Daydreamer komentáře u knih

Výborná kniha o přední české choreografce a zejména o její více než dvacetileté spolupráci se špičkovým českým souborem Chorea Bohemica. V knize je celá řada vzpomínek pamětníků ale najdete zde také značné množství fotografií, i textů z jednotlivých představení. Pro mne opravdový zážitek.

19.12.2016

Celkem zajímavá publikace, jejímž největším kladem jsou snímky ze staré Prahy. Samozřejmě zde naleznete fotografie notoricky známé, ale je zde i řada takových, které jsem dosud nikde publikované neviděl. Celostránkové zobrazení u řady těchto snímků je rovněž plusem. Co se týče textu: o Praze toho mám už dost načteno, takže pro mne osobně první dvě kapitoly nepřinášejí mnoho nového. O něco zajímavější je pak kapitola třetí o zmizelých stavbách, i když i zde platí ono již zmíněné - pokud jste seznámeni se Zmizelou Prahou(Wirth, Poche, Vojtíček, Volavková) a se skělou trilogií od paní Bečkové(Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany), není zde mnoho nového(s tím se ale dá pochopitelně počítat). Nejzajímavější tak zůstává kapitola čtvrtá( Zmizelá každodennost...), kterou jsem si přečetl opravdu s chutí.
Co mně na knize ale vadilo, jsou takzvané poznámky. Dle mého je kniha skutečně "přeopoznámkovaná". A to tím spíše, že ve skutečnosti to žádné(až na několik málo vyjímek) vysvětlující, doplňující či rozšiřující poznámky vůbec nejsou. Pod "poznámkami" totiž naleznete pouze citované zdroje, což bývá v jiných publikacích uvedeno obvykle jako "seznam použité literatury". Takzvané poznámky nejsou navíc uvedeny průběžně pod textem, což je uživatelsky mnohem přívětivější. Umístění na konci knihy pak nutí čtenáře neustále listovat sem a tam. V tomto případě je to ovšem, z důvodu výše uvedených, zcela zbytečné.

2 28.11.2016

Po Zweigově Světu včerejška další výborné memoáry, tentokrát z pera Klause Manna. Obsah knihy dobře vystihuje název (podivného) doslovu k této knize, "Svědectví prožitého života". To svědectví je psáno naprosto čtivou a srozumitelnou formou. Samozřejmě se seznámíte s pestrým autorovým osobním životem, ale sledujete i osudy Evropy a Ameriky v pohnutém období od dvacátých do čtyřicátých let. Pochopitelně to nejsou jen osudy kontinentů, ale i mnoha lidí, se kterými vás autor seznamuje. On sám je někdy naivní, někdy, v pohledu do budoucnosti, až příliš optimistický - ale to vidíme my dnes, naším dnešním pohledem. Mimochodem, pokud by se dnes objevil mezi námi, rozhodně by neměl příliš příležitosti k radosti nad tím, kam se svět od jeho smrti pohnul...
Já osobně žádný sklon k "agitátorství a persvazi"(umění ovlivnit někoho a přesvědčit ho o vlastní pravdě a argumentech) jak tu uvádí jakýsi Stromm, zaregistrovavší se evidentně kvůli této své jediné exhibici, nepozoruji. Samozřejmě, je to AUTORŮV pohled na svět a dění v něm. Názor na tento pohled si jistě dokáže každý případný čtenář udělat sám.
Za povšimnutí stojí i Mannův jasnozřivý postoj k událostem okolo Mnichovské zrady.
Knihu jednoznačně doporučuji.

