Dan komentáře u knih

Přečteno snad za půl hodiny... krátká fiktivní povídka. Knížečka je graficky krásně ztvárněná, myšlenka je také moc hezká. Na knihu mi to však přijde bohužel málo.

15 31.08.2018

Trochu jsem váhal, zda se do knihy pustit, neboť mi není blízké válečné prostředí a historie. Tatéra z Osvětimi jsem však přečetl velmi rychle. Obdivuji vnitřní sílu a povahu hlavního hrdiny Lalea. Je neskutečné, co si muselo tolik lidí vytrpět, a jaké stvůry mohou mezi lidmi být... A také je vidět, že láska (alespoň někdy) hory přenáší. Hezká kniha.

20 29.08.2018

Překvapilo mě, jak je kniha krátká, nicméně obsahuje opravdu řadu zajímavých myšlenek. Není třeba ji číst pouze v dětském věku, či pouze dětem.

26 29.08.2018

Subjektivně mi to na knihu přišlo trochu málo... Popis výběrového kurzu do Britských zvláštních jednotek byl pro mě trochu jednotvárný, a hlavně bylo jasné, jak pro Beara dopadne... chápu, že výstup na Mount Everest, který Bear Grylls zvládnul jako nejmladší Brit, byl v jeho životě velmi důležitý a potřeboval mít v knize své místo, nicméně tomu se věnovala kompletně jedna Bearových dřívějších knih. Pokud Beara Gryllse znáte a jste jeho příznivci, kniha se vám bude líbit. V opačném případě vám toho tolik nedá...

3 29.08.2018

Chce se mi teď napsat, že jsem byl jeden The Beatles. Proč? Protože při čtení téhle knihy jsem doslova žil a prožil život Paula McCartneyho. Opravdu mi to tak alespoň připadalo... Pravděpodobně se k ní za pár let znovu vrátím. A to nejsem typ člověka, co čte knihy víckrát. Nebyla to pro mě jen podrobná biografie téhle legendy. Kniha vede k zamyšlení nad životem jako takovým, nad vztahy s lidmi, nad hudbou, pomáháním druhým apod. Těžko se to vysvětluje. Asi bude lepší, když si knihu přečtete taky. Pokud máte biografie rádi, není nad čím váhat.

11 12.08.2018

Laca jsem znal jenom z rozhovoru pro DVTV. Přestože je to sprosťák, hulvát apod.jak je psáno už v anotaci, ten týpek je prostě charismatickej a zajímavej. Takže mi stačil jeden rozhovor s ním a když jsem pak zjistil, že s ním vyšla kniha, nebylo nad čím přemýšlet. A přečetl jsem jí nadvakrát... S řadou jeho názorů a činů absolutně nesouhlasím a kroutím nad nimi hlavou (stejně tak nad jeho přátelstvím s Klausem). Ale je to prostě zajímavej svéráz a úkaz. Už jen tím, že má energii na 50, vypadá na 60, a přitom je mu 80 let. Klidně odehraje 2,5 hodiny koncert a pak se ještě další dvě hodiny vydrží věnovat fanouškům... jak se zdálo a jak sám v knize zmínil autor Tomáš Poláček, Laco je v jádro hodnej a taky skromnej chlapík. Až bude v Praze, snad se půjdu podívat. Ať mu to troubí ještě dalších dvacet let.

13 23.06.2018

Podle zdejších komentářů jsem se bál, že to bude peklo číst. Že je kniha uměle napsána provokativně, aby to zvýšilo prodeje apod. Vůbec takový pocit z knihy nemám. Slovům v knize jsem věřil. Věřil jsem, že se jedná o její upřímnost, pocity a opravdovou osobní zpověď. Gabriela se ničemu nevyhýbá a nebojí se přiznat třeba i místy dost silné pochybnosti nad výběrem manžela, a to nejen v den své svatby. A taky řady lidí okolo. Co bych knize určitě vytknul, je skákání v čase tam a zpět. Jistě by se dala lépe uspořádat. Jinak je kniha zajímavá i pro sportovně neznalé a podle mého názoru rozhodně není tak špatná, jako tu sděluje mnoho čtenářů ve svých komentářích.

11 30.05.2018

Upřímný a detailní vhled do života a mysli zpěvačky světoznámé švédské skupiny Roxette, Marie Fredriksson. Marie neměla snadný život, jak už asi víte z anotace. Zemřela ji v mládí sestra a v relativně mladém věku pak sama velmi vážně onemocněla... Marie je navzdory často se vyskytujícímu pláči velká bojovnice a silná žena, která se umí radovat z maličkostí. Začátek knihy bylo z určitých důvodů náročné číst... po čase jsem se ke knize vrátil a dočetl ji velmi rychle.
Přestože písně Roxette znám dobře, obával jsem se nezajímavých podrobností a vaty kolem hudební části Mariina života, jako už občas bývá v biografiích některých hudebníků, jejichž písně neznáte stoprocentně. Naštěstí se tak nestalo. Jak hudební, tak osobní části života jsou popsány stručně a jasně, bez kudrlinek přesně tak, jak bylo slibováno v anotaci. Hudební tvorbu Roxette tedy nemusíte znát vůbec a kniha vás bude bavit. Marie kromě své statečnosti působí napříč celou knihou velmi skromně a sympaticky.

