Dan komentáře u knih
Parádní kniha. Hezky, stručně a jasně vysvětluje, a nabízí spoustu dobrý tipů a triků. Předmluvy mě moc nebavily, ale nakonec sám autor před nimi varoval :-) jinak doporučuji. A věřím, že se ke knize časem znovu vrátím.
Pokud to s fotografováním myslíte alespoň trochu vážně, tuhle knihu se vyplatí přečíst, a uchovat ve své knihovně. Neuškodí, když se k ní časem vrátíte. Věnuje se každé důležité části fotografování, a doprovází ji dobré příkladné fotky.
,,Wim HofNo o otužování", říkal jsem si. A na knihu jsem narážel všude, stejně jako na fotky a videa lidí, kteří jsou v zimě naloženi v českých rybnících... Oni knihu možná ani nečetli, a přesto do rybníku vlezou snáz, než já v létě....
První půlka mi přišla velmi zajímavá a dodala motivaci se alespoň ve sprše začít trochu otužovat, pracovat s dechem a podobně... rovněž životní příběh Wima byl zajímavý. Druhá část už na mě působila jako šablonovitý výtažek jiných motivačních knih, do kterých jsem v minulosti nahlédl... přišlo mi to takové dokola se opakující, umělé,... přesto knihu doporučuji a uvidíme, za jak dlouho vydržím pod 100% studenou sprchou, ještě tam několik centimetrů kam mohu sprchu otočit mám....
Nemívám to bohužel často, ale zde ano - jedna z těch knih, ve které mě baví každé slovo a musím si pro sebe opakovat "ještě jednu stránku a půjdu spát"...
Navíc jsem u čtení dostával chuť začít si sám psát příběhy a poznámky o lidech, které jsem v životě potkal...
Tomáš Třeštík umí psát. A píše překvapivě hodně upřímně. A asi to s ním fakt nebude jednoduché, a je sympatické, že to o sobě sám ví a nebojí se říct. Rád si od něj v budoucnu zase něco přečtu, pokud bude ta možnost.
Na knihu mi to přišlo málo materiálu; něco bych odebral, něco přidal, a někde jsem se v tom bohužel malinko ztrácel... prý je zfilmovaná, tak uvidíme.
Když to srovnám se Zápisníkem alkoholičky od M. Duffkové, tak mi tahle kniha dala o dost méně...
Přečteno s vypětím všech sil... byl jsem zvědavý hlavně na otázky kolem onkologie, té v knize však nebyla ani jedna třetina. Nicméně chápu, jeho život není pouze onkologie. Možná panu doktorovi křivdím, ale z každé stránky jsem měl silný pocit, že rozhovor byl veden pouze formou e-mailu, kdy pan doktor měl spoustu času vymyslet si co možná nejbarevnější, a často zbytečně co nejdelší odpověď...
Takový soubor poznámek, který krásně plyne, a zároveň vás hezky pocitově zavede na hory...
Co musím knize vytknout, je její naprosto tristní grafická úprava...
Chápu, že nelze prozradit vše, ale trošku se to točí dokola... Pár dobrých myšlenek a příkladů, toť vše. V knize jsem nepostřehl zmínku, že by se rady daly aplikovat i na jiný obor, než sport, což mě překvapilo.
Přesně takhle má vypadat biografie. Vše popsané od A do Z, ale žádné nudné pasáže. Hodně fotek. Dobrý styl vyprávění.
Ivan Král mi také potvrzuje tézi, že lidé, kteří toho hodně dokážou, jsou skromní. Obdivuji jeho zarputilost. Tolikrát se něco pokazilo a nedopadlo, tolikrát to Ivan nevzdal. To nebyla jen Patti Smith a Iggy Pop. Přestože jsem o něm něco věděl, že toho měl na svědomí tolik i v tuzemské hudbě, pro mě byla nové. Skupina Lucie, Aneta Langerová, Mňága a Žďorp,... Škoda, že pár týdnů po vydání knihy nás opustil. Dle mého soudu by si zasloužil vejít do mnohem většího povědomí... Bylo to neuvěřitelný.