3 21.11.2016

Olšanské hřbitovy... Je to opravdu už dávno, co jsem je naposledy navštívil, ale díky téhle knížce od pana Szabó, se tam zřejmě vydám znovu. Snad budu mít štěstí a nikdo mne tam nepřepadne, což se prý stává :-). Od doby vydání publikace uplynulo pouhých šest let, snad tedy devastace a zkáza od té doby příliš nepokročila...
Rád bych poděkoval autorovi za opravdu zajímavé počtení, snad jen ty snímky mohly být trochu většího formátu. Malý formát je ovšem zase jistě motivací pro osobní návštěvu :-).
Medailonky řady osob mne pak znovu ujistily, že coby Češi, máme být na koho hrdí(což ovšem platí spíše právě pro minulost...).

3 17.11.2016

Pro milovníky našeho hlavního města, ke kterým se počítám i já, dal pan Škoda dohromady jistě zajímavou trilogii. Zajímavou i přesto, že podobných knih dnes existuje celá řada a pokud jste je četli, nebude zde pro vás mnoho objevného. Co ale zamrzí, jsou některé chyby, které se zde vyskytují. Nedělal jsem si žádnou evidenci, ale z posledního dílu si pamatuji záměnu prvního pražského biskupa za arcibiskupa, zkoušku Božkova modelu parolodi ve Valdštejnské zahradě datovanou do roku 1916...Autor pochopitelně čerpá informace z nejrůznější literarury, proto také považuji za velký nedostatek neuvedení seznamu zdrojů a použité literatury. A o velice nedbalé korektuře celého díla snad už ani nemá cenu se zmiňovat. To je už řadu let v nejedné knize krajně nepříjemný nešvar! Najdete zde i hrubou pravopisnou chybu...

17.11.2016

Souhlasím s Bejanem. Opravdu mimořádná záležitost. A další důvod, proč být nesmírně hrdý na naše předky - nejen ale v době válečné, nýbrž i v období před Mnichovskou zradou.
Velké díky autorovi.

4 29.09.2016

Opravdu těžké napsat něco nového k již čtvrté knize a poslední knize z této volné řady pana Ederera. Platí to, co jsem již psal k předchozím dílům:Výborná záležitost, jak už to u autorových knih bývá. Informací je právě tolik, aby vás jimi autor nezahltil, najdete zde i foto a ilustrace, ale i řadu většionu málo známých zajímavostí. Opravdu povedená práce.

1 28.09.2016

Hodnocení útlé knížečky mi bylo celkem jasné předem, protože ji napsal můj oblíbený autor a já vím, jak on píše. Zalitoval jsem, stejně jako u autorova "Krajana" pouze jediného - totiž onoho minimalistického rozsahu. informace( i dnes nepochopitelně prosperující dezinformace, se dají sehnat i jinde, ale já osobně bych si moc rád přečetl o TGM více právě od Zdeňka Mahlera.

26.09.2016

Tak jako všechny knihy tohoto autora představuje i tato velmi zajímavé počtení o místech, pro mnohé z nás, důvěrně známých. Autorův bohatý archiv pragensií mu navíc umožňuje začlenit do textu spoustu zajímavostí a to činí text ještě přitažlivějším.

19.09.2016

Druhý díl velice zajímavého počtení z dob již dávno minulých. Dlouho jsem o knihách Zikmunda Wintera uvažoval a tohle byl dobrý začátek se spoustou informací, leckdy i úsměvných, o životě našich předků. V tomto díle najde čtenář, mimo jiné, také rozsáhlou kapitolu o Židech.
Doporučuji.

1 31.08.2016

Velice zajímavé počtení z mimořádně zajímavého období našich dějin. Čtvrtá část byla pro mne nejzajímavější, ale lhostejné mi nebyly ani ono počáteční období autorčiných vzpomínek. Za sebe bych knihu určitě doporučil.

