Dáma s hrnstjm komentáře u knih

Nepochybuji, že za vznikem knihy stojí silný rodinný příběh autorky. Střídání minulosti a přítomnosti bývá fajn způsob, jak udržet čtenářovu pozornost. Tady mě ale bavily jen události minulé. Do kapitol ze současnosti jsem se nemohla pořádně začíst, asi mi vadily málo věrohodné postavy nebo jejich jednání, nevím. Jako celek hodnotím průměrně, navzdory závažnosti historických událostí se tu žádná "velká literatura" nekoná. Aspoň z mého pohledu.

Dovolím si poznámku, že tady na jihu Čech máme taky podobnou tragédii, možná o to smutnější, že až z 8. května 1945. Bernartice.

9 25.08.2023

Lákavá anotace, v knize to celé ale trošku drhne... Jednoznačným kladem a prvkem udržujícím napětí je střídaní časových rovin a popis událostí z pohledu různých postav. To použila autorka i v jiných knihách, to funguje. Závěr je fajn, částečně předvídatelný (lépe řečeno, autorka v knize zanechala několik indicií, které naznačovaly určité skutečnosti), částečně překvapivý. Co mi vadilo, byla dětská posedlost "monstry" a vše kolem toho jejich klubu, nedokázala jsem se na to dívat dětskýma očima a jako dospěláka mě to spíš vytáčelo svojí naivitou. Čtenářský zážitek mi ale nejvíc rušil překlad - nadužívání slova "monstrum," na každé stránce aspoň desetkrát... já vím, že pro tuto knihu to mělo specifický význam, ale nejsem si jistá, že bylo nutné takto otrocky překládat v každé situaci a totálně rezignovat na synonyma (a že jich čeština má!) Bylo to neskutečně ubíjející, vždyť to slovo je nacpáno i v českém názvu, zbytečně...

3 22.08.2023

Tohle bylo takové knižní puzzle. Vytáhnete z krabice dílek a hledáte, kam je možné ho zapojit... Příběh má netradiční kompozici, střídají se různé časové roviny i postavy a čtenář doufá, že se jednou spojí do smysluplného konce. Téma je velmi zajímavé, znepokojující v tom smyslu, kolik se toho mezi pamětníky může ještě dnes tajit před světem. Prameny Vltavy, koncentrák... až se stydím, že jsem jako člověk z oboru a z jižních Čech o něm dosud neslyšela a v odborné literatuře o Šumavě na něj nenarazila! To napravím. Ale právě snaha o filtrování historické skutečnosti od autorčiny fantazie mě doprovázela celou knihou, brala mi hlavní pozornost. Proto nečtu historické romány, raději sáhnu rovnou po odborné, ale občas udělám výjimku a pak lituji :-)
Zpátky k příběhu. Hlavní postava nesympatická, protivný dědek ženoucí se za chimérou. Vlastně vyloženě sympatickou postavu jsem tam nenašla. A ona ani ta Šumava moje milovaná sympaticky v knize vůbec nevyznívá, zbavená veškeré poetiky: "V tomhle kraji je jednodušší chcípnout než žít." Špinavé pohraničí s nerudnými obyvateli a krvavou historií. Závěr dobrý, autorce se podařilo k sobě slepit kde co, ale neměla jsem z toho pocit překombinovanosti.

10 09.08.2023

Moc pěkné čtení se skvělou atmosférou. Trošku se mi nepozdává, že nám tu autor-muž představuje mladou hlavní hrdinku-ženu, která má mnoho úvah, z nichž ne všechny znějí žensky. Pro mě osobně to vygradovalo ve scéně na půdě, kde se odehrály ryze "ženské věci" a (bezdětný) autor si to nějak vybájil po svém, aniž by se asi moc pídil po tom, co je medicínsky možné a nemožné... a co hůř, jak v téhle situaci funguje ženská psychika, intuice a základní instinkt. Nechci být konkrétní a prozrazovat děj, jednoduše to, co se ve scéně odehrávalo, mi přišlo dost nevěrohodné. Zkoušela jsem si to představit stokrát z pohledu hlavní postavy a vidím to naprosto jinak :-) Ale kniha jako celek je moc fajn, napínavá od začátku do konce (jen český překlad místy drhnul).

