtipná, tak trochu smolařka a děsně mě baví. V určitých směrech je kniha inspirující, kontrast město versus vesnice je popsán zajímavě. A ta bábi, která kontroluje všechno, co se v Domoušicích na políčku šustne a neváhá to náležitě okomentovat... tak podobný typ mám u své minizahrádky taky :-)

4 21.03.2020

Za přednost knihy považuji hlavně inspirativní a opravdu krásné fotografie. Vnitřní členění mi absolutně nevyhovovalo - rozdělení balkonových zahrádek podle "stylu" (asijská, italská, středomořská, do koktejlu, pro alergiky, pro lenochy...) mi přišlo dost zvláštní, ale asi to bylo tím, že jsem hledala informace napříč a tohle členění vedlo akorát k opakování informací a roztříštěnosti. Opakování již napsaného se táhne celou knihou. Kapitoly obecnějšího zaměření jsou pěkné, jednoduché pro začátečníky. Mojí nespokojenost s knihou ale vylepšila závěrečná část, kde je abecední seznam všech zmíněných rostlin s praktickými údaji o výsevu, zálivce aj.

4 21.03.2020

Líbilo se mi prostředí anglického venkova, vřesoviště, kamenné kruhy. Mně osobně kniha nepřinesla nic nového, vnímala jsem spíš klasické prvky z jiných detektivek a krimi seriálů. Prudce intuitivní vyšetřovatel s vlastními démony, šokující vraždy s nechutnými detaily, hříchy minulosti, osoba vraha... pořád dokola. Přijde mi, že autor se může vyšvihnout nad ostatní hlavně tím, že stvoří výjimečné charaktery - tady se o to asi pokusil u Tilly, což je celkem neobvyklá osobnost, ale na mě její jinakost nefungovala a nebyla mi ani sympatická. Postavy mě vlastně vůbec nebavily a ač to zní hrozně, nejvíc sympatickej mi byl ten vrah. A přišly mi divné některé slovní obraty, které měly asi zvyšovat napětí... když najdu něco šokujícího napsaného na papíře, opravdu se v místnosti ochladí? A zrychlí se mi dech natolik, že si toho všimnou ostatní osoby v místnosti? Ale co já vím, třeba to bylo překladem. Hodnotím průměrně.

11 04.03.2020

První česká kniha o zero waste? Spíš moravská, podle uváděných příkladů a odkazů :-) ale nebudu rýpat. Je to kniha pro naprosté začátečníky, k nimž se různé bezobalové vychytávky zatím nějakou záhadou nedostaly. Možná spíš pro starší/střední generaci, která tolik nepoužívá internet a třeba zapomněla na běžné věci ze svého dětství a mládí...? Největším přínosem pro mě byly některé internetové odkazy. Poznámky o autorčině podnikatelských aktivitách mi v knize přišly naprosto mimo (a že jich bylo). Zajímalo by mě, jestli někdo ze čtenářů udělá ten "pokus" a prohrabe po týdnu svůj koš se směsným odpadem (tipuji, že ne, všichni víme, co si tam házíme a že po týdnu to bude vždycky humus).

6 26.02.2020

Po literární stránce sice žádný skvost... ale obsah má velkou hodnotu a týká se nesmírně zajímavých věcí. Za nejhodnotnější považuji reflexi modernizace inuitské společnosti se všemi výhodami a nevýhodami, nejen v době autorčina pobytu, ale i v době dávno předtím. Skvělá je také předposlední kapitola, která se věnuje vztahům v tradiční rodině, porodům, pozici ženy-manželky, dětem. Jsem ráda i za seznámení s Kenojuak Ashevak (1927-2013), obyčejnou ženskou a zároveň úžasnou umělkyní, o které jsem nikdy dřív neslyšela, ale její tvorba je opravdu neotřelá a evidentně dost známá (koukněte na Google). Obdivuji autorku, že ochutnávala všechny místní kulinářské speciality... a že byla odvážná i v mnoha jiných směrech, vlastně už jen tím, že v roce 1984 si sbalila krosnu a sama odjela, kam jí srdce táhlo.

5 26.02.2020

Začnu tím, že pochválím hlavní postavu - líbí se mi jeho skromnost, nepovažuje se za superhrdinu, naopak se dost často podceňuje, ale dokáže si vychutnat chvíle, kdy má intelektuálně navrch (a že jich je!). Nestydí se přiznat, že něco neumí a že něco nevyšlo. Až na několik momentů jeho chování působí vlastně přirozeně. Příběh je opravdu poutavý - drsný a nechutný, ale poutavý; nemůžete se dočkat rozuzlení. Možná je i trochu překombinovaný, co se hlavního záporáka týče. Už to tu párkrát zaznělo a i já se přidávám k pocitu, že konec byl uspěchaný. Autor se v knize často zmiňuje o amerických sériových vrazích, jsou to asi čtyři jména a chápu, proč na ně odkazuje (různě porovnává se svým případem), ale přišlo mi to už moc, byli snad v každé druhé kapitole. Celá teorie o predátorovi a jeho lovištích je (děsivě) zajímavá.