1 27.08.2016

Po skvělém čtenářském zážitku s Biermannovou knihou "Léto 1939" jsem očekával podobný zážitek i s "tímto létem". Tahle kniha mne ale zdaleka tolik neoslovila . Je tam řada zajímavých událostí a osobností(Pro mne osobně byli nejzajímavější lidé související, ať už přímo či nepřímo, s Gustavem Mahlerem - Jeho žena Alma, Kokoschka, Schönberg, Thomas Mann, Gropius, Werfel...) V případě některých jmen se určitě poinformuji blíže, ale jako celek mne kniha prostě nenadchla. Některá líčení mi přišla až příliš jako z bulváru, jiná mne nezaujala, zase jiná se až příliš opakovala(omílané téma "otcovraždy")...
Určitě to není kniha, ke které bych se někdy v budoucnu chtěl vrátit.

1 07.08.2016

Je to opravdu velice zajímavé počtení z dob již dávno minulých. Dlouho jsem o knihách Zikmunda Wintera uvažoval a tohle byl dobrý začátek se spoustou informací, leckdy i úsměvných, o životě našich předků. Jen ta staročeština...Asi si budu muset pořídit nějaký staročeský slovník ;-).

1 01.08.2016

Skvěle napsaná historická reportáž z posledních měsíců, které předcházely nejničivější válce lidských dějin. Počíná v době, kdy nacisté obsadili zbytek Československa a končí pár týdnů po obsazení Polska. Leccos je zmíněno již v anotaci, ale, samozřejmě, ta skutečná stísněná atmosféra na vás dýchne až ze stránek knihy. Budete svědky řady závažných i méně závažných událostí, setkáte se s řadou známých i neznámých lidí a seznámíte se s jejich činy a názory. Možná vás překvapí, jak relativně mnoho lidí naivně věřilo(doufalo), že Hitler nechce válku...Seznámíte se s přípravou na budoucí hrůzné nacistické činy, poznáte ale i takové Němce, kteří se již tehdy za německé chování dokázali stydět a dokázali být obětem nacistické ideologie nápomocni. To vše podáno přitažlivou a čtivou formou. Nemohu jinak, než doporučit.

2 20.07.2016

Určitě velmi zajímavé memoáry pana Vlastimila Klímy. Název knihy je ovšem trochu zavádějící - jistě by jí slušel titul obecnějšího charakteru. Na cestě časem se s autorem dostanete do doby předmnichovské, poté, samozřejmě, přímo do kritických dnů okolo mnichovského diktátu a zrady spojenců, ale také do období po Mnichovu. Pro mne osobně byla velmi zajímavá Klímova cesta do Francie v létě 1938, jeho rozhovory s francouzskými politiky a osobnostmi vůbec. Je zde velmi dobře ukázáno, jaké názorové rozdíly mezi nimi panovaly a že jsme mezi nimi měli řadu skutečných zastánců a příznivců - na rozdíl od Angličanů, pro které jsme byli jen zcela nezajímavá zemička ve středu Evropy, mimo sféru jejich zájmu a kterou bez sebemenších výčitek svědomí obětovali v děsivě naivní představě záchrany míru v Evropě. Nicméně zkázonosný byl i jejich trvalý nátlak právě na Francii, aby s námi a za nás do boje nešla. Tyto názory, bohužel pro nás, ve Francii, zmítané složitým vnitropolitickým vývojem a střídáním vlád, nakonec převládly....
Velmi zajímavá je i ta část, kde se hovoří o odporu skupiny opozičních poslanců z tehdejších vládních stran vůči naší případné kapitulaci při návštěvě u p. Beneše - zde byl Klíma jedním z účastníků, právě tak jako mimořádná osobnost dr. Ladislav Rašín. Bohužel, jakýkoliv apel na presidenta(jako obvykle u něho) byl marný...
Memoárová literatura bývá většinou velmi zajímavé čtení a je dobrou zprávou, že se nám tyto Klímovy paměti, paměti autora za minulého režimu perzekuovaného, nakonec přece jen dostávají do rukou.

