ddkk komentáře u knih

Konečně zase kniha, která se Mayovi po několikerých přešlapech povedla.

Ve světě zuří covid, Enzo Mcleod je v důchodu, bolí ho záda a skoro nemá do čeho píchnout, a právě v jeho milovaném departmentu Lot-et-Garone, v malebném, leč ospalém městečku, se z ničeho nic objeví dvě mrtvoly. A to by nebyl Enzo, aby nechňapl po příležitosti osobně se zúčastnit vyšetřování, byť je to job neplacený...

Jak to také bylo v době "dvou Francií" za druhé světové války, tajuplná Mona Lisa a bažení nacistických pohlavárů po uměleckých dílech celého světa, do toho prolínání dvou časových os, osobní znalost místních reálií a trocha romantiky - to všechno mě bavilo. Líbilo se mi, jak dovedně May mísí realitu a vlastní fabulace...Zase jsem si mohla vygooglovat všechna ta místa, kde se příběh odehrává, zavzpomínat na cesty po jihozápadní Francii a ještě se těšit z Mayovy zmínky o české stopě v příběhu v podobě skutečné hrdinky Berty Našincové (Berthe Nasinec) ze Saint Céré.

Líbilo se mi to a doporučuji.

94 24.05.2022

Proslulý pozoruhodný román, plný psychologických úvah, který se zabývá především soucitem. Pro mne výtečný román o tom, kam až může zajít citové vydírání, moralistní manipulace a společenská pravidla, která dokáží dohnat čestného člověka až téměř k sebedestrukci.

Zweig se hodně zajímal o to, co je to vlastně soucit, kdy je správný a na místě a kdy vede doslova do pekel. Člověk je jedinou bytostí na tomto světe, která je soucitu schopná (vynechám-li sociopaty a psychopaty). Jsme vychováváni tak, že považujeme za správné a etické mít soucit se slabými, postiženými a nemocnými. Pokud se ovšem začne soucitu zneužívat, a víme, že to není zas tak výjimečné, pak je třeba se mít na pozoru. A myslím tím obě strany...Stefan Zweig to všechno moc dobře věděl.

Doporučuji.

99 17.05.2022

Krátký a vydatný zážitek, podobný, jako při čtení Šachové novely. Zweig je skvělý vypravěč, i na hodně malém prostoru dokázal předestřít pochmurný lidský osud jednoho zdánlivě bezvýznamného člověka...

Jakou vnitřní paniku, pocit bezvýchodnosti, zmatku a nemožnosti postarat se sám o sebe asi musel zažívat nebohý Jakob Mohl, definitivně vyhoštěný z jediného místa na světě, kde mohl přežívat. Přes veškerou svou genialitu to byl vlastně člověk neschopný žít v normálním světě, odkázaný na lidský soucit, který nakonec ztratil...

Mimochodem, soucitu se Zweig věnuje ve svých dílech opakovaně...

Skvělé! Dávám plný počet a doporučuji.

Jak je těžké žít ve stínu velikánů, jak je těžké být těmi neviditelnými ženami vedle nich, jak je těžké vymanit se z osidel očekávání nejbližších - o tom všem je knížka Terezy Brdečkové. Čtete a jako byste se dostávali někam do zákulisí nebo někomu do kuchyně.

Život s celonárodní modlou Janem Werichem nebyl lehký pro žádnou z nejbližších žen, které ho obklopovaly. Tereza Brdečková poodhalila mnohé z toho, co se o Werichově domácnosti asi moc neví, a přitom to udělala citlivě a jen na základě faktů. Získala řadu dokumentů, fotografií, dosud nepublikovaných osobních dopisů a zápisků z Werichova deníku. A hlavně, znovu našla Werichovu milovanou vnučku Fanču, které jediné se podařilo vymanit z jeho fatálního, byť nevědomého stínu...

Je to vlastně hodně smutný příběh. Naštěstí, díky Fanči, končí optimisticky. Doporučuji.

Á propos: Škoda jen, že korektury knihy, kterou TB vydala ve vlastním nakladatelství Limonádový Joe, nebyly pečlivější a ponechaly bez povšimnutí docela hodně chyb v textu...

83 15.05.2022

Tuhle neskutečnou knížku tehdy neobyčejného čtvercového formátu s úžasnými ilustracemi Květy Pacovské kdysi dostala od Ježíška moje mladší sestra. A byla to vážně bomba. Podivuhodné a tolik fantastické příběhy z legrační pohádkové země Ertepelsko, kde všechno fungovalo jako na hlavu postavené! Jak bláznivé to bylo, to si dnes v době ještě mnohem větších neuvěřitelností, asi málokdo z mladších generací dokáže představit. Skvělý počin Albatrosu v tehdejší době...

Pohádky z bramborových řádků dodnes patří ke knihám, které bych asi z ruky nedala. Jsou jen ke čtení s babičkou před spaním....