4 05.02.2020

Po přečtení mám neodbytný pocit, že se jednalo o úvod k něčemu obsáhlejšímu, což se ale neděje. Děsil mě ten drsný svět, kde jsou rodiče hrubí ke svým i cizím dětem a kde jsou potomci považováni za přítěž do té doby, než se zvládnou o sebe postarat sami. Škoda, že jsem se nedozvěděla, na základech jaké katastrofy byla tato hrubá společnost vybudována, náznaky jsou hodně všeobecné, třeba by to mnohé vysvětlilo. Ale asi to podle autorky nebylo důležité. O fungování společnosti se toho čtenář taky moc nedozví, ale jsem ráda aspoň za to pomyslné zrcadlo, kterému byla ke konci vystavena, i když ne v přímé konfrontaci. Pobavila mě (nad)přirozená úcta k předmětu, o jehož funkci a symbolice společnost neměla tušení. Tam v Sídle Rady s vitrážemi, v budově, která "stála jako zázrakem dál, pevná a neporušená; byla nezměrně stará."

6 20.01.2020

Pěkně rozehraný příběh s důstojným průběhem a zajímavou kritikou sociálního systému v Dánsku. Nebyly mi sympatické obě postavy vyšetřovatelů, především proto, že příliš nevybočovaly ze současného detektivkového klišé (chlapík se svými "démony" + ženská IT profík). Nepochopila jsem neustálé přeskakování mezi přítomným a minulým časem, těžko říct, jestli šlo o nápad překladatelky nebo snahu autora o větší napětí. Krátké kapitoly byly na čtení skvělé. Závěrečná akční scéna supermanovská, absolutně si ji nedokážu v reálu představit, ale to už je pomalu taky jedno z častých klišé. Hodnotím 3,5 * a zaokrouhluji nahoru, i přes vypsané výtky mě kniha bavila.

9 13.01.2020

Na knihu jsem čekala v naší knihovně neskutečně dlouhou dobu a opravdu jsem se těšila, autorku si lehce pamatuji ze studií a byla jsem zvědavá, co literárně vyplodila. Celkem přirozeně hlavní postavě propůjčila vlastní studentské a zájmové zkušenosti, jestli i "životní zvrat" při studiích, to nevím. Prolog je opravdu hrozný, pokládám řečnickou otázku, jestli to matka dvou dětí měla vůbec zapotřebí... Nápad není špatný, ale jednání hlavních postav hodnotím jako nesmyslné. Kdo by zůstával v domě hrůzy po několika prvních zkušenostech? Kdo by tam vydržel tolik let? Přece není přednější levné bydlení a stylový nábytek před bezpečím nejbližších... Víc než současnost mě bavily spíš části z minulosti domu. Rušila mě nedůsledná stylistika, třeba do jedné věty napsaná nespisovná a spisovná slova zároveň - vždyť takhle nikdo nemluví, buď tak nebo onak, ne? A zpětně mě rušila i jakási vedlejší "romantická" dějová linka, která se nakonec ukázala jako naprosto slepá (nebo aspoň jsem její přínos neodhalila).

7 02.01.2020

Velice zajímavé a vysoce odborně zpracované téma. Kniha se na začátku tváří až hravě, když se v prvních kapitolách autor věnuje "zrůdným lidem" ze starověkých cestopisů a bájí. Pak ale nastupuje podrobný rozbor vybraných středověkých iluminovaných rukopisů a všech jejich vyobrazených "chlupatců." To už moc hravé není a často jsem se divila, co že to pan autor z těch obrázků všechno vyčte. Obrazová příloha je na první pohled bohatá, snad půl na půl s textem, ale při rozboru iluminací to najednou nestačí, protože přijdou na řadu i rukopisy bez přiřazených vyobrazení. Nejzajímavější byla určitě část o Bibli Václava IV. a skutečný děsivý příběh Bálu ohnivců z francouzského panovnického dvora konce 14. století.

4 10.12.2019

Moc se mi líbí autorčin styl psaní, je to takové lehké a přirozené. Ilan začíná dospívat a puberta s ní(m) chvílemi mlátí o schody palatulu. Bavilo mě, že některé věci jsou trochu jinak, než se v prvním díle zdálo a že kapitán je taky pěkná liška podšitá. Odkrývá se pořádný kus sklenařské historie, já přemýšlím, jaké má Ilan do budoucna možnosti a doufám, že to všechno autorka nepřekombinuje. Největší drama: hotulové!