7 01.08.2023

Méně příjemný díl, než byl ten první... jak už název napovídá, je to celé hlavně o Malorie, všichni ostatní jsou tak trochu na okraji událostí. Lehce zklamaný čtenář se nedozví nic nového o postkatastrofickém světě s "tvory." O jejích dětech něco málo nového padne. Většinu knihy ale tvoří Maloriiny myšlenky, úvahy, strachy... a co hůř, její vzpomínky, které považuju za naprosto hluchá místa příběhu, nevedou k ničemu, ani neprohlubují nějakou psychologii hlavní postavy. Spíš jsou podivně, uměle našroubované na děj v přítomnosti. Určitě jsem od pokračování čekala mnohem víc.

4 01.08.2023

Z celé trilogie se mi detektivní zápletka posledního dílu líbila nejvíc. Zároveň mě tam nejvíc štvala vztahová linka Adama a Laury. Jako by to ani nebyli dva dospělí lidé... Bylo tam toho na mě moc, samé nevyřčené hluboké pocity, kradmé pohledy v autě... Ale líbilo se mi rozuzlení obou příběhů, zločinného i vztahového, které se v knize proplétají. Kniha je napsaná celkem pěknou češtinou.

9 24.07.2023

Moc pěkné čtení! Kniha je napsaná krásným jazykem, se zajímavými slovními obraty a přirovnáními. Svěží, barvité, "s kudrlinkami." Trochu se mi nepozdávalo, že autorka-žena si vytvořila mužskou hlavní postavu (sršící ostrovtipem), ale celkem důstojně to ustála. Asi do třetiny knihy jsem měla z knihy opravdu mysteriózní dojem, který mi narušovalo "jen" české prostředí - snadno si představím nějaké temné lesní zlo někde za polárním kruhem nebo na jiném kontinentu... ale v českém smíšeném (kůrovcovém) lesíku? Ač to v Orlických horách neznám, ta zeměpisná blízkost mi ubírala na zážitku, bylo složitější přistoupit na tu hru, ale to je jen můj osobní problém. Od té doby, co v příběhu padlo jméno hlavního zloducha, se už hodně a často vysvětlovalo, padal jeden fakt za druhým, bylo toho příliš... tak moc, že nezbylo moc prostoru pro fantazii. Asi by mi bylo sympatičtější, kdyby toho autorka nechala víc naznačeno než vyřčeno. Kdyby toho ta Květa prostě nenapovídala tolik! Přitom všecko o pohanské mytologii bylo moc zajímavé a ráda jsem se to dozvěděla (když už to tam bylo). V rámci své profesní deformace jsem si ale nejvíc užila pasáže z historických kronik a deníků. Souhlasím s komentáři, že kniha je místy zbytečně zdlouhavá, motivy se opakují příliš často a zvětšený formát tlustší knihy je opravdu horší na manipulaci. Ale i přes moje nevýznamné výtky je to skvělý příběh, čtivý, napínavý, má spád, postavy jsou snesitelné a i pejskaři si přijdou na své :-) A ještě konec - konec byl fajn, nepřekombinovaný, jednoduchý, efektní.

13 28.06.2023

Asi se tu všichni shodneme, že knihy Miloše Urbana čtenář buď miluje nebo nepobírá. Témata i postavy bývají silně výstřední, bizarní, to nesedne každému a je to naprosto v pořádku. Já jsem věrný čtenář-průzkumník, co se prokousává postupně autorovou tvorbou a oceňuje především její hravost. Ale dost bylo obecného. Továrna na maso je napsána krásným jazykem, vyzdvihuji hru se slovy, někdy i s písmenky. Odborná příprava k historickému tématu opět na jedničku! Prostředí jatek se všemi aspekty, které nám smrtelníkům třeba nikdy ani na mysl nepřišly, které dotvářejí nervózní a neutěšenou atmosféru celé dějové linky. Protože v této knize jsou snad všechny postavy s něčím nespokojeny. Respektive nejsou spokojeny. Hlavní postava, Leon Neon, ten mě moc nebavil. Zato obryně Antonie Antonínová, tu si budu pamatovat! Konec je bizarní, čekala jsem podobné šílené rozuzlení, tady to ani jinak nešlo. TOP příčku si u mě pořád drží Sedmikostelí, to je pro mě prostě největší "maso" :-)