10 14.04.2018

Všechny knihy, které dosud o Janu Krausovi vyšly, psal někdo jiný. Toto je první kniha, ve které se Kraus mohl vyřádit a napsat o čem se mu jen zachce. Netýká se tak pouze byznysu (buzynesu.) Autor líčí poutavě a barvitě svou životně-profesní cestu již od svého raného dětství. Kniha je propletena originálními přirovnáními a čte se lehce. Nemusíte být podnikatel, ani divák jeho pořadu a přesto si v knize najdete to své.

13 05.04.2018

Můj první Zibura. Četlo se to lehce, bylo to vtipné, autentické. Psané od začátku do konce zábavnou formou. Například podivné zvuky, vycházející z bicyklu lze opravit pomocí slavného beatlesáckého alba Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band band - stačí pustit první píseň a zvuky z kola téměř ustanou :-) Člověk se tedy pobaví, rozšíří obzory a má se také nad čím zamyslet. Takže paráda. Přesto v druhé části knihy bylo popisování stále obdobných setkání s místními již trochu unavující, a to jsem v sobě neměl ani jeden stakan vodky.

11 20.02.2018

Vtipná oddechovka na dva dny čtení. Dobré přezdívky. Fajn příběh. Líbila se mi více, než Okamžiky štěstí.

12 20.10.2017

Mně se to líbilo, bavilo mě to. Oddechovka. Ale zkrátil bych ji, protože na mě tam bylo až moc zvratů a situací. Hodně jsem si lámal hlavu, zda psal autor nejprve z pohledu Jáchyma a pak až z Veroniky, či naopak. Nebo snad souběžně? Každopádně ten nápad se mi moc líbil. V jednom rozhovoru zmínil, že je on sám asexuální, což se při čtení knihy nechce věřit. Ale ta obálka knihy? Gistiribiligi! Kdo ví, kde se to slovo vzalo. Poprvé jsem ho četl odzadu, zda tam nebude slovní přesmička a ono asi ne...

11 09.10.2017

Velmi zajímavý nápad na knihu, jejíž obsah vedl k vlastnímu zamyšlení a hypotézám, jak by asi mohl vypadat rok 2036. Škoda, že se neoslovilo více (a místy zajímavějších či zkušenějších) osobností, jejichž texty by se ideálně přesypaly přes síto a zveřejnily ty nejlepší. Nejméně se mi líbila forma psaní a obsah odbornice na češtinu, fotbalového brankáře Petra Čecha a herce Vojty Kotka, kteří mi dojem z jinak dobré knihy trošku pokazili.

5 03.08.2017

Nepříliš sympatická hlavní hrdinka. Občas opravdu nelogické její jednání, které v mých očích příběh degradovalo. Oproti prvotině rozhodně slabší, nicméně přesto stojí za přečtení, které je opravdu napínavé. Často jsem měl pocit, že knihu napsala Paula Hawkins (Dívka ve vlaku), ale nejspíš pouze prostředím a alkoholem v příběhu.

6 02.07.2017

Přečetl jsem více než polovinu knihy, ale bohužel mě nudila. Často jsem si musel některé odstavce číst znovu, protože jsem se přistihl, že nevím o čem byly. Ve zdejších komentářích čtu, že nejlepších je posledních 30 stran, ale na to už bohužel nemám sílu...

3 17.02.2015

Bezpochyby velmi originální námět. Začátek knihy, tedy onen "nepravopis" do knihy samozřejmě patří, ale moc dobře se mi nečetl... ale komu ano, že? Kniha se mi zdála místy rozvláčná, k čemuž mohlo (ale nemuselo) trošku přispět i vědomí, že původně se jednalo o povídku.. Psychologicky opravdu na jedničku, konec však předvídatelný. Kniha vyčnívá svou jinakostí, přesto jsem neměl problém se od čtení kdykoliv odtrhnout a jedno přečtení mi bohatě stačilo...

15 07.01.2015

Bohužel jsem přečetl s vypětím sil pouze 98 stran. Něco málo mě zaujalo (např. popis setkání s misionářem), ale většina mi přišla jako rozvleklá nic moc říkající vata, která by v knize buď nemusela být, nebo by v ní mohla zaujmout pětinu místa. Čtení jsem vzdal.

Kniha je důkazem, že má smysl jít si za svým cílem. Dotýká se různých témat (nejen pivovaru), přičemž žádné z nich nenudí. Obdivuji autorovu odvahu se zadlužením při koupi pivovaru, a zrovna tak Bernardovu manželku.

9 26.07.2014

Klasická "Kmentovina". Vhodné přečíst i jeho Kmotry Mrázky, vše to do sebe zapadá a vše nám to ukazuje, jaké to tu bylo a jaké to tu v Česku bohužel stále je.

7 15.01.2014

Příběh se mi zdál příliš překombinovaný. Některým zvratům (a pár jich bohužel bylo) jsem prostě nevěřil. Například představa, že v tom jela i postava, která byla nedopatřením zastřelena, mi přišla opravdu nesmyslná... jako celek však měla kniha i dobrá místa, takže celkově hodnotím za 3.

2 15.05.2013