22 04.12.2019

Nudila jsem se až do strany 170... Prostředí krásné, to ano, ale postavy mě nezaujaly a děj vlastně také ne. Vyšetřování je zdlouhavé a všichni muži mají tak podobná jména (a nevýrazně vykreslenou podobu), že jsem se neustále musela vracet a ujišťovat se, kdo je vlastně kdo... Hlavní hrdinka (asi měla působit jako sympatická krutopřísná drsňačka) mi přišla nevýrazná, protivná. Překlad mi přišel místy dost divný, tak nevím, jestli třeba něco nezůstalo "ztraceno v překladu." Jediné štěstí, že kniha není dlouhá, to by bylo úmorné!

5 27.11.2019

Kar, krvavá hostina, jejímž hlavním chodem může být jakýkoliv kolemjdoucí. Opět bizarní hlavní postavy a úžasná lokalita pro zasazení podivného děje. Kniha je až na pár momentů napínavá a čtivá, v příběhu mám výhrady hlavně k roli policie. Atmosféra města, které si kope svůj vlastní hrob, čiší z každé stránky. A konec? Ten mívá autor vždycky přinejmenším netradiční. Takže jak se dalo čekat... prostě úlet.

8 08.11.2019

Neskutečně napínavá a mrazivá kniha! Právem označovaná v angličtině jako "mother's horror" - protože mít doma Kevina je nejspíš děsivá představa každé matky. Autorka stvořila naprosto dokonalého dětského anti-hrdinu, což platí doslova od kolébky až po střední. Forma knihy je zvláštní, chvíli trvá, než se čtenář adaptuje. Téma pro mě bylo ohromě silné, dopisy jsou plné závažných myšlenek, je to přímo myšlenková anabáze zlomené matky, ve které se snaží dostat od nikud někam a hledá odpovědi na zásadní otázky. Skvělá kniha! (Naopak film se mi nelíbil, z knihy bylo použito minimum a nenese vlastně žádné poselství)

8 08.11.2019

Ano, ano, je to trochu neučesané, asi jako vlasy po propařeném víkendu, ale jinak je to parádní meziměstská jízda s mnohými originálními prvky. Autor se navíc snažil do knihy propašovat i určité vážné poselství, asi to šlo udělat lépe nebo jinak, v knize na mě dotyčné pasáže působily nedomyšleným dojmem. Ale jako celek se mi kniha líbila a bavila mě, zapojení vážného tématu oceňuji.

3 08.11.2019

Parádní jízda... jízda na koni z minulosti do budoucnosti s fešným vojákem za zády. Svět se mi moc líbí, je tam plno originálních prvků. Ze zapojení Mrtvé hory jsem trochu na rozpacích, jestli se to do příběhu hodí nebo nehodí, ale to je asi jediná sporná věc. Nemůžu se dočkat, až "praskne," co to tam ten Ilan pod mantií má :)

15 16.10.2019

Vyvážená kombinace příběhu, vzdělávání, úkolů, vyrábění a zajímavého prvku - prosvěcovacích stránek. K tomu všemu pěkné ilustrace. Kniha je opravdu nápaditá a podle našeho případu tipuji, že zaujme nejen děti.

6 16.10.2019

Autorka dávkuje kousky příběhu jako dílky puzzle, které tak rád skládá malý Paul. Jenže těch našich pomyslných dílků dost chybí a přimíchalo se sem plno kousků s jiným obrázkem... Příběh je roztrhán do několika linií a narušován postavami, které jsou tam vyloženě navíc - hlavně dívka Lily, u té opravdu nevím, co jejím zařazením autorka naznačovala, kór v kontextu poslední kapitoly (???). Hlavní linka s Paulem a jeho rodiči je velmi znepokojivá, děsivá. Jenže duchovní hnutí Křesťanská věda, které je vší té hrůzy příčinou, je v knize naznačena dost mlhavě, takže to plno čtenářů ani nemusí pochopit, pokud nezačnou googlit... Ale Linda se autorce povedla - takhle protivnou, osamělou, zoufalou, troufalou a správnou puberťačku jsem dlouho nepotkala.

6 02.10.2019

Kruté svědectví o krutém místě, době i lidech. Mocenská zvůle z pohledu mladé ženy, které gulag ukradl část života. Začátek knihy mi přišel rozvláčný a hůř se mi četl - změť jmen chlapců i dívek, vzrušené debaty o všem možném a neustálé žádosti o Tamařinu ruku. Zatčením se ale čtivost příběhu znásobila a trvala až do konce. Překvapily mě neustálé transporty vězňů z lágru do lágru, bez logiky a beze smyslu, jen tak z libovůle, aby byl člověk v permanentní nejistotě (a hladu). Zároveň je to svědectví o laskavosti, lásce a lidské houževnatosti. Silná a důležitá kniha!

5 09.09.2019