5 12.06.2023

Přiznám se, že na mě tahle alternativní historie nefungovala, pořád jsem byla ve střehu a podvědomě hledala smysl v něčem, co ho mít ani nemůže. Nevyhovovalo mi, že autorka jde hodně po povrchu (ale chápu, proč to tak bylo), vše kolem převratu mi přišlo příliš jednoduché a dovolím si nekorektní poznámku, že takhle uvažovat o vysoké politice a vyřešit převrat může "jen žena" :-) Postavy a jejich příběh mě moc nezaujaly, nedokázala jsem se oprostit od pitvání té alternativy.

Přidávám se k nespokojeným čtenářům. Na to, že policejní práce v knize nedává smysl, člověk v detektivce často narazí, ale tady byly i postavy vyšetřovatelů divné, neurčité, splývající. Většinu doby jsem měla pocit, že čtu knihu ze série, jejíž předchozích pět dílů jsem nečetla, takže mi něco podstatného uniká. Příběh sám o sobě je určitě znepokojující a ten konec... pokud pominu naprostou překombinovanost úplně všeho, tak ano, na konci bych bývala byla raději, kdyby za všechno mohla nějaká ta Klekánice. Text nebyl psán moc pěknou češtinou, byl kostrbatý a vůbec "neplynul." Štěstí, že je kniha malá a krátká...

10 28.05.2023

Jennifer McMahon a její dvě dějové roviny :-) Z knih, které jsem od autorky četla, mi tahle přišla nejhorší. Hlavně postavy mi přišly vyloženě naivní a nesympatické. Byly tam věci, které ubíraly na důvěryhodnosti celému příběhu. Aspoň pro mě. Úplně nechápu to vysoké hodnocení (83 %)...

2 23.05.2023

Četla jsem z čiré zvědavosti, Japonsko mě příliš nebere, takže jsem se celkem dlouho nemohla začíst, nakonec mě nejvíc zajímalo, jak dopadne příběh z té překládané japonské povídky. No, aspoň pro mě dopadl mnohem lépe než celá kniha. Magický realismus miluju pro jeho hravost, ale tady jsem se pořád neměla čeho chytit, příliš to nefungovalo.

4 23.05.2023

Líbilo se mi téma i zápletka, obě časové roviny se pěkně spojily (i když předvídatelně), hororová atmosféra se sice nedostavila, ale nevadí. Souhlasím s komentáři, že by knize prospělo zkrácení, je tu dost hluchých míst a několik zbytečných postav. Jako oddychovka fajn, moje TOP kniha od autorky ale zůstávají Zimní lidé.

6 23.05.2023

U nás doma má veliký úspěch!

1 01.04.2023

Měla jsem trochu problém uvěřit policejní práci, o které se mě autorka snažila přesvědčit, protože jejím hlavním vodítkem byla intuice zde přítomné Laury Linhartové, nepříliš oblíbené kriminalistky. Přiznávám se, ani já si ji neoblíbila a jejího nového kolegu stejně tak, to jejich neustálé handrkování bylo tak zbytečné, snad až pubertální, knize to přineslo akorát tak desítky stran navíc.

12 21.02.2023

Je to pěkné, moc pěkné. Ze způsobu vyprávění jsem měla neodbytný pocit, že směřujeme k nějakému velkolepému "wow" konci. A ke konci jsem se neodbytně bála, že se pletu, že nic nepřijde a dílčí příběhy zůstanou nedokončeny. Kniha je psána s obrovským nadhledem, s takovým povznesením nad radosti i strasti mládí, které ale mezi mlhami zmizelo teprve nedávno.