1 03.07.2016

"...nesčetným varováním, ani těm z Německa, nepopřál Chamberlain sluchu. Snížil se k navrhování společných plánů a k důvěře muži, který hlásal zkázonosnou doktrínu a který se ani nezalekl jejího uskutečňování se všemi důsledky. Chamberlain dal přednost jedné diktatuře před druhou ve slepé důvěřivosti, že se vztahuje pouze na Německo a nechová celosvětové dobyvačné úmysly... Nepochopil, co je národní socialismus - chyběla mu státnická zkušenost i moudrost..."
To je jen jeden citát z vynikající autorovy práce na téma Mnichovská dohoda(rozuměj: Mnichovský diktát), neboť diktát to nadevší pochybnost byl. Autor prošel velké množství dostupných pramenů a podařilo se mu napsat práci, která je, navzdory roku vzniku, živá dodnes a dodnes u nás práce obdobného významu ani nevznikla(!) Možná chybí chuť, možná ( v době tolik populárního národního sebemrskačství) i odvaha. O to více je cenná tahle Čelovského práce, podložená mnoha citacemi z důvěryhodných (a v knize citovaných) zdrojů. Čtenář se zde dozví o tragické britské, a později i francouzské, politice appeasementu, o veřejně deklarovaném britském nezájmu o osud oné malé země ve středu Evropy, o proměnlivém přístupu Francie, zmítané vládními krizemi, aby nakonec podlehla britskému nátlaku a Československ nepomohla... V knize je toho skutečně mnoho, co čtenáře zaujme - je pochopitelně opatřena rejstříkem, bohatým poznámkovým aparátem, uváděným průběžně pod čarou v textu(!) a nikoliv někde kdovíkde vzadu, aby čtenář nemusel neustále nepohodlně listovat sem a tam, a texty, citované v cizím jazyce, jsou ke konci knihy přeloženy(nejsou ovšem z nepochopitelného důvodu přeloženy všechny a to je jediná výtka, kterou bych ke knize měl).Za sebe mohu knihu jen vřele doporučit!

1 06.06.2016

Výborná knížka o našem opevnění v oblasti Náchodska, o našich statečných vojácích, kteří, plni skutečného odhodlání, chtěli bránit republiku vůči německému agresorovi i navzdory tragické skutečnosti, že jsme byli našimi "spojenci" dokonale opuštěni. Navzdory tomu, že pevnosti nebyly vždy zcela dokončeny a úplně vyzbrojeny... Tehdejší obránci zasloží naši nejvyšší úctu.

1 30.05.2016

Na tuhle knihu jsem se těšil, ale na jeden zcela zásadní nedostatek jsem narazil hned na počátku. Kniha postrádá rejstřík ! A další nepříjemný nedostatek: kniha sice obsahuje bohatý poznámkový aparát, pokud se s ním ale opravdu chcete seznámit, připravte se na nekonečné listování sem a tam! Poznámky totiž nejsou, jak by zdravý rozum, při tomto objemu, velel, na každé stránce pod čarou, nýbrž vždy na konci každé kapitoly. Například kapitolá pátá má šedesát stran a k tomu 251 poznámek! Čtení poznámek se tak stává skutečně otravnou záležitostí.
Ale to zdaleka není vše. Autor trpí zálibou v nadužívání cizích slov a hojně toho v této publikaci využívá. Ale ono se nejedná pouze o cizí slova - pan Dejmek najednou klidně přejde do citací úryvků hned v několika cizích jazycích, aniž by je, například v onom rozsáhlém poznámkovém aparátu, přeložil !! Krásnou ukázkou jsou strany 228-229, kde čtenář nalezne citace hned ve třech různých jazycích!
Pokud si kupuji knihu v ČEŠTINĚ, nepředpokládám, že bych na její přečtení musel ovládat hned několik cizích jazyků!
Rovněž korektorská práce na textu byla naprosto zoufalá, pokud tedy vůbec nějaká byla - chybějící písmena ve slovech a chybějící slova v textu(!), dokonce i hrubé pravopisné chyby (!!) na několika místech jsou dalším nemilým překvapením.
Tohle vše jsou opravdu závažné chyby, které způsobily, že jsem jinak samozřejmě velmi zajímavou knihu o významném člověku málem ani nedočetl....
Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům si více než tři hvězdičky tahle práce opravdu nezaslouží.