61 14.05.2022

Tak jsme po Ferdovi dočetli i Pytlíka. Kupodivu naše chlapečky nejvíce zaujaly ilustrace a brouci, které znají z přírody...Já si na Pytlíkovy příběhy pamatuju jako na strašnou srandu a velké dobrodružství, ale ono to dneska už tak úplně legace k uválení není a i ty příběhy trochu ztratily pel našeho dětství...

I tak to bylo hezké čtení a já i s trochou nostalgie dávám plný počet. Prostě - Ferda a Pytlík jsou naši a v dětských knihovničkách mají stále své místo.

97 14.05.2022

Je to takové poklidné vyšetřování podivné smrti atraktivní makléřky Jesssie, k němuž se náhodou připlete prominentní stockholmský kriminalista Peter Vinston. Příběh se odehrává v příjemném přímořském prostředí jižního Švédska, ve vesničce, která by si ráda zachovala svůj původní tradiční šmrnc...

Bylo to takové neuspěchané, pomalé, podobné, jako případy kanadského vrchního komisaře Gamache z Three Pines nebo příběhy komisaře Dupina z francouzské Bretaně. Tu a tam jsem během čtení nahlédla do jiných knih a nijak to nevadilo, nicméně trochu více tempa a možná méně stránek by knize docela slušely.

Poněkud komicky působil fakt, že chlapácký komisař každou chvíli z neznámých příčin, hlavně v inkriminovaných okamžicích, omdléval...Ale budiž mu to odpuštěno, každý máme něco. U mne s trochu přimhouřeným okem za čtyři.

95 12.05.2022

Bože...Právě jsem dočetla...

Narodila jsem se koncem padesátých let jen pár kilometrů od Životic, v nedalekých Žermanicích. A až dodnes jsem o tom, co se tehdy skutečně stalo, vlastně nevěděla vůbec nic. Jen to, že se tragédie odehrála právě v tomto regionu, evidentně způsobilo, že se o ní doslova nechtělo nic vědět...

Paní Lednické znovu po zásluze nejen tleskám, ale hluboce se před ní skláním. Poprvé to bylo za Šikmý kostel, díky kterému náhle český národ zjistil, že existovalo a existuje Těšínsko. Nyní za to, že snad český národ zjistí, že nevýslovně a opakovaně trpěli i lidé, žijící na okraji naší země, nejvíce vzdálení od jejího centra, s nimiž doboví politici vždycky hráli své strategické hry...

Paní Lednická, děkuji a těším se na další vaše knihy.

124 12.05.2022

Bylo to docela děsivé a místy docela nechutné. Fantazii při vymýšlení bizarních způsobů mučení moc neoceňuji...

Ovšem příběh sahající až do doby nacistické 3. říše, byl neotřelý a napínavý. Tolik bezcitného zla a manipulace s bezbrannými a nevinnými ...

Grangé prostě píše některé své thrillery úplně jinak než je běžně zvykem, tedy alespoň ty, které jsem zatím četla. ...A ani tentokrát jsem konec odhadnout nedokázala...

Doporučuji. A taky film, vůbec není špatný...

64 10.05.2022

Tohle je další z Kingových příběhů, které mám ráda. Při čtení jsem si vzpomněla na jednu z návštěv španělského Toleda, kdy se kolem nás náhle vyrojila skupina cikánek oblečených v tradičních suknicích, se spoustou cingrlátek, náramků a řetízků, které se nám vehementně vemlouvaly a chtěly hádat z ruky...No, naštěstí nám odmítnutí prošlo, ale co kdyby...

S kletbami prostě není radno si zahrávat, vina nevina...Člověk by mohl skončit hodně neradostně.

Doporučuji. A také pro srovnání film...

78 08.05.2022

Černobílý svět je jedna z nejlepších knih o americkém jižanském rasismu, který se týkal žen. Vykresluje dnes už těžko uvěřitelné poměry, které vládly v této části Spojených států ještě v polovině minulého století, a které se jen těžko měnily...Příběhy bílých i černých hrdinek jsou tak živoucí, že je při čtení opravdu prožíváte. A nejsou jen smutné a tragické, naopak, v některých momentech se neubráníte smíchu nebo alespoň úsměvu...Ach, ty bílé jižanské paničky, na copak si to hrály? Naštěstí nebyly všechny tak omezené a hloupé...

Doporučuji, stejně tak jako film.

100 08.05.2022

Knížku jsem vnukům koupila hlavně kvůli povědomému filmovému titulu, i když ten jsme (zatím?) neviděli.

Je to dost zvláštní kniha. Už začátek i mne trochu zaskočil - uff, říkám si, hned v první kapitole mrtvá, ale asi ne tak úplně mrtvá, myš.. Jak tohle asi sedmiletý a ještě ne čtyřletý, asi dají? Chvilku jsme si museli vysvětlovat, co se to té malé Šupito vlastně stalo a kde vlastně je, když leží rozpláclá na tom šutru a přitom kamsi letí. No, bylo to zajímavé i pro mne. Vysvětlovat tak křehkou a těžko uchopitelnou věc, jakou je duše (notabene, myší!), nebylo úplně jednoduché. Ale hošíci jsou chytří, moc se s filosofickou stránkou věci nemazali, a příběh zhltli až do konce.