12 21.02.2023

Je to takové pěkné amatérské detektivní pátrání a vyšetřování. Zápletka celkem silná, napětí je přítomno, čtenářka je zvědavá, kdo je hlavní záporák. Že to měl být horor? Pokud ano, tak autor zapomněl zařadit hororové prvky. Protože tím, že v každé druhé kapitole napíšete slovo "duch" (navíc v naprosto různých a podivných kontextech), z příběhu horor prostě neuděláte. Dobře, občas nechal autor zablikat žárovku, ale textově předuchováno tam bylo solidně, možná aby čtenář nezapomněl, co že to má číst za žánr. A přiznám se, že jsem knihu četla primárně jako krimi příběh. Všechno kolem truchlení a ztráty nejbližšího člověka na světě, což je určitě silná struna celého příběhu, to jsem záměrně obcházela a nepřipouštěla si k tělu. Nechci prožívat hluboký příběh o ztrátě nejbližšího, v tomto ohledu, v současné životní situaci bez podobných ztrát, mi kniha nemá co předat. Díky Bohu!

1 20.02.2023

Kolikrát jsem si řekla, že tu knihu odložím a vrátím do knihovny, kde na ní čeká fronta zájemců? Asi pětkrát! Ne a ne se začíst, ponořit do děje... první třetinou jsem se prokousávala horko těžko, to politické prostředí mi moc nesedělo... A k tomu všemu jsem asi zatím nepřišla na chuť té současné módě s asociálními génii v hlavních rolích, se kterými se roztrhl pytel (v knihách i v seriálech), takže zdejší "slečna Arová" si ode mne vysloužila akorát tak zařazení do kategorie "ach, zase jedna taková..." Asi tak od poloviny knihy jsem měla vyhráno, děj dostal větší spád a krátké kapitoly sváděly k praktikování metody "ještě jednu a končím," což vedlo k rychlému dočtení. Konec byl napínavý, pár zvratů jsem opravdu nečekala.

3 04.02.2023

Pěkné, svižné, napínavé čtení, na první dojem jsem byla po přečtení spokojená. Po hlubším zamyšlení ale musím vytknout zbytečnou přemíru postav. Na začátku bylo "přetetičkováno" - pořád jsem vracela stránky zpět, abych si připomněla jména a nespletla si, o čí tetičce je zrovna řeč. Postavy děje v současnosti mi přišly zbytné skoro všechny, protože by mi ke štěstí stačilo to, co se odehrálo v minulosti. Z té současné části je nejdůležitější hlavní děsivé zjištění a vše kolem je omáčka nových a nových ženských postav. A pak mě překvapilo, že v závěru najednou bylo všechno rychle hotovo na pár stránkách. Ale námět se mi moc líbil.

7 20.01.2023

Z knihy mám průměrný čtenářský zážitek. Karty jsou rozdány celkem zajímavě, ale napětí tak nějak pokulhává, podobně jako hlavní záporák příběhu... nebo alespoň na mě to celé takhle působilo. Hlavní hrdina asi tisíckrát dostane nějakou nabídku, kterou odmítne, ale pak se stejně zachová naprosto opačně, to už byla ke konci opravdu ohraná písnička. Jako by si ten chlap nemohl stát za svým... nebo jako by ho autor do děje nemohl zapasovat aspoň jednou trochu jinak! :-) A pak tu máme střídání dvou vyprávěcích forem, což není čtenářsky úplně příjemné. Na druhou stranu díky autorovým zkušenostem dává většina obsahu smysl a člověk nemusí být ve střehu, o jaké ptákovině se dočte. Škoda jen, že nějaké věci zůstaly nevysvětleny. Do dalších knih časem určitě nakouknu, naše knihovna jich má mraky, tak třeba mi lépe sednou. Tentokrát ale průměr...

8 14.01.2023