28.04.2016

Jsem opravdu rád, že jsem měl možnost tuhle knihu si přečíst. Protože jsem do styku s jachtami nikdy nepřišel, nijak mne nezaujaly detailní popisy jednotlivých plaveb a nejrůznějších manévrů. Mnohem zajímavější bylo seznámení se s místy, kam Ransome své příběhy situoval. A daleko nejzajímavější bylo potvrzení mé předtuchy(a jistě nejen mé), že pro postavy jednotlivých hrdinů skutečně existovaly více či méně jasné vzory. I s odstupem času mne zamrzel konflikt, do kterého se Ransome s Altounyanovými dostal. Pokud bych měl hypotetickou možnost se s jednou z reálných postav potkat, zřejmě bych volil Taqui. Jak podle popisu, tak podle fotografie se mi jeví velmi sympaticky.
Vstoupíme-li ovšem na půdu naprosté fikce, a připustíme-li, že bych se mohl setkat se třemi (a pouze se třemi)postavami z autorových knížek, tak by to byli Nancy, Roger a Dorotka. Vůbec to ovšem neznamená, že bych nechtěl potkat i ty ostatní...:-).
Ono okouzlení Ransomovými příběhy a zejména jejich hrdiny u mne ale vzniklo už dávno a to jsem ještě nad nějakými skutečnými vzory ani zdaleka nepřemýšlel. Ostatně - nebylo to vůbec nutné. Okouzlení tu bylo, je a stále trvá,bez ohledu na to, zda hrdinové byli, či nebyli skuteční.
Neztotožňuji se zcela ani s literárním rozborem postav pana Novotného. Pro mne Zuzana určitě není "podivná",ale skvěle vyvažující Walkerovic "sestavu", Roger pro mne není poťouchlý, zlomyslný prosťáček, ale velice vtipný, malý rošťáček, právě tak Peggy v mých očích rozhodně není prostoduchá(??) a jednoduchá dívka, jen to prostě ve stínu Nancy nemá nijak snadné - a Nancy mám velmi rád i navzdory tomu, že se její typ "snadno zobrazuje"... Mám je prostě rád všechny, jen snad některé o malinko víc :-) a proto jsou mi knihy, kde je celá "osma" kompletní, nejbližší.
Takže - díky, pane Ransome, za vaše knihy a : Swallows and Amazons Forever !

5 20.04.2016

Tak nuda to tedy rozhodně nebyla! :-). Prožít jen zlomek toho, co zažil autor, to by bylo něco!
Nicméně - to bych také musel umět něco z toho, co on. A ne vždy byl jeho život záviděníhodný...
Ta sprcha nenávisti, které musel čelit v letech ne zase až tak moc vzdálených, vypovídá o otřesném stavu naší společnosti.
Autor vypovídá o mnohém na relativně velmi malé ploše. toho jediného je mi líto. Ke konci jako by běh času ještě zrychloval, nicméně naléhavé myšlenky, či témata, přibývají. Dochází i na rozčarování z polistopadového vývoje, peníze jsou přece až na prvním místě, před právníky utečeme...Autor zmiňuje i mediokraci, všepřítomnou reklamu a všímá si i faktu, že "hodnocení řady dějinných událostí, či aktérů, se převrací!(str. 215). Tohle mají, podle mého, často na svědomí "rychlokvašky" - ať už z řad novinářů, či historiků - rádobymoudří hlasatelé nových "neotřelých" pohledů...
Takže na závěr mi zbývá jen poděkovat panu dr. Mahlerovi za další skvělé počtení.

6 16.04.2016