Máme poslední vydání s krásnými poetickými ilustracemi Denisy Grimmové. Knihu mohu jen doporučit.

59 07.05.2022

Musím se přidat ke všem dosavadním hodnocením a komentářům. Tak zasvěceně a zajímavě napsané dějiny země jsem snad ještě v ruce neměla. Málo jsme se o dějinách Spojených států ve škole učili, nebyl čas a tehdy asi ani vůle. Dnes jsme na tom úplně jinak, víme toho o USA asi docela dost, ale tahle kniha podává informace uceleně, přehledně a hodně zajímavě. Bavilo mě to a spoustu věcí jsem se dověděla. Mnohé zapadlo do sebe a leccos jsem pochopila.

Moc dobrá kniha, kterou mohu jen doporučit.

58 07.05.2022

Velmi dobrý přehled dějin jedné ze země, které psaly historii Evropy i nového světa. Kdo by to dnes řekl...Je moc zajímavé podívat se nejen na jednotlivé významné události Portugalska, ale hlavně na souvislosti s děním v jiných částech světa a na dopady, které na první pohled nepříliš významná rozhodnutí měla na miliony lidí...

Jaká to kdysi byla obrovská říše! Kolik zámořských kolonií mělo Portugalsko díky svým objevům! A co dnes z toho všeho zbylo?

Tohle není beletrie, ale kniha je zajímavá a mnohdy dobrodružnější než leckterá detektivka. Plný počet.

45 07.05.2022

Knížky s Neználkem provázely naši generaci dětstvím. Tehdy jsme neřešili žádné ideologické podtexty, taky proč, byly to příběhy mrňavých lidiček v krásném městě Kvítečkově. A ty ilustrace!

Když si knížky dnes vezmu do ruky, nestačím se divit. Takový trochu Timur a jeho parta ze školky. Anebo je možná naše generace i trochu přecitlivělá na to, co do nás tehdy hustili...

52 07.05.2022

Průvodce se spoustou informací, jeden z těch lepších. Portugalsko bylo zatím trochu stranou našeho zájmu, takže je potřeba to napravit. Cesta je už naplánovaná a tak je načase začít nasávat informace. Průvodce je brožovaný, tudíž i přes značnou obsáhlost a více než pět set stran, se dá nosit sebou v batůžku. Má dostatek podrobnějších map i fotek. Jsou tu i informace praktické a nějaké ty zajímavosti. Nicméně, jsme zvyklí hledat i v dalších zdrojích, takže pro naše potřeby je tento průvodce uspokojivý a docela se nám líbí.

45 07.05.2022

Plnokrevný (doslova!) napínavý thriller, bez chvilky oddechu, našlapaný dějovými zvraty, se sympatickými i když dosti kontroverzními vyšetřovateli a s rozluštěním, nad kterým jsem si chvilku nebyla jistá, jestli to Grangé vůbec myslí vážně.

Ale bylo to prostě skvělé čtení, mnohem lepší, než film podle knihy natočený. Bezvadné prostředí drsných hor, tajemství, mnoho let skrývané v jednom z jejich údolí a pachatel, který se mstí...

Doporučuji a dávám plný počet.

77 07.05.2022

Nejprve jsem viděla skvělý televizní film s Danou Medřickou a Karlem Högrem, k němuž Jan Otčenášek napsal scénář, teprve nedávno se mi dostala do ruky i útlá knížečka. Příběh stárnoucích osamělých lidí, kteří hledají odvahu překonat nejen vlastní nejistoty a obavy, ale i sobeckost svých nejbližších, se mi líbil ještě víc, než když jsem ho viděla kdysi na televizní obrazovce. Člověk nemá svůj život zbytečně vzdávat jenom proto, že si to nepřeje jeho okolí...

Je to kraťoučké a milé čtení, které mohu jen doporučit.

58 04.05.2022

Knížku skvělého Jana Otčenáška mám doma spoustu let. A vždycky jsem si na ni vzpomněla, když jsem se pouštěla do něčeho nového a neznámého. Úplně podle známého "kdybych to byl věděl..."
Tak nějak se do toho svého šumavského dobrodružství bez bázně a hany (protože nevěděli, do čeho jdou) vrhli Petr a Ludmila, zkušenostmi a věděním nepolíbení...

Mám ráda Jana Otčenáška, jeho skvělý jazyk, jímž psal a mám některé jeho příběhy ráda obzvlášť. Ty, které prostě nestárnou...

Doporučuji.

Další z knížek dětství mých dětí...hezký, nekomplikovaný příběh malého chlapce...Moc se nám ty příběhy líbí ještě dneska a knížka se dědí dál...Doporučuji.

47 04.05.2022