Po Tatérovi z Osvětimi jsem se obával, zda tu nebude trochu umělá snaha kout žhavé železo. Vůbec ne. Celé čtení se mi do hlavy vkrádala myšlenka, že to nemůže být kniha na základě skutečných událostí... Cilka byla neskutečná. Tak statečná, tak silná a tak obdivuhodná. A my tady nadáváme na karanténu kvůli koronaviru....
Minulá kniha Advokát pro mě byla jedna z nejčtivějších knih. Zde byl začátek pozvolnější a začínal jsem mít strach, že to nebude ono.... naštěstí byl strach předčasný a postupně jsem mohl začít hltat každou větu. Jako u Advokáta. Po několika knihách se mi tak opět podařilo číst delší dobu v kuse... Autor knihy je pokud se nepletu také advokát a zároveň senátor, takže je jasné, kde a kým se inspiroval. Tedy doufejme, že se jen inspiroval... :-) S láskou si přečtu další knihu Václava Lásky.
Chvilkami dobré a napínavé, chvilkami trochu nudné. Přišlo mi to překombinované, Colter všechno ví, všechno zná, všechno umí... skákání v ději se mi také nelíbilo... Jinak námět moc fajn.
Kniha pomáhá změnit nazírání na svět, zlepšuje kritické myšlení atd. Je velmi zajímavá a přínosná, ale z mého pohledu by stačilo ke každé myšlence méně "důkazů". Někdy se mi četla těžce.
Pěkný název, obálka a - a to je vlastně všechno.
Text nebyl psán s úmyslem vydat knižně a mělo to tak zůstat... hodina čtení o seznamování a bylo po všem. No o seznamování - úvod skýtal info o rozchodu, děj knihy = pouze dvě krátce popsané zkušenosti s nevydařenými schůzkami, a závěr, že si dotyčná partnera našla. To je sice hezké, ale možná by stálo za to mailnko rozvést, jak proběhlo seznámení právě s ním... to by alespoň trochu vypointovalo knihu, nikoliv 3 řádky, že si tam přítele nakonec našla a konec.
Vtipně napsaná knižní oddechovka.
Karla Šípa si vážím, a ačkoliv je název knihy dobrý a výstižný, humor jsem tam navzdory předmluvě nenašel; dvě až tři zajímavé myšlenky mi na celou knihu bohužel nestačily, a jinak to bylo vesměs i nudné čtení. I vybrané texty písní v knize mi přišly slabší... kniha pro mě byla zklamáním. Snad příště.
Má první kniha od p. Mornštajnové. Autorka umí psát, nicméně začátek knihy mě bohužel nebavil a dokonce jsem se trochu ztrácel v postavách, což lze možná přičíst nějakému mému momentálnímu rozpoložení, nebo tomu, co zde psal v komentářích i někdo další, a sice, že jsem také nijak nepřilnul k žádné z postav... Ve chvíli, kdy si Blanka dala panáka, jsem hned tušil, co bude následovat... pár věcí mi přišlo nelogických... druhá polovina knihy se mi líbila mnohem více, než první a nesouhlasím, že konec byl prudký, osobně jsem s ním neměl problém. Příběh je fajn i to, jak se jeho dvě linie propojí... možná zkusím i jinou knihu autorky :-)
P.S.: Obálku a grafiku dělala Lucka Zajíčková, kterou mám rád a vážím si jí, nicméně stejný symbol na přebalu, obálce i v knize mi přijde málo invenční...
Jedna z nejzajímavějších knih, co jsem kdy četl. Je vám třeba třicet let, a teprve se dozvíte, na co všechno má spánek obrovský vliv. Jak funguje mozek v souvislosti se spánekm, a že je 7-8 hodin spánku denně životně důležitých.
Ilustrace nádherné, příběh nic moc... Přitom měl velký potenciál... čtete a najednou konec.
Možná je to jen můj pocit a dojem, ale přijde mi, že Patrik Hartl používá čím dál hezčí slovní obraty a čím dál více se umí vžít do svých postav. Ačkoliv jsem se v nich na začátku knihy trošku hůře orientoval... Pokud bych měl knihu vyjádřit čtyřmi slovy, jako byl název autorovy prvotiny (tedy "Prvok, Šampón, Tečka a Karel"), napsal bych "Čtivé, Vtipné, Zajímavé a Oddechové". Klasická Hartlovina, tak jak to má být :-)